Český hudební slovník osob a institucí

A	B	C	Č	D	Ď	E
F	G	H	Ch	I	J	K
L	M	N	Ň	O	P	Q
R	Ř	S	Š	T	Ť	U
V	W	X	Y	Z	Ž

Podrobné vyhledávání

Vystudoval v rodišti učitelský ústav. Po krátké učitelské praxi nastoupil před válkou na brněnskou Masarykovu univerzitu (obory čeština, němčina a hudební věda), během protektorátu učil na všeobecně vzdělávacích školách a svá univerzitní studia dokončil v Olomouci na Palackého univerzitě (1949, titul PhDr. získal po obhájení disertace Olomoucký skladatel Ludvík z Ditrichů a jeho píseň Moravo, Moravo na Masarykově univerzitě v Brně 1950). Pak působil jako asistent a od roku 1954 odborný asistent na Palackého univerzitě na katedře hudební vědy a výchovy do roku 1959, kdy přešel na tehdy založený Pedagogický institut do Ostravy jako vedoucí katedry hudební výchovy. Zde rozvinul bohatou vědeckou a pedagogickou činnost, zvl. na katedře hudební výchovy Pedagogického institutu (později Pedagogické fakultě). Na základě habilitace (habilitační spis Skladatel Arnošt Förchtgott-Tovačovský) byl jmenován 1962 docentem a o dva roky později dosáhl hodnosti kandidáta historických věd na Filozofické fakultě tehdejší Univerzity J. E. Purkyně v Brně (kandidátská disertace: Dělnické pěvecké spolky na Ostravsku a v jiných střediscích českých zemí). Po celou dobu svého působení v Olomouci i Ostravě se uplatňoval jako hudební a divadelní kritik v místním denním tisku. V roce 1974 se vzdal ze zdravotních důvodů vedení katedry a o osm let později odešel do důchodu. Z počátku Gregorovu vědeckou aktivitu ovlivnil jeho univerzitní učitel Bohumír Štědroň, s nímž také Gregor společně napsal a vydal svou první knížku Leoš Janáček, největší český skladatel z Moravy. Gregor se pak zaměřil na regionální hudebněhistorickou problematiku (zvláště na regionální hudební historii Moravy a Slezska 18., 19. i 20. století, včetně studií o Janáčkových spolupracovnících z regionu), ale též na dějiny české hudební pedagogiky, kde spolu se svým slovenským žákem Tiborem Sedlickým napsali významný spis Dějiny hudební výchovy v českých zemích a na Slovensku. Významná byla i jeho hudebněkritická činnost, které se věnoval po celou dobu svého života jak v Olomouci, tak v Ostravě, zvláště v místním denním a odborném tisku. Za téměř čtyřicet let soustavné hudebněvědecké práce Gregor vytvořil rozsáhlé dílo čítající na 350 publikovaných odborných prací (z toho téměř celou třetinu tvoří větší muzikologické studie), půldruhé desítky knih, téměř jednu desítku vysokoškolských učebních textů a na dva a půl tisíce novinových kritik olomouckého a ostravského koncertního života, hudebněpublicistických a popularizačních článků.

Dílo

Dílo literární

Knihy a skripta (samostatné publikace)

Leoš Janáček, největší český skladatel z Moravy (Praha 1948, spoluautor Štědroň, Bohumír);

Hudební vlastivěda Olomouckého kraje (Olomouc 1956);

Hudební nástroj v hudební výchově na nehudebních školách (Olomouc 1956);

Česká dětská píseň umělá (Praha 1959);

Olomoucká a vídeňská léta skladatele A. Förchtgotta-Tovačovského (Olomouc 1959);

Vývoj hanáckého národopisu, zvláště zpěvu a hudby (Olomouc 1959);

České učebnice zpěvu a hudební výchovy pro nehudební školy (Ostrava 1960);

Dělnické pěvecké spolky na Ostravsku a v jiných průmyslových střediscích českých zemí (Ostrava 1961);

Česká a slovenská hudebně dramatická tvorba pro děti (Ostrava 1966);

Hudebně dramatická díla pro děti a jejich hudebně výchovný význam (Ostrava 1967);

Vladimír Ambros. Život a dílo (Prostějov 1969);

Dějiny evropské hudby (Ostrava 1971, ²1977);

Dějiny české a slovenské hudby (Ostrava 1972);

Zazni písni vznešená. Edice sborových partitur. I. díl (Praha 1973);

Zazni písni vznešená. Edice sborových partitur. II. díl (Praha 1974);

Rudolf Kubín. Obraz života a díla (Ostrava 1975);

Úvod do poslechu populární hudby (Ostrava 1978);

František Bakule a jeho dětský pěvecký sbor (Ostrava 1982);

Obrozenská hudba na Moravě a ve Slezsku (Praha 1983);

Úvod do estetiky (Ostrava 1986);

Hudební místopis Severomoravského kraje (Ostrava 1987).

Studie, stati a větší články (výběr)

Dopisy K. Bendla do Olomouce (in: Výroční zpráva dívčího reál. gymnázia Olomouc 1947, s. 3–5);

Janáčkovy dopisy olomouckému Žerotínu (Tempo, roč. 20, 1947, s. 249–250);

Vznik Moravské filharmonie (Hudební rozhledy, roč. 1, 1948, s. 132–136);

Neznámá činnost P. Křížkovského v Olomouci (Slezský sborník, roč. 48, 1950, s. 349–353);

Z dopisů dr. Vlad. Helferta Fr. Waicovi (in Časopis Vlasteneckého spolku muzejního, roč. 54, 1950, s. 63–76);

150 let od narození autora písně Moravo, Moravo (Hudební rozhledy, roč. 6, 1953, s. 213);

Asafjevův podíl na hudební výchově sovětské mládeže (Hudební rozhledy, roč. 6, 1953, s. 436);

Jan Josquin a Václav Solín (in: Sborník SLUKO /Střediska lidové umělecké kultury/, Olomouc 1953, s. 91–93);

Vladimír Ambros. Profil skladatele (Hudební rozhledy, roč. 6, 1953, s. 878–879);

Dělnické pěvecké spolky na Moravě (in: Sborník SLUKO /Střediska lidové umělecké kultury/, Olomouc 1954, s. 83–96);

Slovanství v díle A. Förchtgotta-Tovačovského (in: Sborník SLUKO /Střediska lidové umělecké kultury/, Olomouc 1954, s. 69–82);

10 let Moravské filharmonie (in: Sborník 10 let MF, Olomouc 1955, s. 8–20);

P. Křížkovský na dómském kůru olomouckém (Slezský sborník, roč. 54, 1956, s. 109–121);

Styky českých a polských pěveckých spolků a výkonných umělců v 19. století (in Česko-polský sborník II, Praha 1956, s. 145);

Zámecká kapela ve Slezských Rudolticích v 2. polovině 18. století (Slezský sborník, roč. 54, 1956, s. 402–406);

Hudební život na zámku v Kunvaldě počátkem 19. století (Slezský sborník, roč. 54, 1956, s. 136–138);

Celomoravská národopisná slavnost v Olomouci roku 1845 (Vlastivědný věstník moravský, roč. X, 1957, s. 19–24);

D. Sloboda a valašské umění (Radostná země, roč. 4, 1957, č. X, s. 50–51);

Polská hudební teorie na olomouckých školách v 16. století (Slezský sborník, roč. 55, 1957, s. 142–144);

Z pozůstalosti F. X. Běhálkové (Český lid, roč. 44, 1957, s. 199–205);

Dělnické pěvecké spolky na Ostravsku (Slezský sborník, roč. 55, 1957, s. 449–461);

O mládí skladatele písně Moravo, Moravo Ludvíka z Dietrichů (Vlastivědný věstník moravský, roč. X, 1958, s. 101–106);

Z dopisů nár. umělce J. B. Foerstra olomouckému Žerotínu (in: Sborník Střediska lidové umělecké kultury, Olomouc 1959, s. 211–221);

Podíl Olomouce na české obrozenské hudbě (in: Sborník Střediska lidové umělecké kultury, Olomouc 1959, s. 273–282);

Vladimír Ambros. Seznam skladeb (in: Sborník Střediska lidové umělecké kultury, Olomouc 1959, s. 283–293);

K šlechtické kapele a divadlu ve Velkých Hošticích (Slezský sborník, roč. 57, 1959, s. 550–560);

Organizace dělnických pěveckých spolků na Moravě a zvláště na Ostravsku (Slezský sborník 57, 1959, s. 54–102);

Z historie jedné zlidovělé písně (Český lid, roč. 46, 1959, s. 79–81);

H. Babička, první obhájce díla Smetanova a Fibichova na Moravě (in: Radostná země, roč. 8, 1958, s. 469–473);

Hornické kapely na Ostravsku (Slezský sborník, roč. 58, 1960, s. 86–88);

Národopisné výstavy na Hané před rokem 1895 (Český lid, roč. 49, 1962, s. 76–79);

Skladatel H. Vojáček a Janáčkovo rusofilství (Slezský sborník, roč. 60, 1962, s. 86–96);

Skladatelská tvorba E. Schulhoffa v době jeho ostravského působení (Slezský sborník, roč. 60, 1962, s. 397–403);

Kapitola z bojů za hudební výchovu (hudební pedagog Fr. Waic) (in: Sborník Pedagogického institutu v Ostravě 1962, řada Jazyk – literatura – umění 6, s. 53–71);

Z galerie pokrokových učitelů – význačných pracovníků v dělnickém pěveckém hnutí (Estetická výchova roč. 3, 1962–63, s. 17);

Soupis hudebně výchovných článků a pojednání v nehudebních (pedagogických) časopisech (in: Sborník Pedagogického institutu v Ostravě 1963, řada Jazyk – literatura – umění 4, s. 27–41);

Potřeby hudební výchovy mládeže v období dospívání (in: sborník Materiály z vědecké konference vyd. Československou společností pro šíření politických a vědeckých znalostí, Ostrava 1963, s. 9–33);

O prvním rozšíření Scheuovy Písně práce na Moravě (Český lid, roč. 50, 1963, s. 21–22);

Janáčkovo přátelství s I. Wurmem (Slezský sborník, roč. 61, 1963, s. 103–111);

Z historie dělnického pěveckého spolku Marx v Ostravě-Vítkovicích (in: sborník Ostrava I, Ostrava 1963, s. 242–270);

Pravé světlo na tzv. sudetoněmeckou hudbu (Slezský sborník, roč. 32, 1964, s. 535–538);

Ostravské působení skladatele E. Schulhoffa v letech 1935–1938 (in: Sborník Ostrava, Ostrava 1964, s. 82–125);

Dělnické pěvecké spolky na západní Moravě (in: Studie z Vysočiny, Jihlava 1964, s. 1–23);

Hornické kapely na Ostravsku (in: Sborník Pedagogického institutu v Ostravě, Praha 1965, s. 53–96);

Polské revoluční písně z let 1830–31 v českých zemích (Slezský sborník, roč. 64, 1966, s. 488–510);

Výchovný význam hudebně dramatických děl pro děti (in: Sborník Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze k šedesátinám prof. J. Plavce, Praha 1966, s. 45–56);

Dělnické pěvecké spolky v Brně a okolí (in: Brno v minulosti a dnes 8, Brno 1966, s. 128–137);

Ke zdrojům novodobé zpěvnosti jakožto intonačního základu tvorby hudebních skladatelů Ostravska (in Sborník Pedagogické fakulty v Ostravě, řada D1, Jazyk – literatura – umění 2, Ostrava 1966, s. 105–126);

Vliv polských revolučních písní na českou obrozenskou hudební tvorbu (Slezský sborník, roč. 65, 1967, s. 203–221);

Obrozenská skladba s husitskou tematikou (in: Sborník Pedagogické fakulty v Ostravě, řada D2, Jazyk – literatura – umění 8, Ostrava 1967, s. 129–144);

Skladatel R. Kubín šedesátníkem (in: Sborník Ostrava 5, Ostrava 1969, s. 245–260);

O první českou Muziku (Opus musicum, roč. 1, 1969, č. 5–6, s. 135–138);

P. Křížkovský a obrozenská sborová tvorba na Moravě (in: Časopis Slezského muzea, roč. 19, 1970, série B, s. 9–18);

O autorství Komenského Ukolébavky (in: Acta Comeniana, 1970, sv. 24, s. 86–91);

Stručný pohled na dějiny hud. výchovy na našich školách (in: Sborník 40 rozhlasových přednášek, Praha 1970, s. 60–63);

Deutsche Arbeitersängervereine in den böhmischen Ländern (in: Historica II, Spisy Pedagogické fakulty Ostrava, řada C–6, sv. 25, Praha 1971, s. 3–32);

Hudba v socialistickém životním prostředí (in: Sborník k otázkám životního prostředí, Ostrava 1971, s. 23–31);

L. Kestenberg a jeho působení v ČSR (in: Sborník Pedagogické fakulty v Ostravě k sedmdesátinám univ. prof. J. Schreibra, řada D 7, sv. 26, Ostrava 1971, s. 63–71);

Exponenti tzv. sudetoněmecké hudby (Slezský sborník, roč. 71, 1973, č. 1, s. 56–65);

Skladatel hornické Ostravy (Hudební rozhledy, roč. 26, 1973, č. 9, s. 403–405);

Světová dětská opera na nových cestách (in: Otázky divadla a filmu, Brno 1973, roč. 3, s. 151–162);

Janáčkovy dopisy z pozůstalosti J. N. Poláška (in: Časopis Slezského muzea, roč.23, 1974, série B, s. 72–78);

Deutsche Arbeitergesangsvereine in der ČSR (in: Beiträge zur Musikwissenschaft, Berlin 1974, č. 3, s. 219–227);

Mezinárodní styky našeho dělnického pěveckého hnutí (Opus musicum, roč. 7, 1975, č. 5, s. 129–132);

Eislerův boj proti fašismu a naše země (Hudební rozhledy, roč. 28, 1975, č. 3, s. 131–133);

Zájezd souboru Echo von links do Slezska a na severní Moravu (in: Časopis Slezského muzea, roč. 24, 1975, série B, s. 177–180);

Neznámé kapitoly z česko-ruských hudebních styků (Hudební rozhledy, roč. 28, 1975, č. 10, s. 466–469);

Učitel – význačný pracovník v dělnickém pěveckém hnutí (in: Sborník prací Pedagogické fakulty v Ostravě, řada D-12, Praha 1976, s. 25–28);

Mezinárodní hudební kancelář (IMB) v Moskvě a její spolupráce s našimi umělci v 30. letech (Hudební rozhledy, roč. 28, 1976, č. 3, s. 139–141);

Nač byly a jsou experimenty v hudební výchově? (Opus musicum, roč. 8, 1977, č. 2, s. 55–57);

Cestou k profilu socialistického učitele hudební výchovy (in: Musica viva in schola III, Brno 1977, s. 127–140);

Obrozenská hudba na Moravě a její domnělé zpoždění za Čechami (Opus musicum, roč. 8, 1977, č. 10, s. I–IV);

Zdroje Janáčkova slovanství (Časopis Slezského muzea, roč. 27, 1978, série B, č. 1, s. 72–97);

Hudební výchova v pracovní škole s polytechnickým vzděláváním (Hudební nástroje, roč. 1978, č. 4, s. 125 a č. 5, s. 156–157);

Leoš Janáček a C. M. Hrazdina (in: Sborník Pedagogické fakulty v Ostravě 59, D-14, Praha 1978, s. 81–92);

Z historie dělnických pěveckých spolků v Prostějově (Štafeta 1979, č. 4, s. 7–8);

Zdeněk Nejedlý a hudební výchova I (in: Sborník Pedagogické fakulty v Ostravě 64, řada D-15, Praha 1979, s. 73–91);

Janáčkovo dvouletí (in: Sborník Janáčkovy společnosti v Ostravě, 1979/1980, s. 4–16);

O mládí L. Železného (Hudební rozhledy, roč. 33, 1980, č. 2, s. 91–92);

Hudba na dělnických spartakiádách a olympiádách (Opus musicum roč. 1980, č. 3, s. I–V);

Půl století ostravské hudební kritiky (k 80tinám J. Schreibra) (Časopis Slezského muzea, roč. 29, 1980, série B, č. 2, s. 97–111);

Kongres Čs. spoločnosti pre hudobnú výchovu v Bratislave r. 1938 (Hudobná kultúra Bratislavy 1980, s. 174–184);

Zdeněk Nejedlý a hudební výchova II (in: Sborník Pedagogické fakulty v Ostravě 69, D–16, Praha 1980, s. 83–190);

Kabalevského pojetí vyučovacího předmětu „hudba“ (Estetická výchova, roč. 11, 1980/81, č. 2, s. 45–46);

O nového operního diváka (rozhovor s E. Zámečníkem) (Hudební rozhledy, roč. 34, 1981, č. 4, s. 173–175);

Hudba při pouti českých poslanců do Ruska r. 1867 (Hudební věda, roč. 18, 1981, s. 173–175);

L. Janáček a Společnost pro výzkum dítěte v Brně (Opus musicum, roč. 13, 1981, č. 9, s. 265–267);

V. Lisinski a revoluční Praha 1848 (Hudební rozhledy, roč. 33, 1981, č. 7, s. 331–333);

Hudba pro film a televizi (Hudební rozhledy, roč. 34, 1981, č. 12, s. 565–567);

Bratislavské středisko slovenského zpěvu a jeho styky přes Těšín s českými zeměmi (Těšínsko, roč. 22, 1981, č. 4, s. 320–326);

Třetí festival dětské opery v Ostravě (Hudební rozhledy, roč. 34, 1981, č. 9, s. 407–408);

Zdeněk Nejedlý a hudební výchova III (in: Sborník Pedagogické fakulty v Ostravě 78, řada D–18, Praha 1982, s. 123–146);

L. Janáček – kritik hudebního umění reprodukčního (Časopis Slezského muzea, roč. 31, 1982, série B, č. 3, s. 207–215);

Československá adaptace Kodályho metody hudební výchovy v teorii a praxi (in: Sborník Janáčkiana 1981, Ostrava 1982, s. 156–157);

Prolínání české a slovenské hudební pedagogiky (in: sborník Hudobná výchova a umelecké školstvo, Bratislava 1982, s. 75–88);

H. Eisler a české země (Hudební věda, roč. 19, 1982, č. 4, s. 320–326);

První zájezd sovětského pěveckého sboru do ČSR r. 1936 (in: Sborník Janáčkiana 1983, Ostrava 1984, s. 88–103);

F. Bakule a jeho systém spojení estetické a pracovní výchovy (in: Musica viva in schola VI, Brno 1983, s. 293–302);

Situace vskutku palčivá (Opus musicum, roč. 16, 1984, č. 4, s. 39–40);

Ze skladatelské dílny P. Křížkovského (Časopis Slezského muzea roč. 32, 1985, série B, č. 2, s. 176–186).

Redakce sborníků

Památník pěvecko-hudebního spolku Žerotín v Olomouci (1880–1950) (Praha 1952);

Materiály z vědecké konference o hudební výchově mládeže v období dospívání (Ostrava 1963);

Výzkumy hudebnosti mládeže na Ostravsku (Ostrava 1969);

Sborník PF k Ostravě k sedmdesátinám univ. prof. J. Schreibra (Ostrava 1971);

Hudební kultura na Ostravsku po roce 1945 (Ostrava 1984).

Překlad (z ruštiny)

Vetlugina, Natal´ja Aleksejevna: Metodika hudební výchovy na mateřské škole (Praha 1955).

Literatura

I. Lexika

ČSHS.

International Who's Who in Music (London 1975).

Biografický slovník Slezska a severní Moravy 6 (Ostrava 1996).

HSPK (Vysloužil).

Kulturněhistorická encyklopedie Slezska a severovýchodní Moravy II (Ostrava 2005).

II. Ostatní

Zenkl, Luděk: Přínos k rozvoji české socialistické muzikologie (K nedožitým šedesátinám Vladimíra Gregora) (Časopis Slezského muzea, série B, roč. 25, 1976, s. 165).

Zenkl, Luděk: Vůdčí zjev slezské a severomoravské muzikologie (K nedožitým 70. narozeninám Vladimíra Gregora) (Časopis Slezského muzea, série B, roč. 35, 1986, s. 73–79).

Zenkl, Luděk: Počátky vědecké práce na ostravské katedře hudební výchovy (K nedožitým sedmdesátinám Vladimíra Gregora) (in: Sborník prací Pedagogické fakulty v Ostravě, řada D-23, 1986, s. 141–147).

Zenkl, Luděk – Malura, Miroslav: Bibliografie prací doc. PhDr. Vladimíra Gregora, CSc. (in: Sborník prací Pedagogické fakulty Ostravské univerzity, řada U-3, 1999, s. 88–98).

Zedníčková, Šárka: Muzikolog a hudební pedagog Vladimír Gregor (in: sborník Česká hudební pedagogika a vzdělávání dospělých na počátku 21. století, Praha 2006, s. 111–114).

Zedníčková, Šárka: Muzikolog, hudební pedagog, a publicista Vladimír Gregor (in: Inovace v hudební pedagogice a výchově. K poctě Lea Kestenberga /1882–1962/). Olomouc 2008, s. 114–115).

Zedníčková, Šárka: Janáčkovská problematika v muzikologickém díle doc. Vladimíra Gregora (in: sborník Janáček regionální a světový, Ostrava 2008, s. 103–106).

Zedníčková, Šárka: Regionální hudební historie v muzikologickém odkazu Vladimíra Gregora (in: Mezinárodní webový sborník hudební výchovy 2008, č. 1, s. 305–308).

Zedníčková, Šárka: Vladimír Gregor: Rudolf Kubín. Obraz života a díla (portrét významné regionální umělecké osobnosti) (in: Mezinárodní webový sborník hudební výchovy 2009, č. 2, s. 604–606).

Steinmetz, Karel: Tři jubilea ostravských muzikologů a hudebních pedagogů: Vladimír Gregor, Luděk Zenkl a Jan Mazurek (Historica – revue pro historii a příbuzné obory, roč. 2, 2011, č. 2, s. 191–198).

Karel Steinmetz

Datum poslední změny: 22.3.2012

Menu