Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Muzikologické pracoviště Slezského zemského muzea v Opavě

Tisk

(Hudební oddělení Slezského muzea v Opavě; Oddělení divadla a hudby Slezského muzea)

Charakteristika: hudebně dokumentační instituce

Datum narození/zahájení aktivity:1.9.1967
Text
Literatura

Muzikologické pracoviště Slezského zemského muzea v Opavě (Hudební oddělení Slezského muzea v Opavě; Oddělení divadla a hudby Slezského muzea), hudebně dokumentační instituce, zahájení činnosti 1. 9. 1967, Opava.

 

Muzikologické pracoviště spravující muzikologickou podsbírku Slezského zemského muzea patří v trojici samostatných muzejních pracovišť svého druhu v České republice (Praha, Brno) mezi nejmladší a plní funkci hudebněvědného, dokumentačního a výzkumného centra pro oblast někdejšího českého Slezska a severní Moravy. Je členem Mezinárodní asociace hudebních knihoven, muzeí a dokumentačních center (IAML). Svým vznikem se řadí k nejmladším pracovištím Slezského zemského muzea.

Počátky tohoto významného regionálního pracoviště souvisí se vznikem hudebního referátu Slezského ústavu Československé akademie věd v Opavě, jehož dlouholetým referentem představitelem byl v letech 1954–63 muzikolog a etnograf Ivo Stolařík. Po zrušení referátu pro hudební vědu při Slezském ústavu Československé akademie věd se dědicem sbírek Slezského hudebního archivu stalo kromě Hudebně-historického oddělení Ostravského muzea také nově založené Hudební oddělení (později muzikologické pracoviště) tehdejšího Slezského muzea v Opavě a jako základ svých fondů taktéž získalo notový materiál z Krajského osvětového střediska ze zámku Hradec nad Moravicí.

Vznik muzikologického pracoviště, tehdy hudebního oddělení Slezského muzea v Opavě, podnítil muzikolog a hudební pedagog Karel Boženek. Pracoviště bylo z jeho popudu založeno 1. září 1967. Karel Boženek setrval ve funkci vedoucího pracovníka plných dvacet let až do roku 1987. Za dobu svého působení vybudoval z muzikologického pracoviště respektované hudebně-dokumentační středisko severní Moravy a Slezska. Aktivně se podílel na sběru a vědeckém zpracování starých rukopisů, prvotisků, hudebních nástrojů, trofejí a dalších sbírkových předmětů v lokalitách Opavska, Jičínska, Bruntálska, Krnovska, Javornicka a Jesenicka, a systematicky tak budoval, doplňoval a zhodnocoval systematicky budovanou hudební sbírku. V roce 1971 bylo opavské hudební oddělení přijato za člena Československé skupiny AIBM (Association Internationale des Bibliothèques Musicales – Mezinárodní asociace hudebních knihoven), na což posléze navázal rozvoj spolupráce na mezinárodním soupisu hudebních pramenů RISM.

Své zkušenosti uplatnil Boženek při realizaci řady výstav a kulturních akcí, které přesáhly regionální platformu – nejdůležitější z nich bylo sympozium u příležitosti jubilejního výročí založení závodu Varhany Krnov v roce 1973 nazvané 100 let krnovského varhanářství. V rámci této události byla vytvořena výstava Krnovské varhany, vydán sborník Varhany Krnov 1873–1973 nebo zorganizován Festival varhanní hudby v rozsahu čtyřiceti koncertů, jehož se zúčastnili mimo jiné přední čeští a slovenští varhaníci Jiří Reinberger, Milan Šlechta, Alena Veselá, Ferdinand Klinda či Irma Skuhrová.

Krátká pětiletá epizoda (197681) dějin hudebního oddělení změnila jeho název na Oddělení dějin divadla a hudby Slezského muzea v souvislosti se vznikem divadelního pracoviště, a také vedoucího pracovníka, kterým se stal divadelní historik Stanislav Migda. Karel Boženek zůstal nadále ve funkci kurátora. Od roku 1982 se obě pracoviště – divadelní i hudební odštěpila a ve funkci vedoucího pracovníka hudebního oddělení figuroval opět Karel Boženek.

V roce 1977 Boženek uspořádal výstavu Minulost a současnost hudební kultury Opavska a Ostravska mapující historický vývoj regionální hudební kultury. Mezi léty 1981–85 se mu podařilo získat významný soubor historických hudebních nástrojů viol da gamba (diskantová, sopránová, altová, tenorová). Na základě takto získané akvizice pak při Slezském muzeu v roce 1983 inicioval založení souboru Collegium musicum Musei Silesiae, jehož členové hráli na kopie těchto hudebních nástrojů. Soubor nahrával skladby jak pro Československý rozhlas, tak pro Československou televizi a spolupracoval např. s cembalistkou Zuzanou Růžičkovou. U příležitosti dvacátého výročí pracoviště pak Boženek uskutečnil před odchodem ze Slezského muzea svou poslední výstavu Od hracího strojku k modernímu zvukovému záznamu.

Nastupující kurátor Petr Koukal převzal hudební sbírku v roce 1988 a pokračoval v započatém hudebněvědném výzkumu pracoviště, které se nadále orientovalo na dokumentaci hudebního života a hudebních památek Slezska v období 17.–20. století. Tento směr výzkumu se ukázal jako dostatečně nosný i na mezinárodním odborném fóru. V rámci zmíněné aktivity reprezentoval Petr Koukal muzikologickou podsbírku na řadě domácích i mezinárodních muzikologických konferencí (Česká republika, Slovensko, Velká Británie, Německo, Polsko), svou pozornost zacílil na významného představitele vídeňského klasicismu, skladatele Carla Ditterse von Dittersdorfa, jemuž uspořádal ve spolupráci se zahraničními partnery výstavu s názvem Carl Ditters von Dittersdorf a jeho působení v Rakouském Slezsku a v Čechách, dittersovskému tématu byla v Opavě věnována i mezinárodní konference. Ke 100. výročí narození skladatele Václava Kálika podnítil výstavu Václav Kálik ve fotografii. Další výstava Mozartovské ozvěny měla dokumentovat vliv mozartovského fenoménu během staletí na nejrůznější oblasti lidského života. Jako organolog se Petr Koukal podílel na regionální dokumentaci varhan. Navázal spolupráci se zahraničními badatelskými centry v Německu (Institut für Deutsche Musik im Osten – Bergisch Gladbach, Kulturwerk Schlesien – Würzburg) a jako odborný editor spolupracoval i na edičních projektech vycházejících ze sbírek Slezského zemského muzea, publikoval přes padesát odborných textů. Ve své funkci setrval do roku 2013, plných pětadvacet let. Jeho nástupkyní se od roku 2013 stala muzikoložka Markéta Wiesnerová, později Haničáková.

Sbírkový fond muzikologické podsbírky Slezského zemského muzea v současnosti zahrnuje bezmála 56 tisíc předmětů. Podsbírka je tematicky rozdělena do třinácti fondů, z nichž nejvýznamnější je kolekce starých hudebních rukopisů a tisků, která má v kontextu materiálů obdobného charakteru své nezastupitelné místo i v celostátním měřítku. Obsahuje např. rukopisný rorátník opavského literátského bratrstva nebo cenný hudební archiv minoritů, díky kterému se fond rukopisů a tisků rozšířil o vzácné rukopisy skladatelů 18. a 19. století, v nichž je mj. zastoupena i tvorba skladatelů 18. století působících na slezských zámcích a kostelních kůrech. Z té doby se dochovaly i tisky operních libret a teoretických prací. Podobně i sbírka hudebních nástrojů je souměřitelná s podobnými soubory jiných evropských muzeí a je zaměřena zejména na produkci regionálních výrobců hudebních nástrojů. Ve fondech se nachází i fotografické, zvukové a ikonografické materiály, dále libreta, teoretická díla o hudbě, programy, plakáty koncertů a divadelních představení. Ve sbírce je deponována i řada pozůstalostí skladatelů a dalších hudebních osobností se vztahem ke slezskému regionu (např. Karla Brachtla, Miloše Čeledy, Čeňka Gardelky, Ludwiga Grandeho, Františka Chutného, Václava Kálika, Arnošta Rychlého, Ondřeje Skotáka, Vladimíra Svatoše, Cyrila Vymetala, Ivo Žídka a dalších).

Vlastní akviziční činnost muzikologického pracoviště je zaměřena na sběr novodobých dokumentačních materiálů (programy, plakáty, fotografie), rukopisných hudebnin z dosud neprobádaných kostelních kůrů, unikátních historických hudebních nástrojů regionální provenience a pozůstalosti hudebních skladatelů i důležitých osobností spojených s teritoriem českého Slezska.

V současné době se pracoviště zaměřuje na vědecko-výzkumnou činnost a budování sbírkových fondů. S tím je samozřejmě spojena i publikační činnost v respektovaných hudebněvědných periodicích, účast na českých i mezinárodních vědeckých konferencích či spolupráce s dalšími institucemi (České muzeum hudby, Moravské zemské muzeum – Oddělení dějin hudby Památník Leoše Janáčka, Ostravské muzeum – Oddělení hudební historie, kabinet hudební historie Etnologického ústavu Akademie věd České republiky). S kabinetem hudební historie Etnologického ústavu Akademie věd České republiky připravilo muzikologické pracoviště v roce 2014 výzkumný projekt k Roku české hudby Skladatelé ve Slezsku ve sbírkách Slezského zemského muzea. Opomíjená není ani výstavní činnost, která expozicí Jubilant Václav Kálik připomněla výročí významného skladatele, dále byl touto formou vzpomenut pedagog, sbormistr a skladatel Arnošt Rychlý, jemuž byla uspořádána výstava Arnošt Rychlý – hudební skladatel a jeho město, ke které byl publikován i samostatný katalog (Arnošt Rychlý a Opava. Město a jeho skladatel) nebo výstava Per Bezruč v hudbě a umění připomínající 150. výročí básníkova narození.


Literatura

Boženek, Karel: Ke vzniku hudebního oddělení Slezského muzea (Časopis Slezského muzea – série B 17, 1968, č. 2, s. 185–187.

Koukal, Petr: Z činnosti muzikologického pracoviště (In: Zpravodaj Slezské zemské muzeum Opava, č. 2, březen – duben 1997, nestr).

Boženek, Karel: Hudebněhistoriografická práce v muzeu. Prolegomena k hudební kultuře Slezska (Opava 1998).

Wiesnerová, Markéta: Muzikologická podsbírka (In: Museum Silesiae, Opava 2014, s. 166–171).

 

Markéta Haničáková

Datum poslední změny: 1.1.2018