Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Společnost Vítězslava Nováka

Tisk


Datum narození/zahájení aktivity:26.9.1980
Datum úmrtí/ukončení aktivity:0.0.2016
Text
Literatura

Společnost Vítězslava Nováka, (Mezinárodní společnost Vítězslava Nováka), zájmové sdružení, zahájení činnosti 26. září 1980, Bítov, ukončení činnosti 2016.

 

A. Historie

B. Činnost muzikologická – konferenční a publicistická

C. Novákovské dny

D. Mezinárodní Novákova klavírní soutěž

E. Koncertní činnost

 

A. Historie

V Bítově byla 26. září 1980 dovršena dlouhodobá iniciativa řady významných výkonných umělců, muzikologů, organizátorů a pedagogů, kteří u příležitosti končícího jubilejního Novákova dvouletí (30 let od úmrtí 1979, 110 let od narození 1980), přicházeli s návrhy na založení institucionální báze, která by měla být platformou pro trvalou plánovitě koncipovanou novákovskou péči.

I když první hlasy o založení takové instituce pocházely ze snah Bohumíra Štědroně na novákovském sympoziu v Kamenici nad Lipou v roce 1970, teprve společná snaha slovenských skladatelů – žáků Vítězslava Nováka spolu s předními představiteli veřejného kulturního života na celostátní úrovni byla tato iniciativa uskutečněna. Pod vedením tajemníka České hudební společnosti Stanislava Tesaře byl ustanoven přípravný výbor s členy Bohumírem Štědroněm, Jiřím Fukačem a Milošem Schniererem. Vlastního aktu založení Společnosti Vítězslava Nováka se zúčastnili zástupci Svazu československých skladatelů, vedení České hudební společnosti, zástupci znojemského okresu, místní funkcionáři a veřejnost. Akce se konala v rámci Muzikologických dialogů organizovaných Českou hudební společností v Jaroměřicích nad Rokytnou u příležitosti 250. výročí tamního uvedení opery „O původu Jaroměřic.“

Vedoucí myšlenkou z okruhu Novákových žáků bylo, že aktuální význam pro českou a slovenskou hudební kulturu je nutno nově objevovat a konstituovat a že tento proces musí vyrůstat z nového moderního uchopení odkazu tohoto významného hudebního tvůrce. Tato myšlenka byla také ústřední v programovém prohlášení, které v rámci ustanovujícího aktu přednesl Jiří Fukač. O významu Vítězslava Nováka promluvil Bohumír Štědroň a Alexander Moyzes, designovaný předseda Společnosti Vítězslava Nováka.

Byl ustanoven výbor Společnosti Vítězslava Nováka složení: Alexander Moyzes (předseda), Dezider Kadoš, Bohumír Štědroň (místopředsedové), členy výboru byli Jaroslav Novák (syn skladatele), Vladimír Lébl, Jiří Fukač, Tomáš Kadlec, Václav Kopecký, Ilja Hurník, Jan Špilling, tajemníkem se stal Miloš Schnierer.

Od prvopočátku byla Společnost Vítězslava Nováka koncipována na široké členské základně odrážející dlouholeté osobní styky skladatele kromě Prahy, Brna a Bratislavy s lokalitami, s nimiž Nováka vázaly nejrůznější okolnosti jeho života a práce. Byly zřízeny z řad zájemců odbočky v Bratislavě, Českých Budějovicích, Teplicích nad Bečvou, Kamenici, Skutči, Znojmě. V těchto 6 odbočkách bylo registrováno 226 členů (stav z roku 1984).

Prodlením času kromě drobných členských přírůstků převažoval přirozený úbytek členů a tím kvantitativní zeštíhlení činnosti. Nastalo však o to větší soustředění na profesionálně vybavenou aktivitu promítnutou do koncertních vystoupení, muzikologických konferencí i odborně popularizačních prezentací přibližujících skladebný odkaz Vítězslava Nováka širší hudbymilovné veřejnosti.

Po úmrtí Alexandra Moyzesa (1984) byl zvolen předsedou Ilja Hurník, jeden z posledních žáků Novákových. Rovněž výbor Společnosti Vítězslava Nováka, zvláště po úmrtí Bohumíra Štědroně (1982) se soustředil v organizační činnosti do několika osobností na centrální úrovni: Stanislav Tesař, Jiří Fukač, Miloš Schnierer za vydatné součinnosti několika předsedů odboček a zainteresovaných řadových členů, z nichž dominantní postavení dodnes zaujal nevlastní vnuk skladatele Josef Follpracht (Švýcarsko).

Po listopadových událostech 1989 došlo k podstatným změnám v kulturním veřejném životě, což zanechalo zásadní vliv na proměny činnosti Společnosti Vítězslava Nováka. Odchod tajemníka Stanislava Tesaře a po kratším působení Radka Rajmona a Evy Štrausové ve funkcí tajemníků České hudební společnosti byla činnost této instituce ukončena (2007). Po předčasném úmrtí Jiřího Fukače (2002) se organizace Společnosti Vítězslava Nováka koncentrovala do aktivit Miloše Schnierera a Ludmily Peřinové v součinnosti s představiteli lokalit, v nichž se odehrávaly muzikologické konference typu „novákian“ stylově koncipovaných za účasti dalších novákovských badatelů.

V roce 2007 se Společnost Vítězslava Nováka nově konstituovala přibráním přívlastku Mezinárodní jako zájmové občanské sdružení v evidenci Ministerstva vnitra České republiky. Mezinárodní účast naplnili členové ze Švýcarska, Holandska, Slovenska, Lucemburska, Německa a USA. Předsedou se stal Miloš Schnierer, Ilja Hurník zůstal čestným předsedou, místopředsedou se stal Lubomír Spurný a Ludmila Peřinová tajemnicí. Nově ustavená Společnost existovala do roku 2016, kdy byla definitivně rozpuštěna nástupem nových administrativních opatření s potenciálním převedením pod gesci Ministerstva spravedlnosti České republiky, což bylo z organizačních a finančních důvodů výborem odmítnuto. Nástupce zaniklé Mezinárodní společnosti Vítězslava Nováka se počínaje rokem 2017 stává Ústav pro propagaci díla a odkazu Vítězslava Nováka v Novákově rodišti Kamenici nad Lipou.

 

B. Činnost muzikologická – konferenční a publicistická

Ve smyslu programového prohlášení na zahajovacím aktu se aktivity Společnosti Vítězslava Nováka projevovaly v oboru muzikologickém, uměleckém, pedagogickém, popularizačním, a to jak na centrální úrovni řízené výborem, tak v lokalitách zásluhou tamních novákovských znalců a amatérských nadšenců.

V letech 1982–2006 byl vydáván bulletin „Zprávy Společnosti Vítězslava Nováka“, celkem 45 čísel formátu A5 s průměrným počtem 35-40 stran. Vydávání bylo financováno Českou hudební společností, Českým hudebním fondem, Ochranným svazem autorským, Ministerstvem kultury České republiky a od č. 25 přispíváním České hudební společnosti a Josefa Follprachta. Zprvu redakční podíl zastával Stanislav Tesař, od č. 5 Miloš Schnierer, později ve spolupráci s Ludmilou Peřinovou. Bulletin vycházel zpravidla dvakrát do roka a přinášel velmi rozmanité příspěvky. V prvé řadě se týkaly přímo Vítězslava Nováka. Především jeho skladeb, vztahů k dalším skladatelům a žákům. Metody vzpomínek se mísily s metodami charakteristických analýz Novákových skladeb. Dalším významným okruhem byly články týkající se Novákových žáků českých a slovenských, jakož i jejich skladeb majících nějakou souvislost s Novákem – jejich učitelem.  Z toho kromě osobnosti Vítězslava Nováka se příspěvky týkaly dalších asi 30 skladatelů, muzikologů, interpretů, pedagogů z okruhu působnosti Vítězslava Nováka. Zprávy Společnosti Vítězslava Nováka  přinesly také soupisy novákovských expozic ve Vlastivědném muzeu v Kamenici nad Lipou a v Památníku Vítězslava Nováka v Muzeu města Skutče. Přinášeny byly pravidelně také informace o pohybu členské základny, koncertní a publikační činnosti členů a novákovských interpretů a zaznamenávaly nové nahrávky na CD, premiéry inscenací oper a baletů Vítězslava Nováka a připomínky jiných významných koncertních událostí.

 

C. Novákovské dny

Společnost Vítězslava Nováka organizovala muzikologické konference, které byly zaměřeny nejen k Novákově skladebnému a pedagogickému odkazu, nýbrž také k uměleckým výsledkům jeho žáků, nejen skladatelů, ale též interpretů, muzikologů, pedagogů, publicistů a lokálních amatérských nadšenců. Byly koncipovány jako putovní akce vždy realizované v místech, ke kterým měl Novák bytostný vztah. Jejich muzikologické konference byly vždy důsledně provázeny prováděním Novákových komorních instrumentálních a vokálních skladeb v interpretaci studentů vyšších ročníků brněnské konzervatoře, později posluchačů a absolventů JAMU a dalšími přizvánými profesionálními umělci. Tyto koncerty plnily také popularizační snahy k recepci Novákova díla s patřičnými publikovanými a slovními průvodními slovy. 

 

Přehled

1. Novákovské dny České Budějovice 25. – 27. 10. 1985 s pracovním zasedáním výboru a poradě o budoucí koncepci těchto setkávání. 2. Novákovské dny Brno 5. – 7. 10. 1989 s Mezinárodním kolokviem k dílu skladatele. 3. Novákovské dny Kamenice nad Lipou 21.- 23. 9. 1990 se zaměřením na život a dílo Vítězslava Nováka. 4. Novákovské dny Teplice nad Bečvou 25. – 26. 6. 1993  Valašsko  v díle Vítězslava Nováka a Aloise Háby. 5. Novákovské dny Skuteč 25.– 26. 6. 1994 Vítězslav Novák a Václav Jan Tomášek. 6. Novákovské dny Kamenice nad Lipou 21. – 22. 10. 1995 s odhalením nové busty skladatele, prohlídkou stálé novákovské expozice v tamním muzeu a naučené Stezky Vítězslava Nováka k myslivně Johanka, rodiště Novákovy matky. 7. Novákovské dny Teplice nad Bečvou 18. – 20. 6. 1999 s Kompoziční školou Vítězslava Nováka. 8. Novákovské dny Znojmo – Bítov 22. - 24. 9. 2000 se slavnostní schůzí v Bítově u příležitosti  dvacetiletého trvání SVN 9. Novákovské dny Praha 15. – 17. 11. 2002 se zaměřením na Pražskou školu Vítězslava Nováka a jubilujícího Ilju Hurníka. 10. Novákovské dny Jindřichův Hradec 23. – 25. 9. 2005 se zaměřením na dílo Vítězslava Nováka a Leoše Janáčka. 11. Novákovské dny Veselí nad Moravou 14. – 16. 9. 2007 Folklor – inspirace hudebního umění. 12. Novákovské dny Kamenice nad Lipou 18. – 20. 9. 2009 Vítězslav Novák a hudba Vysočiny. 13. Novákovské dny Skuteč 20. – 22. 4. 2012 se zaměřením na interpretační otázky recepce Vítězslava Nováka.

 

Mezinárodní Novákova klavírní soutěž

V rámci muzikologické konference na 12. Novákovských dnech v Kamenici nad Lipou předložil Radoslav Kvapil návrh na založení klavírní soutěže za účelem propagace Novákova rozsáhlého díla v tomto oboru. Ve spolupráci tohoto umělce s vedením města Kamenice nad Lipou a tajemnicí společnosti Ludmilou Peřinovou se uskutečnil 1. ročník soutěže v červnu 2010. Soutěž byla rozdělena do 4 věkových kategorií do 12, 15, 18. a 25 let. Klavírní odkaz skladatele poskytuje mladým pianistům velmi širokou škálu technických možností od rozpětí nejmladších žáků až po absolventy vysokých škol a profesionálních pianistů nejvyšší úrovně. Kromě povinnosti výběru z díla Novákova se objevují v různých ročnících klavírní skladby dalších autorů jako např. Josefa Suka, Zdeňka Fibicha, Oskara Nedbala, Jána Cikkera aj. Soutěž tak umožňuje prověřit náležité kvality žákům Základních uměleckých škol, konzervatoří a vysokých uměleckých škol, případně i jiným zájemcům.

Za zvláštní pozornost stojí muzikologicko-pianistické kolokvium konané v rámci 2. ročníku soutěže za účasti domácích a zahraničních pedagogů – umělců a muzikologů ze zemí Visegrádu a Rakouska. Předmětem jednání byly interpretační problémy kromě díla Novákova referáty z okruhu Liszta, Chopina, Dvořáka, Carla Czerného a dalších. Soutěž se koná každoročně na rozhraní května a června. Dosud se uskutečnilo 9 ročníků. Rovněž účastníci soutěže (46 v roce 2017) pocházejí z různých zemí Evropy. Peněžní ceny se neudělují.

 

Další publicistická činnost

V rámci fungování Společnosti Vítězslava Nováka byl péčí vydavatelství Editio Praga v roce 1999 vydán Tematický a bibliografický katalog Vítězslava Nováka (Autor Miloš Schnierer, původní znění ve strojopisu z let 1971 – 1973 s přispěním Českého hudebního fondu. K vydání revidovala a aktualizovala Ludmila Peřinová).  Katalog kromě soupisu Novákova díla s příslušnými odkazy u jednotlivých hesel přináší komplexní seznam novákovských pramenů a literatury ve stavu redakční uzávěrky 1998. Dílo doplňuje pro zahraničí anglicky publikovaná zásadní biografická informace o životě a díle Vítězslava Nováka a srovnávací chronologická tabulka jeho života a díla.

 

D. Koncertní činnost

Z iniciativy výboru Společnosti Vítězslava Nováka a s organizačním podílem Miloše Schnierera bylo od roku 1999 provedeno 42 titulů Novákova díla. Z toho 15 vokálních cyklů s klavírem, 10 komorních od trií, kvartet a kvintet a 7 ucelených klavírních cyklů. Jednak v rámci muzikologických konferencí na Novákovských dnech, jednak na samostatných koncertech v Praze ve Foersterově síni a v Brně v Místodržitelském paláci a v Moravské galerii. A v odbočkách v rámci Novákovských dnů i mimo ně: Kamenice nad Lipou, Skuteč, Teplice nad Bečvou, Znojmo, Jindřichův Hradec, Veselí nad Moravou.

 


Literatura

www.vitezslavnovak.cz

 

Miloš Schnierer

Datum poslední změny: 22.5.2018