Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Jíra, Milan

Tisk


Charakteristika: Klavírista, skladatel, aranžér

Datum narození/zahájení aktivity:7.4.1935
Text
Literatura

Jíra, Milan, klavírista, skladatel, aranžér, narozen 7. 4. 1935, Praha.

Vzdělání získal na pražské konzervatoři (klavír 1950–55 u Otty Haši, též dirigování u Bohumila Špidry) a hudební fakultě Akademie múzických umění (skladba u Pavla Bořkovce, 1955–63; Mgr. 1990), doplnil je postgraduálním studiem estetiky na filozofické fakultě University Karlovy (1966–68). Působil jako operní korepetitor v Armádní opeře 1953–55 a Národním divadle 1976–86, hudební vedoucí kabaretní skupiny Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého (1957–67, od 1963  jako hudební dramaturg), hudební redaktor v Československém rozhlasu (redakce malých hudebních žánrů, 1968–71), pedagog  tzv. Lidové konzervatoře (dnes Konzervatoř Jaroslava Ježka, skladba a aranžování, 1971–76) a pražské konzervatoře (skladba, hudební teorie, 1990–2000 zástupce ředitele). Člen hudebnických organizací Přítomnost, Umělecká beseda, Sdružení pro rozhlasovou tvorbu, Společnost českých skladatelů (1997–2003 předseda).

Rozvinul kompoziční činnost jak v oblasti hudby vážné, tak populární. V první z nich je autorem zhruba devadesáti skladeb pro různá obsazení, dále též napsal mnoho scénických hudeb pro různá divadla (nejčastěji psal pro Realistické divadlo a Ústřední loutkové divadlo); okrajově pracoval i pro film a televizi. K dílům patří televizní opera Stvořitel budoucnosti (1960, neprovedena), kantáta Nešťastná svatba (na lidovou poezii, 1955, nahrávka na CD v edici Česká soudobá hudba – vokální tvorba, Český rozhlas), osm symfonií (z nich provedeny č. 3 a 7; posledně jmenovaná nahrána na LP Panton), tři klavírní koncerty (proveden č. 1), houslový koncert, koncert pro lesní roh a orchestr, osm smyčcových kvartetů (provedeny č. 1, 3, 6, 8; 6. kvartet nahrán na LP Panton), dvě klavírní tria (provedeno č. 1), šest klavírních sonát (provedeny č. 1, 4, 5, 6, ), sonáta pro housle a klavír, dvě sonáty pro violoncello a klavír (obě provedeny), Sonata brevis pro violu a klavír, tři sonatiny pro různá obsazení, čtyři dechové kvintety (provedeny č. 1, 2, 3), tři písňové cykly (provedeny  č. 1 a 2), dva sborové cykly.

Výraznější ohlas přinesla Jírovi činnost v oblasti populární hudby, zejména jeho působení v úloze klavíristy, občasného zpěváka, moderátora, dramaturga, scénáristy volného sdružení Šanson – věc veřejná; patřil k zakladatelům sdružení. Zde bylo uvedeno na sto jeho šansonů v interpretaci zejména Aleny Havlíčkové a Ljuby Hermanové, ale též Rudolfa Pellara, Jana Faltýnka a dalších. K hlavním textařům Jírových písní patřili Ivo Štuka, Jan Petránek, Jaroslav Jakoubek, psal však též na texty Villona, Shakespeara, Havlíčka-Borovského, Nerudy, Brechta, Seiferta (např. Když vidím lodi záď) a jiných.; do repertoáru patřila např. trilogie šansonových ohlasů na postavy Cyrana a Dona Quijota. Své šansony píše Jíra na hotové texty, uplatňuje v nich bohatý rejstřík prostředků od artificiální hudby přes jazz až k folklóru. Některé šansony jsou zachyceny na LP Český šanson 1969, Český šanson 1970, Nezvalův Zpěv domova (1976), Ljuba Hermanová (1977; zde i Director-song), Večer s Ljubou Hermanovou (1983, vše Supraphon), Alena Havlíčková – Láska se oplácí (Panton 1974), dále viz nahrávky na CD Patřím k tobě – Šansony o Praze,  Smutný představení, Český šanson, Tyjátr Ljuby Hermanové.

Jíra je občas činný i publicisticky v Hudebních rozhledech, napsal též  předmluvu k publikaci Variace (Praha 1977, Český fonoklub Jonáš).
Literatura
I. Lexika
ČSHS.
ČSS.
EJ.
Kdo je kdo v České republice na přelomu 20. století (Praha 1998).
Who Is Who (Cambridge).

II. Ostatní
Sborník k 175. výročí konzervatoře (Praha 1986).
Kotek, Josef: Šansony versus normalizace (Melodie 28, 1990 č. 8, s. 232–233).
Zapletal, Petar: Se šansony napříč desetiletími (Hudební rozhledy 47, 1994, č. 4, s. 17).
Šmolík, Jan: Šanson, věc skoro veřejná (Hudební rozhledy 54, 2001, č. 3, s. 20–21).
Borská, Ilona: Opravna duší – založeno 1969 (Praha 1994, AHUV; slavnostní program k 25. výročí).

Josef Kotek – Ivan Poledňák
Text

Datum poslední změny: 21.1.2009