Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Jubilejní nadace Bedřicha Smetany

Tisk

(Smetanova nadace)

Charakteristika: instituce podporující rozvoj a šíření hodnot souvisejících s odkazem Bedřicha Smetany

Datum narození/zahájení aktivity:0.0.1927
Datum úmrtí/ukončení aktivity:0.0.1953
Text

Jubilejní nadace Bedřicha Smetany (Smetanova nadace), instituce podporující rozvoj a šíření hodnot souvisejících s odkazem Bedřicha Smetany, zahájení činnosti 1927, Brno, ukončení činnosti 1953. 

 

Jubilejní nadace Bedřicha Smetany se sídlem v Brně byla založena Sborem pro oslavu stých narozenin Bedřicha Smetany na Moravě a ve Slezsku. Záměr vytvoření nadace se vyvinul již na prvních schůzích přípravného sboru v Hudební Budči Filharmonického spolku Beseda brněnská roku 1921. Po ustanovení Sboru pro oslavu stých narozenin Bedřicha Smetany na Moravě a ve Slezsku (6. ledna 1923) převzal iniciativu jeho nadační odbor, který připravoval sběrací akci pro zisk cílového počátečního kapitálu jeden milion korun a zabýval se vypracováním návrhu nadační listiny a nadačního zadávacího řádu. Kapitál nadace byl získán prostřednictvím darů státních a samosprávných korporací, výnosem Smetanových jubilejních oslav a jinými drobnými sbírkami. Nadační řád byl vypracován JUDr. Romanem Rösslem a roku 1926 předložen ke schválení zemské politické správě v Brně. Od 6. ledna 1927 pak byla nadace s počátečním kapitálem 783 000 korun odevzdána veřejné správě a došlo k likvidaci Sboru pro oslavu stých narozenin Bedřicha Smetany. Milionového nadačního základu bylo dosaženo roku 1928, kdy byly také poprvé uděleny ceny a stipendia.

Účelem Jubilejní nadace Bedřicha Smetany byla podpora skladatelské tvůrčí činnosti určená skladatelům české a slovenské národnosti bez ohledu na místní nebo státní příslušnost. Vlastní správa nadace byla zajištěna devítičlenným kuratoriem, do nějž každá ze zastoupených institucí vysílala na tříleté období své zástupce. Zastoupenými institucemi byly: 1. zemská politická správa v Brně jako nadační úřad, 2. zemský moravský výbor, 3. město Brno, 4. senát Masarykovy univerzity v Brně, 5. Národní divadlo v Brně, 6. Státní hudební a dramatická konzervatoř v Brně, 7. Filharmonický spolek Beseda brněnská, 8. Klub moravských skladatelů, 9. zástupci brněnského Národního divadla, brněnské konzervatoře nebo Klubu moravských skladatelů po vzájemné dohodě do doby, než vznikne v Brně nová hudební instituce a bude žádoucí její účast ve správě. První schůze kuratoria se uskutečnila 18. května 1927 a v prvním tříletí do roku 1930 byli členy tohoto kuratoria např. Ferdinand Vach, Jaroslav a Vladimír Helfertovi, prof. Dobroslav Krejčí, prof. Bohuslav Hostinský, Josef Kolbinger, Ota Zítek, František Neumann, Jan Kunc, Oldřich Vávra, František Kudláček, Eduard Tregler, Gracian Černušák, Ludvík Kundera, Jaroslav Kvapil, Vilém Steinmann ad. Dlouholetým jednatelem nadace byl Antonín Kolář. Po roce 1945 působil jako účetní nadace skladatel Osvald Chlubna.

Vždy v posledním roce správního tříletí udílelo kuratorium Velkou jubilejní cenu Smetanovu za rozsáhlá umělecká hudební díla projevující vlastní tvůrčí hodnoty a význačně obohacující domácí hudební umění. V prvních dvou letech tříletí, v nichž Velká jubilejní cena nebyla vypsána, byly udělovány menší ceny za hodnotná hudební díla, pracovní, studijní a cestovní stipendia či podpory na vydání, rozepsání nebo provedení hodnotných skladeb, případně výpomoci starobní, invalidní a nemocenské. Pro posouzení každé jednotlivé soutěže byla jmenována tříčlenná porota složená z nestranných odborníků, jež nebyli členy kuratoria.

Velkou jubilejní cenu Smetanovu získali: roku 1930 Josef Bohuslav Foerster za oratorium Svatý Václav, roku 1933 Josef Suk za symfonickou skladbu Epilog, roku 1936 Vítězslav Novák za Podzimní symfonii, roku 1939 Boleslav Vomáčka za operu Vodník a Osvald Chlubna za tři koncerty s orchestrem, roku 1942 Ladislav Vycpálek za souhrn tvůrčí umělecké činnosti. V letech 1948 a 1951 tato cena nebyla udělena.

Menšími cenami Smetanovy nadace pak byli odměněni např. Emil Axman za II. symfonii (1928) a kantátu Ilonka Beniačova (1931), Zdeněk Blažek za operu Verchovina (1952), Pavel Haas za operu Šarlatán (1938), Emil Hlobil za symfonickou skladbu Zpěv mládí (1947), Ilja Hurník za balet Ondráš (1952), Osvald Chlubna za Symfonii „Ze strání hor a lesů“ (1934), Karel Boleslav Jirák za Filharmonické variace (1941), Vítězslava Kaprálová za Vojenskou symfoniettu (1938), Rudolf Karel za operu Smrt kmotřička (1932), Jaroslav Křička za balet Král Lávra (1940), Rudolf Kubín za Symfoniettu (1941), Jaroslav Kvapil za Koncert pro housle a orchestr (1931), oratorium Lví srdce (1932), III. symfonii (1937), orchestrální skladbu Svítání (1949) a VI. smyčcový kvartet (1952), Bohuslav Martinů za I. symfonii (1929) a za opery Hry o Marii (1935) a Divadlo za branou (1937), Otakar Ostrčil za operu Honzovo království (1934), Oldřich Palkovský za Concertino pro dechové nástroje, op. 16 (1947), Vilém Petrželka za 5. smyčcový kvartet (1949), František Suchý za Symfonii, op. 33 (1946), Richard Týnský za Český žalm (1946), Ladislav Vycpálek za houslovou sonátu Chvála houslí (1929) atd. Sociální podporu poskytla nadace během svého působení např. Gustavu Roobovi, Karlu Moorovi či Vítu Perglerovi. Podpory na vydání a rozepsání děl byly poskytnuty desítkám českých skladatelů, podobně jako stipendia pracovní, cestovní a studijní (mimo jiné Vítězslavě Kaprálové na úhradu studia v Paříži).

V době německé okupace byla rozhodnutím říšského protektora (Beuaftragter für Organisationen) v Praze z 18. ledna 1943 č. VIII/9547-95/766 Jubilejní nadace Bedřicha Smetany zrušena, zrušena byla také její nadační listina a jmění s vyloučením likvidace bylo přikázáno zemi Moravě k účelnému použití. Působení nadace bylo znovu obnoveno v říjnu 1945, kdy došlo k první schůzi obnoveného kuratoria. Činnost však byla v 50. letech brzy ochromena znehodnocením úspor měnovou reformou 1. června 1953, následně byla nadace ve stejném roce donucena svou činnost ukončit v souvislosti se zrušením nadační právní formy tehdejším vládním režimem. Výnosem ministerstva školství a kultury z roku 1956 přešel majetek Jubilejní nadace Bedřicha Smetany zpětně dnem 1. ledna 1954 na Český hudební fond v Praze. Ke skutečnému převedení majetku došlo ovšem teprve 30. června 1957.

 


Literatura

I. Lexika

PHSN
ČSHS.

 

II. Ostatní
Helfert, Vladimír: Smetanova jubilejní nadace (Hudební rozhledy 3, 1926–27, č. 4–5, s. 55–56).
Oslava stých narozenin Bedřicha Smetany na Moravě a ve Slezsku (Brno 1927).
Nadační listina Jubilejní nadace Bedřicha Smetany v Brně (Brno 1929).

 

 

Archivalie

Moravské zemské muzeum, Oddělení dějin hudby. 

 

Ondřej Pivoda

Datum poslední změny: 27.11.2017