Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Záboj

Tisk


Charakteristika: pěvecký spolek

Datum narození/zahájení aktivity:0.11.1893
Datum úmrtí/ukončení aktivity:0.0.1951
Text
Literatura

Záboj, pěvecký spolek ve Slezské Ostravě, začátek činnosti listopad 1893, Slezská Ostrava, ukončení činnosti 1951, tamtéž.

 

Na konci roku 1893 vznikl ve Slezské Ostravě z iniciativy několika sběratele slezského hudebního folkloru Josefa Mojžíška a učitele Františka Nechanického slezskoostravský smíšený sbor Záboj. Stalo se tak poté, co Nechanický, dobrý zpěvák a nadšený hudebník, aktivní člen v roce 1881 založeného moravskoostravského pěveckého spolku Lumír, převzal vedení Hornicko-čtenářského spolku Salm, a to po zakladateli Lumíra Karlovi Jaromíru Bukovanském. Nechanický před tím navrhl, aby členům Lumíra ze Slezské (resp. Polské) Ostravy, kteří měli do zkoušek sboru komplikované dojíždění za řeku Ostravici, bylo umožněno samostatně zkoušet doma ve slezskoostravských osadách Zvěřině, Baranovci a Salmovci a teprve před vystoupeními secvičovat skladby s celým sborem. Když tento návrh neprošel, došlo v roce 1893 k založení nového samostatného spolku. Někteří členové staršího sboru viděli ve vzniku Záboje zbytečné tříštění sil. Ale nové těleso po celou dobu své existence s Lumírem úzce spolupracovalo. Stanovy slezskoostravského spolku byly schváleny c.k. zemskou vládou v Opavě v říjnu 1893 a ustanovující valnou hromadu svolal přípravný výbor na 26. listopad toho roku. 

Prvním sbormistrem Záboje se stal Janáčkův žák Cyril Metoděj Hrazdira, výrazná osobnost tehdejší hudební Ostravy. Jako doprovázející klavírista i pozdější sbormistr se uplatňoval v Záboji Eduard Bartoníček. Spolu s pěvci staršího moravskoostravského Lumíru se členové a členky Záboje představili v programu akademie při otevření Národního domu 16. června 1894. Brzy nato se Hrazdira stal i sbormistrem Lumíru. Se zpěváky obou sborů provedl 14. května 1896 Dvořákovu kantátu Stabat mater. V dalších letech se na místech sbormistrů jak Záboje, tak Lumíra, střídali Cyril Metoděj Hrazdira, Eduard Bartoníček a další Janáčkův žák Karel Budík.

Počátkem nového století došlo díky Eduardu Bartoníčkovi k výrazné umělecké profilaci Záboje; sbormistr se svými zpěváky seznamoval publikum ve Slezsku s českou sborovou tvorbou, včetně úprav slezských lidových písní pro smíšený sbor. Bartoníček v roce 1903 připravil Slezský hudební festival v Opavě za přítomnosti Záboje a opavských pěveckých sborů Křížkovský a Vlastimil. Na konci roku se však Bartoníček písemně z důvodů “churavosti a přetížení prací” vzdal funkce sbormístra; tu dočasně převzal František Zahradníček. Na podzim roku 1906 přišel do spolku Záboj nový sbormistr, profesor slezskoostravského učitelského ústavu, Rudolf Wünsch. Ačkoliv v Záboji působil jen krátce (13 měsíců), zanechal v něm výraznou stopu (založil Hudební školu Záboje a začal provádět významná kantátová díla; např. na koncertu Záboje v Národním domě v Moravské Ostravě 16. 3. 1907 uvedl díla V. Nováka Neščasná vojna, L.de Rillého Přísaha lesa, K. Bendla Pohřeb v klášteře a A. Dvořáka Slavnostní zpěv).

 

V roce 1907 se stal dalším sbormistrem Záboje Edvard Rund, působící na slezskoostravském učitelském ústavu. Za jeho éry byla zřízena Hudební škola pěveckého spolku Záboj, jejímž ředitelem pak byl Rund až do své smrti v roce 1931. Rund jednak orientoval hlavně před 1. světovou válkou činnost Záboje na provádění českých oper (v letech 1908–10 provedl s pěvci Záboje a orchestrem Blodkovu operu V studniSmetanovu Prodanou nevěstu), jednak rozvinul bohatou spolupráci se spolkem Lumír (společně uváděl náročná vokálně-instrumentální díla, jako např. Novákovu Bouři či Berliozovo Faustovo prokletí s rozšířeným orchestrem vojenské hudby z Těšína. V 30. a 40. letech minulého století (1931–49) stál v čele Záboje Josef Schreiber, který prováděl se sborem kantáty Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Zdeňka Fibicha, Leoše Janáčka, Ladislava Vycpálka, Karla Boleslava Jiráka či Viléma Blažka. Kromě sborového zpěvu byly součástí spolkového života za 1. republiky taneční zábavy, plesy, přednášky a výlety. V letech 1944–47 byl souběžně se Schreiberem sbormistrem Záboje Josef Przebinda. Po odchodu Josefa Schreibera v roce 1949 činnost spolku upadala a v roce 1951 zcela skončila. 


Literatura

I. Lexika

Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy II (Ostrava 2013, s. 519).

 

II. Ostatní

Svozil, Oldřich: Dějiny pěveckého spolku Záboj ve Slezské Ostravě v letech 1893–1918 (In: Ostrava 5, Ostrava 1969, s. 161–187).

Svozil, Oldřich: Vývoj sborového zpěvu v Ostravě (In: zvláštní otisk Slezského sborníku 68, 1970, s. 22–41).

Svozil, Oldřich: Dějiny pěveckého spolku Záboj ve Slezské Ostravě v letech 1918–1951 (In: Ostrava 6, Ostrava 1973, s. 203–229).

Hradil, František Míťa: Hudebníci a pěvci v kraji Leoše Janáčka (Ostrava 1981).

Gregor, Vladimír: Hudební místopis Srveromoravského kraje (Ostrava 1987).

Stolařík, Ivo: Umělecká hudba v Ostravě (Ostrava 1997).

Mazurek, Jan: Hudební život českých obyvatel Ostravy v období 1880–1918 (Ostrava 1999).

Mazurek, Jan – Steinmetz, Karel a kol.: Ostravská hudební kultura od konce 19. století do současnosti (Ostrava 2010).

Steinmetz, Karel – Mazurek, Jan – Kusák, Jiří – Olšarová, Pavla: Ostrava hudební. Vývoj hudební kultury jednoho města v posledních 160 letech (Ostrava 2014).

 

Karel Steinmetz

Datum poslední změny: 7.1.2019