Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Pokorný, Gotthard

Tisk


Charakteristika: regenschori, houslista, varhaník a skladatel

Datum narození/zahájení aktivity:16.11.1733
Datum úmrtí/ukončení aktivity:4.8.1802
Text
Literatura

Pokorný, Gotthard, regenschori, houslista, varhaník a skladatel, narozen 16. 11. 1733, Český Brod, zemřel 4. 8. 1802, Brno.

 

Pocházel z českobrodské měšťanské rodiny. Hudební vzdělání získal u tamního kantora a varhaníka Václava Vrabce (1707–60), jehož byl posléze pomocníkem. Současně u něj také bydlel. Později zamýšlel vydat se na studijní cestu do zahraničí. Jeho cesta není doložena, ale hudebniny z jeho sbírky, která se částečně dochovala v hudebním fondu brněnského svatopetrského chrámu, naznačují, že mohl navštívit Vídeň či dokonce Itálii. Záhy se trvale usadil v Brně, kde byl roku 1760 jmenován po náhle zemřelém Janovi Metoději Zardovi (asi 1715–60) regenschorim na Petrově. Sám vynikající houslista a varhaník výrazně pozvedl hudební úroveň tehdejšího kolegiátního chrámu, který byl za jeho působení povýšen roku 1777 na katedrálu. Z jeho tří dětí se nejstarší Marie Magdalena (narozena 1766) stala hudebnicí a proslula jako houslistka a klavíristka. Pokorný s ní také vystupoval při svých soukromých brněnských produkcích. Svědectví o jejich společné hře zachoval hudební historik Bohumír Dlabač (1758–1820), když je 15. 9. 1788 v Brně navštívil. Pokorný Dlabačovi, s kterým se znal ještě ze svého rodiště, poskytl pro jeho lexikografická díla vedle údajů o sobě a své dceři pravděpodobně také informace o dalších hudebnících působících v Brně. Když v roce 1802 Pokorný vážně onemocněl a na postu ředitele petrovského kůru jej vystřídal dosavadní tenorista v brněnském kostele sv. Jakuba Karel Nanke (1768–1831), předal pravděpodobně svou rozsáhlou sbírku hudebnin do majetku brněnské kapituly. Ještě téhož roku zemřel. Gotthard Pokorný byl patrně plodným a oceňovaným skladatelem. Komponoval instrumentální (houslové koncerty, klavírní partity) a především chrámové skladby (mše, litanie, nešpory), které jsou relativně hojně rozšířeny v českých hudebních sbírkách a inventářích. Není ovšem často jednoznačné, zde se jedná o skladby jeho, či jiných hudebníků téhož příjmení, zvláště Františka Xavera Pokorného (1729–94), jemuž jsou pravděpodobně některá z děl Gottharda Pokorného mylně připisována.


Literatura

I. Lexika

[Dlabacz, Johann Gottfried:] Versuch eines Verzeisses der vorzüglichern Tonkünstler in oder aus Böhmen (in: Riegger, Joseph Anton von (ed.): Materialien zur alten und neuen Statistik von Böhmen 12, Leipzig; Prag 1794, s. 270-271).

Meusel, Johann Georg: Teutsches Künstlerlexikon oder Verzeichniss der jetztlebenden Teutschen Künstler (Lemgo 18092).

Dlabacz 1815.

Gerber2.

John Sainsbury: A Dictionary of Musicians from the Earliest Ages to the Present Time. Comprising the Most Important Biographical Contents of the Works of Gerber, Choron, and Fayolle, Count Orloff, Dr. Burney, Sir John Hawkins &tc. &etc. Together with Upwards of a Hundred Original Memoirs of the Most Eminent Living Musicians; and a Summary of the History of Music (London 1827).

Schilling, Gustav: Encyclopädie der gesamten musikalischen Wissenschaften oder Universal-Lexicon der Tonkunst (Stuttgart 1837).

Gathy, August: Musikalisches Conversations-Lexikon. Encyklopädie der gesammten Musik-Wissenschaft für Künstler, Kunstfreunde und Gebildete (Hamburg 1840).

Schilling, Gustav: Encyclopädie der gesamten musikalischen Wissenschaften oder Universal-Lexicon der Tonkunst (Stuttgart 18412).

Gaßner, Ferdinand Simon: Universal-Lexikon der Tonkunst (Stuttgart 1849).

Bernsdorf, Eduard: Neues Universal-Lexikon der Tonkunst (Offenbach 1861).

Wurzbach, Constantin von: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Österreich (Wien 1872).

Eitner, Robert: Biographisch-bibliographisches Quellen-Lexikon der christlichen Zeitrechnung bis zur Mitte des neunzehnten Jahrhunderts (Leipzig 1904).

OSN.

Černý, Arnošt: Nový kapesní slovník hudební (Třebíč 1914).

Komenského slovník naučný (Praha 1938).

ČSHS.

New Grove1.

New Grove2.

MGG2.

Boer, Bertil van: Historical Dictionary of Music of the Classical Period (Lanham 2012).

 

II. Ostatní

d‘Elvert 1873 (I, s. 254, II, s. 158).

Srb Debrnov, Josef: Dějiny hudby v Čechách a na Moravě (Praha 1891, s. 71).

Žídek, František: Čeští houslisté tří století (Praha 1979, s. 24).

Žídek, František: Čeští houslisté tří století (Praha 19822, s. 24).

Straková, Theodora: Hudba na Petrově v 17. až 18. století (Časopis Moravského muzea. Vědy společenské 69, 1984, s. 112–113).

Straková, Theodora: Hudba na Petrově v 18. a 19. století (Časopis Moravského muzea. Vědy společenské 70, 1985, s. 181–187).

Berkovec, Jiří: České pastorely (Praha 1987, s. 75).

Štědroň, Miloš: Mozartovská glosa (Rok. Revue otevřené kultury 2, 1991, č. 3, s. 49–51).

Žůrek, Pavel: Jan Brixides (bakalářská diplomová práce FF MU, Brno 2004, s. 4–5).

Aschenbrenner, Vít: Jezuitská kolej v Klatovech v 17. – 18. století jako platforma vzájemného prolínání české a německé hudební kultury období baroka (in: Česko-německé hudební vztahy v minulosti a současnosti. Ústí nad Labem 2008, s. 66–77).

 

Vlastimil Tichý

Datum poslední změny: 3.9.2015