A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

CENTRUM HUDEBNÍ
LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz
Korn, JiříTisk


Charakteristika: Zpěvák populární hudby s rockovou minulostí, tanečník, moderátor, herec, skladatel, kytarista, basový kytarista

Datum narození/zahájení aktivity:17.5.1949
Text

Korn, Jiří, zpěvák populární hudby s rockovou minulostí, tanečník, moderátor, herec, skladatel, kytarista, basový kytarista, narozen 17. 5. 1949, Praha.
 
Ve třetí třídě základní školy se stal na šest let členem a posléze sólistou Dětského pěveckého sboru Československého rozhlasu pod vedením Bohumila Kulínského. Po ukončení studia na gymnáziu, prokládaného soukromými hodinami hry na akordeon, klavír a kytaru, založil 1966 skupinu Mickey, která vycházela z tehdy aktuálního west coast soundu, v němž vokální trojhlas měl přednost před instrumentální zručností. Spojením protagonistů z Mickey (včetně Korna) a konkurenčních Hurikánů vznikla v září 1967 skupina Rebels, překvapení prosincového 1. Československého beatového festivalu, kde postoupila do sedmičlenného finále. Od tohoto úspěchu se 1968 odrazila k vydání alba Šípková Růženka, které mělo neobvyklý koncept: jednu stranu obsadily anglicky zpívané skladby z repertoáru kalifornské skupiny Mamas And Papas, zdařilejší česká polovina patřila textařem Michaelem Prostějovským upraveným pohádkám, které z větší části zhudebnil, zaranžoval a se svým orchestrem nahrál Václav Zahradník. Kornovi přinesla tato série první pěveckou zkušenost mimo rámec rockového žánru. Jelikož Rebels měli neuralgický bod na změnami zmítaném postu basového kytaristy, přeorientoval se z doprovodné kytary na basovou kytaru. To už se west coast vytratil a Rebels v triu se přeorientovali na repertoár skupiny Cream, blues rock a hard rock, a pro zachování holé existence tvrdě pracovali v zahraničních klubech. Přestože skupina počátkem roku 1970 zanikla, Kornovou zásluhou po třiceti letech ožila a v "creamovské" sestavě Jiří Korn (basová kytara a zpěv), Zdeněk Juračka (kytara) a Karel Káša Jahn (bicí) nahrála comebackové album a schází se k občasným koncertům.
 
Překvapením se stalo Kornovo další angažmá v letech 1970–71, kdy se jeho domovskou scénou stalo divadlo Semafor a doprovodným tělesem skupina Shut Up Františka Ringo Čecha, která spolupracovala rovněž se zpěváky Jiřím Helekalem, Viktorem Sodomou, Pavlem Bobkem a jinými. Od rocku přešel Korn na simplifikovaný bubblegum, vyjádřený v názvu jedné z písní, které v Čechově dramaturgii vydal na singlu – Zazpívám si ratata. Shut Up měli stálého basistu ve Svatopluku Čechovi a Korna využívali pouze jako sólového zpěváka. Jelikož mu Ringo v roce 1971 nepovolil vystoupení v 1. ročníku festivalu Intertalent, Korn se vrátil k basové kytaře a v letech 1971–73 se začlenil do skupiny Olympic. Intertalent skončil pro Korna mimořádně úspěšně a soutěžní skladba Karla Svobody a Zdeňka Borovce Yvetta se stala hitem, který ovšem beatoví fanoušci přijali s nelíčenými rozpaky. O to víc se líbila v sousední Německé demokratické republice, kam byl Korn stále častěji zván do televizních show a Olympic v nich občas sehrál roli Kornovy „begleitsgruppe“. Vedle hraní v Olympiku se Jiří Korn, stále zamilovanější do swingových a kabaretních písní, učil stepovat u Franka Towena a tančit u svého staršího bratra, profesora Miroslava Korna; současně nadále školil svůj hlas. Už 1971 se prosadil na šesté místo mezi zpěváky v anketě Zlatý slavík (nejvýše byl v roce 1978 – druhý) a bylo zjevné, že míří k velké sólové kariéře. Ještě než dal Olympiku k 1. 5. 1973 výpověď, stačil přispět do jeho repertoáru některými vlastními skladbami (Planetář, Loutny král, Pápěří) a jeho vokál vtiskl typickou nazální barvu nahrávkám písní Petra Jandy (mimo jiné Co tě napadá), Bohuslava Ondráčka (Když Lola pila pátý drink), ale i polské lidové Dziewczina. Právě ty tři s doprovodem Olympiku zařadil 1972 na své první samostatné album LP 01.
 
První velkou kapelu, která dala v 70. letech Jiřímu Kornovi příležitost, řídil Václav Hybš. Více než on však Korna ovlivnili lidé, s nimiž se seznámil v Berlíně – choreograf Walter Schumann a tanečnice Susan Baker. Nikoli náhodou se jeho první samostatný program z roku 1977 (už s vlastní kapelou, vedenou Eduardem Parmou) nazýval podle písně a stejnojmenného filmu s vyhlášenými tanečními čísly Zpívání v dešti. Korn si zvolil dráhu showmana a entertainera, všestranného, šarmantního a přijatelného pro všechny generace. Většího uznání se mu zprvu dostalo v zahraničí. V roce 1976 vyhrál Grand Prix de Paris de la Chanson s písní Flying Hydroplane (Robinson), o dva roky později zvítězil s Radostí až do rána ve finském Tampere, 1979 přivezl z irského Cavanu čtyři ceny včetně druhé nejvyšší za interpretaci sklaby You Are My Voodoo (Žal se odkládá). U nás si počkal až do 1982 na zlatou Děčínskou kotvu za duet s Helenou Vondráčkovou Tančit prý je krásné. Spolupráce se zpěvačkou kulminovala v letech 1981–84 v programu Orchestru Gustava Broma Já na bráchu blues, kde si taneční složka jejich vystoupení svou intenzitou nijak nezadala s pěveckou. Jiří Korn se uplatnil i jako moderátor (od 1981 konferoval pořady v berlínském Friedrichstadtapalastu včetně známého Ein Kessel buntes, kde současně zpíval, tančil a předváděl break dance), herec (postupně se objevil ve filmech Honza málem králem, Na konci světa, Trhák, Anděl s ďáblem v těle, Anděl svádí ďábla a Brak) a též i jako kouzelník a klaun, jak potvrdil 1982 na znovuotevření pražské revue Alhambra. Tyto zkušenosti zúročil v muzikálech, na jejichž scénu vstoupil hned napoprvé v hlavní roli, když vídeňské divadlo Raimund inscenovalo 1986 muzikál Hans Christian Andersen s hudbou Franka Loessera. V Praze se nejprve představil 1992 v Bídnících a z Vinohradského divadla přešel do Kongresového centra, kde vynikl v muzikálech Karla Svobody Dracula a Monte Cristo. Od června 2000 nabízí Jiří Korn čisté herectví v divadelní hře Služka.
 
Ještě před listopadem 1989 Korn občas šokoval výstředním oblečením a úpravami zevnějšku, ale výběrem repertoáru. Zaujal tím skladatele Michaela Kocába, který mu 1985 nabídl k nahrání dvě nekonvenční písničky, novovlnnou Karel nese asi čaj, přizdobenou skřehotáním Viléma Čoka, a Nejdřív je trening, z níž vzešel název Kornova alba. V roce 1990 Korn založil agenturu Krach a začal podnikat. Představil svůj alkohol i parfém, ale jeho profesionální vášní zůstala hudebně taneční show. Ta nejnovější měla premiéru 11. 10. 2002 a přináší směsici hudby, tance, filmu a stepu, kterou soubor Jiří Korn & Company (tanečníci Adéla Šeďová, Gabriela Jemelíková, Kateřina Stryková, Kristina Kloubková, Jan Bursa a Martin Pešek) uvedl pod názvem TEP - tanečně excentrické představení. TEP se nazývá i Kornovo aktuální album, jehož všechny skladby napsal, produkoval, mixoval, aranžoval a nahrál představitel hudební avantgardy DJ NEO. Jiří Korn je znovu rebelem, ale i propagátorem nových trendů a je hvězdou muzikálů.
Diskografie
Šípková Růženka (se skupinou Rebels, Supraphon 1968, reedice 1990);
LP 01 (Supraphon 1972);
Jiří Korn (Amiga, NDR, 1974);
LP 02 (Supraphon 1978);
Zpívat jako déšť (Supraphon 1979);
Gentleman (Supraphon 1980);
Singing And Dancing (Supraphon 1980);
Hej... (poslouchej) (Supraphon 1982);
24 STOP (Supraphon 1984);
Magic Jet (Supraphon 1984);
Trénink (Supraphon 1986);
Před odchodem vypni proud (též jako Switch Of Before Leaving, Supraphon 1989);
O5 (Monitor 1992);
Pastel Songs (Frydrych Music 1993);
Duny (Happy Music Production 1995);
To je šoubyznys (duety s Helenou Vondráčkovou, Bonton 1996);
The Rebels – komplet (s Rebels, Warner Music 1999);
Rebels (Warner Music 1999);
Největší hity (42 skladeb na 2 CD, Sony Music/Bonton 2001);
TEP (Sony Music/Bonton 2002).
Literatura
I. Lexika
EJ.
Kdo je kdo. Osobnosti české současnosti  (Praha 2002).
 
II. Ostatní
Sís, Petr: Od pohádek k životu, od Šípkové Růženky k Yvettě (Melodie 1971, č. 8, s. 238).
Sýkora, Jan K.: Jednoroční dobrovolník Jiří Korn (Melodie 1974, č. 4, s. 108).
Jehne, Leo: Procházka Kornovými časy (Melodie 1978, č. 1, s. 5).
Tůma, Jaromír: Napůl Astaire, napůl Rebel (Melodie 1982, č. 5, s. 133).
Tůma, Jaromír: Nejdřív je trénink. (Mladý svět 1986, č. 24, s. 31).
Další informace na internetové stránce www.kornjiri.com
 
Jaromír Tůma
Datum poslední změny: 17.9.2003