Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Společnost Zdeňka Fibicha

Tisk


Charakteristika: sdružení ctitelů hudebního odkazu Zdeňka Fibicha

Datum úmrtí/ukončení aktivity:0.0.1940
Text

Společnost Zdeňka Fibicha, sdružení ctitelů hudebního odkazu Zdeňka Fibicha, zahájení činnosti 1940.

 

A. Společnost Zdeňka Fibicha v letech 1940–77

B. Společnost Zdeňka Fibicha jako složka České hudební společnosti 1978–2005

C. Společnost Zdeňka Fibicha v letech 2006–17

D. Společnost Zdeňka Fibicha od roku 2018

 

A. Společnost Zdeňka Fibicha v letech 1940–77

Společnost Zdeňka Fibicha byla založena na podzim roku 1940 v Praze u příležitosti 90. výročí narození a 40. výročí úmrtí skladatele. Ustavující valná hromada se konala 6. října 1940 ve Smetanově muzeu v Praze, kde bylo sídlo společnosti až do roku 1996. Prvním předsedou byl zvolen Otakar Jeremiáš, členy předsednictva se stali Karel Slavík a Josef Plavec, pokladníkem a archivářem Ludvík Boháček. Cílem Společnosti bylo zachovat a šířit umělecké dílo Zdeňka Fibicha, zachytit dokumentárně jeho uměleckou éru včetně Fibichových vrstevníků a žáků, udržovat živou památku jeho osobnosti a v duchu jeho umělecké pokrokovosti podporovat nové snahy v našem uměleckém životě. Náplň činnosti Společnosti tvořila hlavně činnost koncertní a ediční.

Největší aktivitu vyvíjela Společnost v prvním desetiletí své existence. Ve spolupráci s pražskou odbočkou Dělnické akademie pořádala koncerty s výkladem a založila Edici Společnosti Zdeňka Fibicha, kde ve čtyřicátých letech vyšly dvě studie Josefa Plavce Zdeněk Fibich – mistr české balady (1940) a Zdeněk Fibich – melodramatik (1943), v roce 1950 vzpomínky Anežky Schulzové Zdenko Fibich. Hrstka upomínek a intimních rysův a jubilejní seznam Fibichových skladeb Dílo Zdeňka Fibicha od Ludvíka Boháčka. Společnost Zdeňka Fibicha se ve výročním roce Zdeňka Fibicha 1950 (100 let od narození skladatele) neúčastnila na přípravě dvojdílného Sborníku Zdeněk Fibich redaktora Artuše Rektoryse ani na instalaci rodné myslivny ve Všebořicích u Čáslavi. Ta byla svěřena do péče Muzeu Bedřicha Smetany. Roku 1957 se stal úřadujícím místopředsedou Společnosti Zdeňka Fibicha Antonín Pokorný, který vedl společnost za nemocného Otakara Jeremiáše. Archiv Společnosti Zdeňka Fibicha ve správě Ludvíka Boháčka byl přestěhován ze Smetanova muzea na Bertramku. Zde také jeho stopa končí. Značná část pozůstalosti Zdeňka Fibicha, tisková a zvuková dokumentace jeho děl i knihy o něm jsou dnes uloženy v hudebně historickém oddělení Českého muzea hudby – složky Národního muzea. Část z toho předala do muzejních sbírek Společnost Zdeňka Fibicha.  Původní provozní archiv se však ani dnes nepodařilo vypátrat. Koncertní činnost Společnosti není dosud zmapována a o její vědecké činnosti z let 1957–77 se dozvídáme zprostředkovaně z vydavatelských počinů Edice Společnosti Zdeňka Fibicha.

Souborné vydání děl Zdeňka Fibicha probíhalo v letech 1950–67 a zůstalo nedokončeno. Editory jednotlivých hudebnin byli zejména: Ludvík Boháček, Jarmil Burghauser, Jan Hanuš, Ladislav Láska, Antonín Pokorný, Karel Šolc. Zprvu vycházela díla této edice v nakladatelství Orbis. V roce 1950 vyšla Sonáta D dur pro klavír na dvě ruce, melodram Štědrý den a klavírní výtah opery Šárka, v roce 1951 I. řada klavírního cyklu Nálady, dojmy a upomínky, 1952 klavírní výtah kantáty Jarní romance, klavírní verze melodramu Hakon a klavírní výtah 1. dílu trilogie scénických melodramů Hippodamie – Námluvy Pelopovy. Od roku 1953 pokračovala edice v nově vzniklém Státním nakladatelství krásné literatury, hudby a umění. V tomto roce zde vyšel klavírní výtah druhého dílu Hippodamie – Smír Tantalova, v roce 1954 ouvertura k veselohře Noc na Karlštejně, 1955 čtyřruční klavírní výtah 2. symfonie Es dur, 1956 kantáta Jarní romance, 1958 čtyřruční klavírní výtah 3. symfonie e moll, 1959 Selanka pro orchestr V podvečer a symfonická báseň Toman a lesní panna. V roce 1960 následovala 1. symfonie F dur, roku 1961 symfonické obrazy Bouře a Vesna. V nově osamostatněném hudebním oddělení Státního nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, z něhož se stalo samostatné Státní hudební vydavatelství (později přejmenované na Supraphon) vyšla další díla edice: 1962 symfonická báseň Záboj, Slavoj a Luděk a suita pro orchestr Dojmy z venkova, 1963 slavnostní ouvertura Komenský, Sonáta B dur, 1964 Sonáta B dur pro klavír na 4 ruce, 1967 Melodramy – souborné vydání a klavírní výtah 3. dílu scénické trilogie Smrt Hippodamie.

 

B. Společnost Zdeňka Fibicha jako složka České hudební společnosti 1978–2005

Společnost Zdeňka Fibicha se v roce 1978 začlenila do znovuustavené České hudební společnosti, která se od roku 1973 transformovala v organizaci zastřešující řadu zájmových hudebních sdružení a až do roku 1989 byla poměrně štědře podporovaná státem. O celkem 16 zájmových společností a sdružení úhrnně s cca 3 000 členy se staral sekretariát České hudební společnosti. Podle informačního zpravodaje České hudební společností VIII/1980 byla Společnost Zdeňka Fibicha „založena“ v únoru 1977. Předsedou byl v té době Ladislav Šíp, ředitel Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK. Za jeho předsednictví se Společnost Zdeňka Fibicha soustředila především na propagaci a iniciaci provozování díla Zdeňka Fibicha mezi sólisty, dirigenty, režiséry a dramaturgy a sama pořádala komorní koncerty z Fibichova díla. Ediční komise avizovala přípravu vydání velké fibichovské monografie a souborného katalogu Fibichových děl.

Po roce 1989 převzala předsednickou funkci Společnosti Zdeňka Fibicha klavíristka a pedagožka Hudební fakulty AMU Dagmar Šimonková. V plánu její činnosti se objevuje spolupráce se Společností Františka Vladislava Heka a Městským úřadem v Letohradu na 4. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Letohrad 9. 5. – 20. 6. 1993. Společnost Zdeňka Fibicha vyhlásila na říjen 1994 v Letohradu pěveckou interpretační soutěž Zdeňka Fibicha, ta se však nakonec neuskutečnila.

Po odstoupení Dagmar Šimonkové na podzim 1994 se předsednictví ujal muzikolog Jaroslav Jiránek. V rámci Společnosti založil Nadaci pro propagaci a šíření Fibichova díla. Předsedou nadace se stal Jan Hanuš, tajemnicí Milada Ladmanová, členy Jarmil Burghaiuser, Libuše Černá a Vlaďka Burghauserová. Nadace se však udržela jen do roku 1997, kdy byla pro nedostatek finančních prostředků opět rozpuštěna.  

Jiránkovo všestranně propagační úsilí se zúročilo v natočení Klavírního kvartetu a Kvintetu vydavatelstvím Panton, kompletní nahrávkou Nálad, dojmů a upomínek v podání Mariana Lapšanského, všech tří Fibichových symfonií, kantáty Jarní romance a symfonického obrazu V podvečer a přepisem nahrávky Hippodamie na CD vydavatelstvím Supraphon Records.

V polovině devadesátých let začal sílit zájem o Fibicha v zahraničí. Jaroslav Jiránek uskutečnil na podzim 1995 dvě přednášky o Fibichovi v Helsinkách a v Talinu v rámci skandinávského festivalu České hudby, Radoslav Kvapil uvedl Fibichova klavírní díla v Anglii, Francii a Skandinávii. V irském Wexfordu byla nastudována opera Šárka, Boris Krajný a Věra Šustíková realizovali v květnu 1996 několikatýdenní koncertní turné s klavírními díly českých skladatelů a melodramy Zdeňka Fibicha po velkých městech Spojených států a Kanady s aktivní účastí amerických herců. Současně se muzikologové Jaroslav Jiránek a Věra Šustíková aktivně zúčastnili Mezinárodní konference o melodramu „Opera and Song Without Singing ­– Musical Melodrama“ pořádané Michaelem Beckermanem na Stanford University v Kalifornii.  

Výrazné oživení vlastní činnosti Společnosti Zdeňka Fibicha na domácí půdě pak nastalo v letech 1996–2000 za působení předsedy Jaroslava Jiránka a místopředsedkyně Věry Šustíkové, a to v souvislosti s přípravou dvojího kulatého jubilea skladatele (Zdeněk Fibich 1850–1900), které připadlo na rok 2000. Z jejich iniciativy byl 12. května 1998 poprvé zaveden pietní akt u hrobu Zdeňka Fibicha při zahajovacím ceremoniálu Pražského jara na Vyšehradském hřbitově a Kulturní komise pro UNESCO zařadila Fibichovo výročí mezi světová výročí UNESCO v sezóně 2000/01.

Pražský výbor Společnosti byl rozšířen a v dubnu 1997 byla ustavena i pobočka Společnosti v Olomouci. Jejím předsedou se stal muzikolog Vladimír Hudec. V roce 1998 byl jmenován Mezinárodní čestný výbor oslav Zdeňka Fibicha pro rok 2000 tvořený našimi i světovými osobnostmi, jemuž předsedal Jaroslav Jiránek, a pracovní výbor oslav Zdeňka Fibicha pro rok 2000 vedený Věrou Šustíkovou, která byla pověřena i konkrétním zpracováním projektu oslav. Projekt „Mezinárodní oslavy Zdeňka Fibicha v Praze“ byl začleněn i do kalendáře akcí Praha 2000 – Evropské město kultury. Na jednotlivých akcích projektu se podílela celá řada dalších institucí. V předvečer jubilejního roku (15. prosince 1999) byla ve spolupráci s Městskou částí Praha 1 na budovu Žofína osazena pamětní deska Zdeňku Fibichovi s textem Věry Šustíkové, vytvořená akademickým sochařem Janem Pichlem, členem Společnosti Zdeňka Fibicha. Prvním zveřejněním veškerých dochovaných originálních rukopisů a předmětů z Fibichovy pozůstalosti byla muzejní výstava scénáristky Věry Šustíkové a výtvarníků Dáši a Jiřího Pošmourných (členů Společnosti Zdeňka Fibicha) „Zdeněk Fibich“ v Lobkovickém paláci na Pražském Hradě (14. září – 3. prosince 2000) uskutečněná v rámci projektu Českým muzeem hudby. Hudební fakulta AMU se stala spolupořadatelkou Mezinárodní vědecké konference: Fibich – melodram – secese (20. – 22. října 2000), konané v budově Hudební fakulty AMU, kde proběhl také 1. ročník Mezinárodní soutěže Zdeňka Fibicha v interpretaci melodramů (23.–25. října 2000), první soutěže tohoto typu na světě vůbec. Součástí oslav se stal rovněž 3. Mezinárodní festival koncertního melodramu Praha (1.–29. října 2000), tentokrát poprvé s mezinárodní účastí. Národní divadlo v Praze se ujalo nastudování Smrti Hippodamie, jejíž premiéra se konala 22. října 2000 jako průvodní program mezinárodní vědecké konference. Řada institucí se podílela i na vydání fibichovských publikací a kompaktních disků členů Společnosti Zdeňka Fibicha (Jaroslav Jiránek: monografie Zdeněk Fibich (vyd. AMU 2000), dvojitý kompaktní disk s kompletem všech koncertních melodramů Zdeňka Fibicha v klavírním i orchestrálním znění (režie Věra Šustíková, AMU 2000), Věra Šustíková: Zdeněk Fibich 1850–1900 (Národní muzeum 2000), Jana Fojtíková a Věra Šustíková: Sborník konference Fibich – melodram – secese (Společnost Zdeňka Fibicha a Národní muzeum 2000), Vladimír Hudec: Zdeněk Fibich / Tematický katalog (Editio Bährenreiter, Praha 2001). Oslavy zakončil slavnostní orchestrální koncert na Žofíně s ceremoniálem osazení Fibichovy busty od Jana Pichla v předsálí Velkého sálu (21. prosince 2000), opět ve spolupráci s Městskou částí Praha 1.

Současně s přípravami jubilea vznikal na půdě Společnosti Zdeňka Fibicha projekt Věry Šustíkové „Oživení koncertního melodramu“, který svými výstupy průběžně navazuje na její vědecký výzkumný úkol v Českém muzeu hudby. Od roku 1997 pořádá Společnost Zdeňka Fibicha Umělecké dílny melodramu (dnes pod názvem Tvůrčí dílny melodramu) jako metodickou pomoc pro zájemce o obor, od roku 1998 podzimní Mezinárodní festival koncertního melodramu Praha, přehlídku klasického i soudobého melodramu v interpretaci předních umělců, a od roku 1999 Turné koncertního melodramu (v letech 2007–09 pod názvem Živá antologie melodramu). Poslední říjnový pátek až neděle jsou vyhrazeny od roku 1999 Mezinárodní soutěži Zdeňka Fibicha v interpretaci melodramů, určené uměleckým dvojicím recitátor – klavírista do věku 35 let.

Valná hromada Společnosti Zdeňka Fibicha 14. prosince 2000 zhodnotila výsledky dosavadní činnosti a na návrh odstupujícího předsedy zvolila za předsedkyni výboru Věru Šustíkovou. V roce 2002 zřídila Společnost Zdeňka Fibicha vlastní webové stránky www.concert-melodrama.com, roku 2008 změněné na www.concert-melodrama.cz, kde pravidelně informovala veřejnost o své činnosti.

Společnost Zdeňka Fibicha v této době zintenzivnila spolupráci s uměleckými školami, především s Divadelní fakultou AMU, kde byl roku 2002 vypsán melodram jako volitelný předmět. Spolupráce se skladatelskými odděleními Hudební fakulty AMU a pražskou konzervatoří přinesla nebývalý rozvoj nové tvorby českých skladatelů v oboru melodramu. Spolupráce na výstavách, koncertech, literárně-hudebních pořadech jiných institucí pomohla šířit znalosti o melodramu (např. k 130. výročí premiéry Fibichova Štědrého dne 2005 vytvořila Věra Šustíková v Českém muzeu hudby vánoční výstavu Štědrý den, věnovanou vedle Fibicha a melodramu též Erbenovi a jeho Kytici i folklórnímu námětu venkovských vánoc 19. století).

Až do roku 2005 byla společnosti v její činnosti nápomocna jako zastřešující orgán Česká hudební společnost vedená předsedkyní Mílou Smetáčkovou a tajemnicí Evou Štrausovou. Když Česká hudební společnost avizovala ukončení své činnosti, Společnost Zdeňka Fibicha se v roce 2006 stala autonomním občanským sdružením s vlastní právní subjektivitou.

 

 

C. Společnost Zdeňka Fibicha v letech 2006–17

Samostatná Společnost Zdeňka Fibicha sídlila až do konce roku 2017 v Národním muzeu – Českém muzeu hudby. Ustavující schůze obnovené Společnosti Zdeňka Fibicha se konala 13. února 2006 tamtéž. Zakládajícími členy samostatného občanského sdružení byli Věra Šustíková, Marta Hrachovinová a režisér Lubomír Poživil, kteří stáli od počátku u zrodu soutěže a festivalu. Společnost byla nucena projít zásadní transformací a z masové organizace se proměnila v čistě profesní sdružení. V dalších letech se stávali členy Společnosti výhradně hudební skladatelé, dirigenti, hudebníci, režiséři, herci, překladatelé, literární i hudební vědci a publicisté, hudební organizátoři, tedy ti, kteří se aktivně podílejí na jejím programu. 25. dubna 2016 bylo občanské sdružení ze zákona transformováno na zapsaný spolek.

V nových podmínkách rozšířila Společnost Zdeňka Fibicha svůj program v oblasti hudební o aktivity v oboru literatury, divadla i výtvarného umění, jejichž pojítkem je právě melodram. Soustavná činnost Společnosti v oblasti koncertního melodramu je zcela ojedinělá nejen u nás, ale i ve světě.

Společnost Zdeňka Fibicha i v tomto období rozvíjela prostřednictvím svých členů vědeckou a publicistickou činnost. V roce 2010 se stala ve spolupráci s olomouckou Filozofickou fakultou pořadatelem mezinárodní konference Zdeněk Fibich, středoevropský skladatel konce 19. století konané na Filozofické fakultě Univerzity Palackého ve dnech 19.–21. května 2010. Hlavnímu organizátoru Jiřímu Kopeckému se podařilo časově propojit vědecké zasedání s  premiérou koncertního průřezu Fibichovou Hippodamií (viz výše). Výsledky konference shrnuje sborník Zdeněk Fibich as a Central European Composer at the End of the Nineteenth Century editorů Jiřího a Vladislavy Kopeckých vydaný v edici Musicologica Olomucensia 2010 jako svazek 12.

Další konference o melodramu k 20. výročí projektu Oživení koncertního melodramu byla součástí mezinárodní Výroční konference České společnosti pro hudební vědu, konané ve dnech 10. a 11. listopadu 2017 v Českém muzeu hudby v Praze. Její příspěvky shrnuje samostatné číslo časopisu Muzikologické fórum (7, č. 1, 2018).

Jednotlivé příspěvky o problematice melodramu z pera členů Společnosti Zdeňka Fibicha zazněly i na dalších konferencích (např. konference Stylová interpretace české klavírní a pěvecké tvorby a českého melodramu konaná na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem 2.–3. prosince 2005, Česko-německé hudební vztahy v minulosti a současnosti 1.–31. října 2008 tamtéž, Josef Bohuslav Foerster na prahu 21. století 13.–15. listopadu 2009 v Praze, a opakovaně na mezinárodních výročních konferencích České společnosti pro hudební vědu v Praze).

Mnohaletou tradici odborných seminářů o problematice melodramu si vytvořila Společnost Zdeňka Fibicha vždy v době konání interpretační soutěže  Tyto pravidelné semináře občas doplňují jednotlivé akce příležitostného charakteru a přednášky objednávané většinou školami uměleckého a pedagogického zaměření, které bývají často spojovány s uměleckými dílnami.

Společnost se podílela také nepřímo na publikační činnosti prostřednictvím svých členů: vedle již zmíněných publikací vyšla v tomto období i další stěžejní díla: roku 2008 monografie Jiřího Kopeckého Opery Zdeňka Fibicha z devadesátých let 19. století. (vyd. Univerzita Palackého v Olomouci), 2010 kritické vydání ve třech jazykových mutacích dalších melodramů Zdeňka Fibicha Královna Ema a Hakon editorů Jiřího Kopeckého a Tomáše Kráčmara, 2014 první samostatná publikace věnovaná výhradně melodramu, publikace Věry Šustíkové Zdeněk Fibich a český koncertní melodram (vyd. Univerzita Palackého v Olomouci). Další její publikace z roku 2016 Fibichova Hippodamie a Hippodamie Vrchlického přináší i první kriticky zpracované libreto Hippodamie (vyd. Národní muzeum). Mimoto vznikla z činnosti Společnosti Zdeňka Fibicha celá řada odborných a popularizačních článků ve sbornících a hudebních časopisech (viz literatura).

 

D. Společnost Zdeňka Fibicha od roku 2018

V lednu roku 2018 vypršela poslední pětiletá smlouva mezi Společností Zdeňka Fibicha a Národním muzeem a Společnost byla nucena změnit sídlo. Změna byla provedena v souvislosti se změnou předsedy společnosti. Na návrh dosavadní předsedkyně Věry Šustíkové převzal funkci dlouholetý člen Společnosti Zdeňka Fibicha a hlavní dirigent festivalu Jiří Petrdlík a poskytl Společnosti zázemí na nové adrese na Praze 2.

V usnesení SZF bylo konstatováno prosazení melodramu v domácím i zahraničním koncertním životě a pevné zakotvení stěžejní akce projektu – Mezinárodního festivalu koncertního melodramu na pražské koncertní scéně. V souladu s nastupujícími trendy rozhodlo nové vedení definitivně o změně názvu festivalu na „Melodramfest“. Rovněž bylo rozhodnuto, že od roku 2019 převezme organizační vedení Mezinárodní soutěže Zdeňka Fibicha v interpretaci melodramu několikanásobný účastník soutěže – skladatel a pianista Jan Dušek, který se zapojil již do příprav jubilejního ročníku 2018. Nová tvář Společnosti Zdeňka Fibicha se představuje od podzimu 2018 na nových webových stránkách: www.melodramfest.cz a www.fibich-competititon.cz.


Literatura

I. Lexika

ČSHS.

 

II. Monografie

Jiránek, Jaroslav: Zdeněk Fibich (Praha 22000).

Šustíková, Věra: Zdeněk Fibich 1850–1900 (Praha 2000).

Kopecký, Jiří: Zdeněk Fibich. Stopy života a díla (Olomouc 2009).

Šustíková, Věra: Zdeněk Fibich a český koncertní melodram (Olomouc 2014).

 

III. Články v odborných periodikách 

Jiránek, Jaroslav: Místo a význam Zdeňka Fibicha v dějinách české a evropské hudby (Opus musicum, 1999, č. 6, s. 7–19).

Justl, Vladimír: Renesance melodramu? (Divadelní noviny, 1999, č. 11, s. 14).

Smetáčková, Míla: Czech Music Society. The Dvorak Society (Newsletter, No. 47, 1999, č. 4, s. 9–10).

Smetáčková, Míla: Fibich Commemoration. The project for the International Commemoration of Zdeněk Fibich in 2000 (The Dvorak Society. Newsletter No. 47, 1999, č. 4, s. 10).

Blahynka, Miloslav: Hommage à Zdeněk Fibich (1850–1900) (Hudobný život, 2000, č. 11, s. 33–34).

Bokůvková, Vlasta: Tehdy a nyní. K velkému fibichovskému výročí v roce 2000 (Spektrum, 2000, č. 1, s. 8).

Černý, Miroslav K: Fibich-melodram-secese. Konference k letošnímu dvojímu výročí skladatelovu (Opus musicum, 2000, č. 6, s. 65–68).

Hallová, Markéta: Muzeum české hudby Zdeňku Fibichovi (Hudební rozhledy, 2000, č. 3, s. 38–39).

Jiránek, Jaroslav: Otazníky kolem melodramu (Opus musicum, 2000, č. 4, s. 9–14).

[pokorný, Petr]: Pocta Fibichovi (Harmonie, 2000, č. 78, s. 6).

Reittererová, Vlasta: Fibichʼs Stage Melodrama in the Year 2000 (Czech Music, 2000, č. 6, s. 10–11).

Smetáčková, Míla: Zdeněk Fibich v roce 2000 (Hudební rozhledy, 2000, č. 1, s. 38–39).

Smetáčková, Míla: Život v České hudební společnosti (Talent, 2002, č. 9, s. 24).

Kopecký, Jiří: Koncertní melodram přitahuje (Hudební rozhledy, 2006, č. 1, s. 21–22).

Smetáčková, Míla: Zpráva o osudu všeobecně užitečné České hudební společnosti (Harmonie, r. 2008, č. 4, s. 2).

Šustíková, Věra: Společnost Zdeňka Fibicha a oživení koncertního melodramu (Hudební věda, 2008, č. 3–4, s. 404–412).

Pechač, Marek: Olomoucké setkání českých a evropských muzikologů. Osobnost, doba a dílo Zdeňka Fibicha (Žurnál UP, 2010, č. 28, s. 2).

Šustíková, Věra: Mezinárodní situace v oboru koncertního melodramu (Disk, 2011, č. 1, s. 143–150).

Piper, Geoffrey: The Zdeněk Fibich Society and the concert melodrama (The Dvorak Society. Newsletter, č. 98, 2012, č. 1, s. 21).

Hrachovinová, Marta: Šumperská soutěž v interpretaci koncertního melodramu.

Jablko nepadá daleko od stromu (Hudební rozhledy, 2013, č. 1, s. 25).

šustíková, Věra: Melodram jako interpretační problém (Muzikologické fórum, 2013, č. 1, s. 38–44).

Šustíková, Věra: Obroda žánru koncertního melodramu v české kultuře na přelomu 20. a 21. století (Muzikologické fórum, 2014, č. 2, s. 266–273).

Archivalie

Hudebně historické oddělení Českého muzea hudby.

 

Věra Šustíková

Datum poslední změny: 15.11.2018