Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Hanácká filharmonie v Kroměříži

Tisk

(Hanácké orchestrální sdružení)

Charakteristika: symfonický orchestr

Datum narození/zahájení aktivity:24.6.1941
Datum úmrtí/ukončení aktivity:19.5.1975
Text

Hanácká filharmonie v Kroměříži (Hanácké orchestrální sdružení), symfonický orchestr, zahájení činnosti 24. 6. 1941, Kroměříž, ukončení činnosti 19. 5. 1975, tamtéž.

 

Hanácká filharmonie v Kroměříži vznikla v roce 1941 jako amatérské těleso z popudu dirigenta a skladatele Antonína Procházky, který stál od počátku v čele orchestru. První koncert se uskutečnil 24. června téhož roku u příležitosti stého výročí narození Antonína Dvořáka. Uvedeny byly předehry Karneval a Můj domov, symfonie Z Nového světa a čtyři Slovanské tance. V době vzniku měl orchestr pětašedesát členů, postupně se tento počet rozrostl až na přibližně devadesát hudebníků. Ke koncertům využívala Hanácká filharmonie sál kina Nadsklepí (za protektorátu nazvané kino Viktoria) a v letních měsících též skleník Květné zahrady a Podzámeckou zahradu, ve které proběhl 10. srpna 1941 druhý koncert tělesa. Provedeny byly Slovanské tance ve spolupráci s baletem brněnského Zemského divadla pod vedením Iva Váni Psoty. Dobový tisk uvádí, že návštěvnost koncertu čítala sedm až deset tisíc posluchačů. V lednu 1943 byl název Hanácká filharmonie úředně zakázán a těleso se muselo přejmenovat na Hanácké orchestrální sdružení.

V roce 1944 byla ve spolupráci s dalšími uskupeními (pěvecký sbor Moravan, místní chrámové sbory, dětský sbor P. J. Bartka) nastudována opera Prodaná nevěsta (hlavní role manželé Danuše a Vincenc Drápalovi, režie Miloš Wasserbauer, scéna Mirek Havela a Otakar Lukáš, dirigent Antonín Procházka). Představení se s velkým úspěchem uskutečnilo ve skleníku Květné zahrady a hrálo se celkem jedenáctkrát. Do konce druhé světové války pak byla činnost tělesa přerušena a orchestr veřejně vystoupil až 19. května 1945 opět pod původním názvem Hanácká filharmonie. V červnu a červenci 1945 se znovu reprízovala Prodaná nevěsta, v následujícím období pak byla nastudována i první opereta, Nedbalova Polská krev. Úspěch mělo i provedení Rusalky, která se do konce roku 1947 opakovala desetkrát. V roce 1948 se v Kroměříži konala výstava 100 let českého národního života. V době trvání této výstavy vyvinula Hanácká filharmonie horečnou činnost a uspořádala čtyřiatřicet vystoupení (13x Prodaná nevěsta, 9x Rusalka, 12x Polská krev).

Na jaře 1951 byl orchestr začleněn do závodního klubu Revolučního odborového hnutí národního podniku PAL-Magneton, největšího závodu v Kroměříži, v němž byla zaměstnána řada členů filharmonie včetně dirigenta Procházky. Závodní klub už disponoval odborem činohry a přibývaly další sekce. Desáté výročí vzniku tělesa a sto desáté výročí narození Antonína Dvořáka oslavil orchestr koncertem ve skleníku Květné zahrady, na němž byla provedena symfonie Z nového světa, předehry Můj domov a Karneval a finále z opery Rusalka. V létě téhož roku byla znovu nastudována Rusalka a na podzim Straussův Netopýr, v listopadu pak proběhl v sále Nadsklepí orchestrální koncert s díly českých a ruských autorů. V příštím roce však byla činnost tělesa utlumena, protože dirigent Procházka byl režimem označen za nespolehlivého a musel nuceně odejít. Na nátlak veřejnosti se Procházka o čtyři roky později mohl vrátit a činnost orchestru byla obnovena. Za tuto dobu však došlo k úbytku hráčů a posily se tak hledaly zejména ve zdejší posádkové hudbě a Vyšší hudební škole (pozdější konzervatoři). I přesto však došlo ke snížení počtu hudebníků orchestru. V následujícím období byla nastudována Lehárova Země úsměvů, Bizetova Carmen a Hervého Mamzelle Nitouche. Znovu se také hrála Prodaná nevěsta, uskutečnilo se i několik orchestrálních koncertů a filharmonie v této době též hodně hostovala. V roce 1961 byla uvedena opera Čert a Káča a znovu se hrál Straussův Netopýr.

Až do roku 1964 se pro koncerty nadále využíval skleník Květné zahrady a sál kina Nadsklepí, poté orchestr přesídlil do nově vybudovaného Domu kultury. Prvním představením v nových prostorách byla opět Prodaná nevěsta v hlavních rolích znovu s manžely Drápalovými. Tělesu však citelně chyběly nové posily a tak byla navázána spolupráce s brněnskou JAMU, jejíž studenti doplňovali zejména zpěvohru. Hrála se Carmen, z operet Polská krev, Cikánský baron či Piskáčkova Slovácká princezka. S velkým zájmem se v roce 1969 setkalo provedení revuálních operet Na tý louce zelený Járy Beneše a Ples v hotelu Savoy Paula Abrahama. Čím dál více se však projevoval nedostatek nových členů i přibývající věk dirigenta Procházky a Ples v hotelu Savoy byl tak posledním představením souboru v jeho kompletním složení. Ve spolupráci s odborem činohry došlo ještě k nastudování Zeyerovy pohádky Radúz a Mahulena se Sukovou hudbou a tímto představením bylo ukončeno pravidelné působení tělesa. Několikrát se uskutečnila drobná vystoupení pro podnikovou potřebu, ale k veřejnému účinkování nedošlo až do 7. května 1975, kdy byl připraven program k třicátému výročí ukončení druhé světové války. Hrála se znovu Prodaná nevěsta, avšak muselo být povoláno velké množství externích posil. 10. a 19. května proběhly reprízy a následně byla existence Hanácké filharmonie definitivně ukončena.


Literatura

I. Lexika

ČSHS.

 

II. Novinové články

Před prvním vystoupením Hanácké filharmonie (Venkov, 17. 5. 1941, s. 7).

ns: Dvořákovy oslavy v Kroměříži (Lidové noviny, 28. 5. 1941, s. 2).

íž: Hanácká filharmonie (Lidové noviny, 27. 6. 1941, s. 2).

Fialka: Koncert Hanácké filharmonie v Kroměříži (Lidové noviny, 1. 7. 1941, s. 7).

ša: Hanácká filharmonie – nový kulturní činitel Kroměříže (Venkov, 15. 7. 1941, s. 6).

íž: Nový kulturní činitel Kroměříže (Lidové noviny, 17. 7. 1941, s. 2).

-rc: Kroměříž ve znamení Slovanských tanců (Venkov, 6. 8. 1941, s. 6).

-rc: Valná hromada Hanácké filharmonie v Kroměříži (Venkov, 6. 8. 1941, s. 6).

ač: Zakončení Dvořákových oslav v Kroměříži (Venkov, 9. 8. 1941, s. 6).

rc: Podzimní koncert Hanácké filharmonie (Venkov, 20. 9. 1941, s. 6).

Koncert Hanácké filharmonie (Moravská Orlice, 11. 12. 1941, s. 2).

kn: Symfonické tance Hanácké filharmonie (Moravská orlice, 29. 7. 1942, s. 4).

íž: Hanácká filharmonie zahajuje symfonickými tanci (Lidové noviny, 31. 7. 1942, s. 2).

ab: Hanácká filharmonie zahajuje symfonickými tanci (Moravská orlice, 4. 8. 1942, s. 3).

kn: Úspěch koncertu Hanácké filharmonie (Moravská orlice, 7. 8. 1942, s. 2).

íž: Koncert Hanácké filharmonie v Kroměříži (Lidové noviny, 7. 10. 1942, s. 2).

ab: Symfonický koncert kroměřížské Hanácké filharmonie (Moravská orlice, 10. 10. 1942, s. 3).

ab-h: Hanácká filharmonie v Kroměříži – největší symfonické těleso Hané (Moravská orlice, 17. 3. 1943, s. 4).

Koncert Hanácké filharmonie k oslavě 15. března (Moravská orlice, 18. 3. 1943, s. 3).

Laštuvka, J. F.: O činnosti Hanácké filharmonie (Moravská orlice, 21. 3. 1943, s. 5).

-jfl-: Koncert Hanácké filharmonie v Kroměříži (Moravská Orlice, 26. 3. 1943, s. 3).

Svátek Hané: Kroměřížské léto zahájeno (Věstník: Orgán slovanské podporující jednoty státu Texas, 13. 7. 1949, s. 17).

Krůpa, Václav: 40. výročí založení Hanácké filharmonie (Zpravodaj města Kroměříže, č. 2, 1982, s. 32).

Šindler, M.: Čtvrtstoletí od úmrtí kroměřížského rodáka (Kroměřížský zpravodaj 7–8/2006, s. 28).

Lukáš, Antonín: Hanácká filharmonie v Kroměříži 1–6 (Týdeník Kroměřížska, 6. 9. 2011, s. 18; 13. 9. 2011, s. 20; 20. 9. 2011, s. 16; 27. 9. 2011, s. 18; 4. 10. 2011, s. 6; 11. 10. 2011, s. 6).

Janoušková, Jana: Hanácká filharmonie znamenala pro kulturu Kroměříže neobyčejný přínos. (INFO noviny, č. 7, září 2012, s. 7).

Prodaná nevěsta má v Kroměříži tradici a opět se vrací (Kroměřížský zpravodaj 8/2013, s. 9).

Zezulová, Jitka – Šlancarová, Martina: Kroměřížská historická ohlédnutí XI. Válka a kultura (Kroměřížský zpravodaj 11/2015, s. 12).

 

III. Ostatní

Památník Hanácké filharmonie v Kroměříži: 1941–1948 (Hanácká filharmonie, Kroměříž 1948).

Fric, Ota: Vývoj hudební kultury na jihovýchodní Moravě (Brno 1963).

Šafařík, Jiří: O hudebním životě v Kroměříži (Opus musicum, č. 3–4, 1975, s. 113–115).

Petráš, František: Hanácká filharmonie v Kroměříži 1941–1981 (Městský národní výbor a Sdružený závodní klub ROH, Kroměříž 1981).

Lajkep, Zdeněk: Posledních padesát let kroměřížského ochotnického divadla 1945–1995 (Kroměříž 1999, s. 78–90).

Archivalie

Muzeum Kroměřížska, číslo fondu 1211. Alba, volné fotografie a negativy z divadelních akcí a představení, plakáty, programy a ocenění.

 

Peter Marek

Datum poslední změny: 21.8.2018