Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Severočeské divadlo opery a baletu Ústí nad Labem

Tisk

(Městské divadlo Ústí nad Labem; Státní divadlo v Ústí nad Labem; Slovanské divadlo Beneše a Stalina; Ústecko-karlovarská zpěvohra; Divadlo Zdeňka Nejedlého; Krajské oblastní divadlo Ústí nad Labem - Krajské krušnohorské divadlo; Divadlo opery a baletu Zdeňka Nejedlého Ústí nad Labem; Státní divadlo Zdeňka Nejedlého Ústí nad Labem)

Charakteristika: divadlo

Datum narození/zahájení aktivity:21.9.1909
Text
Literatura

Severočeské divadlo opery a baletu Ústí nad Labem (Městské divadlo v Ústí nad Labem; Slovanské divadlo Beneše a Stalina; Státní divadlo Zdeňka Nejedlého; Severočeské divadlo opery a baletu), divadelní instituce, zahájení činnosti 21. 9. 1909, Ústí nad Labem.

 

Divadlo bylo postaveno v roce 1908 podle projektu Alexandra Grafa pod dohledem měšťanského zastupitelstva a sbírky obyvatelů německého okruhu. Slavnostní otevření zahájila Grillparzerova hra Sapfó s Marii Pospíšilovou (Pospischil) v hlavní roli, která zde další čtyři roky působila na pozici ředitelky divadla. Na programu byla především klasická dramata, hry moderních autorů typu Gerharda Hauptmanna, dobová díla berlínských a vídeňských scén, ale také opery a operety ve špičkovém obsazení. Vysokou úroveň provozu ztížila léta první světové války. Až po roce 1918 se na program dostala i česká díla. Bylo dohodnuto dělení subvence mezi obě národnosti a německou stranou bylo doporučeno oddělit hrací doby na německé a české. Další rozkvět divadlo zažilo pod vedením Alfreda Hüttiga v letech 1920-41 (kromě přestávky v letech 1929–33), který pro repertoár vybíral špičkové autory, a to klasiky jako Shakespeare, Molière, Goethe, ale zároveň uváděl i mladé autory, jejichž věhlas se teprve vytvářel (např. Rabindranáth Thákur: Poštovní úřad). Podle pražského příkladu pořádal květnové festivaly (Maifestspiele), organizoval představení pro mládež a zvláštní dělnická představení. Z hostujících umělců vynikali Alexandr Golling, Paula Wessely, Victor Braun a také celé soubory Saského státního divadla nebo Nového německého divadla v Praze. Přetrvávající finanční problémy vedly k pronájmu divadla obchodníku Franzu Josefovi Deliusovi z Brém (1929–31). Výrazným mecenášem divadla se stala paní Schichtová a Hüttig se vrátil na svou pozici. Svá představení měl i nově ustavený Divadelní spolek (1934). Činnost divadla neustále narušovaly politické spory. Významným počinem ústecké opery bylo také uvedení opery Leoše Janáčka Káťa Kabanová 25. března 1935. Na scéně se střídala špičková díla a jejich provádění byla na vysoké úrovni. V činohře, v opeře či operetě zůstal zastoupen i lehčí žánr, dobové hry a operety. Jednalo se o pestrý repertoár se záměrem udržet pověst a kvalitu divadla. Přes veškeré subvence a příspěvky mecenášů bylo divadlo i nadále prodělečné. V říjnu 1938 se dostalo pod vedení nacistů, uvádělo německá díla, ale v roce 1944 byl jeho provoz zastaven.

V květnu 1945 byla budova ústeckého divadla převedena pod správu českých orgánů a divadlo přejmenováno na Slovanské divadlo Beneše a Stalina, ale po šesti týdnech opět změnilo název na Městské divadlo v Ústí nad Labem. V té době se ustanovil činoherní soubor, který pod vedením ředitele Zdeňka Vyskočila realizoval 28. července 1945 svou první premiéru – Tylovu Fidlovačku a následně Smetanovu Prodanou nevěstu.

Divadlo se stalo také působištěm nově založeného Městského symfonického orchestru, který vedl Jaroslav Kubánek a později i Václav Kafka a František Achac. V prosinci 1945 nastoupil do funkce ředitele divadla Karel Jičínský. Po jeho nástupu se brzy začaly poměry v divadle komplikovat. V souboru činohry docházelo ke konfliktům, až nakonec došlo k rozštěpení souboru a po ukončení sezóny 1945/46 byl soubor rozpuštěn.

Dnem 1. srpna 1946 byla zřízena Ústecko-Karlovarská zpěvohra, která působila v zimních měsících v Ústí nad Labem a v letních měsících v Karlových Varech. Součástí zpěvohry se stal Městský symfonický orchestr v Ústí nad Labem, doprovázející ústecká představení. Karlovarská představení byla v režii tamějšího lázeňského orchestru. První premiérou zpěvohry byl Smetanův Dalibor (16. srpna 1946 v Karlových Varech a 28. září 1946 v Ústí nad Labem). V tomtéž roce zahájil v ústeckém divadle také operetní soubor a byl zřízen i provozní balet, který působil v tanečních výstupech oper a operet. Provozní podmínky jednotlivých složek se měnily a až v roce 1952 po znovunabyté samostatnosti se situace stabilizovala. Divadlo získalo zpět své renomé. Nejvýznamnějším dramaturgickým počinem tohoto období bylo uvedení cyklu Smetanových oper na jaře v roce 1954, kdy bylo s výjimkou Libuše uvedeno celé Smetanovo operní dílo. O vynikající úrovni ústecké opery svědčí i to, že získala vletech 1948, 1950, 1952 a 1954 vítězství v celostátní soutěži Divadelní žatvy. Vrcholem desáté operní sezóny bylo nastudování Mozartovy opery Così fan tutte, která byla v červnu 1956 vysílána Československou televizí přímým přenosem z divadla Jiřího Wolkera v Praze. Na místo šéfa opery se vrátil Josef Bartl a jako první uvedl operu Krútňava, jejíž premiéry se zúčastnil také její autor Eugen Suchoň. V roce 1956 soubor absolvoval i výjezd do Drážďan, kde uvedl Smetanovu Prodanou nevěstu.

V letech 1967–68 prošlo divadlo rozsáhlou rekonstrukcí a také změnou názvu na Státní divadlo Zdeňka Nejedlého. Od roku 1972 k němu bylo přičleněno Činoherní studio. Další rekonstrukci a dostavbu započalo divadlo v roce 1987 a soubor byl přesunut do náhradních prostor Domu kultury. V roce 1990 bylo divadlo přejmenováno na Státní divadlo v Ústí nad Labem. Od počátku sezóny 1991/92 se soubory opery i baletu připravovaly na zahájení provozu v rekonstruovaném divadle. Otevření divadla stanoveného na prosinec 1992 bylo odloženo z finančních a provozních důvodů. Počátkem roku 1993 byl řízením divadla pověřen František Ulma. Soubory opery a baletu hrály výhradně na zájezdech z důvodu ukončení podnájmu v Domu kultury. 23. září 1993 bylo Státní divadlo v Ústí nad Labem přejmenováno na Městské divadlo Ústí nad Labem a budova divadla byla slavnostně znovuotevřena 8. října 1993. Repertoár se zaměřuje na mezinárodní klasická díla. V roce 2003 získálo Městské divadlo čestnou cenu Libušku, udělenou laickou porotou na festivalu Opera 2003 v Národním divadle, za inscenaci Čajkovského Evžena Oněgina. 1. července 2004 bylo Městské divadlo Ústí nad Labem opět přejmenováno na Severočeské divadlo opery a baletu Ústí nad Labem.


Literatura

I. Lexika

ČSHS.

Šormová, Eva (ed.): Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů (Praha 2000).

 

II. Ostatní

Ročenky Česká divadla, Divadelní ústav (Praha 1960–2003).

Trägrová, Jarmila (ed.): Severočeské profesionální divadlo 1945–1982. Výběrová bibliografie (Ústí nad Labem 1987).

Muška, Ladislav: Hrrrůůůzzy ústecké opery (Ústí nad Labem 2000).

Železná, Eva: Sto let ústeckého divadla (Ústí nad Labem 2009).

 

www.operabalet.cz

http://encyklopedie.idu.cz

 

Petra Wiedermann

Datum poslední změny: 1.1.2018