A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

CENTRUM HUDEBNÍ
LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz
Jelínek, JiříTisk


Charakteristika: Trumpetista, zpěvák, leader

Datum narození/zahájení aktivity:6.7.1922
Datum úmrtí/ukončení aktivity:16.10.1984
Text
Literatura

Jelínek, Jiří, trumpetista, zpěvák, leader, narozen 6. 7. 1922, Tisa (u Žlutic), zemřel 16. 10. 1984, Praha.
 
Profesionální výtvarník (žák Františka Tichého, ctitel Salvadora Daliho), v hudbě samouk. Jako jazzový trumpetista začal v amatérském septetu Stáni Bušarové (zde hráli pozdější vynikající jazzmani Jiří Baur, Jiří Bažant, Vladimír Tomek a další), pak byl druhým trumpetistou v Orchestru Karla Vlacha (1945–60; zde poprvé zpíval ve skladbě Šejk z Arábie), odkud přešel do nově vzniklého Jazzového (Tanečního) orchestru Československého rozhlasu, kde působil do 1963 (příležitostně zpíval v titulech Chlupatý kaktus, Klobouk ve křoví, Říkají lidé někteří, Život je jen náhoda), kdy se stal stálým členem souboru divadla Semafor (po úspěchu televizního filmu režiséra Jána Roháče Duet Neal Heftiho začal se Semaforem začal externě spolupracovat už v inscenaci Šest žen Jindřicha VIII.). Tady zpíval a na desky nazpíval řadu písniček, z nichž některé se staly hity (Motýl, Zčervená); s divadlem absolvoval tuzemské i zahraniční zájezdy; hrál ve filmech Kdyby tisíc klarinetů a Hallo Satchmo. Odešel ze Semaforu v polovině roku 1965 a vystupoval (hlavně na zájezdech) s vlastním septetem (do 1967); spolupůsobil v různých pásmech, rozhlasových pořadech atp. Pak se věnoval sólovému vystupování, 1968 přežil tragickou havárii souboru Karla Duby v Mongolsku, po níž se víceméně stáhl do soukromí a věnoval se výtvarnictví. Se Slávou Kunstem hrál v pásmu Mr Evergreen se vrací, sólově jako trumpetista nahrál s Orchestrem Dalibora Brázdy tituly Saint Louis Blues a Georgia. Měl komické nadání, na scéně působil charismaticky, ve zpěvu (viz např. LP Světové evergreeny s texty Josefa Kainara, Supraphon) poutal charakteristickou barvou a využíváním scatu i armstrongovského „chrapláku“, působivě zpíval blues. Z repertoáru: Hallo Satchmo, Malíř, Blues o lidech, Montér Václav, Nejlepší léta našeho života.
Literatura
I. Lexika
EJ.
 
II. Ostatní
Černý, Jiří: Zpěváci bez konzervatoře (Praha 1966, s. 87–89).
Soukupová, M. (Melodie 1964, č. 7, s. 102).
 
Ivan Poledňák
Datum poslední změny: 17.5.2003