Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Kosec, JaroslavTisk


Charakteristika: Pěvec – barytonista

Datum narození/zahájení aktivity:22.11.1949
Text
Literatura

Kosec, Jaroslav, pěvec-barytonista, narozen 22.11.1949, Košice.

Studoval SPTŠ v Myjavě (maturita 1968) a Státní konzervatoř v Bratislavě ve třídě Idy Černecké (absolutorium 1974), soukromě pak u Franja Hvastiji. Během studia posledních dvou ročníků konzervatoře byl členem sboru Slovenské filharmonie, v letech 1974-75 působil jako sólista zpěvohry Nové scény v Bratislavě. Od roku 1975 byl angažován osm let ve Státní opeře v Banské Bystrici, kde nastudoval řadu hlavních rolí v operách Giuseppe Verdiho (Rigoletto, Simone Boccanegra, Falstaff), Figara v Mozartově Figarově svatbě, šerifa Rense v Pucciniho opeře Děvče ze zlatého západu, Janusze v Moniuszkově Halce, Lovce ve Dvořákově Rusalce, knížete Jeleckého v Pikové dámě Petra Iljiče Čajkovského, barytonové role v operách Angelika Jacquese Iberta, Gianni Schicchi  a Plášť Giacoma Pucciniho, Čarostřelec Carla Marii von Webera, ale také postavy z oper slovenských skladatelů (Bartolomej Urbanec – Majster Pavol z Levoče, Tibor Frešo – Martin a slnko, Viliam Figuš-Bystrý – Detvan) a českých soudobých autorů (Jiří Pauer – Manželské kontrapunkty). Součástí jeho repertoáru se zde staly také operety (např. Krásná Helena Jacquese Offenbacha). Během hostování v Slovenském národním divadle v Bratislavě vytvořil  postavy Renata v Maškarním plesu  Giuseppe Verdiho, Figara v Rossiniho Lazebníku sevillském, Nabucca  ve stejnojmenné opeře Giuseppe Verdiho a Michoneta v opeře Adriana Lecouvreur Francesca Ciley. V letech 1983-85 pak jako sólista olomoucké opery rozšířil svůj rejstřík rolí mimo jiné o titulní postavu v opeře Julius Caesar Georga Friedricha Händela.

V roce 1985 získal angažmá jako sólista opery  Národního divadla moravskoslezského v Ostravě, kde působil do roku 2014. Na této divadelní scéně vytvořil na osm desítek operních a operetních rolí, z nichž mezi klíčové patří hlavní postavy nebo barytonové role ve Verdiho operách Macbeth, Nabucco, Rigoletto, Trubadúr, La Traviatta, Don Carlos, Otello, dále v Pucciniho Bohémě, Tosce, Madama Butterfly a Turandot.  Ze světového operního repertoáru zde nastudoval dále například role Escamilla v Bizetově Carmen, knížete Igora a knížete Galického v Borodinově opeře Kníže Igor, Dona Pizzara v Beethovenově Fideliovi, čtyři postavy v Offenbachových Hoffmannových povídkách, Albericha ve  Zlatě Rýna Richarda Wagnera, barytonové role v Mozartově singspielu Bastien a Bastienka, Debussyho opeře Pélleas a Mélisanda, Straussově opeře Ariadna na Naxu, v opeře Cyrano de Bergerac Franca Alfana, v operách Charlese Gounoda (Faust, Romeo a Julie),  Heinricha Marschnera (Vampýr) nebo  Ruggiera Leoncavalla (Komedianti). Množství postav vytvořil v Ostravě také v operách českých autorů. Z klasického repertoáru vystoupil v postavách oper Smetanových jako Mícha nebo Krušina v Prodané nevěstě, Budivoj nebo král Vladislav v Daliborovi, nebo jako Vok v Čertově stěně. V Dvořákových operách vytvořil role Lovce v Rusalce, knížete Šujského v opeře Dimitrij nebo Ismena v Armidě.  Z českých autorů 20. století byl na domovské scéně obsazen například do rolí v operách Bohuslava Martinů Voják a tanečnice, Divadlo za branou /Pierot/, Řecké pašije, dále pak ztvárnil Revírníka v Janáčkově Lišce Bystroušce, Stárka v Její pastorkyni, vystoupil v operách Václava Trojana Kolotoč, Ladislava Matějky Broučci, Josefa Ceremugy Juraj Čup a  také v ostravské premiéře opery Veronika Rafaela Kubelíka, která proběhla za osobní účasti autora dne 13. 4. 1991.

Vedle těchto postav ztvárnil také barytonové role v mnoha operetách – např. Jacquese Offenbacha (Orfeus v podsvětí) nebo Johanna Strausse ml. (Noc v Benátkách). Vystoupil na mnoha dalších operních scénách jako Amonasro ve Verdiho operách Aida (Štátne divadlo Košice), Otello /Jago/ a Rigoletto  (ve Státní opeře Praha),  hostoval v Brně, Liberci, Českých Budějovicích ad. a spolupracoval s řadou dirigentů (Zdeněk Mácal, Zdeněk Košler, Petr Vronský, Miriam Němcová, Hideaki Muto a další). V rámci koncertní činnosti u nás i v zahraničí (vystoupil v Belgii, Francii, Itálii, Japonsku, Lotyšsku, Monacu, Maďarsku, Německu /Berlín, Lipsko, Hamburg, Karlsruhe/, Polsku, Rakousku, Španělsku a Švýcarsku) interpretoval party v dílech světových autorů (například Ludwig van Beethoven: Symfonie č. 9 d moll „S Ódou na radost“, op. 125, Carl Orff: Carmina Burana, Wolfgang Amadeus Mozart: Requiem d moll pro sóla, sbor a orchestr, KV 626). Jeho repertoár zahrnoval nejen písně (Petr Iljič Čajkovskij, Biblické písně Antonína Dvořáka), ale i kantátové skladby (Bohuslav Martinů Otvírání studánek). 

V letech 2002-2016 vyučoval na Janáčkově konzervatoři v Ostravě a v letech 2002-2008 také na Institutu pro umělecká studia Pedagogické fakulty Ostravské univerzity.


Literatura

I. Lexika

Malá encyklopedie české opery (Praha-Litomyšl 1999).

II. Ostatní

Kaduch, Miroslav: Netradiční Rigoletto na ostravské scéně (Ostravský měsíčník, 23, 1991, č. 3, s. 8-10). 

Kusák, Jiří: Ostravský hudební život po roce 1945 (Ostrava 2008). 

Mazurek, Jan: Ostravská hudební kultura od konce 19. století do současnosti (Ostrava 2010).  

Steinmetz, Karel: Návrat Kubelíkovy Veroniky (Ostravský měsíčník 23, 1991, č. 5, s. 1-4). 

Tomanová, Mária: Dagmar Rohová-Boksová. Diva banskobystrické opery (Banská Bystrica 2014, s. 48, 108).

Hana Adámková Heidrová

Datum poslední změny: 13.9.2017