Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Suda, Stanislav 2)

Tisk


Charakteristika: Flétnista, skladatel a hudební pedagog

Datum narození/zahájení aktivity:30.4.1865
Datum úmrtí/ukončení aktivity:1.9.1931
Text
Literatura

Suda, Stanislav, flétnista, skladatel a hudební pedagog, narozen 30. 4. 1865, Starý Plzenec, zemřel 1. 9. 1931, Plzeň.

Po infekční chorobě v kojeneckém věku oslepl. Přesto se od šesti let začal učit hrát na klavír. V devíti letech byl umístěn v pražském ústavu nevidomých na Hradčanech, kde začal hrát na housle a flétnu a přes zákaz vedení ústavu tajně připojil i klavír. V hudebně-teoretických disciplínách se vzdělával jako soukromý žák varhanické školy u Františka Zdeňka Skuherského. V roce 1881 mu zemřel otec a Suda se vrátil do Seče u Blovic, kde žila jeho matka a sourozenci. Již jako čtrnáctiletý se hrou na flétnu podílel na koncertě barytonisty Leopolda Stropnického. Po odchodu z Prahy uspořádal několik koncertů ve prospěch obnovy vyhořelého Národního divadla. Jako flétnista se dostal až do Německa. V roce 1887 se rodina trvale usadila v Plzni, kde se Suda stal učitelem hudby a ladičem pian. Podle potřeby účinkoval jako klavírista na koncertech. Brzy začal komponovat, ale skladeb z tohoto období se zachovalo málo. Na popud člena plzeňského divadla Karla Želenského začal pracovat na své první jednoaktové opeře U božích muk (libreto Karla Želenského na slovenský text). Dílo bylo vzápětí s úspěchem uvedeno v Plzni a posléze i v Národním divadle v Praze (1987 a 1898). Suda se zde vědomě hlásil ke smetanovskému odkazu. Klavírní výtah opery vydalo Urbánkovo nakladatelství ještě před premiérou. Další opera Lešetínský kovář vznikla v letech 1900–02. Opera o třech jednáních měla premiéru opět v Plzni (1909) a byla uvedena také v pražském Divadle na Vinohradech (1909). Tříaktová opera Bar Kochba měla v Plzni premiéru v roce vzniku (1905). Opera Il divino Boemo o třech jednáních z let 1909–12 se premiérovala opět v Plzni (1927). Poslední nedokončená aktovka Haydnova nevěsta je z roku 1931.

Po přelomu století začal Suda komponovat také skladby symfonické, např. Tarantula, kterou uvedla Česká filharmonie. Svými symfonickými skladbami se po první světové válce začal hlásit k předním soudobým českým komponistům (Česká moderna). Symfonické básně Slepcova píseň a Hudba světlem i velká symfonie Život ve tmách (z let 1921–23) vyjadřují citový život slepce, čímž upoutaly pozornost hudební veřejnosti. Jako reprezentační díla Stanislava Sudy byla rovněž provedena Českou filharmonií.


Literatura

Špelda, Antonín: Průvodce hudební Plzní (Plzeň 1960 s. 28).

Špelda, Antonín: Hudební místopis Plzeňska (Plzeň 1969, s. 81).

Jaroslav Fiala

Datum poslední změny: 9.2.2009