Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

NIPOS - Národní informační a poradenské středisko pro kulturu

Tisk

(Svaz osvětový; Masarykův lidovýchovný ústav Svazu osvětového v Praze; Masarykův ústav pro národní výchovu v Praze; Lidovýchovný studijní ústav; Výzkumný osvětový ústav; Osvětový ústav v Praze; Ústředí lidové tvořivosti; Ústřední dům lidové tvořivosti; Ústřední dům lidové umělecké tvořivosti; Ústav pro kulturně výchovnou činnost; Informační a poradenské středisko pro místní kulturu)

Charakteristika: organizace zaměřená na podporu rozvoje kultury, neprofesionálních uměleckých aktivit a informační činnost

Datum narození/zahájení aktivity:0.0.1906
Text
DíloLiteraturaArchiválie

NIPOS - Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (Svaz osvětový, Masarykův lidovýchovný ústav Svazu osvětového v Praze, Masarykův ústav pro národní výchovu v Praze, Lidovýchovný studijní ústav, Výzkumný osvětový ústav, Osvětový ústav v Praze, Ústředí lidové tvořivosti, Ústřední dům lidové tvořivosti, Ústřední dům lidové umělecké tvořivosti, Ústav pro kulturně výchovnou činnost, Informační a poradenské středisko pro místní kulturu), zahájení činnosti 1906, Praha.

 

A. Historie instituce

B. Hudební aktivity

C. Festivaly, celostátní a postupové přehlídky

D. Semináře a další vzdělávání

E. Ediční činnost

F. Hudební knihovna a archiv

 

A. Historie instituce

 

Svaz osvětový (1906–25)

Masarykův lidovýchovný ústav Svazu osvětového v Praze (MLÚ; 1925–1938)

Masarykův ústav pro národní výchovu v Praze (1939)

Lidovýchovný studijní ústav

Výzkumný osvětový ústav (1. 1. 1952 – 1957)

Osvětový ústav v Praze (OÚ; 1957–71)

Ústředí lidové tvořivosti (ÚLT, 1949–50, 1. 1. 1951 – 1954)

Ústřední dům lidové tvořivosti (ÚDLT; 1954–61)

Ústřední dům lidové umělecké tvořivosti – dílčí část Osvětového ústavu (ÚDLUT; 10. 5. 1961 – 27. 12. 1971)

Ústav pro kulturně výchovnou činnost (ÚKVČ, sloučení ÚDLUT s Osvětovým ústavem; 28. 12. 1971 – 20. 11. 1990)

Informační a poradenské středisko pro místní kulturu (IPOS; 1. 1. 1991 – 3. 5. 2004)

Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS; 4. 5. 2004 – dosud).

 

Dnešní Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS) je pokračovatelem tradic české osvěty a navazuje na práci předchozích institucí. Za jejich počátek lze považovat Svaz osvětový, který byl založen v roce 1906 Národní radou českou s podporou českých politických stran, jenž se v roce 1925 transformoval na Masarykův lidovýchovný ústav. Tento svaz sdružoval nejvýznamnější české svazy, matice, jednoty, sdružení a spolky, které vykonávaly různými způsoby a v různých oborech osvětovou, kulturní a výchovnou činnost. Úkolem Svazu osvětového bylo zejména koordinovat činnost organizací ve svazu sdružených, pomáhat jim organizačně, později i metodickou činností. Byl tvořen čtyřmi odbory, organizačním, přednáškovým, knihovním a uměleckým a disponoval vlastním časopisem Česká osvěta.

V roce 1925 vznikl na základech Svazu osvětového Masarykův lidovýchovný ústav, který dostal poměrně rozsáhlé studijní, koncepční a koordinační úkoly a pracoval se státní podporou. Ústav rozvinul širokou publikační a osvětovou činnost a přilákal k sobě řadu nových členů. Strukturován zůstal na několik odborů, jádrem zůstal odbor studijní – ústav měl dobře vybavenou knihovnu s čítárnou a vydával řadu publikací, řízen byl valnou hromadou všech členů a volenou radou. K jeho dalším proměnám došlo v období druhé světové války a po únorovém převratu v roce 1948, v období Protektorátu byl několikrát nucen měnit název. Komunistický režim se rozhodl od sebe oddělit osvětu a lidovou uměleckou tvořivost. V padesátých letech byl proto vytvořen ze zbylých součástí Masarykova lidovýchovného ústavu Výzkumný osvětový ústav a později Osvětový ústav, rezortní organizace Ministerstva informací a osvěty, později kultury, a vedle něj vznikly další instituce – mezi jinými i v roce 1949 Ústředí lidové tvořivosti. Hlavním úkolem nově založeného Osvětového ústavu se stala pomoc osvětové praxi, méně už oblast kvalifikovaného výzkumu, k níž se postupně dostal v 60. letech.  

V roce 1949 vzniklo Ústředí lidové tvořivosti jako koordinační orgán Ministerstva informací, Revolučního odborového hnutí (ROH), Svazu české mládeže (SČM) a dalších společenských organizací, v nichž pracovaly jednotlivé soubory. Na základě sovětských zkušeností bylo Ústředí lidové tvořivosti v roce 1951 reorganizováno a později přejmenováno na Ústřední dům lidové tvořivosti a Ústřední dům lidové umělecké tvořivosti (ÚDLUT). Tato organizace reagovala na změněnou situaci ve společnosti, přestaly fungovat celostátní spolky, které působily v oblasti lidové umělecké tvořivosti. V rámci činnosti ÚDLUT vznikla celá řada oborových celostátních přehlídek (Festival sborového umění Jihlava, Šrámkův Písek, Loutkářská Chrudim aj.). Po sloučení s Osvětovým ústavem v roce 1971 se v rámci nového Ústavu pro kulturně výchovnou činnost (ÚKVČ) transformoval ÚDLUT v početný útvar (později odbor) zájmové umělecké činnosti, členěný na jednotlivá oborová oddělení (divadlo, hudba, tanec, foto-film-výtvarnictví).

Ústav pro kulturně výchovnou činnost v Praze byl odborným ústavem Ministerstva kultury Československé socialistické republiky. Vznikl sloučením Osvětového ústavu v Praze a Ústředního domu lidové umělecké tvořivosti, což byl jeden z tzv. konsolidačních činů normalizačního režimu. Přispíval svojí činností k plnění úkolů stanovených v rámci kulturní politiky, ke zvyšování vzdělanostní úrovně, rozvoji uměleckých tvůrčích sil a uspokojování kulturních potřeb a zájmů dospělých a mládeže. Napomáhal svou činností různým organizacím a jejich kulturně výchovným zařízením, souborům, kroužkům i jednotlivcům k prohloubení úrovně jejich činností – v kulturně výchovné a zájmové umělecké činnosti rozvíjel ÚKVČ systematickou vzdělávací činnost – nabízel konkrétní vzdělávací programy i metodickou pomoc krajům i okresům. ÚKVČ realizoval rovněž analytické práce a výzkumy kulturně výchovné činnosti, jež byly podkladem koncepčních úkolů Ministerstva kultury. V oblasti zájmové umělecké činnosti plnil ÚKVČ funkci odborně metodickou, organizátorskou, vzdělávací, rozborovou, koncepční a publikační.

V roce 1991 vzniklo IPOS výnosem ministra kultury pod názvem Informační a poradenské středisko pro místní kulturu, které v roce 2004 změnilo svůj název (na základě rozhodnutí ministra kultury č. 2/2004) na Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, pod kterým působí dodnes. Dle zřizovací listiny je účelem NIPOS podpora rozvoje kultury a veřejných kulturních služeb, neprofesionálních uměleckých aktivit, poskytování informačních služeb a odborných konzultací na základě soustavného vytěžování teoretických a praktických poznatků z analytické a výzkumné činnosti v oblasti kultury, z vlastního výzkumu a s využitím odborných informací z různých oborů umělecké činnosti a dále rozvoj neprofesionálních uměleckých aktivit a estetické výchovy dětí, mládeže a dospělých. Instituce je rozdělena do několika útvarů – CIK (centrum informací a statistik kultury) zabezpečuje statistiku kultury, KAM (útvar koncepcí a metodiky) zpracovává výzkumy, analýzy a koncepce v oblasti kultury a připravuje podklady pro odborné a strategické dokumenty v rezortu kultury a školství a ARTAMA (útvar pro neprofesionální umělecké aktivity), který je početně nejobsazenější ze všech útvarů a pečuje o oblasti dětských estetických aktivit, divadelní obory, oblasti filmu a fotografie, taneční obory a hudební obory (sborový zpěv, komorní a symfonická hudba, dechová hudba, hudební sekce knihovny). Ředitelkou NIPOS je od roku 2008 Lenka Lázňovská. Mezi její předchůdce patřili Antonín Šafařík, Milan Bartoš, Miroslav Bukovský, Vítězslav Tondl, Josef Trnka, Jiří Valenta (1991–94), Miroslav Šmolík, František Zborník (2001–08) aj.

 

B. Hudební aktivity

Zájem o hudební dění – pořádání koncertů a přednášek – se v osvětových organizacích projevoval od počátku. Hudební oddělení bylo v 50.–70. letech silně odborně zastoupeno (skladatelé Vojtěch Bořivoj Aim, Karel Reiner, Zdeněk Šesták, muzikologové Jan Ledeč, Milan Kuna, skladatel populární hudby Rudolf Myška, dramaturg, publicista a etnograf Jiří Chlíbec ad.). V poválečném období se k vzdělávacím aktivitám přidalo pořádání přehlídek, festivalů a soutěží tvořivosti mládeže a rozvíjela se rovněž činnost ediční. Ve své historii pečoval NIPOS  i předchozí osvětové organizace o celou řadu hudebních aktivit, o hudbu komorní a symfonickou, hudbu dechovou, populární i o hudbu vokální.

O obor sborový, zpěv dětí, mládeže a dospělých se starali a odborně jej zaštiťovali pracovníci, jejichž kompetence se v průběhu let proměňovaly (Blanka Čechová, Leona Pešková-Klementová, Alžběta Urbancová, Jaroslava Modrochová, Jaroslava Macková, Lea Šebešová, Iva Daňková, Miloslava Vítková, Barbora Hanslianová, Jan Pirner, Michaela Králová aj.), další pracovníci měli ve své gesci dechovou hudbu (Tomáš Stavěl, Stanislav Horák, Václav Hlaváček aj.) a symfonickou a komorní hudbu (Blanka Čechová, Soňa Hanzalová aj.).

 

C. Festivaly, celostátní přehlídky

Pořádání hudebních festivalů a zejména postupových přehlídek pro dětské a mládežnické sbory vždy patřilo ke stěžejním úkolům této instituce. Vedle odborné spolupráce v Soutěžích tvořivosti mládeže (STM) to byly oborové přehlídky dětských sborů, festival studentských sborů v Brně (Gymnasia cantat) nebo např. Celostátní soutěž dětských sborů v Havířově 1967, celostátní festivaly dechových orchestrů Kmochův Kolín apod. Dětský sborový zpěv reprezentuje v současné době nesoutěžní Celostátní přehlídka školních dětských pěveckých sborů v Uničově (koná se na různých místech ČR od roku 1991), jednou za dva roky Celostátní soutěž dětských pěveckých sborů Porta musicae v Novém Jičíně (od roku 1996), mládež se může účastnit každoroční Celostátní přehlídky středoškolských pěveckých sborů Opava cantat (od 2008), mezi vrcholná setkání dospělých pěveckých sborů patří Festival sborového umění Jihlava (od roku 1957). V oblasti komorní a symfonické hudby je reprezentativní celostátní přehlídkou několik etap Národního festivalu neprofesionálních komorních a symfonických těles (od roku 1991). Na řadě dílčích koncertů a pěveckých akcí se NIPOS podílí jako spolupořadatel či odborný garant.

 

D. Semináře a další vzdělávání

Tradice vzdělávacích seminářů různých úrovní provází NIPOS a jeho předchůdce od počátků. Cykly seminářů, přednášek a společných sezení doplněných koncerty v 50. letech doplnily osvětové semináře na různorodá témata. Nejpropracovanější semináře v hudební oblasti byly zprostředkovány sbormistrům. V roce 1996 vznikl z iniciativy Jaroslavy Mackové a Milana Uherka Klub sbormistrů, volný cyklus akreditovaných sbormistrovských seminářů. Během více než 20 let kontinuální činnosti po celé republice se na seminářích vystřídalo více než sto lektorů z Čech i zahraničí.

 

E. Ediční činnost

Ediční činnost Svazu osvětového a jeho dalších pokračovatelů byla od počátků bohatá a pestrá nejen počtem vytištěných knih, brožur a periodik, ale i mnohostí témat, které nabízela. V současnosti NIPOS vydává řadu publikací z oblasti amatérského umění, sborníky z konferencí, statistické sborníky a ročenky a několik specializovaných tištěných i elektronických periodik (Amatérská scéna, Kormidlo, Místní kultura, Pam pam, Tvořivá dramatika). Hudební edice se ve velké míře rozšířily po válce, kde částečně nahradily edice produkované zrušenými či transformovanými spolky či hudebními nakladatelstvími (Hudební matice Umělecké besedy, Pražský Hlahol, Oldřich Pazdírek ad.). Zejména v 50. a 60. letech vyšly stovky hudebnin pro sborový zpěv v nevalné nakladatelské úpravě, hudebniny jednoduše cyklostylované a často bez obálek, které však vycházely ve velkých nákladech a díky pečlivé distribuci došly širokého uplatnění. Později byla navázána spolupráce se státními vydavatelstvími (zejména SNKLHU, později Supraphon), které začaly sborové hudebniny vydávat, jednotlivé party vycházely dál v ÚDLUT. Se vznikem ÚKVČ se hudebninám začala věnovat větší pozornost, nabídka se rozšiřovala také v oblasti komorní a symfonické hudby a hudby dechové. Ediční oddělení shromáždilo několik odborníků specializovaných na edice, pozvedlo odbornou úroveň vydávaných partitur a tisklo také zakázané skladatele. V 90. letech vydávání instrumentální hudby zcela ustalo, vydávání sborových děl bylo finančně spojeno s partnery, kteří spolu s IPOS/NIPOS spolupořádali festival či přehlídku.

Edice dechové hudby vyšla v rozmezí let 1969–87 v 37 svazcích. Část skladeb byla vydána pro potřeby přehlídek dechové hudby (např. Národní soutěž hornických dechových orchestrů), vydávaly se rovněž skladby oceněné v soutěžích (Tvůrčí soutěž o cenu Františka Kmocha). Její další rozvoj ustal s transformací ÚKVČ, po roce 1989 se vydávání dechové hudby přesunulo na soukromé nakladatele v Čechách i v zahraničí (Kubešovo hudební vydavatelství, Michal Steranka, Jiří Vrána ad.).

Edice symfonické a komorní hudby vycházela v letech 1969–86 v 15 svazcích a zahrnovala široké spektrum skladatelů od baroka do současnosti. Navazovala na předcházející edici Repertoár instrumentálních souborů z 60. let.

Edice sborového zpěvu vycházela v letech 1968–88 v 22 svazcích. Prezentovala i tvorbu řady českých skladatelů, např. Zdeňka Lukáše a Miroslava Raichla, v návaznosti na edice z 50. a 60. let pak zejména díla domácích soudobých skladatelů. Vedle této edice paralelně vycházely vítězné skladby z Jihlavské tvůrčí soutěže pro Festival sborového umění v Jihlavě.

V roce 2012 vznikla nová edice Polyhymnia Bohemica, která vychází v několika řadách a rozvíjí vydávání not v oblasti sborového zpěvu. Řada A je zaměřena na vítězné skladby Celostátní přehlídky středoškolských pěveckých sborů Opava cantat – vyšla zde řada děl renomovaných i začínajících skladatelů (Jan Bernátek, Luboš Hána, Emil Hradecký, Jiří Churáček, Petr Koronthály, Josef Marek, Jan Nowak, Irena Szurmanová, Mikoláš Troup). Řada B zpřístupňuje skladby ze sborového archivu NIPOS, dosud nepublikované rukopisy či opisy skladeb.

 

F. Hudební knihovna a archiv

Knihovna NIPOS existuje od roku 1991 a navazuje na starší knihovní fondy, které se rozvíjely v předchozích institucích kontinuálně od roku 1906. Obsahuje všeobecný fond zaměřený na neprofesionální umělecké aktivity, divadelní a hudební fond. Hudební sekce knihovny se veřejnosti otevřela v roce 2012 a na rozdíl od své předchůdkyně, která byla i s obecnou knihovnou několikrát likvidována a redukována, se zaměřila výhradně na notovou literaturu pro dětské, středoškolské, dospělé i seniorské sbory a na sólový zpěv. Díky darům z domácích archivů jednotlivých odborných pracovníků se podařilo shromáždit část ze zlikvidovaných fondů sborových skladeb, noty pro komorní a symfonickou hudbu a hudbu dechovou se však dochovaly jen v nevýznamných fragmentech. Od roku 2012 také začala celostátní sbírka darů mezi sbormistry dětských a středoškolských sborů, kteří v několika letech věnovali knihovně řadu cenných materiálů. Jedinečný fond hudební knihovny obsahuje přes 5000 hudebnin pro sborový i sólový zpěv, což celkem činí přes 17000 zpřístupněných skladeb. Knihovna uchovává rukopisy, cyklostyly, modrotisky, opisy i tisky. Najdeme zde téměř kompletní sborová díla významných českých skladatelů (Petr Eben, Ilja Hurník, Zdeněk Lukáš, Otmar Mácha, Bohuslav Martinů, Věroslav Neumann, Jiří Teml ad.), výběr skladeb zahraničních autorů, lidové písně a jejich vícehlasé úpravy (Jaroslav Dostalík, Jaroslav Křička, Jan Malát, Jan Málek, Miroslav Raichl, Milan Uherek, Antonín Tučapský ad.) a noty z významných českých i zahraničních sborových soutěží (Festival sborového umění Jihlava, Jirkovská soutěž dětské sborové tvorby, Letenská vonička, Svátky písní Olomouc; European Music Festival for Young People (Neerpelt), Mednarodni mladinski pevski festival (Celje) ad.). Knihovna je členem Sdružení knihoven ČR, Mezinárodní organizace divadelních knihoven a muzeí a Mezinárodního sdružení hudebních knihoven, archivů a dokumentačních středisek.


Dílo

Vydavatelská činnost

 

Sborový zpěv – notové i metodické publikace (výběr)

Josef Bohuslav Foerster: České krajině, op. 63, č. 2. Mužský sbor na slova Josefa Václava Sládka (Praha, ÚDLT 1956).

Ilja Hurník: Hulánova píseň. Smíšený sbor a capella na lidový text (Praha, ÚDLT 1957).

Jiří Dvořáček: Přísaha. Mužský sbor na slova Jana Nohy (Praha, ÚDLT 1957).

Václav Felix: Chvíle. Mužský sbor a capella na slova Miroslava Floriana (Praha, ÚDLT 1958).

Karel Reiner: Tři rozmarné lidové písně v úpravě pro smíšený sbor bez doprovodu (Praha, ÚDLT 1958).

Karel Reiner: Vlak radosti pro smíšený sbor s doprovodem (Praha, ÚDLT 1958).

Jaromír Podešva: Život ženy. Smíšený sbor na slova Petra Bezruče (Praha, ÚDLT 1958).

Jaromír Podešva: Odvahu! Mužský sbor a capella na slova S. K. Neumanna (Praha, ÚDLT 1958).

Jaroslav Křička: Tři mužské sbory (Praha, ÚDLT 1958).

Jaroslav Křička: Jaro, op. 74, č. 4. Madrigal pro smíšený sbor a capella na slova Thomase Nashe (Praha, ÚDLT 1958).

Josef Stanislav: V nový život. Cyklus mužských sborů a capella, op. 40 (Praha, ÚDLT 1958).

Josef Bohuslav Foerster: Písnička, op. 67. Ženský sbor bez doprovodu na slova Marie Calmy (Praha, ÚDLT 1958).

Šest lidových písní pro mužský sbor (Praha, ÚDLT 1958).

Věroslav Neumann: Pásla husy. Česká lidová píseň v úpravě pro smíšený sbor bez doprovodu (Praha, ÚDLT 1958).

Josef Bohuslav Foerster: Pražské zvony. Mužský sbor a capella na slova Jaroslava Vrchlického (Praha, ÚDLT 1958).

Petr Eben: Láska a smrt. Cyklus smíšených sborů a capella na texty lidové poezie (Praha, ÚDLT 1959).

Jaroslav Křička: Bábinčin maršovský valčík. Pro smíšený sbor (Praha, ÚDLT 1959).

Pryč s tyrany a zrádci všemi (Praha, ÚDLUT 1959).

Anatolij Grigorjevič Novikov: Na věčné časy. Píseň o československo-sovětském přátelství (Praha, ÚDLT b. r.).

Nezáleží na voráči. Úprava české lidové písně pro smíšený sbor a capella (Praha, ÚDLT b. r).

Rudá armáda. Ruská revoluční píseň (Praha, ÚDLT b. r).

Jar. Skácel: Na našich hranicích (Praha, ÚDLT b. r).

Široky, hluboky. Úprava pro mužský sbor ze starokouřimských lidových písní (Praha, ÚDLT b. r).

Ti sedláci ubozí. Česká lidová (Praha, ÚDLT b. r).

To třeboňský doubí. Úprava jihočeské písně pro ženský sbor a capella (Praha, ÚDLT b. r).

Radim Drejsl: Ve jménu Jana Žižky (Praha, ÚDLT b. r).

Vězeňská. Úprava dělnické písně pro mužský sbor a capella (Praha, ÚDLT b. r).

Milion paží. Úprava dělnické písně pro mužský sbor a capella (Praha, ÚDLT b. r).

František Mrlík: Holuběnka letí. Nová lidová píseň pro smíšený sbor (Praha, ÚDLUT b. r).

Jan Hanuš: Chudá láska. Cyklus smíšených sborů a capella na slova lidové poezie (Praha, ÚDLT 1959).

Vladimír Sommer: Podzimní ráno. Smíšený sbor z cyklu Nové jaro (Praha, ÚDLT 1959).

Bedřich Smetana: Česká píseň. 2 sv. (Praha, ÚDLT 1959).

Jan Seidel: Narodí se! Smíšený sbor a capella na slova „Balada o nenarozeném dítěti“ J. Wolkera (Praha, ÚDLT 1959).

Pásla má milá páva. Úprava lidové písně z berounska pro ženský sbor a capella (Praha, ÚDLT 1959).

Josef Bohuslav Foerster: Rodné mluvě, op. 86. Pro mužský sbor a capella na slova Josefa Václava Sládka (Praha, ÚDLT 1959).

Ludvík Podéšť: Šoférská. Píseň z filmu Florenc 13.30 na slova Josefa Kainara (Praha, ÚDLT 1959).

Jaroslav Doubrava: Pět zpěvů o lásce pro ženský sbor na slova lidové poesie (Praha, ÚDLUT 1960).

Dmitrij Borisovič Kabalevskij: Píseň jitra, jara a míru, op. 57. Kantáta pro dětský sbor a symfonický orchestr (Praha, ÚDLT 1960).

Bohuslav Martinů: Petrklíč. Dvojzpěv na texty moravské lidové poesie pro soprán, alt, housle a klavír (Praha, ÚDLT 1961).

Karel Reiner: Píseň o vlasti. Kantáta pro smíšený sbor a orchestr (Praha, ÚDLUT 1961).

Karel Reiner: My ženem čas (Praha, ÚDLT 1961).

Ernst Toller: Dělnická píseň (Praha, ÚDLT 1961).

Miroslav Raichl: Dubinuška (Praha, ÚDLT 1961).

Otto Ferenczy: Máj (Praha, ÚDLT 1961).

Dezider Kardoš: Mierová kantáta na text P. Horova pre baryton, miešaný sbor a velký orchester (Praha, ÚDLT 1961).

Josef Boháč: Na nás to čeká (Praha, ÚDLT 1961).

Gustav Křivinka: Na paměť soudruha (Praha, ÚDLT 1961).

Václav Felix: Triumfální vteřina, op. 11 (č. 4). Smíšený sbor a capella z cyklu kosmické písně (Praha, ÚDLT 1961).

Bartolomej Urbanec: Pozdrav (Praha, ÚDLT 1961).

Jan Seidel: Romance o růži (Praha, ÚDLT 1961).

Vano I. Muradeli: Taťánuška (Praha, ÚDLT 1961).

Zdeněk Šesták: Dva sonety pro smíšený sbor a cappella (Praha, ÚDLUT 1962).

Jaromír Podešva: Tři smíšené sbory. Malé zamyšlení nad technikou a přírodou (Praha, ÚDLUT 1962).

Jaromír Podešva: Symfonietta přírody. Čtyři smíšené sbory na básně Miroslava Holuba (Praha, ÚDLUT 1962).

Věroslav Neumann: Vynášení Moreny pro ženský (dívčí) tříhlas a klavír (Praha, ÚDLUT 1962).

Věroslav Neumann: Bodlinky. Čtyři satyrické smíšené sbory (Praha, ÚDLUT 1962).

Lubor Bárta: Louky a oblaka. Cyklus písní pro dívčí trio (dětský sbor) a klavír na slova Václava Nekvindy (Praha, ÚDLUT 1962).

Jiří Válek: Sláva lidí beze jména. Malá slavnostní kantáta pro tenor sólo (ad. lib.), smíšený sbor a klavír na slova V. Závady (Praha, ÚDLUT 1962).

Miroslav Raichl: Před západem (Praha, ÚDLUT 1962).

Jan Hanuš: Sázejte stromky (Praha, ÚDLUT 1963).

Luboš Fišer: Pojeďte s námi (Praha, ÚDLUT 1963).

Zdeněk Šesták: Leť, naše holubičko bílá (Praha, ÚDLUT 1963).

Zdeněk Lukáš: Pět písní o lásce na lidovou poezii (Praha, ÚDLUT 1963).

Josef Boháč: Prstýnky. 6 drobných skladeb pro ženský sbor na básně Jana Nohy (Praha, ÚDLUT 1963).

Jiří Dvořáček: Zpěvánky s verši Zdeňka Kriebla pro dívčí nebo dětský sbor (Praha, ÚDLUT 1963).

Dmitrij Dmitrijevič Šostakovič: Poemy na slova revoljucionnych poetov. Majskaja pesnʼ, op. 88, č. 9 (Praha, ÚDLT 1963; edice Repertoár instrumentálních souborů).

Jindřich Feld: Sbory o zvířátkách na slova Františka Hrubína (Praha, ÚDLUT 1965).

Antonín Tučapský: Válíme sudy (Praha, ÚDLUT 1965).

Miroslav Raichl: Už je večer. Smíšený sbor na text Vítězslava Nezvala (Praha, ÚDLUT 1965).

Miroslav Raichl: S každým úderem. Smíšený sbor na text Roberta Gravese (Praha, ÚDLUT 1965).

Jiří Matys: Píseň o jahodě. Ženský sbor na text Jaroslava Seiferta (Praha, ÚDLUT 1965).

Ivana Loudová: Setkání s láskou. Tři mužské sbory na slova italské renesanční poezie s doprovodem flétny a klavíru (Praha, ÚDLUT 1966; Jihlavská tvůrčí soutěž 1966).

Josef Schreiber: Pět ženských sborů (Praha, ÚDLUT 1967).

Ruské a sovětské písně pro dětský sbor (Praha, ÚDLUT 1967).

Karel Janeček: Padlým, op. 26a. Cyklus mužských sborů na báseň Františka Halase (Praha, ÚDLUT 1967).

Ivana Loudová: Hádanky. Dvojhlasé sborové písně s doprovodem klavíru (Praha, ÚDLUT a Český hudební fond 1967).

Lidové písně pro školní soubory (Praha, ÚDLUT 1967).

Tříhlasé sbory pro školní soubory (Praha, ÚDLUT 1967–1968).

Ivana Loudová: Víš, proč malé medvíďátko? Z cyklu „Hádanky“ (Praha, ÚDLUT 1968; Edice sborové tvorby, řada ženských a dětských sborů).

Petr Eben: Deset dětských duet na slova Vítězslava Nezvala (výběr) (Praha, ÚDLUT 1968; Edice sborové tvorby, řada ženských a dětských sborů).

Václav Kálik: Horácká. Humoreska pro smíšený sbor na vlastní slova v lidovém tónu (Praha, ÚDLUT 1968; Edice sborové tvorby, řada smíšených sborů).

Emil Hlobil: Černá magie. Mužský sbor na báseň Jana Pilaře (Praha, ÚDLUT 1968; Edice sborové tvorby, řada mužských sborů, sv. 1).

František Kovaříček: Posmívánky na slova lidové poesie pro malý smíšený sbor a klavír (Praha, ÚDLUT 1969; Vítězné skladby jihlavské tvůrčí soutěže 1969).

Jan Málek: Dva madrigaly na básně Lawrence Ferlinghettiho (Praha, ÚDLUT 1969; Vítězné skladby jihlavské soutěže 1969).

Jaroslav J. Wolf: Tre motetti per coro místo, op. 47 (Praha, ÚDLUT 1969; Vítězné skladby jihlavské soutěže 1969).

Sborník českých lidových písní v úpravě pro smíšený sbor (Praha, ÚDLUT 11970; Edice sborové tvorby).

Klement Slavický: Madrigaly; Petr Eben: Epitaf; Bohuslav Martinů: Vynášení smrti (Praha, ÚDLUT 11970; Edice sborové tvorby).

Vítězné skladby tvůrčí soutěže XIII. festivalu vokální tvorby v Jihlavě. Ivana Loudová: Ego sapientia. Jaromír Podešva: Lunární diptych (Praha, ÚDLUT 1970; edice Sborový zpěv).

Svátky dětského sborového zpěvu. Povinné písně pro soutěž dětských pěveckých sborů v sezoně 1970–71 (Praha, ÚDLUT 1970; vybral Čestmír Stašek; Edice sborové tvorby, sv. 3).

Z vítězných skladeb jihlavské tvůrčí soutěže 1971 (Praha, ÚDLUT 1971; Edice sborové tvorby).

Album písní pro malé zpěváčky (Praha, ÚDLUT 11971; sestavila Jiřina Uherková; Edice sborové tvorby).

Písně sovětských skladatelů k 50. výročí SSSR (Praha, ÚKVČ 11972; sestavila Leona Pešková; Edice sborové tvorby, sv. 5).

Písně nového života. Sborník českých revolučních, dělnických a budovatelských písní (Praha, ÚKVČ 1973; sestavil Václav Felix; Edice sborové tvorby, sv. 6).

Petr Eben: O vlaštovkách a dívkách. Devět lidových písní pro tříhlasý ženský sbor a cappella (Praha, ÚKVČ 1973; Edice sborové tvorby, sv. 7).

Bedřich Smetana: Tři jezdci (Praha, ÚKVČ 11973; Edice sborové tvorby, sv. 8).

Zpíváme ruské a sovětské písně. Sborník úprav ruských lidových písní a sovětské sborové tvorby pro školní soubory (Praha, ÚKVČ 1974; uspořádal Ivan Sedláček; Edice sborové tvorby).

Písně přátelství. Repertoárový sborník a výběrová bibliografie pro pěvecké soubory (Praha, ÚKVČ 1978; uspořádala Jaroslava Macková s kolektivem pracovníků hudebního oddělení ÚKVČ; Edice sborové tvorby).

Repertoárový sborník pro mládežnické pěvecké sbory (Praha, ÚKVČ 1979; sestavila Marcela Mesárošová; Edice sborového zpěvu, sv. 10).

Antologie české vokální tvorby pro děti (Praha, ÚKVČ 11984; sestavil Čestmír Stašek). 

Petr Eben: Úpravy národních písní pro smíšený sbor (Praha, ÚKVČ 1985; Edice sborového zpěvu, sv. 12; notová příloha bulletinu Sborový zpěv 1985).

Sovětská vokální tvorba pro ženské a dětské sbory (Praha, ÚKVČ 1987; sestavila Jaroslava Modrochová; Edice sborového zpěvu, sv. 13).

Sovětská vokální tvorba pro smíšené sbory (Praha, ÚKVČ 1987; sestavila Jaroslava Modrochová; Edice sborového zpěvu, sv. 14).

Repertoárový sborník VI. Nové smíšené sbory na verše českých básníků (Praha a Jihlava, ÚKVČ a Dům kultury ROH 1988).

Miroslav Raichl: 10 lidových písní v úpravách pro smíšený sbor (Praha, ÚKVČ 11988; Edice sborového zpěvu, sv. 15).

Lukáš, Zdeněk: Parabolae Salomonis. Cyklus pěti smíšených sborů na latinské texty Šalamounových přísloví, op. 44 (1966) (Praha, ÚKVČ 11988; Edice sborového zpěvu, sv. 16).

Lukáš, Zdeněk: Quot sunt apes, op. 166 (1981). Rondo pro ženský sbor a cappella na slova středověké latinské studentské poezie (Praha, ÚKVČ 11988; Edice sborového zpěvu, sv. 17).

Lukáš, Zdeněk: Čtyři lidové písně z Čech a Moravy v úpravě pro smíšený sbor (Praha, ÚKVČ 11988; Edice sborového zpěvu, sv. 18).

Lukáš, Zdeněk: Cara mihi semper eris, op. 171 (1982). Smíšený sbor a cappella na slova středověké latinské studentské poezie (Praha, ÚKVČ 11988; Edice sborového zpěvu, sv. 20).

Lukáš, Zdeněk: Buď zdráva písni. Smíšený sbor a cappella na stejnojmennou báseň Václava Fischera (Praha, ÚKVČ 11988; Edice sborového zpěvu, sv. 21).

Lukáš, Zdeněk: Hejdum dá! Pro čtyřhlasý ženský (dívčí) sbor dřívka, triangl a tamburínu na slova lidové poezie (Praha, ÚKVČ 11988; Edice sborového zpěvu, sv. 22).

Vonička. Sborník dětských sborů z 1. skladatelské soutěže Letenské voničky (Praha, IPOS 11995; odborná redaktorka Jaroslava Macková).

50 lidových písní z Čech, Moravy Slezska a Slovenska v úpravách J. Dostalíka, Z. Lukáše, M. Raichla a M. Uherka pro dětský sbor (Praha, IPOS 11996; sestavili Milan Uherek a Jaroslava Macková).

Miroslav Raichl: Zahrajte tu mou... Pásmo lidových písní pro dětský sbor a klavír (Praha, IPOS 1997).

Letenská vonička 1997. Sborník vítězných skladeb ze 3. ročníku skladatelské soutěže (Praha, IPOS 11997).

Zdeněk Pololáník: Koledy. 2 pásma vánočních koled pro jednohlasý a dvouhlasý sbor s průvodem varhan (klavíru) (Praha, IPOS 11997).

Letenská vonička 1998. Ilja Hurník – Dětské sbory (Praha, IPOS a Dětský pěvecký sbor Radost Praha 1998).

Letenská vonička 1999. Miroslav Raichl – Dětské sbory (Praha, IPOS a Dětský pěvecký sbor Radost Praha 1999).

Čestmír Stašek: Hudebně pěvecký kurs pro dětské pěvecké sbory a jejich přípravná oddělení (Praha, IPOS 2000).

Čestmír Stašek: Hudebně pěvecký kurs pro dětské pěvecké sbory a jejich přípravná oddělení. Metodika (Praha, IPOS 2000).

Krása jednohlasu. Sborník jednohlasých písní s doprovodem pro dětský sbor (Praha, IPOS 12003; sestavili Alois Motýl a Jaroslava Macková).

Jan Málek: Ešče si zazpívám. 15 lidových písní z Čech a Moravy v úpravě pro školní pěvecké sbory s doprovodem zobcové flétny a kytary nebo s doprovodem klavíru (Praha, IPOS 12004).

Hradecký, Emil: Sbory a sborky pro kluky a holky. Sborník skladeb pro dětské sbory (Praha, NIPOS 12004; Praha, NIPOS 22011 – rozšířené vydání).

Malým zpěváčkům. Sborník písní pro menší děti (Praha, NIPOS 12005).

Jiří Pospíšil: I dyž žádné pole nemám (Praha, NIPOS 12011).

Sborník skladeb Jana Bernátka (Praha, NIPOS 12012; 22014; ed. Jan Pirner, edice Polyhymnia Bohemica, řada A, sv. 1).

Sborník skladeb Petra Koronthályho, Jana Bernátka a Josefa Marka (Praha, NIPOS 12014; ed. Jan Pirner, edice Polyhymnia Bohemica, řada A, sv. 2).

Marek Kopelent: Dětské sbory (Praha, NIPOS 12014; ed. Jan Pirner, edice Polyhymnia Bohemica, řada B, sv. 1).

Sborník skladeb Jiřího Churáčka a Mikoláše Troupa (Praha, NIPOS 12014; ed. Jan Pirner, edice Polyhymnia Bohemica, řada A, sv. 3).

Sborník skladeb Mikoláše Troupa, Jiřího Churáčka a Jana Nowaka (Praha, NIPOS 12015; ed. Jan Pirner, edice Polyhymnia Bohemica, řada A, sv. 4).

Sborník skladeb Jana Nowaka a Emila Hradeckého (Praha, NIPOS 12017; ed. Jan Pirner, edice Polyhymnia Bohemica, řada A, sv. 5).

Sborník skladeb Ireny Szurmanové, Luboše Hány a Jana Nowaka (Praha, NIPOS 12017; ed. Jan Pirner, edice Polyhymnia Bohemica, řada A, sv. 6).

 

Hudebně-dramatické a taneční publikace (výběr)

Marek Kopelent: Já mám koně. Taneční skladba pro děti sedmi až desetileté (Praha, ÚKVČ 11985).

Libuše Kurková – Zdeněk Lukáš: Od jara do zimy. Taneční hry (Praha, IPOS 11997, 21999).

Lenka Švandová – Edgar Mojdl: Tvořivé taneční hry s hudebním doprovodem. 17+1 tvořivých her pro děti mladšího školního věku (Praha, NIPOS 12011; společně s Edgarem Mojdlem; Edice pohyb, sv. 12).

 

Symfonická a komorní hudba (výběr)

Dmitrij Dmitrijevič Šostakovič: Slavnostní zdravice z hudby k filmu „Nezapomenutelný rok 1919“ (Praha, ÚDLUT 1963; edice Repertoár instrumentálních souborů).

Dušan Pálka: Malá serenáda pro trubku (Praha, ÚDLUT 1963; edice Repertoár instrumentálních souborů. Dechový orchestr, sv. 4).

Jan F. Fischer: Nás je víc (Praha, ÚDLUT 1963; edice Repertoár instrumentálních souborů. Dechový orchestr, sv. 5).

Jan F. Fischer: Písnička přátelům (Praha, ÚDLUT 1963).

František Adam Míča: Quartetto in B, č. 8 (Praha, ÚDLUT 1969; Edice symfonické a komorní hudby, sv. 1).

František Adam Míča: Quartetto in F, č. 9 (Praha, ÚDLUT 1969; Edice symfonické a komorní hudby, sv. 2).

Anton Filtz: Sinfonia in D (Praha, ÚDLUT 1969; Edice symfonické a komorní hudby, sv. 3).

Leopold Koželuh: Symfonie C dur; Sinfonia in B (Praha, ÚDLUT 1969; Edice symfonické a komorní hudby, sv. 4–5).

Florian Leopold Gassmann: Divertimento in G (Praha, ÚDLUT 1970; Edice symfonické a komorní hudby, sv. 6).

Jakub Jan Ryba: Pastorely (Praha, ÚDLUT 1970; Edice symfonické a komorní hudby, sv. 7).

Zdeněk Lukáš: Concerto grosso (Praha, ÚDLUT 1971; Edice symfonické a komorní hudby, sv. 8).

Josef Mysliveček: Divertiento in F (Praha, ÚDLUT 11971; Edice symfonické a komorní hudby, sv. 9).

Jan Křtitel Vaňhal: Symfonie G dur (Praha, ÚKVČ 1972; Edice symfonické a komorní hudby, sv. 10).

Josef Mysliveček: Sinfonia da orchestra con oboe e corni obligati (Praha, ÚKVČ 1972; Edice symfonické a komorní hudby, sv. 11).

Jan Křtitel Vaňhal: Serenáda in D (Praha, ÚKVČ 1974; Edice symfonické a komorní hudby, sv. 12).

Pavel Vranický: Trio h moll pro housle, violu a violoncello (Praha, ÚKVČ 1975; Edice symfonické a komorní hudby, sv. 13).

Miloš Vacek: Musica Poetica (Praha, ÚKVČ 1977; Edice symfonické a komorní hudby, sv. 14).

Evžen Zámečník: Serenata piccola per orchestra dʼarchi (Praha, ÚKVČ 1984; Edice symfonické a komorní hudby).

Jiří Matys: Hudba pro smyčce (Praha, ÚKVČ 1985; Edice symfonické a komorní hudby).

Marta Jiráčková: Ave Seikilos pro smyčce, tam-tam a velký buben (Praha, ÚKVČ 1985; Edice symfonické a komorní hudby).

Jan Slimáček: Partita danzante per archi (Praha, ÚKVČ 1985; Edice symfonické a komorní hudby).

Václav Lídl: Serenáda pro smyčcový orchestr (Praha, ÚKVČ 1985; Edice symfonické a komorní hudby).

Eduard Douša: Variace na barokní téma pro smyčcový orchestr (Praha, ÚKVČ 1985; Edice symfonické a komorní hudby).

Ivana Loudová: Hukvaldská suita pro smyčcové kvarteto (Praha, ÚKVČ 1986; Edice symfonické a komorní hudby).

Jiří Berkovec: Miniatury pro flétnu (housle) a smyčcové nástroje (Praha, ÚKVČ 1986; Edice symfonické a komorní hudby, sv. 15).

 

Dechová hudba (výběr)

Jindřich Praveček: Vlaštovičky. Intermezzo (Praha, ÚDLUT 1969; Edice dechové hudby, sv. 1).

Jiří Sternwald: Pátý jezdec. Pochod pro mládežnický dechový orchestr (Praha, ÚDLUT 1969; Edice dechové hudby, sv. 2).

Jindřich Praveček: Tluče bubeníček… Směs českých lidových písní (Praha, ÚDLUT 1969; Edice dechové hudby, sv. 3).

Antonín Ullrich: Čarodějka. Polka (Praha, ÚDLUT 1969; Edice dechové hudby, sv. 4).

Zdeněk Jonák: Tanec pro trubku a dechový orchestr (Praha, ÚDLUT 1969; Edice dechové hudby, sv. 5).

Karel Pšeničný: Plný krok. Pochod (Praha, ÚDLUT 1970; Edice dechové hudby, sv. 6).

Miloš Smatek: Pozdrav všem. Pochod pro dechový orchestr (Praha, ÚDLUT 1970; Edice dechové hudby, sv. 7).

Pavel Staněk: Romance pro tenor. Dechový orchestr (Praha, ÚDLUT 11971; Edice dechové hudby, sv. 8).

Jiří Hudec: Fox-polka pro 4 klarinety (Praha, ÚDLUT 11971; Edice dechové hudby, sv. 9).

Jindřich Praveček: Barevné fontány. Polonéza (Praha, ÚDLUT 11970; Edice dechové hudby, sv. 10).

Antonín Devátý: Strážci míru. Pochod pro dechový orchestr (Praha, ÚDLUT 1971; Edice dechové hudby, sv. 11).

Antonín Ullrich: Setkání, op. 95. Intermezzo (Praha, ÚDLUT 1971; Edice dechové hudby, sv. 12).

Zbyněk Přecechtěl: Suvenýr. Partitura pro velký dechový orchestr (Praha, ÚKVČ 11972; Edice dechové hudby, sv. 13).

Jindřich Praveček: Humoreska (Praha, ÚKVČ 11972; Edice dechové hudby, sv. 14).

Miroslav Juchelka: Dymák. Symfonický tanec (Praha, ÚKVČ 1972; Edice dechové hudby, sv. 15).

Eduard Kudelásek: Přátelské pozdravy. Směs písní SSSR (Praha, ÚKVČ 11972; Edice dechové hudby, sv. 16).

Zdeněk Lukáš: Kvapík. Vítězná skladba z rozhlasové soutěže 7 mikrofonů (Praha, ÚKVČ 11973; Edice dechové hudby, sv. 17).

Pavel Staněk: Polonéze. Partitura pro dechový orchestr (Praha, ÚKVČ 1973; Edice dechové hudby, sv. 18).

Jan Chromec: Splněné přání (Praha, ÚKVČ 1973; Edice dechové hudby, sv. 19).

Mojmír Zedník: Taneční fantasie. Partitura pro velký dechový orchestr (Praha, ÚKVČ 1973; Edice dechové hudby, sv. 20).

Zdeněk Jonák: Předehra nového života (Praha, ÚKVČ 1974; Edice dechové hudby, sv. 21).

Adolf Langer: Mladí sólisté. Malá suita pro velký dechový orchestr se sólovými nástroji (Praha, ÚKVČ 1974; Edice dechové hudby, sv. 22).

Bedřich Smetana: Hubička. Předehra k opeře pro velký dechový orchestr (Praha, ÚKVČ 1974; Edice dechové hudby, sv. 23).

Jaroslav Maren: Capriccio (Praha, ÚKVČ 1975; Edice dechové hudby, sv. 24).

Jiří Julius Fiala: Revoluční polonéza. Partitura pro velký dechový orchestr (Praha, ÚKVČ 1975; Edice dechové hudby).

Alois Palouček: Papírová serenáda (Praha, ÚKVČ 1976; Edice dechové hudby, sv. 26).

Rudolf Myška: Tanec (Praha, ÚKVČ 1976; Edice dechové hudby, sv. 27).

Miloslav Machek: Za lepší zítřek (Praha, ÚKVČ 1977; Edice dechové hudby, sv. 28).

Evžen Zámečník: No passaran! Neprojdou! Hudební obraz pro velký dechový orchestr (Praha, ÚKVČ 1977; Edice dechové hudby, sv. 29).

Jan Chromec: Sborník skladeb pro mládežnické dechové orchestry (Praha, ÚKVČ 1978; Edice dechové hudby).

Sborník skladeb pro dechové orchestry 1984 (Praha, ÚKVČ 1984; Edice dechové hudby, sv. 32).

Sborník skladeb pro dechové orchestry 1985 (Praha, ÚKVČ 1985; Edice dechové hudby, sv. 33).

Eduard Kudelásek: Scherzo brillante. Sólo pro bas-křídlovku a velký dechový orchestr (Praha, ÚKVČ 1986; Edice dechové hudby, sv. 34).

Jaroslav Maren: Gavotta (Praha, ÚKVČ 1987; Edice dechové hudby, sv. 35).

Karel Běhounek: Intráda (Praha, ÚKVČ 1987; Edice dechové hudby, sv. 36).

Pavel Staněk: Pozounové kroky (Praha, ÚKVČ 1987; Edice dechové hudby, sv. 37).

 

Statistika kultury, výzkum v oblasti neprofesionálního umění (výběr)

Statistika kultury. Základní statistické údaje o činnosti kulturních zařízení v České republice. Divadla, galerie, hvězdárny, planetária a astronomické pozorovatelny, hudební soubory, knihovny, muzea a památníky, památkové objekty (Praha, IPOS/NIPOS 1992–2008).

Dítě a umění. Význam vybraných uměleckých aktivit pro utváření osobnosti dítěte ve věku povinné školní docházky. Výsledky aplikovaného výzkumu (Praha, NIPOS 2007).

Impulzy pro umělecké vzdělávání v České republice a v Německu. Sborník příspěvků z konference. Praha 27. února 2013 (Praha, NIPOS 2013).

Amatérské umění v 21. století. Sborník příspěvků z mezinárodní konference. Náchod 4.–6. srpna 2013 (Praha, NIPOS 2013).

Literatura

I. Lexika

ČSHS.

Sigmund, Aleš Jan: Lexikon českých hudebních nakladatelů. Česká hudba a hudební nakladatelé (Sychrov 2004).

Databáze českého amatérského divadla (on-line, www.amaterskedivadlo.cz hesla: Svaz osvětový; Masarykův lidovýchovný ústav; Ústřední dům lidové umělecké tvořivosti; Ústav pro kulturně výchovnou činnost; Národní informační a poradenské středisko pro kulturu).

 

II. Monografie

Rambousek, Antonín – Trnka, Tomáš: Masarykův lidovýchovný ústav (Svaz osvětový), jeho vznik a vývoj (1906–1926) (Praha 1926)

Veselý, Jindřich: Práce a cíle naší lidové výchovy (Praha 1929).

Jírový, Zdeněk: Osvětou k svobodě. Jedna z cest české kultury k současnosti (Praha 2005).

 

III. Výroční zprávy a ročenky (výběr)

Výroční zpráva Masarykova lidovýchovného ústavu (Svazu osvětového v Praze) o činnosti od 1. ledna do 31. prosince 1930 (Praha 1931).

Výroční zpráva Masarykova lidovýchovného ústavu (Svazu osvětového) v Praze o činnosti od 1. ledna do 31. prosince 1931 (Praha [1932]).

Výroční zpráva Masarykova lidovýchovného ústavu (Svazu osvětového) v Praze o činnosti od 1. ledna do 31. prosince 1932 (Praha [1933]).

Výroční zpráva Masarykova lidovýchovného ústavu (Svazu osvětového) v Praze o činnosti od 1. ledna do 31. prosince 1934 (Praha [1935]).

Výroční zpráva Masarykova lidovýchovného ústavu Svazu osvětového v Praze o činnosti od 1. ledna do 31. prosince 1936 (Praha [1937]).

Výroční zpráva Masarykova lidovýchovného ústavu Svazu osvětového v Praze o činnosti od 1. ledna do 31. prosince 1937 (Praha [1938]).

Výroční zpráva Masarykova ústavu pro národní výchovu v Praze o činnosti od 1. ledna do 31. prosince 1939 (Praha [1940]).

Osvětový ústav v Praze. Z činnosti v roce 1966 (Praha 1966).

Ročenka 1970. K informaci odborných ústavů, kulturně výchovných zařízení a národních výborů (Praha 1970).

Ročenka Ústavu pro kulturně výchovnou činnost 1975 (Praha 1976).

Ročenka Ústavu pro kulturně výchovnou činnost v Praze (Praha 1977).

Informační a poradenské středisko pro místní kulturu. Výroční zpráva za rok 1999–2004  (Praha 2000–2005, 6 sv.).

Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. Výroční zpráva za rok 2005–2017  (Praha 2006–2018, 13 sv.).

 

IV. Sborové festivaly a celostátní přehlídky spolupořádané NIPOS

Celostátní přehlídky dětských pěveckých sborů (Uničov, Nový Jičín) – recenze, články, programové brožury, kvalifikační práce (výběr)

Program 4. národní přehlídky školních dětských pěveckých sborů Lipka. Krásná Lípa 3.–4. června 1994 (Krásná Lípa 1994).

III. celostátní soutěž dětských pěveckých sborů Nový Jičín 2000, 26.–28. října 2000 (Nový Jičín 2000).

Macková, Jaroslava: Přehlídka školních sborů podesáté (Hudební výchova 8, 2000, č. 4, s. 55–56).

Informační bulletin IV. celostátní soutěž dětských pěveckých sborů Nový Jičín 2002, 15.–17. listopadu 2002 (Nový Jičín 2002).

Macková, Jaroslava: XII. celostátní přehlídka školních dětských sborů aneb Dobrá věc se podařila (Hudební výchova 10, 2002, č. 4, s. 63–64).

Nový Jičín 2004. V. celostátní soutěž dětských pěveckých sborů, 12.–13. listopadu 2004. (Nový Jičín 2004).

Nový Jičín 2006. VI. celostátní soutěž dětských pěveckých sborů, 17.–18. listopadu 2006. Program (Nový Jičín 2006).

Macková, Jaroslava – Bohuslav Vítek – Petr Lukáš: Nový Jičín 2006 (Cantus 17, 2006, č. 4, s. 20–22).

Porta musicae Nový Jičín 2008. VII. Celostátní soutěž dětských pěveckých sborů, 21.–23. listopadu 2008. (Nový Jičín 2008).

Macková, Jaroslava: Porta musicae 2008 (Cantus 20, jaro 2009, č. 1, s. 46).

Macková, Jaroslava: Celostátní přehlídka školních dětských pěveckých sborů (Rychnov nad Kněžnou 29.–31. května 2009) (Cantus 20, podzim 2009, č. 3, s. 49–50).

Porta musicae Nový Jičín 2010. VIII. Celostátní soutěž dětských pěveckých sborů, 12.–14. listopadu 2010. (Nový Jičín 2010).

Michaela Glogarová: Celostátní soutěž dětských pěveckých sborů v Novém Jičíně (Olomouc, Univerzita Palackého, Filozofická fakulty, Katedra muzikologie 2010; bakalářská práce).

Porta musicae Nový Jičín 2012. IX. Celostátní soutěž dětských pěveckých sborů, 2.–4. listopadu 2012. (Nový Jičín 2012).

Macková, Jaroslava: Dětské školní sbory v Uničově (Cantus 25, zima 2014, č. 4, s. 44–46).

Celostátní soutěž dětských pěveckých sborů Porta musicae. Nový Jičín 1996–2014 (Nový Jičín [2014]).

XXV. celostátní přehlídka školních dětských pěveckých sborů Uničov, 29.–31. 5. 2015. Program (Uničov 2015).

25 celostátních přehlídek školních dětských pěveckých sborů 1991–2015 (Uničov 2015; ed. Jaroslava Macková).

Porta musicae Nový Jičín 2016. XI. celostátní soutěž dětských pěveckých sborů, 11.–13. listopadu 2016. Program (Nový Jičín 2016).

 

Celostátní přehlídka středoškolských pěveckých sborů (Opava) – recenze, články, programové brožury (výběr)

Novotná, Barbora: Opava cantat 2009. Celostátní přehlídka středoškolských pěveckých sborů (Cantus 21, jaro 2010, č. 1, s. 23).

Opava cantat. 5. celostátní přehlídka středoškolských pěveckých sborů. 14.–17. listopadu 2013 (Opava, Mendelovo gymnázium 2013).

Opava cantat. 6. celostátní přehlídka středoškolských pěveckých sborů. 13.–16. listopadu 2014 (Opava, Mendelovo gymnázium 2014).

Opava cantat. 7. celostátní přehlídka středoškolských pěveckých sborů. 19.–22. listopadu 2015 (Opava, Mendelovo gymnázium 2015).

Opava cantat. Celostátní přehlídka středoškolských pěveckých sborů. 24.–27. listopadu 2016. Almanach k 20. výročí přehlídky (Opava, Mendelovo gymnázium 2016).

 

Festival sborového umění Jihlava – recenze, články, programové brožury, kvalifikační práce (výběr)

Macková, Jaroslava: 38. festival sborového umění v Jihlavě (Hudební rozhledy 48, 1995, č. 10, s. 11–12).

Macková, Jaroslava: 46. festival sborového umění v Jihlavě (Cantus 14, 2003, č. 4, s. 34–35).

Jana Sedláková: Pěvecké sbory města Jihlavy (České Budějovice, Jihočeská univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra hudební výchovy 2008; magisterská diplomová práce).

Festival sborového umění Jihlava, 25.–27. června 2004 (Jihlava, Dům kultury a odborů 2004).

Festival sborového umění Jihlava, 24.–26. června 2005 (Jihlava, Dům kultury a odborů 2005).

Jiří Fuchs: Letos již 49. ročník FSU Jihlava (Cantus, 2006, č. 3 (70), s. 32–33).

Jan Maria Dobrodinský: Padesát let festivalu sborového umění v Jihlavě (Hudební rozhledy 60, 2007, č. 9, s. 13–16).

Festival sborového umění Jihlava, 27.–29. června 2008 (Jihlava, Společnost pro FSU 2008).

Festival sborového umění Jihlava, 26.–28. června 2009 (Jihlava, Společnost pro FSU 2009).

Festival sborového umění Jihlava, 25.–27. června 2010 (Jihlava, Společnost pro FSU 2010).

Festival sborového umění Jihlava 2011. 24.–26. 6. 2011 (Jihlava, Společnost pro FSÚ 2011).

Festival sborového umění Jihlava 2014. 6.–8. 6. 2014 (Jihlava, Společnost pro FSÚ 2014).

Festival sborového umění Jihlava. Programová brožura, 5.–7. 6. 2015 (Jihlava, Společnost pro FSÚ 2015).

Festival sborového umění Jihlava. Programová brožura, 3.–5. 6. 2016 (Jihlava, Společnost pro FSÚ 2016).

Daňková, Iva: Jihlavský Festival sborového umění 2016 (Cantus 27, léto 2016, č. 2, s. 8–10).

Festival sborového umění Jihlava. Programová brožura, 26.–28. 5. 2017 (Jihlava, Společnost pro FSÚ 2017).

Festival sborového umění Jihlava. Programová brožura, 25.–27. 5. 2018 (Jihlava, Společnost pro FSÚ 2018).

 

V. Články, recenze a zprávy o vzdělávacích a publikačních aktivitách a skladatelských soutěžích (výběr)

Macková, Jaroslava: Deset ročníků Klubu sbormistrů (Cantus 17, 2006, č. 3, s. 21–22).

Macková, Jaroslava: Jarní setkání klubu sbormistrů (Cantus 20, léto 2009, č. 2, s. 49).

Novotná, Barbora: Podzimní setkání semináře Klubu sbormistrů (Cantus 21, jaro 2010, č. 1, s. 25).

Zuková, Daniela: Letní seminář Klubu sbormistrů aneb jak sbormistři tráví prázdniny (Cantus 22, 2011, č. 3, s. 63).

Pirner, Jan: Jarní a letní seminář Klubu sbormistrů (Cantus 23, podzim 2012, č. 3, s. 42).

Pirner, Jan: Hudba v nás – cyklus koncertů k Roku české hudby (Cantus 26, léto 2015, č. 2, s. 19–20).

 

VI. Kapitoly v knihách a časopisech, paměti

Škoda, Kamil: Idea a skutečnost ústřední instituce české osvěty (k 75. výročí založení Svazu osvětového) (Kulturně výchovná činnost, 1982, č. 6, s. 12–20; mimořádné číslo časopisu, zde i další články k dějinám instituce, přehled ediční činnosti ad.).

Kuna, Milan: Dvakrát zrozený. Život a dílo Karla Reinera (Jinočany, H&H 12008, s. 211–227, 381).

Kuna, Milan: Střípky z bezedného deníku (Praha, La Martre 12011, s. 125–131). 

 

www.nipos.cz

www.amaterskatvorba.cz

www.amaterskedivadlo.cz

www.mistnikultura.cz

https://knihovna.nipos.cz

www.nsdb.cz

Archivalie

Národní archiv Praha (fond Ústav pro kulturně výchovnou činnost, Praha, číslo 931; fond Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, Praha, číslo 1573). 

NIPOS, osobní archivy odborných pracovníků (Jaroslava Macková, Jaroslava Modrochová).

 

Jan Pirner

Datum poslední změny: 9.1.2019