Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Památník Bedřicha Smetany v Jabkenicích

Tisk

(Smetanova myslivna)

Charakteristika: muzejní instituce

Datum narození/zahájení aktivity:0.0.1937
Text
Literatura

Památník Bedřicha Smetany v Jabkenicích (Smetanova myslivna), muzejní instituce, zahájení činnosti 1937, Jabkenice.

 

Památník Bedřicha Smetany se nachází ve starobylé myslivně v obci Jabkenice nedaleko Mladé Boleslavi. Jabkenice byly od roku 1809 součástí panství české větve rodu Thurn-Taxisů z nedaleké Loučeně a zdejší myslivna byla sídlem knížecího lesního úřadu. Stojí v bezprostřední blízkosti rozsáhlé, dodnes zachované obory, která byla zejména koncem 19. století díky zálibě tehdejšího majitele panství Alexandra Thurn-Taxise domovem velkého množství zvěře včetně exotických druhů a dodnes nabízí překrásné přírodní scenerie. Od Jabkenic je možné její část projít po vycházkové cestě nazvané Smetanova procházka.

Od roku 1875 působil v Jabkenicích jako nadlesní a od roku 1883 jako lesmistr s dozorem nad lesy celého panství zeť Bedřicha Smetany Josef Schwarz (1845–1939), manžel Smetanovy nejstarší dcery Žofie (1853–1902) z prvního manželství s Kateřinou Kolářovou. Smetana prožil v Jabkenicích posledních devět let svého života. Po ohluchnutí v roce 1874 se musel stáhnout z veřejného života a ztratil pevnou existenci. Z finančních důvodů nebylo možné žít s rodinou trvale v Praze. Již v roce 1875 se proto jeho manželka Bettina s dcerami Zdenkou a Boženou přestěhovala se Schwarzovými do Jabkenic. Smetana zde také často pobýval, avšak prozatím „jen jako host“, neboť ještě doufal v uzdravení a návrat ke svým uměleckým činnostem v Praze. Léčebné procedury ani konzultace u zahraničních specialistů však nepřinesly očekávané uzdravení, a tak v červnu 1876 přesídlil i on do Jabkenic natrvalo. Hluchota nepodlomila jeho tvůrčí schopnosti a život v ústraní venkova a bez veřejných aktivit, které dříve odčerpávaly mnoho času a energie, mu umožnil soustředit se pouze na komponování. V Jabkenicích tak vznikla řada jeho nejvýznamnějších děl: opery Hubička, Tajemství a Čertova stěna, oba smyčcové kvartety, vrcholné klavírní cykly Rêves a České tance, některé sborové skladby, část cyklu symfonických básní Má vlast (Z českých luhů a hájů, Tábor, Blaník). Po Smetanově smrti žila Bettina Smetanová s oběma dcerami nadále se Schwarzovými v Jabkenicích. Teprve když se provdaly, odstěhovala se 1890 k starší Zdence Heyduškové. Josef Schwarz setrval ve svém úřadě do roku 1895, kdy odešel do výslužby, a přesídlil s rodinou do Prahy.

Myslivna sloužila nadále svému původnímu účelu. Z iniciativy pěveckého spolku Dobrovan z nedaleké Dobrovice byla již v roce 1888 Smetanovi na jejím průčelí slavnostně odhalena pamětní deska. Na počátku 20. století prošla budova rozsáhlými stavebními úpravami, které jí daly dnešní podobu – byla rozšířena o zadní trakt a změnily se i její vnitřní dispozice. V roce 1924 byl v rámci oslav 100. výročí Smetanova narození před myslivnou odhalen Smetanův pomník od Františka Bílka. U příležitosti 10. výročí vzniku Československé republiky byla 5. srpna 1928 v bývalé skladatelově pracovně zpřístupněna malá pamětní síň. Slavnostního otevření se podle obecní kroniky zúčastnily tisíce návštěvníků. Toto „Smetanovo muzeum v Jablkynicích“ bylo jeho iniciátorem Jaroslavem Čeledou míněno nejen jako muzejní expozice, ale především jako živá instituce, „assistentní ústav pražského ústředního Smetanova musea“, mající za úkol shromažďovat lokální památky a vzpomínky na Smetanu i sledování Smetanových styků s Mladoboleslavskem.

V roce 1936 zakoupilo myslivnu od knížete Thurn-Taxise místní, k tomuto účelu zřízené sdružení Dědictví Bedřicha Smetany v Jabkenicích. Finanční prostředky se mu podařilo shromáždit v poměrně krátké době z členských příspěvků a darů široké veřejnosti. Ve spolupráci se Smetanovým muzeem v Praze byla nainstalována první stálá smetanovská expozice a 13. června 1937 tak bylo v jabkenické myslivně slavnostně otevřeno Smetanovo muzeum, které spravoval tento spolek až do roku 1950, kdy zde pražské Muzeum Bedřicha Smetany vytvořilo a převzalo do své správy expozici novou. V roce 1951 spolek Dědictví Bedřicha Smetany končil svou existenci a myslivnu přenechal muzeu. V letech 1963–64 prošla budova jabkenické myslivny i její interiéry rekonstrukcí a u příležitosti dvojitého Smetanova jubilea v Roce české hudby 1964 byla zpřístupněna třetí stálá expozice věnovaná jabkenickému období Smetanova života a tvorby. V roce 1976 přešlo Smetanovo muzeum a s ním i památník v Jabkenicích pod správu Národního muzea jako součást nově zřízeného Muzea české hudby (dnes České muzeum hudby). Kvůli havarijnímu stavu byla myslivna v roce 1987 pro veřejnost uzavřena a byla zahájena její generální rekonstrukce, která pro nedostatek financí skončila až v roce 1995. Objekt však zůstal pro veřejnost nadále uzavřen, neboť na novou expozici se tehdy již finanční prostředky nenašly.

Přípravy na její realizaci byly zahájeny až v roce 2001. Současná, v pořadí čtvrtá stálá expozice byla zpřístupněna 1. června 2003. Je věnovaná životu Bedřicha Smetany a jeho rodiny v Jabkenicích a jeho tvorbě jabkenického období. Její vstupní partie přibližují obec Jabkenice, myslivnu a blízkou oboru v době působení Josefa Schwarze. První část vlastní expozice dokumentuje Smetanovy kontakty s Mladoboleslavskem před jeho příchodem do Jabkenic v letech 1843–74, a život Smetanovy rodiny i rodiny Žofie a Josefa Schwarzových v Jabkenicích. Druhá část je věnována Smetanově tvorbě jabkenického období – jejímu provozování a šíření na koncertech, operních scénách a prostřednictvím hudebních vydavatelství v Čechách i v zahraničí, připomíná některé ze Smetanových přátel a spolupracovníků i nejvýznamnější oslavy a pocty, jichž se mu dostalo v závěru života. Součástí expozice jsou rovněž interiéry Smetanovy pracovny a rodinného salónu zrekonstruované podle dobových písemných svědectví a zařízené historickým, z větší části původním nábytkem ze skladatelovy rodiny a dalšími autentickými památkami. Expozice se snaží všech prostorách respektovat „genia loci“ a navodit atmosféru doby Smetanova pobytu a na jejím pozadí zachytit jak život celé velké rodiny, tak samotného Smetanu, umělce i člověka. Celá instalace je pojatá tak, aby vypovídaly především samotné exponáty a vlastními slovy i Smetana a jeho současníci. Vedle kopií písemných a obrazových dokumentů včetně Smetanových autografů je zde vystaveno i mnoho skladatelových i rodinných památek a trofejí. Přízemí myslivny je koncipováno jako malá galerie: v předsálí jsou umístěny skladatelovy busty od významných českých sochařů ze sbírek Smetanova muzea a v sále obrazy Smetanova nejstaršího vnuka Zdeňka Schwarze s náměty z Jabkenic a okolí. V roce 2004 byla do sálu nainstalována zrestaurovaná opona jabkenických ochotníků s výjevem příchodu praotce Čecha na Říp, kterou v roce 1877 pro zdejší nově založený ochotnický spolek Hálek namalovala podle obrazu Antonína Lhoty Smetanova manželka Bettina.

Na nádvoří a v zahradě myslivny i před Smetanovým pomníkem se konaly již od 20. let především v souvislosti se smetanovskými výročími koncerty a hudební slavnosti. Od 2. poloviny 60. let pořádá obec jako upomínku na Smetanův příchod do Jabkenic pravidelně začátkem června slavnost, původně koncipovanou jako regionální setkání pěveckých sborů, Smetanovy Jabkenice.


Literatura

Sellner, Karel: Jablkynice. Kousek historie a vzpomínka na velkého tvůrce české hudby mistra B. Smetanu (Mladá Boleslav 1925).

Vilím, Josef: Dosud neznámé paměti o B. Smetanovi a jeho pobytu v Jablkynicích (Mladá Boleslav 1925).

Čaroděj tónů. Sborník k uctění nesmrtelné památky Bedřicha Smetany a jeho pobytu v Jablkynicích (Mladá Boleslav [1934]).

Nejedlý, Zdeněk: Bedřich Smetana v Jabkenicících (Praha 1937).

Čapková, Běla: Z jabkenické myslivny (Praha 1963, 61982).

Památníky B. Smetany ([Praha] 1963).

Smetanaʼs hunting lodge in Jabkenice. Memorial print for the visitors […] ([Praha], 1964).

Mojžíšová, Olga – Plecitá, Jana – Kovář, Petr: Památník Bedřicha Smetany Jabkenice (Praha 2001).

Puldová, Vítězslava: Jabkenice (Jabkenice 2002).

Mojžíšová, Olga: Památník Bedřicha Smetany v Jabkenicích. Průvodce (Praha 2003).

Mojžíšová, Olga: Památník Bedřicha Smetany v Jabkenicích (Muzejní a vlastivědná práce 42, 2004, č. 4, s. 234–235).

Viktorová, Kateřina: Památník Bedřicha Smetany (In: Velká kniha o Národním muzeu, Praha 2016, s. 222–225).

 

Olga Mojžíšová

Datum poslední změny: 21.11.2018