Český hudební slovník osob a institucí

Kučera, Václav

Charakteristika: Skladatel, muzikolog a pedagog

Datum narození/zahájení aktivity: 29.4.1929

Kučera, Václav, skladatel, muzikolog a pedagog, narozen 29. 4. 1929, Praha.
 
Po maturitě na reálném gymnáziu v Praze-Michli (1948) studoval hudební vědu a estetiku na Filozofické fakultě University Karlovy (1948–51), přičemž se soukromě učil hře na klavír u Františka Maxiána a skladbě u Miroslava Krejčího. Ve studiích pokračoval na Moskevské státní konzervatoři P. I. Čajkovského (1951–56, skladba u V. J. Šebalina, hudební věda u L. A. Mazela, V. A. Zuckermana a N. V. Tumaninové; absolvoval diplomní prací Leoš Janáček i moravskaja narodnaja muzykalnaja kultura a baletem Zbojnický oheň). Po návratu do Prahy pracoval jako redaktor hlavní redakce hudebního vysílání Československého rozhlasu (1956–59) a vědecký tajemník Kabinetu pro studium soudobé hudby při Svazu československých skladatelů (1959–62). Po založení Ústavu pro hudební vědu Československé akademie věd pokračoval v činnosti jako odborný a pak vědecký pracovník této instituce (1962–69; CSc. 1965 na základě práce Umělecký obraz v hudbě. Ontologická, gnozeologická a estetická problematika na příkladu české symfonické tvorby poválečného období; nostrifikací sovětského titulu mu byl přiznán titul PhDr.). Přešel do nově ustaveného Svazu českých skladatelů jako jeho zvolený vedoucí tajemník (1969–71), po jeho rozpuštění pak pracoval jako vedoucí tajemník nového Svazu českých skladatelů a koncertních umělců (1971–83). V roce 1973 zahájil svou pedagogickou činnost na katedře skladby Hudební fakulty Akademie múzických umění, kde realizoval zprvu externě, pak interně ve vedlejším pracovním poměru výuku novodobých kompozičních principů. Po obhajobě habilitační práce Umělecký experiment v hudbě. K problematice kompoziční technologie, teorie a estetiky soudobé hudby byl 1. 10. 1975 jmenován docentem pro zaměření novodobé skladebné směry a hudební estetika. Krátkodobě přednášel na New York University 1976 (téma: Principy soudobé hudební tvorby v Československu), na HAMU zaměstnán v hlavním pracovním poměru od 1983 pro výuku novodobých skladebných principů, teorii skladby a kompozici elektroakustické hudby, 1988 byl jmenován profesorem pro obor hudební skladba; 1990–94 působil jako proděkan. Od 1997 externě pedagogicky působí na katedře muzikologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (výuka teorie skladby a kompozičních praktik), od 1999 je profesorem HAMU v externím pracovním poměru.
 
Během své životní (vědecké, umělecké, pedagogické) dráhy působil v řadě institucí a organizací hudebního života: Svaz československých skladatelů (člen 1957–69, člen ústředního výboru a předsednictva 1960–69), Svaz českých skladatelů a koncertních umělců (člen ÚV a předsednictva 1970–89), Společnost českých skladatelů (od 1990), Česká společnost pro hudební vědu, Ochranný svaz autorský (člen Dozorčí rady), Český hudební fond (člen výboru 1984–89), Přítomnost, sdružení pro soudobou hudbu (člen), Mezinárodní hudební festival Pražské jaro (předseda výboru 1988–91), Mezinárodní společnost pro soudobou hudbu (ISCM, člen Executive Committee 1978–83), Evropská asociace konzervatoří, akademií a vysokých hudebních škol (AEC, člen předsednictva a Executive Committee 1990–98). Často působil v uměleckých porotách (celkem více než 30 porot, zejména Praha, Berlín, Brusel, Budapešť, Bělehrad, Záhřeb, Drážďany) či při vedení mistrovských kursů skladby (Praha, New York, Münster, Hämeenlinna, Soltau).
 
V muzikologii se zaměřil na oblasti hudba ruská a SSSR (zde viz zejména dokumentární knihu Musorgskij. Hudba života, knihu o zrodu a vývoji sovětské hudby Talent, mistrovství, světový názor a informativní knihu o aktuálních tvůrčích tendencích Nové proudy v sovětské hudbě), teorie skladby resp. novodobých kompozičních technik (včetně hudby elektroakustické) a hudební estetika v interakci s teorií informace,  teorií komunikace, hudební sémiotikou, psychologií a sociologií. Publikoval řadu studií a článků s tímto zaměřením, ve kterých plodně využil své dvojdomosti skladatelské a muzikologické (viz zejména Variační proces jako transformace významových kvalit modelu). Věnoval se i práci hudebně popularizační: připravil řadu přednášek či přednáškových cyklů pro Československý rozhlas (např. 1958 Igor Stravinskij, 1960 Luigi Dallapiccola, 1961 Ohnivý anděl Sergeje Prokofjeva, 1962 Hudba elektronická a konkrétní), pro Československou televizi (1967–68 cyklus devíti vzdělávacích pořadů o hudbě národů  světa Collegium musicum, 1977 cyklus osmi vzdělávacích pořadů Hudba našeho života I, 1984–85 cyklus 14 pořadů Hudba našeho života II). Vystoupil na řadě mezinárodních konferencí, ve skladatelských kursech (Praha, Berlín, Hämeenlinna, Soltau ad.), přednášel pro Univerzitu třetího věku apod.
 
Jako skladatel napsal více než 150 děl rozličného typu (druhu, žánru). Stylově se zprvu pohyboval v polohách sdílených tehdejší skladatelskou obcí (využívání podnětů z Janáčka, Bartóka, Stravinského, Prokofjeva a dalších, inspirací z domácího folklóru, volba dobově preferovaných témat – viz např. tituly Zbojnický oheň, Festivalová pohádka, Manifest jara; později s rozšiřováním poznatků o soudobé zahraniční tvorbě (a spolu s její teoretickou reflexí) docházelo k výraznějšímu uplatňování novějších skladebných technik (včetně snah v oblasti hudby elektroakustické – viz např. tituly Lidice, Spartacus), což se postupně měnilo ve snahy o širokou stylovou syntézu, uplatňující přes silnou intelektuální složku zřetele k výrazné emocionalitě, nové jednoduchosti, nové zvukovosti (využívání neobvyklého složení těles; významnou úlohu zaujímají v Kučerově tvorbě basklarinet a kytara), širší komunikativnosti.
 
Za svou skladatelskou tvorbu získal řadu ocenění: cenu královny Marie-José za skladbu Obraz pro klavír a velký orchestr (Ženeva 1970), Prix d´Italia za hudebně dramatickou fresku Lidice (Italský rozhlas 1972), první cenu v soutěži sborové tvorby Ústřední rady odborů za cyklus dětských sborů Zpíváme o jaru (Praha 1977), cenu Svazu českých skladatelů a koncertních umělců za smyčcový kvartet Vědomí souvislostí (Praha 1983), cenu Československého rozhlasu za kvadrofonní reliéf  Spartacus (Praha 1977), třetí cenu v mezinárodní soutěži sborové tvorby Cori di Trentino za dětský sbor s klavírem Son tre noti che non dormo (1995), cenu Municipalidad Gran Canaria za smíšený sbor Esta noche (2002) a další.


Dílo:

I. Dílo hudební
 
Skladby jevištní
Česká suita (libreto Libuše Hynková, 1955, Státní soubor lidového tance SSSR, Moskva 1955);
Zbojnický oheň (taneční drama na libreto Libuše Hynkové, 1958, Smetanovo divadlo Praha 1958);
Píseň o veliké touze (též Festivalová pohádka; balet na libreto Libuše Hynkové, 1959, Čs. státní soubor písní a tanců, Praha 1960);
Kinetický balet – Labyrint, Pastorale, Spirála, elektroakustická audiovizuální kompozice (1968, realizace Studio EAH ČR v Plzni, Divadlo hudby Praha 1970);
Srdce a sen (balet na vlastní libreto, orchestr a tape, 1973, zvukové objekty vyrobeny   ve Studiu EAH ČR Plzeň);
Život bez chyby (balet na libreto Vlasty Jindrové, 1979, Národní divadlo Praha 1980).
 
Skladby orchestrální
Suita z baletu Festivalová pohádka (1961, Dům kultury Libčice 1961);
Symfonie pro velký orchestr (1962, Smetanova síň Praha 1963);
Slovenská taneční suita pro malý orchestr (1963);
Zářivá řeka, Tichá krajina, dvě skladby pro velký smyčcový orchestr (1963, ČR Praha 1963);
Krysař, stereofonní koncertino  pro flétnu a 2 komorní orchestry (1964, Smetanova síň Praha 1965, Editio Supraphon, LP Supraphon 1966);
Obraz pro klavír a velký orchestr (1969, Radio de la Suisse Romande Ženeva 1971, Panton, LP Panton 1974);
Salut, symfonická mozaika pro velký orchestr (1975, SF Bratislava 1975, Editio Supraphon, LP Panton 1979);
Operand, hudba pro komorní orchestr (1979, Saint Paul USA 1979);
Avanti, symfonická věta velký orchestr (1981, ČF Praha 1982);
Balada a romance pro komorní orchestr (1984, VČSKO Pardubice 1984, Editio Supraphon);
Sapporo, symfonická báseň pro orchestr a smíšený sbor (1991, NHK Tokyo 1992);
Concierto imaginativo „Homenaje a Salvador Dalí“ pro kytaru a smyčcový orchestr (1994, MHF Alicante Španělsko 1994);
Criterion „Hommage a T. S. Eliot“, esej pro velký symfonický symfonický orchestr (1997);
Hovory důvěrné, dvojkoncertino pro basklarinet, klavír a smyčcový orchestr (1998, Janáčkův festival Luhačovice 1998).
 
Skladby komorní
Dramata pro 9 nástrojů (1961, Městská knihovna Praha 1962, LP Supraphon 1965);
Protesty, komorní cyklus pro housle, klavír a tympány (1963, Dům umělců Praha 1964);
Genesis, duo pro flétnu a harfu (1965, Dům umělců Praha 1965, Panton, LP Panton 1966);
Hic sunt homines, cyklus pro klavírní kvarteto (1965, Dům umělců Praha 1966, LP Panton 1988);
Spektra, koncertní cyklus pro cimbál (1965, Klementinum Praha 1967, Editio Supraphon, LP Supraphon 1967);
Diptychon, hudba pro flétnu, basklarinet, klavír a bicí nástroje (1966, Dům umělců Praha 1967, Editio Supraphon, LP Supraphon 1967);
Duodrama pro basklarinet a klavír (1967, Dům umělců Praha 1968, Editio Supraphon, LP Supraphon 1968, CD Flykingen Records Stockholm 1991);
„To be“, odpověď na hamletovskou otázku, cyklus pro kvarteto bicích nástrojů (1968, Buffalo USA 1968);
Invariant, hudba pro basklarinet, klavír a stereomagnetofon (1969, Dům umělců Praha 1969, LP Supraphon 1972, CD NSS Recording Studio Switzerland 2000);
Scenario, hudba pro flétnu, housle, violu a violoncello (1970, Mannheim 1970, LP Panton 1971);
Argot, tři věty pro žesťové kvinteto (1970, Dům umělců Praha 1971, Editio Supraphon, LP Supraphon 1971);
Diario, koncertní cyklus pro kytaru (1971, Dům umělců Praha 1972, Panton, LP Panton 1974, LP Deutsche Gramophon 1977, LP Simax Pro Musica Švédsko 1984);
Tabu a Due Boemi, hudba pro basklarinet a klavír s bicími nástroji (1972, Dům umělců Praha 1972, LP Panton 1977,  CD Panton 1995);
Manifest jara, komorní cyklus pro 4 hráče ( 1974, Dům umělců Praha 1975, Panton,  LP Supraphon 1975, LP Panton 1975);
Vědomí souvislostí, smyčcový kvartet na paměť Vladislava Vančury (1976, BHS Bratislava 1976, Panton, LP Panton 1979, CD ČR a Nadace OSA 2001);
Horizonty, hudba pro 5 hráčů (1978, Helsinky 1978, LP Panton 1983);
Aforismy pro housle a klavír (1978, MP Karlovy Vary 1978, Edition Peters);
Epigramy pro housle a violoncello (1978, Saarbrücken 1978, Edition Peters);
Science Fiction, cyklus pro jazzové kvinteto (1980, MP Karlovy Vary 1981, LP Panton 1983);
Rosen für Rosa, in memoriam Rosa Luxemburg, hudba pro cembalo (1980, Berliner Festtage 1983, Deutscher Verlag für Musik Leipzig);
Furiant pro klarinet, trombon, violoncello a klavír (1980, Brusel 1981);
Akvarely, cyklus pro flétnu a kytaru (1981, Dům umělců Praha 1981, Edition Peters);
Stenogramy, koncertní cyklus pro flétnu, violoncello a klavír (1981, Karlsruhe 1981);
Wagnerovské invence pro sólovou flétnu (1982, ÚKDŽ Praha 1982);
Bod varu, hudba pro 4 žesťové nástroje (1981, Hämeenlinna 1981, CD Jasemusiikki Finland 1992);
Capriccia pro housle a kytaru „Hommage a Paganini” (1982, Dům umělců Praha 1982, Panton);
Kardiogramy, koncertní cyklus pro klavír (1983, Stockholm 1983, Panton);
Novely pro kytaru (1984, Stadtbibliotheke Soltau NSR 1985, Edition Moeck Celle);
Erupce, hudba pro pět violoncell (1984, Halle 1986, Deutscher Verlag für Musik, LP Panton 1988);
Goghův autoportrét, hudba pro basklarinet a stereofonní magnetofon (1985, PJ Praha 1991, video MASEBA TV Praha 1991);
Pražské ritornely pro basklarinet a klavír (1986, Biberach/R. NSR 1986, CD Alea Recording USA 2003);
Předobrazy /Urgestalten/, hommage a Hans Arp, koncertní cyklus pro kytaru (1986, Mettmann NSR 1987, Ricordi);
Elegie pro sólovou violu (1988, Emauzy Praha 1991);
Duettina pro hoboj a fagot (1988, Anežský areál Praha 1989, Editio Moravia);
Breughelovské inspirace, hudba pro flétnu, basklarinet a klavír (l988, Anežský areál Praha 1989, LP Panton 1990);
Meziprostory /Zwischenräume/, hudba pro violu, violoncello a kontrabas (1988);
Consonanza /Souznění/, trio pro dva hoboje a anglický roh (1990, Melbourne 1991);
Bájení, bajky podle Ezopa a Krylova pro soubor zobcových fléten (1991, Žofín Praha 1991);
Slavnosti fantasie, hommage a Max Ernst, cyklus pro 2 kytary (1991, Mnichov 1991, CD Sonoton ProViva Mnichov 1992);
Vivaldiana,  komorní cyklus pro 11 smyčcových nástrojů a cembalo (1991);
Oraculum, hudba pro basklarinet a harfu (1992, Galerie Lichtenštejnského paláce Praha 1995);
Arkády, koncertní kus pro trombón a klavír (1993, Galerie Lichtenštejnského paláce Praha 1998, Editions Billaudot Paris);
Ladění, hudba pro klavír (1994, Sál Martinů Praha 1995);
Guitariana, suita pro kytarové kvarteto nebo kytarový orchestr (1996, Mikulov 1996);
Vzývání radosti, hudba pro kytarové kvarteto nebo kytarový orchestr (1997, Ochsenhausen NSR 1998, Musikverlag Roland Boehm 2000, CD live Boehm Biberach NSR);
Metathesis, duo pro basklarinet a klavír (1998, Tacoma Art Museum USA 2000, CD Alea Recording USA 2000);
Mysterious Players, trio pro basklarinet, violoncello a klavír (2000, Tacoma USA 2000,CD live Alea Recording USA 2001);
Kryptoblues, koncertní skladba pro klavír (2000, Reduta Praha 2000);
Cum Grano Lorca, omaggio a F. G. Lorca, koncertní cyklus pro kytaru (2001);
Saxonata, sonáta pro sopránsaxofon a klavír (2002);
Imaginace pro smyčcové kvarteto „Hommage a Edvard Munch” (2003).
 
Skladby vokální
Zpěvy země, cyklus písní pro baryton a klavír na verše Stanislava Kostky Neumanna (1958, Náchod 1960);
Sviť nám, slunce!, čtyři dětské sbory s průvodem dechového kvinteta na slova Jitky Novohradské (1960, Jihlava 1961, Muchomůrka na LP Gramofonového klubu 1965);
Poloblues o parapleti vedle cesty a Pološanson z dávného léta, 2 písně s klavírem na slova Miroslava Červenky (1962, ČsR Praha 1963);
Modrá planeta, mužský sbor na slova Miroslava Červenky (1963, Dům umělců Praha 1965, Editio Supraphon, LP Panton 1975);
Nebe nad hlavou, 6 dvojhlasých polyfonních dětských sborů na slova Františka Hrubína (1965, Dům umělců Praha 1979);
Orbis pictus, čtyři malířské inspirace na vlastní texty pro smíšený sbor a staré hudební nástroje (1975, Berliner Biennale 1975, LP Panton 1978);
Amoroso cyklus  písní  pro mezzosoprán, flétnu a harfu na verše starokorejské lyriky v překladu Oldřicha Vyhlídala (1975, Dům umělců Praha 1977, Editio Panton, LP Supraphon 1977, LP Panton 1983);
Zpíváme o jaru, cyklus dětských sborů na básně Miroslava Floriana (1977, Dům umělců Praha 1978, Editio Panton);
Galantní písně pro mezzosoprán, flétnu, klarinet a violu na verše Václava Lucemburského v překladu Gustava Francla (1978, Brno 1978, LP Panton 1978);
Catharsis, koncertní monolog pro soprán a komorní orchestr na verše Sonetů Williama Shakespeara (1979, Berliner Biennale1981);
Ecce homo, pět řeckých a latinských sentencí pro bas, housle, violu, violoncello, harfu a bicí nástroje (1980);
Adieu!, madrigal pro smíšený sbor a cappella na téma Johna Wilbyeho (1980);
Naslouchání času, koncertní monodrama pro sólový hlas a bicí nástroje na texty G. Catulla, W. Shakespeara, J. W. Goetha, G. Apollinaira a V. Majakovského (1981);
Pták, melodram pro recitátora, 2 housle, violu, violoncello a marimbu na báseň Viléma Závady (1983, LP Supraphon 1984);
Maluje malíř, cyklus dětských sborů na slova Josefa Bruknera (1983, ÚKDŽ Praha 1985, LP Panton 1985);
Hořké a jiné písně pro soprán a klavír na verše Josefa Kainara (1985, Dům umělců Praha 1985, LP Panton 1985);
Vážná chvíle, cyklus písní pro vyšší hlas a kytaru na básně Rainera Marie Rilkeho (1986, Týden nové tvorby Praha 1989, LP Panton 1989);
Narození, ženský sbor na slova Zbyška Malého (1988, Dům umělců Praha 1988);
Svoboda, mužský sbor na slova Paula Eluarda v překladu Adolfa Kroupy (1991);
Son tre noti che non dormo, canto trentino pro dětský sbor s klavírem (1994, Trento Itálie 1994, Edizioni Musicali Trento 1994);
Satiricon De creatione, koncertní monolog pro mužský hlas a klavír na vlastní latinský text (1999, Sál Martinů Praha 1999);
Pax imago  vitae, smíšený sbor  na vlastní latinský  text (2000, Sál Martinů Praha 2000);
Two Sonnets on Shakespeare /Dva Sonety na Shakespeara pro smíšený sbor na originální anglický text (2000);
Drei Frauenchöre mit Epitaf auf Gedichte von R. M. Rilke /Tři ženské sbory s epitafem na básně R. M. Rilka na originální německý text (2002);
Esta noche / Noc, smíšený sbor na španělský lidový text (2002);
Preghiera / Modlitba pro baryton a smyčcové kvarteto (2003).
 
Skladby elektroakustické
Labyrint, Pastorale, Spirála, tři elektroakustické kompozice (1968, realizace Studio EA hudby ČR v Plzni, Labyrint a  Spirála na LP Supraphon 1974, viz též Kinetický balet);
Kinechromie, elektroakustická skladba pro čtyřkanálovou reprodukci (1969, Studio EA hudby ČR v Plzni, LP Panton 1979);
Lidice, rozhlasová hudebně dramatická freska pro recitátora, dva reportéry, hlasatele, sólový soprán, smíšený sbor a instrumentální soubor na vlastní text s použitím veršů Jana Nerudy a Františka Halase (1972 Studio EA hudby ČR v Plzni, Sál Škodových závodů Plzeň 1972, LP Supraphon 1973);
Spartacus, kvadrofonní hudební reliéf pro mužský, ženský a smíšený sbor, trubku, bicí nástroje a elektroakustické zvukové objekty (1976, Studio EA hudby ČR, LP Supraphon 1986).
        
Hudba scénická a filmová
Smetiště, elektroakustická hudba k filmu Jiřího Golda (1968);
R.U.R., scénická hudba k dramatu Karla Čapka pro symfonický orchestr a elektroakustické zvukové objekty (Divadlo na Vinohradech 1971);
Andělé, hudba ke hře Borise Vasiljeva „A zory zděs tichije“ pro sólový a sborový zpěv a symfonický orchestr (Divadlo na Vinohradech 1971);
Legenda o lásce, hudba ke hře Nazima Hikmeta pro sólový a sborový zpěv a symfonický orchestr (Divadlo na Vinohradech 1971);
Krvavý soud aneb Kutnohorští havíři, hudba k dramatu J. K. Tyla ve zpracování Karla Texela, pro sólový a sborový zpěv a malý orchestr (Divadlo Jiřího Wolkera 1972);
Kráska a zvíře, hudba ke hře Františka Hrubína pro zpěv, malý orchestr a elektroakustické objekty (Divadlo Jiřího Wolkera 1973);
Juro Jánošík, hudba ke hře Karla Steigerwalda pro zpěv a malý orchestr (Divadlo Jiřího Wolkera 1973);
Malá zlá kouzelnice, hudba ke hře Václava Čtvrtka pro zpěv a malý orchestr (Divadlo Jiřího Wolkera 1974);
Zapomeňte na Hérostrata, hudba ke hře Grigorije Gorina pro mužský sbor a bicí nástroje (Komorní divadlo Praha 1975);
Král Jergen, hudba ke hře Eduarda Eschnera pro zpěv a malý orchestr (Divadlo Jiřího Wolkera 1976).


II. Dílo literární
 
Knižní
M. P. Musorgskij. Hudba života (vstupní studie, výběr a překlad korespondence a vzpomínek současníků, poznámky a komentáře, SNKLHU, Praha 1959);
Talent, mistrovství, světový názor.  Zrod a vývoj sovětské hudby v letech 1917–1960, zde též Mikroencyklopedie sovětských hudebních umělců a institucí (Supraphon, Praha 1962);
Nové proudy v sovětské hudbě. Eseje a stránky z deníku (Panton, Praha 1967).
 
Studie (výběr)
Vývoj a obsah Asafjevovy intonační teorie (Hudební věda-Knihovna Hudebních rozhledů 1962/I, s. 7–21).
Intonační teorie v krizi? (Hudební věda 1, 1964, s. 19–33);
Zur Frage der Intonatiossemantisierung der Struktur (Sonderdruck aus Beiträge zur Musikwissenschaft, Heft 4/1965, s. 377–380);
K problematice uměleckého obrazu v hudbě (Hudební věda 2, 1965, s. 553–566 a 3, 1966, s. 29–36);
Symfonická tvorba v letech 1890–1918 (Hudební věda 4, 1967, s. 261–267);
Variační proces jako transformace významových kvalit modelu. Princip strukturálních variací, rozbor skladby Jana Klusáka Variace na téma Gustava Mahlera (sborník Nové cesty hudby II, Praha 1967, s. 183–212).
 
Stati, články, recenze (výběr)
Havelkova Chvála světla (Hudební rozhledy 13, 1960, s. 507–510);
Podivuhodný umělec (historicko-estetický portrét Bély Bartóka, Hudební rozhledy 14, 1961, s. 282–286);
Tvorbou k životu (zamyšlení nad současnou problematikou sovětské hudby (Hudební rozhledy 14, 1961, s. 850–855);
M. P. Musorgskij (sborník Slavná minulost ruské hudby, Praha 1962);
Ruská hudba na přelomu století (sborník Slavná minulost ruské hudby, Praha 1962);
Asafjev o Stravinském (překlad a vědecký komentář k dosud nepublikovanému textu B. V. Asafjeva, Hudební rozhledy 15, 1962, s. 582–587);
Sonáta pro housle a klavír Jaroslava Doubravy (předmluva k edici skladby, Praha 1963);
Vášnivé drama lidskosti (rozbor Vokální symfonie Vladimíra Sommera, Hudební rozhledy 17, 1964, s. 400–405);
Symfonie o velikosti lidského ducha (rozbor Prokofjevovy V. symfonie, příloha k LP  Artia, Praha 1964);
Šostakovičova Katěrina Izmajlova, vznik a význam opery (Premiérové listy ND v Praze, 1965/16);
Revolucionář hudby (doslov ke knize M. R. Hofmanna Život Musorgského, Praha 1971, str. 222–227);
Prchavé vidiny prokofjevovské (Rytmus, programový list Přítomnosti, roč. III., 1993, s. 5–6).
 
Přednášky, hudebně vzdělávací cykly a pořady
Igor Stravinskij, portrét skladatele (ČsR Praha 1958);
Luigi Dallapiccolla, portrét skladatele (ČsR Praha 1960);
Ohnivý anděl, opera Sergeje Prokofjeva (ČsR Praha 1961);
Světová soudobá hudba cyklus 4 přednášek pro ČHF, Praha 1962);
Hudba elektronická a konkrétn (cyklus 6 vzdělávacích pořadů, ČsR Praha 1962);
Contemporary Music in Czechoslovak Republic (přednáška na sympoziu MHF Muzički biennale Zagreb 1965);
Entwiklungsperspektiven des neuen musikalischen Schaffens in der Tschechoslowakei (přednáška na mezinár. muzikologické konferenci v Berlíně 1967);
Collegium musicum (cyklus 9 vzdělávacích pořadů o hudbě národů světa, ČsT 1967–68)
Principles of Contemporary Music Creation in Czechoslovakia (přednášky a semináře na New York University, podzim 1976);
Hudba našeho života I. (cyklus 8 vzdělávacích pořadů, ČsR Praha 1977);
Entwiklungsumriße der tschechischen Musik von Gotik bis Janáček (cyklus 6 přednášek na MHF v Ossiachu Rakousko 1981);
Principals of a Model-Composition in Music (přednášky a semináře na Mezinárodním mistrovském kurzu, Hämeenlinna Finsko 1981);
Tvorčestvo molodych češskich kompozitorov (přednáška na mezinár. sympoziu v Moskvě 1984);
Hudba našeho života II. (cyklus 14 vzdělávacích pořadů, ČsT Praha 1984–85);
Hudba na obrazovce a její vliv na mladou ggeneraci televizních diváků (přednáška na konferenci MTF Zlatá Praha 1985);
Vizualizace hudby jako princip televizního ztvárnění hudebního díla (přednáška na konferenci MTF Zlatá Praha 1986);
György Ligeti (cyklus 6 přednášek a analytických seminářů, Soltau SRN 1986);
George Crumb a Rodion Ščedrin (komparativní analytický seminář, vzdělávací kurzy MŠMT, Bechyně 1990);
Klavír v moderní hudbě (přednáška a seminář, vzdělávací kurzy MŠMT, Bechyně 1991);
Obrazy z dějin české hudby (cyklus 8 přednášek o vývojových paralelách české hudby a výtvarného umění pro studenty středních škol, Chodovská tvrz Praha 1991–92);
Žít s hudbou (cyklus přednášek a seminářů pro Univerzitu III. věku, Praha 1993–94).

Literatura:

I. Lexika
Skladatelé dneška (Praha 1961).
Contemporary Czechoslovak Composers (Praha-Bratislava 1965).
ČSHS.
Hans Vogt: Neue Musik seit 1945 (Stuttgart 1972).
NewGrove1.
MEH.
ČSS.
Miroslav Kaduch: Česká a slovenská elektroakustická hudba 1964–1994, Osobní slovník (Ostrava 1994).
HSPK.
NewGrove2.
 
II. Ostatní
Doubravová, Jarmila: „Obraz“ Václava Kučery (Hudební rozhledy 27, 1974, s. 479–482).
Doubravová, Jarmila: Se Svatoplukem Havelkou a Václavem Kučerou o výtvarných podnětech v jejich tvorbě (Hudební rozhledy 30, 1977, s. 237).
Štilec, Jiří: Václav Kučera (sleevenote k profilové LP Panton, 1979).
Doubravová, Jarmila: Tvůrčí estetika Václava Kučery (Hudební rozhledy 36, 1983, s. 322–324).
Jegorova, Valerija Nikolajevna: Václav Kučera. Eskiz k portretu (sborník Iz istorii muzyki socialističeskich stran, vypusk 2, Moskva 1983, s. 103–147).
Ledeč, Jan: Václav Kučera (stručná biografie a charakteristika tvůrčího vývoje, profilová brožura HIS ČHF, Praha 1989).
Havlík, Jaromír: Autorský večer V. Kučery a P. Ebena (Hudební rozhledy 42, 1989, s. 205).
Doubravová, Jarmila: Zápas o současnost nikdy nekončí (rozhovor, Hudební rozhledy 42, 1989, s. 242–243).
Zapletal, Petar: Kučerova freska o lidické tragédii (Hudební rozhledy 50, 1997, č. 8, s. 29).
Dohnalová, Lenka: Estetické modely evropské elektroakustické hudby
a elektroakustická hudba v ČR (Praha 2001).
CD-R Katalog české elektroakustické artificiální hudby (Praha 2001; zde soupis skladeb s popisy a zvukovými incipity).
 
Ivan Poledňák






Datum poslední změny: 16.2.2009