Český hudební slovník osob a institucí

A	B	C	Č	D	Ď	E
F	G	H	Ch	I	J	K
L	M	N	Ň	O	P	Q
R	Ř	S	Š	T	Ť	U
V	W	X	Y	Z	Ž

Podrobné vyhledávání

Lohonka, Pavel „Žalman“, písničkář, narozen 20. 3. 1946, České Budějovice.

Vůdčí postava několika souborů, jež se zapsaly do dějin české folkové a trampské písně. V jihočeské skupině Minnesengři působil 1969–85, získal s ní dvě interpretační Porty, autorsky se podílel na albech i hudebních filmech. 1982 založil vlastní soubor, ve skupině výrazně převažuje jeho tvorba, vystupují pod názvem Žalman a Spol. Autorsky Lohonka spolupracoval i se skupinami Nezmaři a Stopa. Získal mnohá ocenění na poli folkové i trampské písně, např. Zlatou Portu 1986. Zatím poslední sestavu Spolu tvoří od 1998: Lohonka, Petr Novotný a členové folkové skupiny Devítka. I když noví spoluhráči vnesli do hudebního výraziva tvrdší prostředky (elektrické kytary, bicí apod.), autorský rukopis Lohonky se nijak zvlášť neproměnil.

U Lohonky najdeme několik inspiračních zdrojů: světový folk – např. Joan Baez (Vězeňská trilogie), Gordon Lightfoot (Dálnice č.5), Kris Kristofferson (Padlý anděl), John Prin (Píseň malých pěšáků) a další); cizí folklór – např. skotské lidové písně My Lady´s A Wild Flying Done – Má lejdy je víno, Wild Mountain Thyme – Divokej horskej tymián, americké tradicionály či indiánská ukolébavka (Ho Ho Watanay); domácí resp. jihočeský folklór – zájem o lidové písně z jižních Čech Lohonka projevuje po celou dobu své hudební kariéry – jak s Minnesengry, tak se Spolem nahrál několik LP s úpravami jihočeských lidových písní: 1980 Bělovláska, 1989 Už sluníčko z hory vyšlo, 1992 Když Bůh Jihočechy stvořil a Tu neděli po ránu, je autorem několika pseudolidových písní (Svatá Kateřina, V tej klášterskej hospodě); Okruh vlastních písní inspirovaných trampingem (Padá soumrak bledý, Tak jsme vandrovali, Rána v trávě, Ráno bylo stejný), písně naplněné obdivem ke koloběhu života, tradici a zároveň steskem nad odcházejícím časem (Na časy blýská se, Píseň malých pěšáků, Labutí křik), písně s projevy vzdorovité lásky ke svobodě a spravedlnosti (Všech vandráků múza, Jdem zpátky do lesů, Sej lásku po lidech, Hodina usmíření, Až se někdy). Nově sem patří zhudebněná poezie, např. na albu Láska a smrt.

Lohonka je prototypem folkového hudebníka (svědčí o tom láska k lidovým tradicím, zpěvu, přírodě a touha po svobodném a spravedlivém světě), nectižádostivého písničkáře, hloubavého, meditujícího až se sklony k sentimentu (promlouvá z duše, ale i do duše). Jeho poselství možno shrnout slovy tolerance, skromnost, slušnost, touha po porozumění a vřelé lidské pospolitosti. Některé příliš posmutnělé a zasněné texty, podle nichž dostal svou přezdívku, kompenzuje jeho bohatá melodická invence a muzikantské nasazení a hravost spoluhráčů. Charakteristická jsou přirozeně působící aranžmá lidových písní; k nejznámějším patří Kdyby tady byla taková panenka, Nezacházej slunce. Jako jeden z prvních českých interpretů hrál lidové písně s doprovodem kytary (zažil proto kritiku a tlak ze stran folklórních puristů) a prosazoval princip aktualizace folklóru. Stál u zrodu dnes největšího folkového festivalu Zahrada (dříve Strážnice, nyní Náměšť nad Oslavou) a pořádá společně se svou ženou každoroční táborové kurzy pro mladé muzikanty Oasa Musa. Starost o novou folkově trampskou generaci se promítá i do jeho pořadu v pražské Malostranské besedě (Brnkání na duši, pravidelně od 1999). 2002 vydal knihu jihočeských pohádek Hastrmánek Žouželka (Carpe Diem), oslavil dvacetiny svého souboru a byl vyhlášen Zpěvákem roku v anketě časopisu Folk & Country.
Diskografie
Nahrávky se skupinami Minnesengři a Nezmaři – viz stejnojmenná hesla.

S kapelou Žalman a Spol.
Žalman a Spol. (Panton 1987);
Jantarová země (Panton 1989);
Hodina usmíření (Supraphon 1991);
Tu neděli po ránu (Lotos 1992);
Když Bůh Jihočechy stvořil (Žalman a Spol. + Minnesengři, Venkow 1992);
Písně sebrané pod stolem (Venkow 1993);
P. Lohonka Žalman (písně z alba Žalman a Spol. 1987 + Jantarová země, mimo Čekej, malá Gréto, Panton 1993);
Potlach v mé duši (Venkow 1994);
Pocestný do sedmého nebe (Venkow 1995);
Živě na Moravě (Venkow 1996);
Sbohem romantiko (Venkow Polygram 1997);
Láska a smrt (Venkow 1998);
Ve znamení ryb (23 nejznámějších skladeb, Venkow – Universal 2000);
…v roce jedna 2001 (Venkow Records/Universal Music 2001). Literatura
I. Lexika
EJ.
Všeobecná encyklopedie Diderot 1999.

II. Ostatní
Minnesengři 72 a Okolo Blateckýho (televizní filmy, režie Vít Hrubín, 1972 a 1976).
Dobiáš, Jan: Brnkání na duši (Praha 1990).
Plachetka, Jan: Dokud se zpívá. Praktický průvodce po portovním parnasu (Západočeské nakladatelství 1991).
Pavel Lohonka Žalman (zpěvník edice Folk & Country, Praha 1995).
Černý, Jiří: Albové milníky českého folku (Folk & Country 1996, č. 10, s. 20–21).
Huvar, Michal: Takový Žalman, truvér naděje (ARC 1996).
Kotek, Josef: Dějiny české populární hudby a zpěvu 1918–1968 (Praha 1998).
Pavličíková /Chaloupková/, Helena: The history of Czech modern folk music (sborník Musicologica Olomucensia V, AUPO 2000, s. 113–122).
Legendy folku a country (dokumentární seriál České televize, režie J. Vondrák, 2000).
Doležal, Ivan, Langer, Miloslav Jakub: Porta znamená brána… i do nového století? (Praha 2001).
Uprostřed běhu (filmový dokument, režie J. Vondrák, 2002).

Helena Chaloupková Datum poslední změny: 12.7.2003

Menu