Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Hudební obzor

Tisk

(Hudební a divadelní obzor)

Charakteristika: časopis

Datum narození/zahájení aktivity:5.4.1913
Datum úmrtí/ukončení aktivity:14.7.1914 (obnoven od 20.3.1921 do 20.1.1923)
Text
Literatura

Hudební obzor, hudební časopis, zahájení činnosti 5. 4. 1913, Ostrava-Mariánské Hory, ukončení činnosti 14. 7. 1914, obnoven od 20. 3. 1921 do 20. 1. 1923 (od 5. 1. 1922 jako Hudební a divadelní obzor).

 

Populárně hudební časopis věnovaný „zájmům umění hudebního, zvláště Moravy a Slezska“ začal vydávat (duben 1913) v Ostravě-Mariánských Horách za finanční pomoci knihkupce Aloise Zelinky hudební kritik, sbormistr a pedagog Karel Budík. Ten při redigování dvou ročníků časopisu věnoval pozornost zvl. recenzím v Ostravě konaným českým i německým koncertům a zaměřil se také na problémy skladatelské tvorby či na články moravských hudebních pedagogů, jako byl např. Ferdinand Vach. 1. světová válka a úmrtí Karla Budíka v únoru 1915 vydávání časopisu přerušila (v I. ročníku vyšlo 22 čísel a v II. 14 sešitů), k obnovení vydávání časopisu po ukončení války se ujal Eduard Marhula v roce 1921, kdy vyšlo 10 čísel 3. ročníku 1921/22. Obsahová úroveň časopisu stoupala a byla rozšířena o divadelní rubriku. Proto byl Hudební obzor v roce 1922 přejmenován na Hudební a divadelní obzor a divadelní část redigovali Vojtěch Martínek a František Sokol Tůma (IV. ročník časopisu, který vycházel od 5. ledna 1922 do 29. ledna 1923 přinesl 20 čísel). Mezi přispěvateli hudební části byli (kromě redaktorů Eduarda Marhuly a pak i Františka Míti Hradila) skladatel Jan Nepomuk Polášek, ze Slovenska dopisující pedagog Emil Hula, skladatel a sbormistr Josef Schreiber či muzikolog Jaroslav Čeleda. V té době se Eduard Marhula vzdal vedení redakce a řízení časopisu se ujal ve 4. ročníku František Míťa Hradil, jenž jej redigoval až do začátku roku 1923, kdy Hudební a divadelní obzor zanikl pro finanční nesnáze vydavatele Aloise Zelinky.


Literatura

I. Lexika

ČSHS.

Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy I (Ostrava 2013, s. 376).

 

II. Ostatní

Dostál, Jiří: České hudební časopisectví (In: Hudba a národ, Praha 1940, s. 113–121).

Syrová, J.: Hudební časopisectví na Moravě a ve Slezsku (do r. 1945) (In: Slezský sborník, roč. 50, 1952, č. 1. s. 135–140).

Gregor, Vladimír: O hudebním vydavatelství na Ostravsku a jak se pozbylo (In: Opus musicum, roč. 1, 1969, č. 10, s. 306–308).

Gregor, Vladimír: Půl století ostravské hudební kritiky (In:  Časopis Slezského muzea B 29, 1980, s. 97–111).

Hradil, František Míťa: Hudebníci a pěvci v kraji Leoše Janáčka (Ostrava 1981).

Mazurek, Jan – Steinmetz, Karel a kol.: Ostravská hudební kultura od konce 19. století do současnosti (Ostrava 2010).

Steinmetz, Karel – Mazurek, Jan – Kusák, Jiří – Olšarová, Pavla: Ostrava hudební. Vývoj hudební kultury jednoho města v posledních 160 letech (Ostrava 2014).

 

Karel Steinmetz

Datum poslední změny: 7.1.2019