Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Jiránek, František

Tisk

(psán také Gyranek, Giranek, Giraneck, Antonín)

Charakteristika: skladatel a houslista

Datum narození/zahájení aktivity:24.7.1698
Datum úmrtí/ukončení aktivity:Drážďany
Text
DíloLiteratura

Jiránek, František (psán také Gyranek, Giranek, Giraneck, Antonín), skladatel, houslista, narozen 24. 7. 1698, Lomnice nad Popelkou, zemřel 1778, Drážďany.

 

Přesné datum narození Františka Jiránka je známo díky dochovanému zápisu v matrice fary v Lomnici nad Popelkou. Z dalších dokumentů lze také vyčíst, že jeho rodiče byli přinejmenším již druhou generací tohoto rodu žijícího v Lomnici a otec byl patrně hospodářem na malém gruntu.

O dětství ani vzdělání skladatele nejsou doloženy žádné informace, muzikolog Václav Kapsa se domnívá, že patrně nebyl ani žákem od Lomnice nepříliš vzdáleného jičínského jezuitského gymnázia, protože zdejší knihy žáků jeho jméno neuvádějí. První zprávy o jeho životě se pojí až s jeho přítomností u dvora hraběte Václava Morzina. Poprvé zde jeho jméno figuruje v účtech z roku 1718, kdy je označen jako „Page Gyranek“, tedy patrně patřil k blízkým služebníkům hraběte. Se stejným označením se objevuje také o tři roky později.

V letech 1724 a 1725 pobýval v Itálii, což dokládá účetní kniha hraběte Morzina. Zde uvedené záznamy dokumentují zasílání různých peněžních částek Jiránkovi přímo do Benátek, kde se s největší pravděpodobností školil u samotného Antonia Vivaldiho. Ten pro Morzina působil jako „maestro di musica in Italia“. Z účtů plyne, že Jiránek pobýval na náklady hraběte v Itálii přinejmenším do poloviny roku 1726. Žádné bližší informace o průběhu jeho benátského školení nejsou známy, ač jeho blízký kontakt s Vivaldim a jeho kompozičním stylem dokládá dobová záměna dvou Vivaldiho koncertů za Jiránkovy.

Po návratu z Itálie fungoval Jiránek nadále u Morzina a po nějakou dobu bydlel v domě dalšího člena hraběcí kapely, fagotisty Antonína Mösera. Ve stejné době také snad získal od hraběte propuštění ze služby (není jisté, že byl skutečně poddaným) a oženil se Annou Dorotou. Jako svobodní byli oba uvedeni v matrice při křtu prvorozeného syna Františka Pavla 27. ledna roku 1728. Syn po dvou měsících zemřel a podobně se vedlo o rok a půl později dceři Marii Anně. Další zápis v malostranské matrice narozených dokládá křest Marie Anny Dorothey 29. ledna 1731, otec byl podobně jako ve všech předchozích matričních zápisech označen jako „musicus apud Ill. D. Comitem Wenc. Morzin“. Poslední stopa Jiránkovy rodiny a jeho pražského pobytu je z roku 1738, kdy ve věku 35 let zemřela jeho žena.

Václavu Kapsovi se podařilo doložit další Jiránkův pobyt, a to od počátku 40. let v Drážďanech. Zde byl v letech 1742–63 členem soukromé kapely hraběte Heinricha von  Brühla. Na základě výše platu, který činil 500 tolarů a Jiránek tak byl nejlépe placeným členem kapely, lze usuzovat, že se patrně dělil o funkci s houslistou Christinanem Friedrichem Hornem, jenž byl koncertním mistrem.

V roce 1763 zemřel hrabě Brühl a dvorní kapela byla rozpuštěna. Další Jiránkovy osudy nejsou známy. Neví se ani, kdy se podruhé oženil, ačkoliv se mu v Drážďanech narodilo osm dětí. Posledním doložitelným záznamem je datum úmrtí v roce 1778.

Poněkud problematická je otázka identity dalších skladatelů známých pod jménem Jiránek. V různých hudebních slovnících figuruje skladatel a houslista jménem Antonín Jiránek. Ulrike Kollmar ve své práci vyjádřila domněnku, že se jedná o skladatele totožného s Františkem Jiránkem a tento fakt poté potvrdil i Václav Kapsa. Jméno Antonín Jiránek poprvé přináší ve svém lexikonu Dlabač, který ovšem patrně chybně ztotožnil Jiránka s jedním ze členů náboženského bratrstva sv. Barbory při kostele sv. Mikuláše na Malé Straně. Chybu naznačují i rukopisy dochovaných Jiránkových skladeb, o nichž se v příslušném hesle o Jiránkovi Dlabač zmiňuje. V žádném z těchto pramenů se jméno Antonín neobjevuje, zato je zde pětkrát uvedeno jméno František, případně Giovanne (Johann, Jan).

Jiránkova tvorba sestává výhradně z instrumentálních skladeb, přičemž převažují sólové koncerty. Vedle virtuózních skladeb pro housle se v jeho díle objevuje mnoho náročných koncertů pro fagot a hoboj, tedy nejvíce exponované nástroje Morzinovy kapely. V jeho tvorbě lze sledovat dvě stylové vrstvy. Starší, kam patří zvláště sólové koncerty, jejichž podoba prozrazuje skladatelovo školení v Itálii a zkušenosti nabyté v Morzinově kapele, a novější, ve které převládá galantní styl, reprezentovaný triovými sonátami a sinfoniemi.


Dílo

Dílo hudební

 

Seznam skladeb vychází z katalogu Jiránkových děl pořízený Václavem Kapsou v publikaci Hudebníci hraběte Morzina. Příspěvek k dějinám šlechtických kapel v Čechách v době baroka.

 

Orchestrální skladby

Sinfonia C dur, D-Dl, Mus. 4076-N-1

Sinfonia D dur, CZ-Pk, 3 C 277

Sinfonia D Dur, D-Ds, 3066/2

Sinfonia F dur, CZ-Pk, 3 C 278

Sinfonia B dur, D-DS, 3066/1

 

Koncerty pro housle

Koncert D dur, S-Skma, VOB-R; D-RH, Mus. 252

Koncert d moll, D-DI, Mus. 4076-O-1

Koncert Es dur, S-Skma – VOB-R; US-BE, MS 487 A-E

Koncert F dur, S-SWI, Mus. 2044

Koncert A dur, D-DS, Mus. ms 336/6

 

Koncerty pro flétnu

Koncert D dur

Koncert D dur, D-DS, 5108

Koncert G dur, S-Skma, FbO-R

 

Koncerty pro hoboj

Koncert C dur, US-Wc, M1022.G81P

Koncert F dur, D-DS, Mus. ms 336/5

Koncert B dur, D-DS, Mus. ms 336/7, S-Skma, FbO-R

Koncert B dur, D-DS, Mus. ms 336/2

 

Koncerty pro fagot

Koncert C dur, D-DS, Mus. ms. 336/4

Koncert F dur, D-DS, Mus. ms. 336/3

Koncert G dur, D-DS, Mus. ms. 336/8

Koncert g moll, D-DS, Mus. ms. 336/1

 

Ostatní koncerty

Koncert pro flétnu, housle a violu d´amore A dur, GB-LBl, Add. 32.157

 

Triové sonáty

Triová sonáta F dur, CZ-Pk, 3 C 276

Triová sonáta G dur, D-B, Mus. ms. 7640/1

Triová sonáta A dur, D-Lem, PM 5037

Triová sonáta A dur, CZ-Pk, 3 C 275

Triová sonáta B dur, D-B, Mus. ms. 7640/2

 

Sólové sonáty

Sonáta C dur, D-Bsa, SA 4110

Sonáta F dur, D-BSA, SA 4110

 

Incerta a nedochované skladby

Koncert D dur pro housle

Koncert D dur pro flétnu

Koncert C dur pro housle

Koncert D dur pro housle

Koncert D dur pro housle

Koncert Es dur pro housle

Koncert Es dur pro housle

Koncert F dur pro housle

Koncert F dur pro housle

Koncert A dur pro housle

Koncert A dur pro housle

Koncert B dur pro housle

Koncert B dur pro housle

Koncert B dur pro housle

Koncert G dur pro violu

Koncert A dur pro flétnu

Koncert D dur pro flétnu

Partita D dur

Partita F dur

Partita F dur

 

Edice

Anton Jiránek: Trio in A dur für 2 Violinen und Violoncell (Hugo Riemann (ed.), Lipsko, Collegium musicum, 1904).

Anton Giranek: Concerto B-Dur für Oboe, Streicher und Basso continuo. Ausgabe für Oboe und Klavier (Bernhard Grundner (ed.), Mnichov 1999).

Anton Giranek: Concerto F-Dur für Oboe, Streicher und Basso continuo. Ausgabe für Oboe und Klavier (Bernhard Grundner (ed.), Mnichov 2000).

Literatura

I. Lexika

Dlabacz.

ČSHS.

 

 

II. Ostatní

Červenka, František: Fagottkonzerte tschechischer Meister des 18. Jahrhunderts (In: Fagot forever. Eine Festgabe für Karl Ohlberger zum achtzigsten Geburtstag, Wilhering 1992, s. 21–27).

Volek, Tomislav: České zámecké kapely 18. století a evropský hudební kontext (Hudební věda 34, 1997).

Kapsa, Václav: Kapela hraběte Václava Morzina (disertační práce, FF UK, Praha, 1999).

Kollmar, Ulrike: Gottlob Harrer (1703-1755), Kapellmeister von Brühl am sachsisch-polnischen Hof und Thomaskantor in Leipzig. Mit einem Werkverzeichnis und einem Katalog der Notenbibliothek Harrers (Schriften zur mitteldeutschen Musikgeschichte der Standigen Konferenz Mitteldeutsche Barockmusik in Sachsen, Sachsen-Anhalt und Thuringen e. V., sv. 12 (Beeskow 2006).

Volek, Tomislav: Antonio Vivaldi a česká šlechta (Opus musicum č. 4, 2008).

Kapsa, Václav: Hudebníci hraběte Morzina. Příspěvek k dějinám šlechtických kapel v Čechách v době baroka (Praha 2010).

 

Michaela Macháčková

Datum poslední změny: 12.1.2016