CENTRUM HUDEBNÍ
LEXIKOGRAFIEÚstav hudební vědy Filozofická fakulta Masarykova univerzita Arna Nováka 1 602 00 Brno Tel: +420 5 49494623 Fax: +420 5 49497478 Email: slovnik@phil.muni.cz
|
Bělohlávek, Jiří
Charakteristika: Dirigent
Datum narození/zahájení aktivity:24.2.1946
Text
Bělohlávek, Jiří, dirigent, narozen 24. 2. 1946, Praha.
Studoval hru na violoncello a dirigování na pražské konzervatoři, dirigování pak na Akademii múzických umění v Praze (1967–77, pedagogové Bohumír Liška, Robert Brock a Alois Klíma). Byl účastníkem kursů dirigenta Sergiu Celibidache ve Švédsku. Vedl dívčí orchestr Orchestra Puellarum Pragensis a Československý orchestr mladých filharmoniků. V roce 1970 zvítězil v celostátní soutěži mladých dirigentů a stal se dirigentem–asistentem České filharmonie, o rok později byl jedním z finalistů dirigentské soutěže Herberta von Karajana v Berlíně. 1995 obdržel cenu Diapason d´Or za nahrávky skladeb českých autorů a Zlatou desku Supraphonu za snímek Smetanova cyklu Má vlast; další Zlatou desku získal v Supraphonu za soustavnou propagaci díla Bohuslava Martinů. V roce 2001 mu prezident ČR Václav Havel udělil medaili Za zásluhy 1. stupně.
V letech 1972–78 byl dirigentem Státní filharmonie Brno, 1977–89 stál v čele Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK, kde se stal šéfdirigentem po odchodu Ladislava Slováka; 1973–81 byl doma i na zahraničních zájezdech častým hostem, 1981–90 dirigentem a 1990–92 šéfdirigentem České filharmonie. V roce 1994 spoluzaložil na půdě tehdejšího Armádního uměleckého souboru nový komorní orchestr s názvem Pražská komorní filharmonie, komorní soubor Uměleckého studia Ministerstva obrany Praha, který navazoval na činnost Nového českého komorního orchestru. Po zániku Uměleckého studia nese soubor název Pražská komorní filharmonie.
Bělohlávek je od počátku (1994) kontinuálně šéfdirigentem a uměleckým ředitelem tohoto tělesa, jež si i v nesnadných provozních a ekonomických podmínkách ve druhé polovině devadesátých let udrželo vysoký umělecký standard a nabídlo vynikajícím, převážně mladým hráčům jak přijatelné existenční podmínky, tak zajímavou uměleckou práci.
V letech 1995–2000 byl hlavním hostujícím dirigentem BBC Symphony Orchestra v Londýně. Dlouhodobě spolupracuje s mnoha zahraničními orchestry: od 1974 Německo (Münchner Philharmoniker, Berliner Philharmoniker, Gewandhaus Leipzig, Staatskapelle Dresden), Švédsko (Stockholmská filharmonie), Rakousko (Vídeňská filharmonie), Anglie (Londýnský symfonický orchestr, Birminghamský symfonický orchestr), Japonsko (NHK Symphony Tokyo, Japan Philharmonic); pravidelně hostuje v USA (New York Philharmonic, Boston Symphony) a v Kanadě (Toronto Symphony); byl mimo jiné hostem festivalů (Tanglewood, Luzern, Salzburg, Edinburgh, Montreaux, Schleswig–Holstein, Perth, Berliner Festispiele atd.), pravidelně diriguje koncerty v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro.
Bohatá diskografie svědčí o šíři Bělohlávkova repertoáru: pro firmu CHANDOS nahrál v devadesátých letech šestnáct kompaktních disků se skladbami českých autorů (dva z těchto disků byly oceněny v Paříži prestižní cenou Diapason d´Or); pořídil také kompletní snímek orchestrálního díla Johannesa Brahmse. Jeho nahrávka Smetanova cyklu Má vlast byla oceněna Zlatou deskou Supraphonu (1995), další Zlatou desku získal Bělohlávek za nahrávky a propagaci díla Bohuslava Martinů (1999). S Pražskou komorní filharmonií nahrál mimo jiné Legendy, Českou suitu, Serenádu pro smyčce a Slovanské tance Antonína Dvořáka, Smyčcovou serenádu Josefa Suka, Slováckou suitu Vítězslava Nováka.
Obsáhlý repertoár si vybudoval Bělohlávek zejména v době svého působení v Symfonickém orchestru FOK; jeho dvanáctileté angažmá v tomto tělese lze srovnat se zakladatelskou érou Václava Smetáčka (v čele tělesa byl 1942–72), byť šlo o úsek časově podstatně kratší (1977–89). Po předchozím pětiletém přechodném období Bělohlávek orchestr stabilizoval, ukáznil a postavil před něj náročné úkoly, k jejichž splnění získal do orchestru FOK mladé vynikající instrumentalisty; svůj repertoár rozšířil o díla Alfreda Šnitkeho (Rekviem), Roberta Schumanna (Symfonie č. 2 C dur), Richarda Strausse (Don Quijote, symfonické variace, Don Juan, symfonická báseň), Gustava Mahlera (Symfonie č. 1 D dur, č. 2 c moll,č. 3 d moll, č. 8 Es dur „Symfonie tisíců“, Písně potulného tovaryše, Píseň o zemi, Fragment X. symfonie), Bedřicha Smetany (Mackbeth, dramatický fragment, Pražský karneval, symfonická báseň, kanátáta Česká píseň, tři švédské symfonické básně – Hakon Jarl, Richard III., Valdštýnův tábor), Otakara Ostrčila (Symfonie A dur, Symfonietta op. 20), Igora Stravinského (Pták ohnivák, suita z baletu, Svěcení jara, obrazy z pohanské Rusi, Petruška, burleskní scény, Symfonie o třech větách), Bély Bartóka (Koncert pro orchestr), Vítězslava Nováka (Korsár, předehra, O věčné touze, symfonická báseň), Dmitrije Šostakoviče (Symfonie č. 1, č. 5, č. 15, Koncert pro klavír, trubku a smyčcový orchestr č. 1), Iši Krejčího (Antigona, scénické oratorium), Bohuslava Martinů (Symfonie č 3, č. 4, č. 6, Česká rapsodie, kantáta Gilgameš, La bagarre-Vřava, allegro pro velký orchestr), Leoše Janáčka (Glagolská mše, suita z opery Příhody lišky Bystroušky, Symfonietta), Carla Orffa (kantáta Carmina burana), Giuseppe Verdiho (Requiem), Sergeje Prokofjeva (suita z opery Láska ke třem pomerančům) atd.
Od roku 1973 pravidelně vystupoval s Českou filharmonií. Byl častým hostem a od roku 1998 hlavním hostujícím dirigentem orchestru opery Národního divadla v Praze, kde mimo jiné provedl oratorium Řecké pašije Bohuslava Martinů (1984, dílo provedl v roce 1998 také koncertně v rámci Festivalu BBC Weekend v Barbican Centre v Londýně), Janáčkovu operu Její pastorkyňa (1985 a 1997, operu provedl v roce 1985 rovněž v Seattlu ve Spojených státech), Mozartovu operu Cosi fan tutte, Dvořákovu Rusalku (obě 1998) a Bizetovu Carmen (1999) i další hudebně-dramatická díla. Ve Státním divadle v Brně nastudoval Hry o Marii Bohuslava Martinů. Od roku 1979 byl stálým hostem Komické opery v Berlíně, kde řídil Smetanovu operu Tajemství a Stravinského operu The Rake´s Progress.
Přesto, že Jiří Bělohlávek opustil post šéfdirigenta České filharmonie za dosud ne zcela vyjasněných okolností (jmenován do funkce šéfa byl po spontánně jednoznačném hlasování členů orchestru 1. 10. 1990, na podzim 1991 však v průběhu koncertního zájezdu do Japonska, Jižní Koreje a Hongkongu začala část členů tělesa prosazovat do čela orchestru od roku 1994 německého dirigenta Gerda Albrechta. 26. 10. 1991 vyznělo hlasování v Japonsku v Albrechtův prospěch a Bělohlávek z postu šéfa odešel), zůstal jejím trvalým hostem.
Od roku 1995 působí Bělohlávek jako profesor dirigování na Akademii múzických umění v Praze (z jeho žáků se až dosud prosadili zejména Tomáš Hanus a Zdeněk Müller).
Bělohlávkova práce s orchestrem je charakteristická přísnou pozorností k detailu, s níž dosahuje mimořádné barevnosti orchestrálního zvuku, a vyváženým poměrem mezi intelektuální koncepcí a prvky bezprostřední muzikality. Zejména v práci s Pražskou komorní filharmonií dosahuje Bělohlávek vytříbeného kolektivního projevu.
Literatura
I. Lexika
Kdo je kdo v České republice na přelomu století, Praha 1998.
Kdo je kdo, osobnosti české současnosti, Praha 2002.
MEH.
II. Ostatní
Kříž, Jaromír: Moravcova velká brahmsovská kreace. Hudební rozhledy, roč. 27, 1974, č. 2, s. 51.
Kuna, Milan: Jubilejní přehlídka koncertního umění. Hudební rozhledy, roč. 27, 1974, č. 11, s. 514–516.
Slavický, Milan: Čajkovského Patetická a Jirkovo Requiem. Hudební rozhledy, roč. 28, 1975, č. 1, s. 7.
Vít, Petr: Bělohlávkův Tomášek a Mahler. Hudební rozhledy, roč. 28, 1975, č. 6, s. 256.
Zapletal, Petar: Státní filharmonie Brno.Hudební rozhledy, roč. 28, 1975, č. 7, s. 305–306.
Šifra jf: Státní filharmonie a brněnské novinky. Hudební rozhledy, roč. 28, 1975, č. 7, s. 331.
Fukač, Jiří: Jubilejní brněnský festival. Hudební rozhledy, roč. 28, 1975, č. 11, s. 488–489.
Kříž, Jaromír: Moravcův Druhý Brahms. Hudební rozhledy, roč. 29, 1976, č. 2, s. 56–57.
Bajer, Jiří: Filharmonie s Bělohlávkem a Moravcem. Hudební rozhledy, roč. 29, 1976, č. 8, s. 340–341.
Riedlbauch, Václav: Mladé pódium ´76. Hudební rozhledy, roč. 29, 1976, č. 10, s. 433–436.
Pávek, Jiří: Bělohlávek a Panenka s Pražskými symfoniky. Hudební rozhledy, roč. 29, 1976, č. 11, s. 494–495.
Šifra psk: Vyprávění o Gilgamešovi. Hudební rozhledy, roč. 30, 1977, č. 2, s. 91. (Recenze LP Supraphon).
Bor, Vladimír: Smetanovo Tajemství v Komické opeře. Hudební rozhledy, roč. 30, 1977, č. 3, s. 92.
Šifra pf: Dmitrij Šostakovič: Smyčcový kvartet č. 14, Sulchan Nasidze: Komorní symfonie č. 3. Musici di Praga, dirigent Jiří Bělohlávek. Hudební rozhledy, roč. 30, 1977, č. 3, s. 139–140. (Recenze LP Panton).
Havlík, Jaromír: Mahler, Hlobil a Stravinskij. Hudební rozhledy, roč. 31, 1978, č. 1, s. 16.
Šifra baj: Jiří Bělohlávek a FOK. Hudební rozhledy, roč. 31, 1978, č. 3, s. 122.
Bajer, Jiří: Jiří Bělohlávek a Česká filharmonie. Hudební rozhledy, roč. 31, 1978, č. 1, s. 120–121.
Pokora, Miloš: Česká filharmonie s Bělohlávkem, Treťjakovem, Průdkem a PFS. . Hudební rozhledy, roč. 31, 1978, č. 7, s. 304.
Kříž, Jaromír: Pražští symfonikové zahájili v Lucerně. Hudební rozhledy, roč. 31, 1978, č. 12, s. 555.
Vítová, Eva: Dvakrát Pražští symfonikové. Hudební rozhledy, roč. 32, 1979, č. 4, s. 154.
Hůlek, Julius: Pražští symfonikové s Jiřím Bělohlávkem. Hudební rozhledy, roč. 32, 1979, č. 5, s. 211.
Vítová, Eva: Tribuna mladých interpretů – s Jiřím Bělohlávkem hovořila Eva Vítová. Hudební rozhledy, roč. 32, 1979, č. 5, s. 234.
Šifra psk : Jaroslav Ježek: Koncert pro housle a orchestr. Hudební rozhledy, roč. 32, 1979, č. 6, s. 299–300. (Recenze LP Panton).
Skála, Pavel: Domácí orchestry na festivalu. Hudební rozhledy, roč. 32, 1979, č. 7, s. 294–296.
Volek, Tomislav: Pražské září. Hudební rozhledy, roč. 32, 1979, č. 11, s. 486–487.
Vít, Petr: Pražští symfonikové s Bělohlávkem a Rampalem. Hudební rozhledy, roč.33, 1980, č. 1, s. 8.
Štilec, Jiří: Pražští symfonikové s Bělohlávkem a Timofejevovou. Hudební rozhledy, roč. 33, 1980, č. 2, s. 60–61.
Dehner, Jan: Pražští symfonikové s novinkou J. F. Fischera. Hudební rozhledy, roč. 33, 1980, č. 3, s. 100–101.
Šifra Ps: P. I. Čajkovskij: Koncert pro housle a orchestr, FOK řídí Jiří Bělohlávek. Hudební rozhledy, roč. 33, 1980, č. 5, s. 238. (Recenze LP Panton).
Vít, Petr: Dvakrát FOK. Hudební rozhledy, roč. 33, 1980, č. 6, s. 245–248.
Vít, Petr: FOK, Bělohlávek a premiéra. Hudební rozhledy, roč. 33, 1980, č. 7, s. 300–301.
Skála, Pavel: Pražští symfonikové s Demusem a Bělohlávkem. Hudební rozhledy, roč. 33, 1980, č. 11, s. 484–486.
Pokora, Miloš: Pražští symfonikové s Bernhardem Boettnerem. Hudební rozhledy, roč. 34, 1981, č. 4, s. 150–151.
Dehner, Jan: FOK, Finilä, Jerie a Bělohlávek. Hudební rozhledy, roč. 34, 1981, č. 6, s. 198–199.
Pokora, Miloš: FOK zahájil Flosmanem a Mahlerem. Hudební rozhledy, ročník 34, 1981, č. 12, s. 531–532.
Pokora, Miloš: Bělohlávek, FOK a Radomír Melmuka. Hudební rozhledy, roč. 35, 1982, č. 5, s. 201–202.
Vít, Petr: POK k poctě V. Smetáčka. Hudební rozhledy, roč. 35, 1982, č. 1, s. 19.
Vít, Petr: FOK s Bělohlávkem. Hudební rozhledy, roč. 35, 1982, č. 6, s. 270–271.
Štilec, Jiří: Česká filharmonie s Neumannem a Bělohlávkem. Hudební rozhledy, roč. 36, 1983, č. 3, s. 104.
Pokora, Miloš: N,. Kniplová, J. Bělohlávek a FOK. Hudební rozhledy, roč. 36, 1983, č. 4, s. 149–150.
Štilec, Jiří: FOK s premiérou. Hudební rozhledy, roč. 36, 1983, č. 7, s. 298–299.
Koláčková, Yvetta: Koncerty České filharmonie. Má vlast. Hudební rozhledy, roč. 36, 1983, č. 8, s. 346–347.
Šifra PV: FOK letně. Hudební rozhledy, roč. 36, 1983, č. 12, s. 438–439.
Maýrová, Kateřina: Pražští komorní sólisté. Hudební rozhledy, roč. 37, 1984, č. 1, s. 19–20.
Pokora, Miloš: Koncerty Pražských symfoniků. Hudební rozhledy, roč. 37, 1984, č. 4, s. 148–149.
Skála, Pavel: Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK. Hudební rozhledy, roč. 37, 1984, č. 8, s. 352.
Pospíšil, Vilém: Obnovené Řecké pašije. Hudební rozhledy, roč. 37, 1984, č. 8, s. 375–376.
Koláčková, Yvetta: Koncerty Pražských symfoniků. Hudební rozhledy, roč. 38, 1985, č. 1, s. 9.
Štilec, Jiří: Česká filharmonie s premiérou. Hudební rozhledy, roč. 38, 1985, č. 4, s. 175–178.
Havlík, Jaromír: Koncerty Pražských symfoniků. Hudební rozhledy, roč. 38, 1985, č. 6, s. 255
Šifra MN: Desátý Janáčkův máj v Ostravě. Hudební rozhledy, roč. 38, 1985, č. 19, s. 476–477..
Skála, Pavel: Koncert ke 40. výročí osvobození. Hudební rozhledy, roč. 39, 1986, č. 2, s. 56–57.
Havlík, Jaromír: Dvakrát Pražští symfonikové – s Veisem a Bělohlávkem. Hudební rozhledy, roč. 39, 1986, č. 3, s. 113.
Pokora, Miloš: Pražští symfonikové s Markovou a Bělohlávkem. Hudební rozhledy, roč. 39, 1986, č. 4, s. 209.
Vít, Petr: Pražští symfonikové zahájili. Hudební rozhledy, roč. 39, 1986, č. 12, s. 543.
Mojžíš, Vojtěch: Koncerty Pražských symfoniků: Romantické portréty. Hudební rozhledy, roč. 40, 1987, č. 5, s. 207–208.
Vít? Petr: Česká filharmonie s J. Bělohlávkem. Hudební rozhledy, roč. 45, 1987, č. 7, s. 342.
Dobrovská, Vanda: FOK s Jiřím Bělohlávkem a Eugenem Indjicem. Hudební rozhledy, roč. 41, 1988, č. 1, s. 16.
Mojžíš, Vojtěch: Mezinárodní filharmonie mládeže Praha. Hudební rozhledy, roč. 41, 1988, č. 2, s. 67.
Havlík, Jaromír: Česká filharmonie s premiérou O. F. Korteho. Hudební rozhledy, roč. 41, 1988, č. 3, s. 114.
Vičar, Jan: Jiří Bělohlávek řídil Mou vlast. Hudební rozhledy, roč. 41, 1988, č. 8, s. 340.
Dobrovská, Vanda: Pražské orchestry do nové sezóny. Česká filharmonie. Hudební rozhledy, roč. 41, 1988, č. 12, s. 537–538.
Havlík, Jaromír: Pražské orchestry do nové sezóny. Pražští symfonikové. Hudební rozhledy, roč. 41, 1988, č. 12, s. 538–539.
Mojžíš, Vojtěch: Cyklus Slavné dvojice zahájil. Hudební rozhledy, roč. 41, 1988, č. 4, s. 159.
Dopis předsedovi vlády ČSSR Ladislavu Adamcovi. Protest proti odkladu rekonstrukce Rudolfina. Podepsáni národní umělec Zdeněk Košler, zasloužilý umělec Jiří Bělohlávek, zasloužilý umělec Vladimír Válek a další. Hudební rozhledy, roč. 42, 1989, č. 2, s. 57–58.
Pokora, Miloš: SČSKU a FOK Arménii. Hudební rozhledy, roč. 42, 1989, č. 5, s. 206
Štilec ml., Jiří: Koncerty Pražských symfoniků: s Jiřím Bělohlávkem. Hudební rozhledy, roč. 42, 1989, č. 5, s. 211.
Černý, Miroslav K.: B. Martinů, Česká rapsodie, FOK, Kühnův smíšený sbor, Jiří Bělohlávek. (Recenze LP Supraphon). Hudební rozhledy, roč. 42, 1989, č. 11, s. 528.
Dobrovská, Wanda: Pražské orchestry do nové sezóny, Pražští symfonikové. Hudební
rozhledy, roč. 42, 1989, č. 12, s. 541–542.
Jelínková, Olga: Česká filharmonie s Jiřím Bělohlávkem a Ivanem Moravcem. Hudební rozhledy, roč. 43, 1990, č. 2, a. 59–60.
Smolka, Jaroslav: Česká filharmonie s premiérou Ivana Kurze. Hudební rozhledy, roč. 43, 1990, č. 2, s. 59–60.
Havlík, Jaromír: Česká filharmonie s Jiřím Bělohlávkem a Lukášovým koncertem. Hudební rozhledy, 1991, roč. 44, č. 5, s. 206–207-
Barančicová, Svatava: Česká filharmonie s Jiřím Bělohlávkem a Dvořákovým Stabat mater. Hudební rozhledy, roč. 44, 1991, č. 3, s. 106.
Havlík, Jaromír: Česká filharmonie s J. Bělohlávkem a Lukášovým koncertem. Hudební rozhledy, roč. 44, 1991, č. 5, s. 206.
Havlík, Jaromír: Česká filharmonie hrála Asraela. Hudební rozhledy, roč. 44, 1991, č. 1, s. 8.
Mlejnek, Karel: Opět Mahler v České filharmonii. Hudební rozhledy, roč. 45, 1992, č. 3, s. 196.
Opšitoš, Jan: Diskuse – Vážení přátelé.… Hudební rozhledy, roč. 45, 1992, č. 6, s. 295.
Smolka, Jaroslav: Česká filharmonie opět ve Dvořákově síni. Hudební rozhledy, roč. 45, 1992, 7–8, s. 308.
Mlejnek, Karel: Rudolf Firkušný s Českou filharmonií. Hudební rozhledy, roč. 45, 1992, č. 11, s. 485–486,
Mlejnek, Karel: Česká filharmonie s Jiřím Bělohlávkem a finským pianistou. Hudební rozhledy, roč. 45, 1992, č. 4, s. 153
Matzner, Antonín: Filharmonici s premiérou Krčkovy symfonie. Hudební rozhledy, roč. 46, 1993, č. 1, s. 16–17.
Redakční zdroje: ČF dnes: Mezisoučet. Hudební rozhledy, roč. 44, 1993, č. 6, s. 246–249.
Bělohlávek, Jiří: Vážená paní doktorko. (Polemika – diskuse o Carnegie Hall a Gerdu Albrechtovi). Hudební rozhledy, roč. 46, 1993, č. 12, s. 574.
Pokora, Miloš: Antonín Dvořák, Symfonie č. 6 D dur, Holoubek, Česká filharmonie. Jiří Bělohlávek. Hudební rozhledy, roč. 47, 1994, č. 2, s. 21. (Recenze CD Chandos).
Zapletal, Petar: Jiří Bělohlávek. Hudební rozhledy, roč. 47, 1994, č. 5, s. 31. (O pořadu České televize).
Slavíková, Jitka: Psáno za sloupem. Hudební rozhledy, roč. 47, 1994, č. 12, s. 17.
Zapletal, Petar a Pokora, Miloš: Zrod Pražské komorní filharmonie. Hudební rozhledy, roč. 48, 1995, č. 1, s. 5–6.
Pokora, Miloš: Orchestry z Tokia, Moskvy a Bratislavy. Hudební rozhledy, roč. 48, 1995, č. 7, s. 5–6.
Zapletal, Petar: Dvakrát Bělohlávkova Pražská komorní filharmonie. Hudební rozhledy, roč. 48, 1995, č. 8, s. 10.
Borková, Alena: S Bělohlávkem na vrcholu. Lidové noviny 12. 10.1995.
Zapletal, Petar: Dvojí zahájení sezóny. Hudební rozhledy, roč. 48, 1995, č. 11, s. 16–17.
Mlejnek, Karel: Vzrušená léta devadesátá. Úvod ní část 10. kapitoly, in: Česká filharmonie, deset kapitol ze stoleté historie orchestru, s. 110-111. Vydala Česká filharmonie s nakladatelstvím Paseka, Praha 1996.
Smolka, Jaroslav: Čajkovskij, Koncert č. 1 pro klavír, Šnitke, Requiem. (Recenze CD Panton). Hudební rozhledy, roč. 49, 1996, č. 1, s. 45.
Zapletal, Petar: Dvakrát Pražská komorní filharmonie. Hudební rozhledy, roč, 49, 1996, č. 1, s. 9.
Mlejnek, Karel: Dvě soudobá díla v České filharmonii. Hudební rozhledy, roč. 49, 1996, č. 3, s. 4.
Havlíková, Helena: Mozart, Vado, ma vado? (Recenze CD Clarton). Hudební rozhledy, roč. 4, 1996, č. 3, s. 49.
Veber, Petr: Přebývání v hudbě nejen pro elity. Lidové noviny 30. 3. 1996.
Mlejnek, Karel: Bělohlávkův benefiční koncert. Hudební rozhledy, roč. 49, 1996, č. 4, s. 9.
Benetková, Vlasta: Filharmonické jubilato. Harmonie, 1996, č. 4, s. 8.
Vítek, Bohuslav: J. Brahms, Symfonie č. 1 – 4, Akademická slavnostní předehra, Variace na Haydnovo téma. Česká filharmonie, dirigent Jiří Bělohlávek. Hudební rozhledy, roč. 49, 1996, č. 4, s. 43 (recenze CD Supraphon).
Jarolímková, Hana: S Jiřím Bělohlávkem o výsledcích a dalších projektech. Hudební rozhledy, roč. 49, 1996, č. 6, s. 2–6.
.Zapletal, Petar: Jiří Bělohlávek s Pražskou komorní filharmonií. Hudební rozhledy, roč. 50, 1997, č. 5, s. 12–13.
Maýrová, Kateřina: Dvořákovo Stabat Mater s FOK. Hudební rozhledy, roč. 50, 1997, č. 5, s. 11.
Barančicová, Svatava: Její pastorkyňa v Národním divadle. Hudební rozhledy, roč. 50, 1997, č. 6, s. 19–20.
Zapletal, Petar: Josef Suk s talenty. Hudební rozhledy, roč. 50, 1997, č. 6, s. 19.
Zapletal, Petar: Mischa Maiski, Jiří Bělohlávek a FOK. Hudební rozhledy, roč. 50, 1997, č. 11, s. 18.
Someš, Jaroslav: Jaké jsou tentokrát Mozartovy „tutte“? Hudební rozhledy, roč. 51, 1998, č. 8, s. 20–21.
Pokorný, Petr: Premiéra nové Klusákovy skladby v České filharmonii. Hudební rozhledy, roč. 52, 1999, č. 3, s. 6–7.
Pokorný, Petr: Chang, Bělohlávek a ti druzí. Hudební rozhledy, roč. 52, 1999, č. 3, s. 15–16.
Smolka, Jaroslav: Akademičtí komorní sólisté s Jiřím Bělohlávkem. Hudební rozhledy, roč. 52, 1999, č. 3, s. 18.
Zapletal, Petar: Jiří Bělohlávek znovu s Pražskými symfoniky. Hudební rozhledy, roč. 52, 1999, č. 4, s. 10–11.
Havlíková, Helena: Uvězněná Carmen. Hudební rozhledy, roč. 52, 1999, č. 5, s. 24–25.
Zapletal, Petar: David Geringas a František Novotný s Bělohlávkou Pražskou komorní filharmonií. Hudební rozhledy, roč. 52, 1999, č. 6, s. 9–10.
Slavíková, Jitka: Její pastorkyňa s hosty. Hudební rozhledy, roč. 52, 1999, č. 7, s. 45–46
Zapletal, Petar: Antonín Dvořák, Slovanské tance. Recenze CD Multisonic). Hudební rozhledy, roč. 52, 1999, č. 8, s. 44–45..
Fries, Volker: Mauerbluemchen aus Boehmen. Koelnische Rundschau 10. 11. 2000.
Veber, Petr: Pražská komorní filharmonie zahraje Prométheům a Ikarům. Hospodářské noviny 28. 12. 2000.
Procházková, Vanda: Posel kouzla zvuku. Harmonie 2001, č. 2.
Ashley, Tim: The sound of freedom. Arts 1. 3. 2001.
Šifra boh: Je ctí být hudebníkem. Ekonom 10. 5. 2001.
Pokorný, Petr: Beethoven: Klavírní koncerty 1–5, Jan Simon, Pražská komorní filharmonie, Jiří Bělohlávek (recenze CD BMG Ariola ČR). Hudební rozhledy, roč. 54, 2001, č. 5, s. 45–46.
Pokora, Miloš: Bělohlávkův Martinů a Franck s Českou filharmonií. Hudební rozhledy, roč. 54, 2001, č. 5, s. 4–5.
Špaček, Jan: Concentus Moraviae táhne, Hudební rozhledy, roč. 54, 2001, č. 9, s. 4–5.
Sojkova, Alena: Chytit druhý dech. Sanquis č. 10, 2001.
Pokorný, Petr: Concerts for Viola, Pražská komorní filharmonie, Jiří Bělohlávek. Hudební rozhledy, roč. 54, 2001, č. 8, s. 48. (Recenze CD Panton).
Jarolímková, Hana: Pražští symfonikové a Sommerova Vokální symfonie. Hudební rozhledy, roč. 55, 2002, č. 4, s. 9–10.
Smolka, Jaroslav: Arias Il nozze di Figaro ad., FOK, dirigent Jiří Bělohlávek. Hudební rozhledy, roč. 55, 2002, č. 9, s. 46. (Recenze CD Supraphon).
Smolka, Jaroslav: Ivan Moravec s Jiřím Bělohlávkem a Pražskou komorní filharmonií. Hudební rozhledy, roč. 56, 2003, č. 3, s. 9–10.
Smolka, Jaroslav: J. J. Ryba, Missa solemnis C dur, dirigent Jiří Bělohlávek, Nový český komorní orchestr. (Recenze CD Multisonic). Hudební rozhledy, roč. 56, 2003, č. 4, s. 48.
Stehlík, Luboš: Mozart, Voříšek. Jiří Bělohlávek . Harmonie 2003, č. 6 (Recenze CD).
Jarolímková, Hana a Zapletal, Petar: O novém CD projektu z díla Bohuslava Martinů s dirigentem Jiřím Bělohlávkem. Hudební rozhledy, roč. 56, 2003, č. 9, s. 42–43.
Drápelová, Věra: Jiří Bělohlávek stále na cestě vzhůru. MF Dnes 5. 12. 2003.
Stehlík, Luboš: Velkolepý festival jednoho dne. Lidové noviny 4. 5. 2004.
Finch, Hilary: Prague Phil/Belohlavek. Proms. Albert Hall/Radio 3. The Times, July 23, 2004.
Fanning, David: reviews the Prague Philharmonia at the Albert Hall. Proms: fresh brasth of Czech air. The Telegraph, July 23, 2004.
Fairman, Richard: Prague Philharmonia / Jirí Belohlávek. Royal Albert Hall, London. Financial Times, July 23, 2004.
Pettit, Stephen: Royal Albert Hall. Superb musician doing a difficult job. Evening Standard, July 23, 2004.
Autor neuveden: A fresh breath of Czech Air. The Daily Telegraph 22. 7. 2004.
Petar Zapletal
Datum poslední změny: 22.11.2004
|