Guštar, Milan

Guštar, Milan, organolog, skladatel, konstruktér elektronických, elektroakustických, multimediálních a interaktivních systémů a programátor, narozen 11. 8. 1963, Kolín.

Obor Elektronické počítače vystudoval na Elektrotechnické fakultě Českého vysokého učení technického v Praze (1981–86), kde byl poté odborným asistentem (1986–92). V letech 1993–96 absolvoval několik pracovních pobytů na San Jose State University v USA. Obor Informatika a aplikovaná matematika vystudoval na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě v Ostravě (1999–2003), kde získal titul Ph.D. V letech 2002–08 byl vědeckým pracovníkem (věnoval se matematickému modelování a simulaci systémů) Akademie věd České republiky. Hudbou se aktivně zabýval od dětství, ale od počátku více ze stránky teoretické než praktické. Jeho současný vztah k hudbě vychází z pythagorejského pohledu na svět jako manifestaci číselných principů. Milan Guštar je znalcem prakticky celé oblasti slaboproudých elektrických zařízení a elektroniky. Své teoretické znalosti dovede uplatnit při spolupráci ve vytváření zvukových, obrazových a zvukově obrazových objektů, při práci s nimi včetně jejich zaznamenávání a při vlastní interpretační i skladatelské praxi. Těžištěm jeho činnosti je od konce sedmdesátých let minulého století navrhování, vývoj a zakázková výroba elektronických a elektroakustických zařízení a hudebních nástrojů, multimediálních a interaktivních systémů, tvorba programového vybavení, záznam a zpracování zvuku a konzultační činnost. Od roku 1993 se této práci věnuje pod obchodním jménem ARTech.Specializuje se na spolupráci s výtvarníky a dalšími umělci při realizaci multimediálních, interaktivních a kinetických děl (např. David Černý, Krištof Kintera, Veronika Bromová, Radim Labuda, Kurt Gebauer, Miloš Vojtěchovský, Floex, Michael Bielicky, Jan Mucska, Federico Diaz, Lukáš Rittstein, Petr Svárovský, Petra Vargová, Gabriela Jurkovičová). Podílel se na restaurování a rekonstrukci děl pro výstavy Jitro kouzelníků (Národní galerie, Veletržní palác, Praha, kurátor: Jaroslav Anděl, 1996); Zdeněk Pešánek (Národní galerie, Veletržní palác, Praha, kurátor: Jiří Zemánek, 21. 11. 1996–16. 2. 1997); Frank Malina – Bod–linie–vesmír (Museum Kampa, kurátor: Vít Havránek, 7. 11. 2007–7. 1. 2008).

V oblasti teorie se zabývá interdisciplinárním výzkumem v elektronice, informatice a aplikované matematice, modelováním a simulací, matematickými principy v hudbě a umění, teorií tónových soustav, algoritmickou kompozicí a sonifikací. Matematické principy se objevujítaké v jeho kompozicích a zvukových a multimediálních instalacích, při jejichž vytváření často využívá své teoretické a praktické znalosti elektroniky a elektroakustiky.

V osmdesátých letech minulého století komponoval, hrál a nahrával hudbu pro Divadlo Zavadilka. Vytvořil hudební a zvukovou složku filmů Narozeniny v parku, Sestry Bílkovy jedou na výlet, Vychovatel ke strachu a Mrtvý les filmové skupiny Bulšitfilm (1987–90), nahrál a zvukově zpracoval hudbu Jana Matáska pro divadlo Rubín – Šílená lokomotiva (2000) a Psí srdce (2001), zpracoval nahrávky pro CD ke knize Beatnici v Praze pro nakladatelství Argo (2001), zpracoval zvuk k digitálnímu video–filmu Markéty Baňkové Smysly života (2002). Podílel se na nahrávání a zvukovém zpracování CD Hynka Čápa – Studánka (1983, 2002), Rybopták (1987, 1992) a Z křovisek (1998–99). V letech 199–94 pracoval jako zvukařv pražském klubu Delta. V osmdesátých a devadesátých letech 20. století tvořil skladby pro svou hudební skupinu Flao YG, ve které působil jako hráč na klávesové nástroje. Své hudební skladby a zvukové instalace prezentoval na akcích jako Hnus 87 v Dejvické ulici v Praze (1987),filmový festival Zlatý voči v pražském klubu Delta (1988), výstavy Orbis fictus ve Valdštejnské jízdárně v Praze (30. 11. 1995–1. 1. 1996), The Thing Between v Drážďanech (20. 9. 1996 – 30. 9. 1996), výstava zvukového umění Here2hear v rámci 2. ročníku Sperm Festival (Praha, 19. – 24. 2. 2007), Zvukové experimenty v pražské Vinohradské tržnici (18. 4. 2008) nebo na akci /tmp/ v pražském klubu Bunkr Parukářka (7. 11. 2008). V letech 1994–98 se účastnil činnosti umělecké skupiny Silver.

Milan Guštar se v řadě přednášek a při vedení seminářů a tvůrčích dílen na Akademii výtvarných umění (2005, 2008, 2009), filmové fakultě AMU (2007, 2009) a na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (2009) zabýval tematikou elektroniky a elektroakustiky. Ve stadiu přípravy jsou (2009) přednášky o elektrofonech na hudební fakultě AMU a další přednášky na Akademii výtvarných umění.

Své znalosti o zdrojích zvuků, úmyslně vyvolávaných či upravovaných za pomoci elektřiny, shrnul do dvousvazkového díla Elektrofony, v němž se na půdoryse všeobecné organologie a elektrotechniky zabývá prehistorií, dějinami a současným stavem tohoto oboru. Stejnému tématu je věnována série stejnojmenných článků v časopise Muzikus, vycházející od roku 2007 až dosud (2009). Elektronické a elektromechanické hudební nástroje a zařízení, jejichž konstrukci a fungování ve svých literárních pracích popisuje, je schopen v případě potřeby zhotovit. Kromě jiného již z jeho dílny vyšly elektronické varhany (6 oktáv, 5 stop), monofonní syntetizéry, programovatelné elektronické bicí, MIDI klaviatura, MIDI Timecode Display a theremin.

Své knihy a zvuková CD vydal ve vlastním nakladatelství Uvnitř.