Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Kabaret Lucerna

Tisk

(Lucerna kabaret; Varieté Lucerna; Varieté-tabarin Lucerna; Divadlo miniatur Lucerna; Hašlerova scéna v Lucerně)

Charakteristika: divadlo

Datum narození/zahájení aktivity:22.9.1910
Datum úmrtí/ukončení aktivity:31.3.1923
Text
Literatura

Kabaret Lucerna (též Lucerna kabaret; Varieté Lucerna; Hašlerova scéna v Lucerně), divadlo, zahájení činnosti 22. 9. 1910, Praha, ukončení činnosti 1923, tamtéž.

 

Inspirací pro založení Kabaretu Lucerna bylo pražské vystoupení polského kabaretu Momus v červenci 1910. Svou činnost zahájil 22. září 1910 s uměleckým vedoucím Jaroslavem Kvapilem, ředitelem mezinárodního programu A. Wienem a režisérem Karlem Hašlerem, jehož Staropražské písničky zde získaly velkou popularitu a rychle se dostaly do povědomí veřejnosti. Kabaret byl v první sezóně česko-německý, od sezóny 1911/12 český.

V prvních letech zde účinkovali šansoniérky Thea Degen, Lucy Königová, Kitty Starling, či Józefa Borowska, komikové Jean Paul a Fritz Grünbaum, orientální tanečnice Mohameda a Odys, z českých umělců např. Lída Pírková-Theimerová, Ruda Velnerová, Karel Reinstein, Mirko Horský, Emil Artur Longen, Leopold Šmíd, Alois Dražil, Rudolf Vašata, Hana Müllerová, Máňa Mikolášková, Irena Vandová, Božena Vojáčková nebo Jožka Lucková.

Za války nesl kabaret název Varieté Lucerna a pod vedením Ralfa Wagnera měl opět německý program. Karel Hašler, který v roce 1915 přešel do kabaretu Rokoko, se do Lucerny k 1. listopadu 1918 vrátil a působil zde jako ředitel až do ukončení provozu v roce 1923. Zavedl opět český program a angažoval mimo jiné začínajícího Rudolfa Antonína Dvorského, který však brzy přešel do kabaretu Červená sedma. Účinkoval zde také Vlasta Burian a Ferenc Futurista, jenž od roku 1919 provozoval v Lucerně tzv. Divadlo miniatur, kde uváděl pořady sestavené z drobných činoherních útvarů (Kázání sv. Jana, Řízky, Konec lásky). Od roku 1920 se kvůli klesajícímu zájmu publika charakter Lucerny proměňoval, kabaretní prvky se postupně vytrácely a v příštím roce Hašler, který začal klást důraz spíše na hrané výstupy, změnil název na Hašlerova scéna v Lucerně. V dubnu 1923 pak podnik definitivně zanikl a na podzim téhož roku jej nahradilo divadlo Komedia s šéfrežisérem Ferencem Futuristou.


Literatura

I. Lexika

EJ.

Šormová, Eva (ed.): Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů (Praha 2000, s. 199–201).

 

II. Ostatní

Hilar, Karel Hugo: Kabaret Lucerna (Divadlo 9, 1910/11, č. 1, s. 22).

Hilar, Karel Hugo: Kabaret Lucerna (Divadlo 9, 1910/11, č. 3, s. 28).

Kabaret Lucerna (Dalibor 33, 1911, č. 28, s. 202).

Kabaret Lucerna (Dalibor 33, 1911, č. 46, s. 337).

Kabaret Lucerna (Přehled 10, 1912, č. 28–29, s. 500–501).

Deyl, Rudolf: Písničkář Karel Hašler (Praha 1968; rozšířené vyd. Praha 2007).

Černý, František: Dějiny českého divadla III (Praha 1977, s. 494).

Kazda, Jaromír: Smích červené sedmy (Praha 1981, s. 11).

Bass, Eduard: Moje kronika (Praha 1985).

Meszner, Jindřich: Od zpěvních síní k divadlům malých forem 1860–1930 (Praha 1988). Rkp.

Havel, Václav Maria: Mé vzpomínky (Praha 1993, s. 357).

Kotek, Josef: Dějiny české populární hudby a zpěvu 1 (Praha 1994, s. 192).

Kotek, Josef: Dějiny české populární hudby a zpěvu 2 (Praha 1998, s. 129).

Koukal, Milan: Dechovka (Praha 2007, s. 61–66).

Formáčková, Marie: Kdyby Lucerna promluvila (Praha 2009, s. 16).

Poštulková, Marta: České a německé kabaretní scény na českém území v prvních dvou desetiletích 20. století (diplomová práce, Univerzita Karlova, Praha 2010, s. 12–14).

Farník, Jaromír – Žitný, Radek: Ferenc Futurista. Drastický komik (Praha 2015).

 

Peter Marek

Datum poslední změny: 3.1.2018