Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Jeremiáš, Jaroslav

Tisk


Charakteristika: skladatel, klavírista, dirigent, hudební pedagog a hudební kritik

Datum narození/zahájení aktivity:14.8.1889
Datum úmrtí/ukončení aktivity:16.1.1919
Text
DíloLiteraturaArchiválie

Jeremiáš, Jaroslav,skladatel, klavírista, dirigent, hudební pedagog a hudební kritik, narozen 14. 8. 1889, Písek, zemřel 16. 1. 1919, České Budějovice.

 

Syn skladatele a pedagoga Bohuslava Jeremiáše a starší bratr skladatele a dirigenta Otakara Jeremiáše. Jeho první učitelkou hry na klavír byla matka Vilma Jeremiášová, která také učila na českobudějovické hudební škole, později studoval na konzervatoři v Praze – v letech 1906–09 ve třídě Karla Steckera hru na varhany a skladbu, u Antonína Mikše hru na klavír a následně v letech 1909–10 skladbu spolu se svým bratrem ve třídě Vítězslava Nováka. Po ukončení působil rok na místě učitele v hudební škole v Českých Budějovicích, kde byl ředitelem jeho otec. V sezóně 1911/12 zastával místo kapelníka v zemské opeře v Lublani. Poté přesídlil do Prahy, kde se při pedagogické a koncertní činnosti soustředil také na skladatelskou tvorbu. O prázdninách cestoval s bratrem Otakarem (Itálie, Švý­carsko, Německo). Od září 1913 působil v Pražském triu spolu s Aloisem Reiserem (violoncello) a Aloisem Synkem (housle), na tomto místě vystřídal svého bratra, těleso se ale rozpadlo před začátkem první světové války. Na školní rok 1914/15 se vrátil do Českých Budějovic jako pedagog hudební školy a sbormistr Hlaholu, další rok (1916) již opět působil v Praze, hlavně jako koncertní doprovod Karla Buriana i jeho bratra Emila Františka Buriana a také Olgy Barové-Valouškové, s níž podnikal četné koncertní cesty. Z jedné z těchto cest v létě (1918, Linec) se vrátil s těžkým onemocněním plic a srdce, kterému nakonec podlehl.

Za svůj krátký život byl rozpoznán jako nadaný skladatel, který směřoval k vytvoření osobitého stylu. Sklízel rovněž úspěchy svým interpretačním uměním, sólovým i jako doprovod bratří Burianů a Olgy Barové-Valouškové. Již ve věku 23 let dokončil svou operu Starý král, která se stala předmětem kauzy kolem Národního divadla a přijímání děl mladých umělců. Ačkoliv byla tato opera přijata k uvedení již v roce 1913, dočkala se premiéry až po Jeremiášově smrti (13. 4. 1919). Jako kritik přispíval z Bayreuthu do Jihočeských listů (1911), také do hudební kroniky Česká Revue (1917) a Hudebních Rozhledů, na vlastní náklad vydal stať Ad vocem: Janáčkova Pastorkyňa a Smetana (Praha 1916). 


Dílo

Dílo hudební:

 

Opery

Starý král (Národní divadlo, 13. 4. 1919).

Rimoni – fragment.

 

Scénická hudba

Sestra Beatrice (Maurice Maeterlinck, 1914).

Tristan (Jaroslav Maria, 1915).

Ňu (O. Dymav, 1915).

 

Oratorium

Mistr Jan Hus (František Serafinský Procházka, 1914–15, provedení Praha 1920).

 

Orchestrální skladby

Vítězství ideálů (1909, nedochováno).

Jarní romance – symfonická báseň.

 

Melodram

Raport (vyd. František Šrámek, 1913, Hudební Matice 1920).

 

Sbory

Dosti nás (1908) – mužský sbor s orchestrem.

Satanský dar (1908) – mužský sbor s orchestrem.

Tři jezdci (1909) – mužský sbor s orchestrem

Vládnoucí (1910–11) – mužský sbor s orchestrem.

Čechové na řípu – smíšený sbor.

 

Písně

Z mládí (1905/06).

Na rozloučenou (1909).

Tři písně (1909/16, vyd. Praha 1920).

Dvě písně na slova Otakara Březiny s orchestrem (1913/14, vyd. Praha 1929, Hudební edice a Česká Hudba roč. 32, 1929).

Nálada (vyd. Kutná Hora, 1929).

Moře (1913).

Tiše, tiše (1913).

Tři panny s orchestrem (1917).

Matčino srdce (1917, instrumentoval Otakar Jeremiáš, vyd. Hudební Matice 1924).

 

Klavírní skladba

Rozmar (vyd. Zlatá Praha, roč. 17, č. 5).

 

Skladby pro sólové nástroje

Suita pro housle (1908–09).

Elegie 1 – 11 pro violu (1907, vyd. Praha 1937).

Sonata viola e piano op. 3 (1909–10, vyd. Praha 1950).

Sonáta pro violoncello (1908).

Arabeska pro violoncello (1909).

Literatura

I. Lexika

OSNND.

ČSHS.

DČHK I.

 

II. Ostatní

Maria, Jaroslav: Památník Jaroslavu Jeremiášovi (Praha 1919).

Kálik, Václav: Vzpomínky na Jaroslava Jeremiáše (Dalibor roč. 39 1922/23, č. 3–4, s. 25).

Bělohlávek, Bedřich: Jaroslav Jeremiáš (Praha 1935).

Plavec, Josef: Národní umělec Otakar Jeremiáš (Praha 1964).

Vyh [Ladislav Vyhnánek]: Z pradědečkových novin. Poněkud opožděná premiéra. (Českobudějovické listy, 18. 1. 1995).

Archivalie

Notové prameny v Hudebním archivu Jihočeského Muzea v Českých Budějovicích.

 

Petra Wiedermann

Datum poslední změny: 13.6.2016