Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Slezský hudební archiv

Tisk


Charakteristika: hudebně dokumentační instituce

Datum narození/zahájení aktivity:0.0.1951
Text
Literatura

Slezský hudební archiv, hudebně dokumentační instituce, zahájení činnosti 1951, Opava.

 

Slezský hudební ústav vznikl v Opavě z podnětu Bohumíra Štědroně. Fungoval při Slezském studijním ústavu a jeho cílem bylo shromáždit, utřídit, odborně popsat (zkatalogizovat) a uchovat soubor hudebních památek psaných a tištěných, které se dochovaly díky skladatelům, spolkům nebo církevním institucím ve Slezsku. Konkrétně se jednalo zejména o staré rukopisné a tištěné hudebniny z kůrů nebo zámků, žádosti a dekrety hudebníků, statuta literátských bratrstev a fundačních kapel, inventáře hudebnin a hudebních nástrojů, zápisy pěveckých a hudebních spolků, propagační a kritický materiál, dále hudební nástroje, ikonografické prameny jako fotografie souborů a umělců, kresby, portréty, busty a v neposlední řadě též rozmanité didaktické pomůcky nebo další relevantní archiválie. Z hudebních nástrojů byl kladen důraz na lidové nástroje a varhany s popisem jejich výrobních značek.

Základy Slezského hudebního archivu utvářely hudebniny získané z kůru opavského minoritského kláštera. Ten později rozšířily všechny hudební památky nabyté sběrem ať už díky pracovní skupině studentů z Brna, vedené Bohumírem Štědroněm či zásluhou referentů Slezského studijního ústavu. Další hudební památky např. z kostela sv. Martina v Krnově, ze zámku Hradce u Opavy, bývalé Společnosti Pavla Křížkovského v Opavě a pozůstalosti vesnických kantorů nedalekého okolí významným způsobem napomohly k podstatnému rozšíření sbírky.

Prováděný výzkum a sběr hudebního materiálu byl rozvržen do několikaletých etap. Teprve poté došlo ke katalogizaci, vědeckému třídění a popisu. Tyto dílčí kroky měly završit edice slezských hudebních památek realizované formou proponovaného tištěného katalogu hudebních silesiak a slovníku slezských hudebníků a hudebních souborů. Neméně významným úkolem Slezského hudebního archivu bylo sestavení kompletní bibliografie slezské hudebně historické a muzikologické literatury.

Získané hudebniny Slezského hudebního archivu byly deponovány ve Slezském studijním ústavu, abecedně seřazeny a přehledně uloženy. Takto utříděná kolekce poskytla oporu další badatelské práci v oboru hudební historie ve Slezsku. Odborným správcem sbírky hudebnin byl referent pro hudební vědu při Slezském studijním ústavu, přičemž fondy byly rovněž přístupné i potenciálním badatelům.

Na hudebně-historickém průzkumu ve Slezsku se řadu let podílel Bohumír Štědroň se studenty Pedagogické a Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, dále referenti pro hudební vědu při Slezském studijním ústavu v Opavě – Oldřich Petráš a Ivo Stolařík. Zejména Ivo Stolařík nashromáždil za dobu svého působení ve funkci referenta pro hudební vědu (1954–63) při Slezském studijním ústavu (později Slezském ústavu Československé akademie věd) řadu pozoruhodných a ucelených sbírek kostelních kůrů (hudební archiv frýdeckého a fryštátského kůru) či pozůstalostí hudebních skladatelů a hudebníků (Milan Balcar, Karel Brachtl, Artur Könnemann, Eduard Marhula, Rudolf Wünsch). Sbíral a zapisoval lidové písně v okolí Frýdlantu nad Ostravicí a Jablunkovsku, cenné materiály objevil v Bukovci, Písku, Milíkově, Frenštátě pod Radhoštěm, v Trojanovicích, na Bílé, Starých Hamrech, v dalším výzkumu, pokračoval v Heřmanovicích, Michálkovicích u Ostravy, v Karviné-Fryštátě, Hlučíně a ve Slezské Ostravě. I Stolaříkovou zásluhou se Slezský hudební archiv rozrostl na počátku 60. let o 3500 nově zkatalogizovaných rukopisných a tištěných hudebnin. Samostatný oddíl archivu tvořil Archiv lidových písní založený Stolaříkem roku 1954. Po zrušení referátu pro hudební vědu při Slezském ústavu Československé akademie věd v roce 1963 se značná část Slezského hudebního archivu ocitla Stolaříkovou zásluhou v oddělení hudební historie Ostravského muzea konstituovaném již na přelomu let 1956/57 a dále od roku 1967, zásluhou Karla Boženka, na nově založeném hudebním oddělení Slezského muzea v Opavě (nyní muzikologická podsbírka Slezského zemského muzea).


Literatura

Štědroň, Bohumír: Hudebně historický průzkum ve Slezsku v r. 1951 (In: Slezský sborník 49, Opava 1951, s. 589–590).

Štědroň, Bohumír: Zpráva o hudebně historickém výzkumu Slezska (In: Slezský sborník 50, Opava 1952, s. 631).

Štědroň, Bohumír: O Slezský hudební archiv (In: Slezský sborník 51, Opava 1953, č. 1, s. 97–98).

Racek, Jan (1954): Problémy a úkoly slezské hudební historiografie (Slezský sborník 52, Opava 1954, č. 1, 2, s. 1–22).

 

Markéta Haničáková

Datum poslední změny: 3.1.2018