A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

CENTRUM HUDEBNÍ
LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz
Vojtěch, IvanTisk


Charakteristika: Muzikolog, estetik, vysokoškolský učitel a editor

Datum narození/zahájení aktivity:27.11.1928
Text
DíloLiteratura

Vojtěch, Ivan, muzikolog, estetik, vysokoškolský učitel a editor, narozen 27. 11. 1928, Boskovice.


V letech 1939–47 studoval na reálném gymnáziu v Boskovicích, potom obory hudební věda a estetika na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně u Jana Racka a Bohumíra Štědroně (1947–49) a zároveň studoval v téže době na brněnské konzervatoři hru na violoncello u Ferdinanda Švandy (1948–49). Ve studiích pokračoval v Praze u Mirko Očadlíka, Antonína Sychry a Jana Mukařovského na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Zvláště Sychra Vojtěcha v počátcích jeho vědecké kariéry velmi ovlivnil svými strukturalistickými studiemi. Titul PhDr. získal v roce 1953 dizertační prací Dvě studie k otázce obsahu a formy v programní hudbě.
Ještě za studií začal jako asistent pedagogicky působit na hudební fakultě pražské Akademie múzických umění (1950–51), několik let potom vyučoval dějiny hudby a estetiku na Janáčkově akademii múzických umění v Brně (1953–60), od 1. 2. 1961 začal vyučovat jako externí vědecký aspirant na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Přednášel zde dějiny hudby 20. století, vytvořil ze svých studentů slibně se rozvíjející badatelský tým zabývající se dílem Bedřicha Smetany (Marta Ottlová, Milan Slavický a další). Jeho snažení přervala až normalizace, v roce 1974 byl z fakulty z politických důvodů propuštěn a byl postižen zákazem publikační činnosti. K pedagogické práci se vrátil znovu až po převratu. V červnu 1990 se habilitoval prací Literární pozůstalost Arnolda Schönberga, profesorem pro obor dějiny hudby se stal 1. 5. 1995 (profesorská přednáška: K dramaturgii Prodané nevěsty). Mezi lety 1990 a 1999 vyučoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy znovu předměty související s hudbou 20. století. Vedl několik desítek diplomových (např. Radmila Habánová, Jan Kachlík, Ondřej Maňour, Petra Simbartlová, Cyril Šálek, Zuzana Vojtěchová) a kandidátských prací (např. Mikuláš Bek, Pavel Kordík, Milan Slavický, Vladimír Zvara).
Po normalizačním vyřazení z fakulty působil Vojtěch ve svobodném povolání. V letech 1987–90 byl vědeckým pracovníkem Kabinetu pro studium českého divadla. V letech 1999–2002 byl po Ivanu Poledňákovi ředitelem Ústavu pro hudební vědu Akademie věd České republiky, kde je dodnes ve funkci emeritního vědeckého pracovníka.

Vojtěch spolupracoval na projektu knižní edice Klasikové hudební vědy a kritiky, v níž vyšly významné práce českých i zahraničních osobností oboru. Sám jako editor dal dohromady několik jejích svazků (řada II., sv. 1 (Liszt), sv. 3 (Schumann), sv. 4 (Stasov), sv. 5 (Asafjev)).
Vojtěch se po více než čtyři desetiletí podílí na vydávání souborného vydání díla Arnolda Schönberga (Arnold Schönberg-Gesamtausgabe). S edicí začal spolupracovat v roce 1967, v sedmdesátých a osmdesátých letech zpracovával Schönbergovu literární pozůstalost. K vydání připravil skladatelovy dopisy, úvahy, projevy a jiné dokumenty. Současně se jako člen ediční rady podílí také na některých notových svazcích.
Významné bylo Vojtěchovo působení na různých redakčních postech. Nejprve působil jako člen redakční rady a tajemník původně Helfertových sborníků Musikologie (sv. 3, 1955–sv. 5, 1958), na něž později navázal časopis Hudební věda (od 1964), byl stálým kritikem Literárních novin (1956–68), pražským dopisovatelem časopisu Ruch muzyczny (1958–59), redaktorem a členem redakční rady časopisu Divadlo (č. 10, 1960–č. 3, březen 1970), působil nejprve jako spolupracovník, později (č. 14, 1954–č. 6, 1965) jako člen redakční rady Hudebních rozhledů, na konci šedesátých let byl jejich šéfredaktorem (č. 19, 1969–č. 8, 1970). Po nucené přestávce v době normalizace byl v redakční radě časopisu Estetika (č. 1, 1991 – č. 4, 2006) a v redakční radě časopisu Hudební věda (č. 1, 1999–dodnes), jehož byl také editorem (č. 1, 1999–č. 4, 2002). Mimo zmíněných periodik přispíval také do Kultury, Lidových novin, Orientace, Svobodných novin atd. Své příspěvky opatřuje šiframi iv.
Vojtěch byl členem několika společností a výborů, nejprve Umělecké besedy, poté členem Svazu československých skladatelů (1949–70), působil ve výboru Pražského jara (1960–70), byl členem Mezinárodní společnosti pro hudební vědu.
Za svoji badatelskou činnost získal dvě ocenění – pamětní medaili rektora Univerzity Karlovy (1998) a na návrh vedení Etnologického ústavu Akademie věd České republiky také čestnou oborovou medaili Františka Palackého za zásluhy v historických vědách (listopad 2008).

Vojtěchovo vědecké dílo je zaměřeno k hudbě 19. a 20. stol. a hudební estetice. Z českých skladatelů psal nejvíce o Antonínu Dvořákovi, Svatopluku Havelkovi, Leoši Janáčkovi, Bedřichu Smetanovi či Vladimíru Sommerovi, ze zahraničních patřili mezi jeho nejoblíbenější Arnold Schönberg, Sergej Prokofjev či Igor Stravinskij.
Vojtěch se po celý život věnuje také překladu. Překládal práce ruských kritiků a spisovatelů (Gorkij, Kremlev, Nestěv), zvláštní pozornost věnoval textům Theodora Wiesengrunda Adorna, Waltera Benjamina a Arnolda Schönberga – v šedesátých letech přeložil výbor ze skladatelových dopisů, v devadesátých letech vyšel překlad Schönbergovy knihy Styl a idea.
Vojtěch patří mezi přední české muzikology druhé poloviny 20. století, kteří svou prací významně ovlivnili hudebně vědné bádání nejen doma, ale i za hranicemi.


Dílo

Dílo literární

Práce tiskem nevydané
Schönberg, Arnold: Aphorismen. Sprachliches. Sociales / Wirtschaftliches / Politisches / Moral / Judaica (Praha, rozmnožený rukopis, 2 svazky, 1993; editor; Gesammelte Schriften 2).

Samostatně vydané publikace, kapitoly v knihách
Hudba XX. století (in: Černušák, Gracian a kolektiv: Dějiny evropské hudby, Praha, Panton 31964, s. 328–369;Praha, Panton 41972, s. 331–389; Praha, Panton 51974, s. 331–389);
Česká a slovenská hudba XX. století (in: Černušák, Gracian a kolektiv: Dějiny evropské hudby, Praha, Panton 31964, s. 369–386;Praha, Panton 41972, s. 389–404; Praha, Panton 51974, s. 389–404);
Komentáře (Praha, Panton 11988);
Rozpravy (Praha, Dauphin 1998, edice Studie, sv. 7);
Příteli (in: Rozjímání vpřed i vzad. Karlu Kosíkovi k pětasedmdesátinám, Praha, Filosofia 12001, s. 117–124).

Studie, stati a analýzy
O dosavadní tvorbě Vladimíra Sommera I. (in: Musikologie. Sborník pro hudební vědu a kritiku, sv. 4, Praha 1955, s. 32–86);
Klasické stránky Igora Stravinského (Hudební rozhledy 10, červenec 1957, č. 14–15, s. 588–591);
Symfonie in B Svatopluka Havelky (Hudební rozhledy 12, únor 1959, č. 2, s. 54–57);
Am Rande der Schumann-Smetana-Frage (in: Sammelbände der Robert-Schumann-Gesellschaft, sv. 1, Leipzig, VEB Deutscher Verlag für Musik 1961, s. 64–[71]);
Prokofjevovská montáž. Idea, styl, dramaturgie I–II. (Divadlo 12, září 1961, č. 7, s. 508–518; Divadlo 12, prosinec 1961, č. 10, s. 759–768);
Arnold Schoenberg, Anton Webern, Alban Berg, Unbekannte Briefe an Erwin Schulhoff (in: Miscellanea musicologica, sv. 18, Praha 1965, s. 31–83);
Verein für musikalische Privataufführungen in Prag (in: Arnold Schönberg Ausstellungskatalog, Wien, Arnold Schönberg Stadtbibliothek 1974);
Zhudebněná řeč a duchovní tradice české hudby (A. Dvořák, Biblické písně op. 99 č. 4, Hospodin jest můj pastýř) (in: Povědomí tradice v novodobé české kultuře (Doba Bedřicha Smetany). Sborník sympozia pořádaného Národní galerií v Praze ve spolupráci s Ústavem teorie dějin umění Československé akademie věd u příležitosti 4. ročníku Smetanova festivalu v Plzni ve dnech 7.–11. března 1984, Praha, Národní galerie 1988, s. 77–86, resumé na s. 452);
Technická a hudební senzibilita (in: Průmysl a technika v novodobé české kultuře. Sborník sympozia pořádaného Ústavem teorie a dějin umění Československé akademie věd ve spolupráci s Národní galerií v Praze v rámci Smetanovských dnů v Plzni ve dnech 14. – 16. 3. 1985, Praha, Ústav teorie a dějin umění Československé akademie věd 1988, s. 111–116, resumé na s. 279–280);
Vertonte Sprache in der geistigen Tradition der tschechischen Musik. A. Dvořák, Biblische Lieder op. 99, Nr. 4, »Hospodin jest můj pastýř« (in: Das musikalische Kunstwerk. Geschichte, Ästhetik, Theorie. Festschrift Carl Dahlhaus zum 60. Geburtstag, Laaber, Laaber Verlag 1988, s. 579–588);
1888–1938–1988. (Řeč pronesená 5. ledna 1988 při otevření vzpomínkové expozice ve foyeru Smetanova divadla v Praze) (Divadelní revue 1, 1990, č. 4, s. 5–11);
Dotek snu v prokomponování Dvořákovy milostné písně (in: Proudy české umělecké tvorby 19. století. Sen a ideál, Praha 1990, s. 168–177, resumé na s. 253);
Ještě jednou na téma umění a politika (Divadlo 20, duben 1969, č. 4, s. 1–4);
Analýza činnosti a koncepce Ústavu pro hudební vědu ČSAV (Hudební věda 28, 1991, č. 1, s. 3–15; spolu s Ivanem Poledňákem);
Der Briefwechsel zwischen Erwin Schulhoff und Alban Berg (in: Schweitzer Jahrbuch für Musikwissenschaft, Neue Folge, 13–14, 1993–1994, s. 27–78; společně s Katrin Bösch);
K dramaturgii Prodané nevěsty (Opus musicum 26, 1994, č. 7, s. 195–200);
Zu Schönbergs Werkbegriff (in: Arnold Schönberg – Neuerer der Musik, Duisburg 24.–27. Februar 1993, Duisburg 1993, s. 71–77; Estetika 32, 1995, č. 4, s. 17–24);
K Schönbergovu pojmu díla (in: Sacrum et profanum. Sborník příspěvků ze stejnojmenného sympozia k problematice 19. století, pořádaného 11.–13. března 1993 ve Státní vědecké knihovně v Plzni Ústavem hudební vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Ústavem pro hudební vědu Akademie věd České republiky, Praha, Koniasch Latin Press 11998, s. 221–229);
Pro Miloslava Kabeláče – pro českou moderní hudbu (Hudební věda 36, 1999, č. 2–3, s. 268; společně s Janem Hanušem, Eduardem Herzogem, Janem Klusákem, Markem Kopelentem, Klementem Slavickým, Milanem Slavickým a Marií Svobodovou);
Verein für musikalische Privataufführungen in Prag. Versuch einer Dokumentation (in: Miscellanea musicologica, sv. 36, Praha 1999, s. 9–128).

Ediční a překladatelská činnost
Vývojové cesty sovětské hudby. Stručný přehled (Praha, Orbis 11951; překladatel společně s Věrou Dolanskou, autor úvodu);
Kremlev, J[ulij Anatoljevič] – Nestěv, I[zrail] [V.]: O realismu v hudbě. Dvě studie (Praha, Orbis 11952; přelkladatel; edice Za novou hudbu, sv. 4);
Gorkij a hudba. Výbor statí (Praha, Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění 11954; editor, překladatel);
Helfert, Vladimír – Sosnar, Jura: Hovory tužkou. Listy spoluvězněnému příteli. Moje literární plány (1941–42) (Praha 1956; Knižnice Hudebních rozhledů, roč. 2, sv. 4; editor, jeho jméno neuvedeno);
Liszt o svých současnících. Z kroniky hudebního pokroku (Praha, Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění 11956; editor, přeložila Zdena Lacinová; Klasikové hudební vědy a kritiky, [řada II.], sv. 1);
Skladatelé o hudební poetice 20. století. Copland, Stravinskij, Schoenberg, Berg, Bartók, Martinů, Prokofjev, Honegger, Šostakovič (Praha 1960; editor, přeložil společně s Františkem Bartošem a Vladimírem Sommerem; edice Otázky a názory, sv. 28);
Schumann o hudbě a hudebnících (Praha 1960; editor, přeložila Felicitas Wünschová; edice Klasikové hudební vědy a kritiky, řada II., sv. 3);
Sommer, Vladimír: Antigona. Předehra k Sofoklově tragédii pro velký orchestr (1957) (Praha, Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění 1960; autor předmluvy; edice Kapesní partitury, č. 148);
Stasov. O ruské hudební klasice (Praha, Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění 11960; editor společně s Františkem Hrabalem, přeložil Bedřich Jičínský; edice Klasikové hudební vědy a kritiky, řada II., sv. 4);
Prokofjev, Sergej Sergejevič: Cesta k hudbě socialistického života (Praha 1961; editor, překladatel; edice Paměti, korespondence, dokumenty, sv. 26);
Prokofjev, Sergej Sergejevič: Láska ke třem pomerančům. Opera o čtyřech jednáních (deseti obrazech) s prologem na text skladatelův podle stejnojmenné hry Carla Gozziho (Praha, Státní hudební vydavatelství 11961, s. 5–42; autor úvodu, přeložil Luděk Mandaus; edice Operní libreta, řada II., sv. 30);
Sommer, Vladimír: Koncert pro housle a orchestr (1950) (Praha, Státní hudební vydavatelství 1961; autor předmluvy);
Trkanová, Marie: U Janáčků. Podle vyprávění Marie Stejskalové (Praha, Panton 21964, s. 171–[172]; Brno, Šimon Ryšavý [3]1998, s. 15–16; autor doslovu);
Asafjev, Boris Vladimirovič: Hudební forma jako proces (Praha, Státní hudební vydavatelství 11965; editor, autor předmluvy, přeložil Bedřich Jičínský; edice Klasikové hudební vědy a kritiky, řada II., sv. 5);
Schönberg, Arnold: Dopisy (Praha, Státní hudební vydavatelství 11965; editor a překladatel);
Stravinskij, Igor: Rozhovory s Robertem Craftem (Praha 1967; editor, přeložili Jarmila Fastrová, Eva Horová a Herberta Masaryková; edice Hudba v zrcadle doby, sv. 5);
Einstein, Alfred: Od renesance k hudbě dneška. Výběr studií a článků (Praha–Bratislava, Supraphon 1968; editor společně s Tomislavem Volkem, přeložil Rudolf Tomana Josef Kostohryz; edice Klasikové hudební vědy a kritiky, řada II., sv. 7);
Schönberg, Arnold: Analisi e pratica musicale. Scriti 1909–1950 (Turin, G. Einaudi 1974; editor, přeložil Giacomo Manzoni);
Schönberg, Arnold: Stil und Gedanke. Aufsätze zur Musik (Frankfurt am Main, S. Fischer Verlag 1976; editor kritické edice; Gesammelte Schriften 1);
Schönberg, Arnold: Lieder mit Klavierbegleitung (Wien, Mainz, B. Schotts Söhne, Universal Edition 1988; editor společně s Christianem Martinem Schmidtem; Arnold Schönberg Sämtliche Werke, Reihe A, Band 2);
Poznání a prožitek hudebního díla. Erwin Ratz (* 1898 Graz, † 1973 Wien) (Hudební věda 39, 2002, č. 2–3, s. 221–223; překladatel);
Schönberg, Arnold: Styl a idea (Praha, Arbor vitae 12004; překladatel a editor; edice Vera effigies, sv. 2);
Stravinskij, Igor: Hudební poetika (Praha, Arbor vitae 12005; editor, přeložila Jitka Hamzová; edice De arte, sv. 20);
Dürrenmatt, Friedrich: Hry (Praha, Divadelní ústav 12006; překladatel doslovů a poznámek společně s Ondřejem Černým a Jiřím Stachem; edice Divadelní hry, sv. 9);
Hrabal, František: V kontextu tvorby (Praha, Arbor vitae 12006; editor);
Hildesheimer, Wolfgang: Mozart (Praha, Arbor vitae 12006; autor doslovu, přeložil Hanuš Karlach; edice Vera effigies, sv. 3);
Arnold Schönberg: Stile herrschen, Gedanken siegen. Ausgewählte Schriften (Mainz, Schott 12007; editor společně s Annou Marií Morazzoni a Nurií Nono).

Recenze, medailony, rozhovory, zprávy, články (výběr)
Janáčkův festival 1954 (Host do domu [1], 18. 10. 1954, č. 10, s. 476–477);
Po Janáčkově festivalu (Host do domu [1], 17. 11. 1954, č. 11, s. 522–523);
Glosa o díle a kritice (Literární noviny 6, 30. 11. 1957, č. 48, s. 6);
S epigonstvím nebo avantgardou? (Květen 3, leden 1958, č. 5, s. 267–269);
Dramaturgie Prokofjevova Hráče (Divadlo 9, duben 1958, č. 4, s. 275–278);
Současník Janáček (Divadlo 9, říjen 1958, č. 8, s. 542–545);
Tři poznámky k premiéře Janáčkovy opery Osud (Divadlo 9, prosinec 1958, č. 10, s. 784);
Bořkovcův „Paleček“ (Literární noviny 8, 1. 1. 1959, č. 1, s. 6);
Múza, která tančí a zpívá (Literární noviny 8, 10. 1. 1959, č. 2, s. 6);
Do devátého křížku (Literární noviny 8, 17. 1. 1959, č. 3, s. 6);
Volná tribuna zahájila (Literární noviny 8, 17. 1. 1959, č. 3, s. 6);
Zuzana Vojířová (Literární noviny 8, 24. 1. 1959, č. 4, s. 8);
Gramofonové desky (Literární noviny 8, 31. 1. 1959, č. 5, s. 6);
Kokoschka a Bresson (Literární noviny 8, 7. 2. 1959, č. 6, s. 5);
Diskuse, tvorba, perspektivy (Literární noviny 8, 21. 2. 1959, č. 8, s. [1], 9);
O hudební kulturu socialismu. Na okraj II. sjezdu Svazu československých skladatelů (Literární noviny 8, 14. 3. 1959, č. 11, s. 9);
Gramofonové desky (Literární noviny 8, 28. 3. 1959, č. 13, s. 6);
Mistr oratorní fresky (Literární noviny 8, 11. 4. 1959, č. 15, s. 8);
Komorní Janáček (Literární noviny 8, 18. 4. 1959, č. 16, s. 6);
Pražské jaro – operní (Literární noviny 8, 23. 5. 1959, č. 21, s. 6);
Berlínská opera (Literární noviny 8, 30. 5. 1959, č. 22, s. 6);
[Pavla Bořkovce zastihne 10. června...] (Literární noviny 8, 6. 6. 1959, č. 23, s. 6);
Bergův Vojcek (Literární noviny 8, 6. 6. 1959, č. 23, s. 9);
Ravel, Brahms, Pedrotti, Oistrach na gramofonových deskách (Literární noviny 8, 4. 7. 1959, č. 27, s. 6);
Kvarteta a písně (Literární noviny 8, 25. 7. 1959, č. 30, s. 5);
Hlas hudebníkův (Literární noviny 8, 15. 8. 1959, č. 33, s. 5);
Živý Martinů. 8. XII. 1890 v Poličce – 28. VIII. 1959 V Liestalu u Basileje (Literární noviny 8. 5. 9. 1959, č. 36, s. 3);
Václav Dobiáš (Literární noviny 8, 19. 9. 1959, č. 38, s. 8);
Hindemithova opera Malíř Mathis (Literární noviny 8, 3. 10. 1959, č. 40, s. 6);
Soudobost a dnešní česká opera (Literární noviny 8, 24. 10. 1959, č. 43, s. 6);
Ostrčil a Bořkovec na gramofonových deskách (Literární noviny 8, 21. 11. 1959, č. 47, s. 6);
Klasické dílo minulosti. Sto let od narození J. B. Foerstra (Literární noviny 8, 23. 12. 1959, č. 51–52, s. 10);
Průkopník budoucnosti (Literární noviny 9, 9. 1. 1960, č. 2, s. 4);
Hudba, život a lidé (Literární noviny 9, 6. 2. 1960, č. 6, s. 6);
Chopin. 22. II. 1810 – 15. X. 1849 (Literární noviny 9, 20. 2. 1960, č. 8, s. 6);
Dílo a čin (Literární noviny 9, 5. 3. 1960, č. 10, s. 6);
Historické drama jako opera (Literární noviny 9, 19. 3. 1960, č. 12, s. 6);
Don Carlos ve Smetanově divadle (Literární noviny 9, 23. 4. 1960, č. 17, s. 4);
Baletní žatva (Literární noviny 9, 23. 4. 1960, č. 17, s. 4);
E. F. B. Maryša (Literární noviny 9, 21. 5. 1960, č. 21, s. 6);
Sólisté. Kvarteta. Alban Berg (Literární noviny 9, 4. 6. 1960, č. 23, s. 6);
Ravi Šánkár – sítár, Šaši Bellare – tabla (Literární noviny 9, 11. 6. 1960, č. 24, s. 2);
Dařbuján a Pandrhola (Literární noviny 9, 18. 6. 1960, č. 25, s. 6);
Světové kulturní výročí. Robert Schumann (Literární noviny 9, 18. 6. 1960, č. 25, s. 8);
Slovenskému Národnímu divadlu (Literární noviny 9, 25. 6. 1960, č. 26, s. 2);
O pojetí Pražského jara (Literární noviny 9, 25. 6. 1960, č. 26, s. 6; společně s Vladimírem Léblem);
Na cestu (Literární noviny 9, 2. 7. 1960, č. 27, s. 3);
Gustav Mahler. 7. 7. 1860 – 18. 5. 1911 (Literární noviny 9, 9. 7. 1960, č. 28, s. 6);
Gramofonový klub do třetího roku (Literární noviny 9, 30. 7. 1960, č. 31, s. 5);
Tvorba a hodnocení. Otevřený dopis J. Stanislavovi (Literární noviny 9, 6. 8. 1960, č. 32, s. 4);
Sportka melodií (Literární noviny 9, 13. 8. 1960, č. 33, s. 12);
Tři pocty Bachovi (Literární noviny 9, 3. 9. 1960, č. 36, s. 4);
H. W. Henze – Princ z Homburku. K historii soudobé opery (Divadlo 11, říjen 1962, č. 8, s. 428);
Brněnská škola, zrání a perspektivy (Literární noviny 9, 29. 10. 1960, č. 44, s. 6);
Mistrovský Martinů na gramofonové desce (Literární noviny 9, 5. 11. 1960, č. 45, s. 6);
Jan Panenka a Josef Suk (Literární noviny 10, 7. 1. 1961, č. 1, s. 6);
Mozartův Figaro (Literární noviny 10, 18. 2. 1961, č. 7, s. 8);
Mejercholdovská lekce (Divadlo 12, březen 1961, č. 3, s. 185–191);
[Prokofjevova Vojna a mír…] (Divadlo 12, březen 1961, č. 3, s. 240);
Kolektiv – zázemí velké tvorby (Literární noviny 10, 11. 3. 1961, č. 10, s. 4);
První požadavek je kvalita (Divadlo 12, duben 1961, č. 4, s. 254–258; diskuse, přispěli Milan Pásek, Antonín Dvořák, Helena Šimáčková, Miloš Hercík, Ivan Vyskočil, Radim Koval a Miloš Hynšt);
Vážné slovo o kritice (Divadlo 12, duben 1961, č. 4, s. 315);
Prokofjev vzpurný a heroický (Literární noviny 10, 29. 4. 1961, č. 17, s. 5);
Poslední Martinů (Divadlo 12, říjen 1961, č. 8, s. 637);
Paul Hindemith okem kamery (Divadlo 12, říjen 1961, č. 8, s. 638);
[Inaugurální večer souboru Musica Viva Pragensis...] (Literární noviny 10, 21. 10. 1961, č. 42, s. 5; společně s Ivanem Poledňákem);
Dílo Arnolda Schoenberga (Divadlo 12, prosinec 1961, č. 10, s. 796);
Arnold Schoenberg 1874–1951. K historii moderní opery (Divadlo 12, prosinec 1961, č. 10, s. 785–787);
Elektra a možnosti (Divadlo 13, leden 1962, č. 1, s. 41–[43]);
Orff slovem i obrazem (Divadlo 13, leden 1962, č. 1, s. 73–74);
Mahagonny, tentokráte jen pád (Divadlo 13, únor 1962, č. 2, s. 74–76);
Kurt Weill 1900–1950. K historii moderní opery (Divadlo 13, březen 1962, č. 3, s. 15–[23]; dokumenty přeložila Eva Houdková);
Nový Hindemith (Divadlo 13, duben 1962, č. 4, s. 77);
Stravinskij, Šostakovič. Pražské jaro 1962 (Literární noviny 11, 26. 5. 1962, č. 21, s. 8);
Svěcení jara (Divadlo 13, červen 1962, č. 6, s. [52]–62);
Stravinskij 1962 (Literární noviny 11, 16. 6. 1962, č. 24, s. [8]);
Felsenstein 1962: Dilema operního herectví (Divadlo 13, září 1962, č. 7, s. 52–53);
Hudebník života (Literární noviny 11, 15. 9. 1962, č. 37, s. 5);
Vzkříšení (Divadlo 13, říjen 1962, č. 8, s. 65–[68]);
Laterna Magika. Zrcadlo propukající krize (Divadlo 13, listopad 1962, č. 9, s. 60–63);
Divadlo na zábradlí. Cesta (Divadlo 13, prosinec 1962, č. 10, s. [53]–[57]);
Pozdvižení v Efesu (Divadlo 14, únor 1963, č. 2, s. 79–80);
Arnold Schoenberg. 13. 9. 1874 – 13. 7. 1951 (Divadlo 15, září 1964, č. 7, s. [1]–8);
Merce Cunningham, John Cage, Robert Rauschenberg (Divadlo 15, listopad 1964, č. 9, s. 58–61);
Užitá hudba (Divadlo 16, leden 1965, č. 1, s. 74);
Písně z Gurre (Hudební rozhledy 16, 1965, č. 2, s. 66);
Studio balet Praha (Divadlo 16, únor 1965, č. 2, s. 58–60);
Bavíme se o zábavě. Diskuse o zábavnosti a hudebním filmu (Divadlo 16, duben 1965, č. 4, s. [35]–46; společně s Vladimírem Svitáčkem, Jaroslavem Bočkem, Jiřím Pittermannem, Jánem Roháčem, Vratislavem Blažkem, Oldřichem Daňkem, Josefem Škvoreckým, Ivanem Vyskočilem, Antonínem Sychrou, Milanem Lukešem, Milanem Schulzem, Ivanem Poledňákem a Jiřím Brdečkou);
In memoriam Edgara Varèse (Literární noviny 14, 4. 12. 1965, č. 49, s. 9);
Zábava 1965 (Divadlo 16, duben 1965, č. 4, s. [1]–8);
Prostor pro operu (Divadlo 16, prosinec 1965, č. 10, s. [1]–8);
Dámský korzet a filmový hrdina (Literární noviny 15, 5. 2. 1966, č. 6, s. 5);
Nový Schoenberg (Literární noviny 15, 7. 5. 1966, č. 19, s. 9);
Festival 66. „Pověstné obecenstvo“ (Literární noviny 15, 28. 5. 1966, č. 22, s. 5);
Festival 66 (Literární noviny 15, 11. 6. 1966, č. 24, s. 3);
K divadelnosti hudební avantgardy (Divadlo 17, listopad 1966, č. 11, s. 1–5);
Anketa (Orintace 1, 1966, č. 1, s. 27–33; společně s Robertem Kalivodou a Jiřím Černým);
Musica viva (Literární noviny 16, 4. 2. 1967, č. 5, s. 4);
Musica nova Herzfeldiana (Literární noviny 16, 4. 3. 1967, č. 9, s. 5);
Prostor pro operu (Divadlo 19, únor 1968, č. 2, s. 20–25; Ivan Vojtěch a Jana Patočková vedli rozhovor s Františkem Jílkem, Milošem Wasserbauerem a Václavem Noskem);
Paul Dessau – Lanzelot (Hudební rozhledy 23, 1970, č. 2, s. 50–53);
Národní divadlo. Eugen Oněgin (Hudební rozhledy 23, 1970, č. 2, s. 54–55);
Josef Páleníček (Hudební rozhledy 23, 1970, č. 4, s. 146);
Così fan tutte (Hudební rozhledy 23, 1970, č. 5, s. 200–201);
Round table. K situaci soudobé české tvorby (Hudební rozhledy 23, 1970, č. 5, s. 217–221; společně se Zdeňkem Candrou, Vladimírem Léblem a Vilémem Pospíšilem);
Colloquium musica bohemika et europaea. Brno, 28.–30. září 1970 (Hudební rozhledy 23, 1970, č. 12, s. 569–570).

Časopisecké překlady (výběr)

Z Prokofjevova archívu (Divadlo 12, březen 1961, č. 3, s. 211–221; společně s Miroslavem Lukášem);
Egk, Werner: K historii moderní opery (Divadlo 12, duben 1961, č. 4, s. 276);
Britten, Benjamin: K historii moderní opery (Divadlo 12, květen 1961, č. 5, s. 391–392);
Busoni, Feruccio: K historii moderní opery (Divadlo 13, leden 1962, č. 1, s. [52]–58; společně s Evou Houdkovou);
Máte rád Picassa? (Divadlo 13, leden 1962, č. 1, s. 78–80);
Asafjev, Boris: Pulcinella a Mavra (Divadlo 13, červen 1962, č. 6, s. 34–[51]; společně s Annou Novákovou);
Autor o novém díle (Divadlo 13, září 1962, č. 7, s. 66–67);
Adorno, Theodor Wiesengrund: 3x Top-Hit (Divadlo 13, prosinec 1962, č. 10, s. [14]–17);
Kuna, F. M.: Anatomie westernu (Divadlo 14, duben 1963, č. 4, s. 41–43);
Nová hudba. Zastaralá hudba. Styl a idea. Arnold Schönberg (Divadlo 14, červen 1963, č. 6, s. [38]–[45]);
Adorno, Theodor Wiesengrund: Má obecenstvo svůj názor? (Divadlo 14, říjen 1963, č. 8, s.[1]–[5]);
Adorno, Theodor Wiesengrund: O fetišovém charakteru v hudbě a regresi sluchu (Divadlo 15, leden 1964, č. 1, s. 16–22; Divadlo 15, únor 1964, č. 2, s. 12–18);
Klee, Paul: Z deníků (Divadlo 15, únor 1964, č. 2, s. 7–9);
Kestingová, Marianne: Antonin Artraud a „divadlo krutosti“ (Divadlo 15, květen 1964, č. 5, s. [73]–77);
Benjamin, Walter: Karl Kraus (Divadlo 15, prosinec 1964, č. 10, s. 13–28);
Adorno, Theodor Wiesengrund: Prolog k televizi (Divadlo 16, únor 1965, č. 2, s. [30]–33);
Adorno, Theodor Wiesengrund: Televize jako ideologie (Divadlo 16, květen 1965, č. 5, s. 62–[67]);
Adorno, Theodor Wiesengrund – iv [Vojtěch, Ivan]: Čtyřikrát ke kulturnímu průmyslu (Literární noviny 15, 14. 5. 1966, č. 20, s. 10–11);
Adorno, Theodor Wiesengrund: Opera (Divadlo 17, červen 1966, č. 6, s. 56–62);
Adorno, Theodor Wiesengrund: Teorie polovzdělanosti (Orientace 1, 1966, č. 1, s. 62–71; Orientace 1, 1966, č. 2, s. 66–75);
Adorno, Theodor Wiesengrund: Pokus o pochopení konce hry (Divadlo 17, prosinec 1966, č. 10, s. 65–72);
Adorno, Theodor Wiesengrund: Pokus o pochopení konce hry (Divadlo 18, leden 1967, č. 1, s. 67–75);
Jens, Walter: Přestrojení bohové (Divadlo 18, prosinec 1967, č. 10, s. 15–25);
Vyhoďte operní divadla do povětří. Rozhovor s Pierrem Boulezem (Divadlo 19, březen 1968, č. 3, s. 68–72);
Marcuse, Herbert: O afirmativním charakteru hudby (Divadlo 19, březen 1968, č. 3, s. 46–55; Divadlo 19, duben 1968, č. 4, s. 47–57);
Eisler, Hans: Scénická hudba (Divadlo 19, květen 1968, č. 5, s. 47–48);
Kästner, Erich: O pálení knih (Divadlo 20, březen 1969, č. 3, s. 49–52);
Hardenberg, Friedrich von, zvaný Novalis: Učedníci ze Sais (Divadlo 20, květen 1969, č. 5, s. 21–26);
Marcuse, Herbert: Poznámky k novému určení kultury (Divadlo 20, září 1969, č. 7, s. 22–31);
Adorno, Theodor Wiesengrund: Angažovanost (Divadlo 20, říjen 1969, č. 8, s. 3–13);
Adorno, Theodor Wiesengrund: Reflexe hudební kritice (Hudební rozhledy 23, 1970, č. 1, s. 29–34);
Adorno, Theodor Wiesengrund: Potíže při chápání nové hudby (Hudební rozhledy 23, 1970, č. 5, s. 222–228);
Adorno, Theodor Wiesengrund: Alban Berg. Anton Webern. Bergovy skladebně technické přínosy (Hudební rozhledy 23, 1970, č. 9, s. 401–417).

Hesla ve slovnících a encyklopediích

ČSHS (Vladimír Sommer);
Pipers Enzyklopädie des Musiktheaters. Oper – Operette – Musical – Ballet. Band 5. Werke. Piccini – Spontini (München, R. Piper 1994; hesla Emil František Burian – Maryša; Ján Cikker: Vzkriesenie; Zdeněk Fibich – Šárka; Antonín Dvořák – Šelma sedlák, Jakobín, Čert a Káča, Rusalka; Bedřich Smetana – Braniboři v Čechách, Prodaná nevěsta, Dvě vdovy).

Drobnější práce, články, zprávy, diskusní příspěvky, projevy, referáty, různé

Přehlídka nové hudební tvorby (Host do domu [1], 20. 2. 1954, č. 2, s. 95);
O dobrém mozartovském přednesu (Hudební rozhledy 9, 1956, č. 1, s. 34–35; Hudební rozhledy 9, 1956, č. 3, s. 100–103);
Mezinárodní mozartovská konference v Praze (Hudební rozhledy 9, 1956, č. 14–15, s. 577–582);
Pět malých variací na hrob Ludvíku van Beethovenovi, který zemřel 26. března 1827 (Nový život [9], 1957, č. 3, s. 282–285);
Pražská konference o životě a díle W. A. Mozarta (in. Musikologie. Sborník pro hudební vědu a kritiku, sv. 5, Praha, Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění 1958, s. 225);
K referátu o hudební vědě a kritice (Hudební rozhledy 12, duben 1959, č. 6, s. 236–237; totéž in. II. sjezd Svazu československých skladatelů. Materiály a dokumenty, Praha 1959, s. 206–208; Knižnice Hudebních rozhledů, roč. 5, sv. 11–13);
[Problémy hodnocení moderní hudby…] (in. Umění a kritika. Sborník dokumentů z celostátní konference o současných úkolech socialistické umělecké kritiky, Praha, Státní nakladatelství politické literatury 1961, s. 376–379);
Hudební věda 1962. Sborník ze semináře o marxistické hudební vědě – Praha 10.–13. IV. 1962, sv. 3–4 (Praha, Panton 1962, s. 221–224, 272, 278, 311–313, 320–322);
Smysl a společenské poslání neprofesionální koncertní činnosti (Hudební rozhledy 24, 1971, č. 3, s. 134–138);
Komentář k podpůrné činnosti Českého hudebního fondu (Hudební rozhledy 43, 1990, č. 11, s. 517–521);
Janu Grossmanovi k 22. květnu (Literární noviny 1, 7. 6. 1990, č. 10, s. 6);
Kultura neduživé dítě? (Literární noviny 2, 28. 2. 1991, č. 9, s. 1, 3–4; společně s Karlem Špačkem, Milanem Uhdem, Milanem Jungmannem, Ludvíkem Vaculíkem);
Svoboda, charakter, tvorba (Estetika 29, 1992, č. 1, s. 38–49);
Oč šlo Janu Patočkovi. Pokus o vysvětlení eseje Co jsou Češi? (Tvar 4, 22. 4. 1993, č. 16, s. 4–5; společně s Janem Vítem, Karlem Kosíkem, Jiřím Michálkem, Tomášem Halíkem, Alexandrem Stichem, Dušanem Třeštíkem, Ivanem Chvatíkem, Vladimírem Vozničkou, připravila Karla Ladwigová);
Středoevropský národ Čechů. Nad esejem Jana Patočky Co jsou Češi? (Český dialog 3, 24. 5. 1993, č. 10, s. 8–9; společně s Josefem Hanzalem, Jiřím Michálkem, Karlem Kosíkem, Dušanem Třeštíkem, Tomášem Halíkem a Ivanem Chvatíkem);
Opíral se o propast. Jan Grossman (22. 5. 1925–10. 2. 1993) (Divadelní noviny 4, 30. 5. 1995, č. 11, s. 9);
Ústav pro hudební vědu Akademie věd České republiky (Hudební věda 36, 1999, č. 1, s. 115–116);
Miloslav Kabeláč a Český hudební fond (Hudební věda 36, 1999, č. 4, s. 461; Vojtěch byl také editorem celého čísla);
Sigrid Wiesmann (1941–2001) (Hudební věda 39, 2002, č. 2–3, s. 294–295).

Literatura

I. Lexika
ČSHS (heslo Graciána Černušáka s doplňky Antonína Hořejše).
Riemann Musik Lexikon. Ergänzungsband. Personenteil L–Z (Mainz, B. Schott’s Söhne 1975, s. 854).
Muzička Enciklopedija 3 (Zagreb, Jugoslavenski leksikografski zavod 21977, s. 692).
MEH.
New Grove1 (heslo Josefa Beka).
Československý biografický slovník (Praha, Academia 11992, s. 790).
Dizionario Enciclopedico Universale della Musica e dei Musicisti. Le Biografie. Volume ottavo. Tem-Z (Torino, UTET 1999, s. 320).
Tomeš, Josef a kolektiv: Český biografický slovník XX. století. III. díl Q–Ž (Praha a Litomyšl, Paseka, Petr Meissner 1999, s. 478).
HSPK.
New Grove2 (heslo Josefa Beka).
Universum. Všeobecná encyklopedie. 10. díl / U–Ž (Praha, Euromedia Group – Odeon 12001, s. 295).
Who is...? (v České republice) (Zug, Who is Who 52006, s. 1689–1690; Zug, Who is Who 62007, s. 1676).
Osobnosti Česko. Ottův Slovník (Praha, Ottovo nakladatelství 2008, s. 776).

II. Ostatní

Recenze knih (výběr)

Hrabal, František: Igor Stravinskij: Rozhovory s Robertem Craftem; Robert Craft: Igor Stravinskij. Deníky ze společných cest (Hudební rozhledy 23, 1970, č. 2, s. 88–90).
Dobrovská, Wanda: U Vojtěcha se muzikologie stává z vědy uměním (Mladá fronta Dnes 9, 14. 10. 1998, č. 241, s. 19).
Jungmann, Milan: Druhý kritikův návrat (Literární noviny 9, 21. 10. 1998, č. 42, s. 6).
Bezdíček, Viktor: Donkichoti jedné tradice (Nové knihy 39, 27. 1. 1999, č. 4, s. 3).
Zvara, Vladimír: Arnold Schönberg: Styl a idea (Hudební věda 42, 2005, č. 1, s. 93–95).
Zvara, Vladimír: František Hrabal: V kontextu tvorby (Hudební věda 45, 2008, č. 3–4, s. 381–383).

Medailony, bibliografie, přání
Slavický, Milan: Ivan Vojtěch – 60 (Hudební věda 26, 1989, č. 3, s. 290–291).
Bránský, Jaroslav: Hudební vědec Ivan Vojtěch sedmdesátiletý (Regionální noviny Boskovicka 9, 15. 12. 1998, č. 49, příloha Vlastivědné listy Boskovicka 6 (11), prosinec 1998, č. 4, s. 4).
Schoenberg-Nono, Nuria: „Danke, lieber Ivan...“ (Hudební věda 41, 2004, č. 1–2, s. 3–4).

Zprávy a drobnosti
Hudební věda. Díl I. Historie a teorie oboru, jeho světový a český vývoj. Dějiny hudební vědy. Teorie hudební vědy (Praha, Státní pedagogické nakladatelství 11988, s. 238, 247).
Hudební věda. Díl II. Historie a teorie oboru, jeho světový a český vývoj. Disciplíny hudební vědy (1. část) (Praha, Státní pedagogické nakladatelství 11988, s. 499).
Hudební věda. Díl III. Historie a teorie oboru, jeho světový a český vývoj. Disciplíny hudební vědy (2. část). Hudebně vědecká dokumentace (Praha, Státní pedagogické nakladatelství 11988, s. 744, 745, 777, 973).
Ústav hudební vědy UK FF v Praze ve studijním roce 1998/99 (Hudební věda 36, 1999, č. 1, s. 113–115).
Drápelová, Věra: Vychází názorný klíč k hudbě (Mladá fronta Dnes 11, 1. 11. 2000, č. 254, s. 22).
Dokoupil, Blahoslav (red.) a kolektiv: Slovník českých literárních časopisů, periodických literárních sborníků a almanachů 1945–2000 (Brno a Olomouc, Host a Votobia 2002, s. 45, 46, 49, 59, 68, 100, 135, 137, 143, 164).
čtk [= Česká tisková kancelář] – (ni) [= Myslíková, Nina]: O historii pražského německého divadla (Haló noviny 13, 16. 10. 2003, č. 243, s. 13).
Bártová, Jindřiška: Teorie a dějiny hudby na JAMU v prvních letech její existence (in: Musicologica Brunensia 44, Brno, Masarykova univerzita 2009, č. 1–2, s. [17]–24).

Jan Pirner

Datum poslední změny: 9.3.2011