Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Komorní filharmonie Pardubice

Tisk

(Východočeský komorní orchestr; Východočeský státní komorní orchestr)

Charakteristika: komorní orchestr

Datum narození/zahájení aktivity:0.0.1969
Text

Komorní filharmonie Pardubice (Východočeský komorní orchestr; Východočeský státní komorní orchestr), komorní orchestr, zahájení činnosti 1969, Pardubice.

 

Východočeský komorní orchestr byl založen 27. května 1969 na zasedání Rady Východočeského krajského národního výboru jako první profesionální hudební těleso tehdejšího celého východočeského regionu. Až do roku 2005 proto pořádal paralelní abonentní koncerty v Hradci Králové a v Pardubicích. Poté svou abonentní činnost zaměřil pouze do Pardubic. Už od svého vzniku se výrazně podílel na kulturním rozvoji celého regionu. Orchestr od počátku sídlil v Husově sboru Církve československé husitské. Ve vedení orchestru se do roku 1990 vystřídali ředitelé Milan Stříteský (1969–70), Josef Shejbal (1970–78), Václav Drábek (1978–85) a Bohuslav Vítek (1985–90). Většinu členů tělesa tvořili absolventi konzervatoří a vysokých uměleckých škol. Prvními dirigenty se stali Jaroslav Vodňanský a Pavel Kunz. První šéfdirigent Libor Pešek (1970–77) již na svém prvním koncertu spolupracoval s Pražským filharmonickým sborem pod vedením Josefa Veselky. V roce 1972 nastoupil na místo dramaturga hudební publicista Jiří Pilka. Josef Shejbal, Libor Pešek, Jiří Pilka a stálý hostující dirigent Josef Vlach pozvedli po obtížných začátcích orchestr na vysokou uměleckou úroveň. Filharmonii dále řídili šéfdirigenti Libor Hlaváček (1977–86), Petr Altrichter (1986–89) a Bohumil Kulínský (sezóna 1989/90). Orchestr pohostinsky vedli významní čeští i zahraniční dirigenti (například Marris Jansons, Urs Schneider, Vladimír Válek, Milan Munclinger, Václav Smetáček, Karel Šejna a Jiří Bělohlávek). Po Jiřím Pilkovi zastávali funkci dramaturga Václav Dvořák (1976–77), Bohuslav Vítek (1978–84) a Luděk Šorm (1985–90).

První koncert uskutečnila filharmonie 24. října 1969 v Komorním divadle v Pardubicích (pro oficiální hosty), první veřejné koncerty 27. a 29. října v královéhradeckém a pardubickém divadle. Ve své první sezóně koncertovala ve Vamberku, Holicích, Litomyšli, Brandýse nad Labem, Třebechovicích a rychle se dostala díky regionálnímu tisku do povědomí široké veřejnosti. V sezóně 1970/71 pozměnila název na Východočeský státní komorní orchestr. V roce 1972 orchestr poprvé koncertoval v zahraničí (Polsko) a zúčastnil se festivalu Pražské jaro, na kterém v dalších letech vystoupil opakovaně. Dále se účastnil festivalů Bachovy dny v Berlíně, Janáčkův máj v Ostravě, Bratislavské hudební slavnosti, Mezinárodní hudební festival Brno, Mladá Smetanova Litomyšl, Pardubické hudební jaro, Hudební festival Antonína Dvořáka v Příbrami, Dny Bohuslava Martinů v Poličce, Mezinárodní tribuna mladých umělců, Týden nové tvorby, Přehlídka českého koncertního umění a dalších. Spolupracoval s mnoha významnými sólisty: Lazar Berman, Svjatoslav Richter, Josef Suk, Jan Panenka, Ivan Moravec, Isabelle van Keulen, Vladimir Spivakov, Václav Hudeček, Angel Romero, Ludwig Güttler, Peter Damm, Herrmann Baumann, Helen Donath a další. Filharmonie koncertovala ve Francii, Německu, Holandsku, Itálii, Švýcarsku, Španělsku, Jugoslávii, Rakousku, Sovětském svazu a Rumunsku. Do devadesátých let orchestr vystoupil na řadě prestižních pódií (Concertgebouw Amsterodam, Musikverein Vídeň, koncertní sály v Mnichově, Barceloně a jinde). V roce 1980 spoluúčinkoval v jedenácti představeních Mozartovy opery Il re pastore v Piccola Scala (Miláno). V sezóně 1982/83 vystupoval s prvními absolventy Konzervatoře Pardubice a poprvé uskutečnil tři vystoupení v Československé televizi. Již od počátku své existence spolupracoval s Československým (později Českým) rozhlasem a Východočeským divadlem Pardubice. Dnešní název Komorní filharmonie Pardubice získal v roce 1988.

Po politických změnách v roce 1990 se zřizovatelem orchestru stalo město Pardubice a filharmonie získala nové sídlo v budově okresního výboru Komunistické strany Československa (od roku 1993 Dům hudby). Na postu ředitele se vystřídali Václav Zikán (1990–94), Oldřich Bubák (1994–97), Miroslav Hršel (1997–99), Ludvík Kašpárek (1999–2007), Vojtěch Stříteský (2007–10) a Jarmila Zbořilová (od 2010). Orchestr řídili šéfdirigenti Petr Škvor (1991–93), Róbert Stankovský 1993–97), Leoš Svárovský (1997–2009), Marko Ivanović (2009–14), Peter Feranec (2014–18) a Stanislav Vavřínek (od 2018), stálí hostující dirigenti Douglas Bostock (1992–2009) a Marko Ivanović (od 2014). Ve funkci dramaturga působili po roce 1990 Svatopluk Kozdera, Vladimír Kulík a Bohuslav Vítek (od 2008). Filharmonie pokračovala v koncertní činnosti v řadě evropských zemí (Německo, Švýcarsko, Itálie, Španělsko, Holandsko, Rakousko, Francie, Estonsko, Slovensko). Uskutečnila koncertní turné po Japonsku (1991, 2014, 2017), Spojených státech amerických (2000) a Číně (se sborem Boni pueri a sopranistkou Christinou Johnston, 2015). Jako první český orchestr vystoupila v Kuvajtu (2019). V sídle Evropského parlamentu v Bruselu křtila společné CD se sborem Boni pueri (2015). S Východočeským divadlem Pardubice se orchestr podílel na projektech Jiří Antonín Benda: Ariadna na Naxu, Harwood: Na miskách vah (2004/05), Mozart: Figarova svatba (s HAMU, 2005/06), Loewe: My Fair Lady (2006/07), Schäffer: Amadeus. Každoročně spolupracuje s Univerzitou Pardubice na koncertech ke Dni boje za svobodu a demokracii a společně koncertuje také s Konzervatoří Pardubice. S Filharmonií Hradec Králové a Berkshire Festival Chorus nastudoval Requiem Giuseppe Verdiho (2008/09). Uskutečnil mnoho koncertů s regionálními sbory, zejména s Vysokoškolským uměleckým souborem, s chlapeckými sbory Boni pueri a Bonifantes a s Pardubickým dětským sborem. 11. září 2002 se filharmonie zapojila do celosvětového projektu Rolling Requiem k výročí teroristických útoků ve Spojených státech. K desátému výročí útoků zrealizovala benefiční projekt Americké requiem (2011). Zúčastnila se řady festivalů, kromě výše zmíněných například Concentus Moraviae, Hudba 20. století, Talichův Beroun, Kocianovo Ústí, Tomáškova a Novákova hudební Skuteč. Pořádala festivaly Mozartovy dny v Pardubicích u příležitosti 250. výročí narození skladatele (2006) a Pardubické hudební jaro (2010–12). Od roku 2012 uvádí cyklus Máme hosty, ve kterém se kromě klasické hudby zaměřuje na multižánrové projekty (spolupráce se skupinou The Plastic People of the Universe, Danem Bártou, Dashou a dalšími). Opakovaně uskutečňuje benefiční projekt Hrajeme spolu za Pardubice s basketbalovým mužstvem JIP Pardubice, realizovala benefiční koncert pro Oblastní charitu Pardubice s Dagmar Peckovou (2015/16), vystoupila na závěr Olympijského parku v Pardubicích (2016/17) a v rámci multimediální produkce Hlasy světla 4D v pardubické aréně (2106/17). Koncertuje a nahrává s významnými pěvci a instrumentalisty (José Carreras, Thomas Hampson, Radek Baborák, Patrick Gallois, Victor Julien-Laferrière, Fabio Martino, Pavel Šporcl, Eva Urbanová, Dagmar Pecková, Marie Faitová, Peter Mikuláš, Jiří Bárta, Igor Ardašev a další). Vytvořila desítky nahrávek pro domácí i zahraniční hudební vydavatelství (Supraphon, ArcoDiva, Classico, Naxos). Zvláště důležitou oblastí činnosti jsou koncerty pro děti nejrůznějšího věku a nedělní matiné O čem nám vypráví hudba pro děti a rodiče (od 2009/10).

Repertoárově je orchestr již od počátku zaměřen na hudbu klasicismu a novodobou tvorbu, dle možností na hudbu baroka a romantismu. Výjimečně realizuje projekty z oblasti jiných žánrů. Dramaturgie odpovídá především jeho haydnovskému obsazení (dechové dřevěné nástroje, lesní rohy a trubky po dvou hráčích, tympány a  smyčcové nástroje) s příležitostným rozšířením. V premiéře uvedl desítky skladeb českých i zahraničních autorů (výběr): Lubor Bárta (Ludi, 1973), Josef Boháč (Suita drammatica, 1973), Jan Klusák (Invence č. 6 a 8, 1974), Zdeněk Lukáš (Concerto grosso č. 3, 1978), Věroslav Neumann (Vánoce malých zpěváčků, 1978), Jiří Pauer (Labutí píseň, 1980), Gerhard Schedel (Velký inkvizitor, oratorium, 1981), Oldřich Flosman (Zásnubní tance Karla IV., 1984), Jan Seidel (Ouvertura giocosa, 1984), Miroslav Raichl (Sinfonietta č. 3, 1994; Sinfonietta giocosa pro komorní orchestr, 2017), Jan Jirásek (Soukromé poselství, 1997; Píseň Davidova pro chlapecký sbor a orchestr, světová premiéra, 2019), Jiří Pavlica (Oratorium smíru, nová verze, 2008), Tomáš Svoboda (Koncert pro dvoje housle a smyčcový orchestr, pražská premiéra, 2008), Ivan Kurz (Missa Bohemica, 2003), Luboš Sluka (Z východních Čech, 2004), Josef Vejvoda (Tři malé lásky pro komorní orchestr, 2007), Sylvie Bodorová (Carmina lucemburgiana. Památce Jana Lucemburského, 2010), Slavomír Hořínka (Agapás mé? pro violoncello a smyčce, 2012), Lukáš Sommer (Dopis otci. Koncert pro flétnu, 2012), Jiří Gemrot (Smuteční hudba pro housle a smyčce, 2013), Martin Klusák (Úžasná zeměplocha, concertino pro harfu a orchestr, 2014), Marko Ivanović (Little Words, písňový cyklus, 2018), Jan Vičar (Tempus Iuvenis, 2019).


Diskografie

Wolfgang Amadeus Mozart: Symfonie č. 35; Dmitrij Šostakovič: Sinfonietta (Panton 1975) Libor Pešek;

Wolfgang Amadeus Mozart: Rané symfonie (Supraphon 1977) – Libor Pešek;

Mannheimské symfonie (Supraphon 1982) – Libor Hlaváček;

Jan Václav Hugo Voříšek: Symfonie D dur; Bohuslav Martinů: Sinfonietta La Jola (Panton 1984) – Libor Hlaváček;

Skladby pro hoboj a orchestr: Jírovec, Rejcha, Družecký (Panton 1990) – Jan Adamus, hoboj; Petr Altrichter;

Skladby pro violoncello a orchestr: Čajkovskij, Dvořák, Fauré, Martinů (Panton 1991) – Marek Jerie, violoncello; Thüring Bräm;

Haydn, Mozart, Schubert, Prokofjev (Bonton Classics 1992) – Petr Škvor;

Wolfgang Amadeus Mozart: Symfonie a árie (Bonton Music 1994) – Christiane Boesinger, soprán; Thüring Bräm;

Wolfgang Amadeus Mozart: Korunovační mše (Klub přátel Boni pueri 1994) – Boni pueri;  Róbert Stankovský;

Stříbrné Vánoce (Supraphon 1996) – Bambini di Praga; Bohumil Kulínský;

Mozart, Vaňhal, Martinů (Amabile 1996) – Róbert Stankovský;

Mozart, Bruch, Dvořák (Amabile 1997) – Jiří Bárta, violoncello; Róbert Stankovský;

Francouzské orchestrální miniatury 1850–1950, 1. díl (Classico Olufsen Records 1997) – Douglas Bostock;

Francouzské orchestrální miniatury 1850–1950, 2. díl (Classico Olufsen Records 1997) – Douglas Bostock;

Francouzské orchestrální miniatury 1850–1950, 3. díl (Classico Olufsen Records 1997) – Douglas Bostock;

Schubert, Mozart, Voříšek (Notabene 1997) – Michiko Otaki, klavír; Tomáš Koutník;

Johannes Brahms: Serenády (Classico Olufsen Records 1997) – Douglas Bostock;

Jan Václav Stamic: Sinfonie, Missa solemnis (Amabile 1998) Vysokoškolský umělecký soubor Pardubice; Pardubický komorní sbor Cantus amici; Leoš Svárovský;

Joseph Haydn: Symfonie, Ouvertury (Classico Olufsen Records 1998) – Douglas Bostock;

Gabrie Fauré: Requiem, Pelléas et Mélisande – suita (Classico Olufsen Records 1998) – Pueri Gaudentes; Douglas Bostock;

Joseph Haydn: Symfonie, Ouvertury (Classico Olufsen Records 1999) – Douglas Bostock;

Josef Rheinberger: Varhanní koncerty (Classico Olufsen Records 1999) – Ulrik Spang-Hansen, varhany; Douglas Bostock;

Lucie Bílá na Pražském jaru (Monitor-EMI 1999) – Boni pueri; Douglas Bostock;

Wolfgang Amadeus Mozart: Koncertantní symfonie (Amabile 1999) – Leoš Svárovský;

Antonín Dvořák, Pjotr Iljič Čajkovskij: Serenády (Arco Diva 2000, 2011) – Leoš Svárovský;

Georg Friedrich Händel: Varhanní koncerty (Classico Olufsen Records 2000) – Ulrik Spang-Hansen, varhany; Douglas Bostock;

Dánské romantické violoncellové koncerty (Classico Olufsen Records 2000) – Morten Zeuthen, violoncello; Douglas Bostock;

Wolfgang Amadeus Mozart, Carl Nielsen: Klarinetové koncerty (Classico Olufsen Records 2000) John Cruse, klarinet; Douglas Bostock;

František Václav Míča: Symfonie op. 25; Jan Ladislav Dusík: Koncert pro 2 klavíry op. 63 (Amabile 2001) – Renata Ardaševová, Igor Ardašev, klavír; Miloš Formáček;

Wolfgag Amadeus Mozart: Mše C dur, Exultate, jubilate, Ergo interest (Classico Olufsen Records 2001) – Ženský sbor Jitro Hradec Králové, Královéhradecký mužský sbor; Douglas Bostock;

Peter Erasmus Lange-Müller: Symfonie (Classico Olufsen Records 2001) – Douglas Bostock;

Robert Schumann: Symfonie (Classico Olufsen Records 2002) – Douglas Bostock;

Mozart, Hebreo, Purcell, Greene (Caramella dʼoro Classics 2003) – Leoš Svárovský;

Jiří Antonín Benda: Ariadna na Naxu (Arco Diva 2003) – Jitka Molavcová, Alfred StrejčekLudmila Mecerodová, recitace; Jaroslav Krček;

Jan Ladislav Dusík, Leopold Koželuh: Klavírní koncerty (Harmonia Mundi 2004) – Zdeňka Kolářová, Martin Hršel, klavír; Leoš Svárovský;

The British Symphonic Collection, Vol. 14 (Classico Olufsen Records 2005) – Douglas Bostock;

Il mio catalogo: Árie z oper (Amabile 2005) – Luděk Vele, bas; Františe Preisler;

Ludwig van Beethoven: Klavírní koncert č. 5 (Arco Diva 2008) – Michal Mašek, klavír; Leoš Svárovský;

Ludwig van Beethoven, Miloslav Kabeláč: Symfonie; Bohuslav Martinů: Hobojový koncert (Arco Diva 2009) – Vilém Veverka, hoboj; Marko Ivanović;

Ludwig van Beethoven: Symfonie č. 2; Bedřich Smetana: Scherzo; Bohuslav Martinů: La Jolla (Arco Diva 2010) – Tomoko Asahina, klavír; Marko Ivanović;

Jakub Jan Ryba: Česká mše vánoční (Arco Diva 2011) – Boni pueri, Marek Štryncl;

Johannes Brahms: Houslový koncert, Variace na téma Josepha Haydna, Uherské tance (Digital media 2012) – Gabriela Demeterová, housle; Douglas Bostock;

Pjotr Iljič Čajkovskij, Sergej Prokofjev (Arco Diva 2012) – Jiří Bárta, violoncello; Leoš Svárovský;

Franz Ignaz Beck: Symfonie I (Naxos 2014) – Marek Štilec;

Franz Ignaz Beck: Symfonie II (Naxos 2014) – Marek Štilec;

Jan Křtitel Vaňhal: Duchovní díla (Arco Diva 2014) – Boni pueri, Marek Šryncl;

Současníci rodiny Straussů I (Naxos 2015) – John Georgiadis;

Současníci rodiny Straussů II (Naxos 2015) – John Georgiadis;

Ze srdce Evropy (Arco Diva 2015) – Boni pueri; Marek Štilec;

Domenico Cimarosa: Předehry IV (Naxos 2015) – Michael Halász;

Joseph Haydn: Operní předehry (Naxos 2016) – Michael Halász;

Michael Haydn: Symfonie I (Naxos 2016) – Patrick Gallois;

Domenico Cimarosa: Předehry V (Naxos 2016) – Patrick Gallois;

Guido Segers: Barokní mistři (Arco Diva 2016) – Guido Segers, trubka; Filip Dvořák, cembalo; Marek Štilec;

Leopold Koželuh: Symfonie I (Naxos 2017) – Marek Štilec;

Charles Auguste de Bériot: Houslové koncerty (Naxos 2017) – Ayana Tsuji, housle; Michael Halász;

Současníci rodiny Straussů III (Naxos 2017) – John Georgiadis;

Eduard Strauss I (Naxos 2017) – John Georgiadis;

Leopold Koželuh: Symfonie II (Naxos 2018) – Marek Štilec;

Saverio Mercadante: Koncert pro dvě flétny, Koncert pro flétnu č. 6, 20 capriccií (Naxos 2018) – Patrick Gallois, Kazunori Seo – flétny; Patrick Gallois;

Pjotr Iljič Čajkovskij, Nikolai Rimskij-Korsakov, Alexandr Glazunov: Ruské violoncellové koncerty (Naxos 2019) – Li-Wei Quin, violoncello; Michael Halász.

Literatura

Pilka, Jiří: Východočeský státní komorní orchestr Pardubice (Pardubice 1973).

Kolektiv autorů: 5 let Východočeského státního komorního orchestru Pardubice (Pardubice 1974).

Kolektiv autorů: 10 let Východočeského státního komorního orchestru Pardubice. Historie, posluchači, vedení orchestru, zájezdy, dirigenti (Pardubice 1979).

Vítek, Bohuslav: 15 let Východočeského státního komorního orchestru (Pardubice 1984).

Kolektiv autorů: 20 let komorní filharmonie Pardubice (Pardubice 1989).

Kubáčová, Zuzana: Komorní filharmonie Pardubice (bakalářská práce, JAMU, Brno 2006).

Matoušek, David: Komorní filharmonie Pardubice (diplomová práce, Fakulta umění, Ostravská univerzita v Ostravě, 2009).

Merta, Matouš: Komorní filharmonie Pardubie a její výchovné koncerty (bakalářská práce, Pedagogická fakulta, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem 2013).

Pochobradská, Michaela: Hudební život v Pardubicích ve 2. polovině. 20. století (diplomová práce, Filozofická fakulta, Univerzita Hradec Králové, 2018).

 

www.kfpar.cz

www.asops.cz/index.php?lang=cz&page=komorni-filharmonie-pardubice

www.casopisharmonie.cz/rozhovory/zrozeni-orchestru-a-jeho-metamorfozy-pred-40-lety-vznikla-komorni-filharmonie-pardubice.html

Archivalie

Archiv Komorní filharmonie Pardubice.

 

Radek Poláček

Datum poslední změny: 2.8.2019