Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Janský, František

Tisk


Charakteristika: Hornista, skladatel a hudební pedagog

Datum narození/zahájení aktivity:8.10.1885
Datum úmrtí/ukončení aktivity:18.6.1961
Text
Literatura

Janský, František,hornista, skladatel a hudební pedagog, narozen 8. 10. 1885, Jilemnice, zemřel 18. 6. 1961, Brno.

Základy hudebního vzdělání získal u Františka Kmocha, k němuž dojížděl na hodiny od rodičů z Přelouče; u něj se seznámil s hrou na housle a klavír. Poté studoval na pražské konzervatoři (1901−07), a to hru na lesní roh u Antonína Janouška a hudební teorii u Karla Steckera. Po absolutoriu odešel do Petrohradu, kde byl členem operního orchestru, dále přesídlil do orchestru ve Lvově (1909) a vzápětí do Wiener Philharmoniker a Tonkünstler orchestru (od 1910). Mimo to byl členem Lhotkova kvarteta lesních rohů, s nímž absolvoval umělecké zájezdy (například do Drážďan). Před první světovou válkou působil krátce v orchestru opery Národního divadla v Brně. Za války byl zpočátku u vozatajstva, poté byl převelen do Budapešti (1915), kde byl zároveň členem vojenského symfonického orchestru, s nímž koncertoval po celém Maďarsku. Roku 1916 působil krátce v orchestru v rumunské Kluži, vzápětí ale nastoupil na italskou frontu k rakouské vojenské kapele (1917). Z armády však dezertoval a až do skončení války se skrýval v Olomouci. V roce 1919 byl Františkem Neumannem angažován do orchestru opery Národního divadla v Brně; téhož roku se stal prvním profesorem brněnské konzervatoře, který vyučoval hru na lesní roh (1919−28). V roce 1942 byl penzionován, ještě tři roky však pracoval jako archivář brněnského divadla (do 1945). Jako hudebník i pedagog byl oblíben pro svoji skromnost a zodpovědný přístup; coby hráč byl ceněn pro jemnost a pevnost tónu.

Věnoval se také skladatelské činnosti. Napsal Vojenskou symfonietu, dále suitu a symfonickou báseň Ondráš a Juráš, které v roce 1955 ocenil Český hudební fond, či kantátu pro sóla, sbor a dechovou hudbu Lidé v přilbě. Na deskách Ultraphonu je dochován jeho Ruský tanec a polka Lidka. Z dalších jeho kousků je známá polka Brněnská a Myslivecká či některé valčíky. Napsal i několik operet a skladby pro symfonický orchestr. Celkově se zabýval převážně komponováním skladeb populárního rázu, často také různá díla instrumentoval a upravoval pro četná zahraniční vydavatelství. Angažoval se ve vzdělávacích kurzech pro kapelníky. V Brně působil také jako dirigent operetního orchestru v Dělnickém domě v Husovicích a Židenicích či jako instruktor Švermova závodního dechového orchestru.


Literatura

PHSN.

ČSHS.

Klára Kolofíková

Datum poslední změny: 3.10.2011