Český hudební slovník osob a institucí

Svoboda, František 2)

Charakteristika: Fagotista a hudební pedagog

Datum narození/zahájení aktivity: 11.2.1935
Datum úmrtí/ukončení aktivity: 12.2.1994

Svoboda, František, fagotista a hudební pedagog, narozen 11. 2. 1935, Brno-Husovice, zemřel 12. 2. 1994.

Narodil se v hudebnické rodině (otec byl hobojistou v Divadle 5. května v Praze a od roku 1948 v orchestru Janáčkovy opery v Brně). Hře na housle se začal František Svoboda věnovat v šesti letech, později přidal klavír a jako samouk i klarinet a saxofon. V roce 1950 byl přijat na brněnskou konzervatoř do fagotové třídy Josefa Jakubce (1950−56). O tři roky později již zastával místo prvního fagotisty Zpěvoherního orchestru Státního divadla v Brně a v roce 1954 byl přijat do Symfonického orchestru Československého rozhlasu v Brně. Od roku 1956 zastával místo prvního fagotisty Státní filharmonie Brno a současně pokračoval ve studiu fagotové hry u Josefa Jakubce na JAMU (1956−60). Na soutěži dechových nástrojů o cenu Antonína Rejchy na Pražském jaru byl v roce 1959 oceněn druhou cenou (při neudělení první ceny).

František Svoboda stál u zrodu několika hudebních těles. V roce 1955 byl zakládajícím členem Foersterova dechového kvinteta (Radomír Pivoda, Josef Žvachta, Bohumil Opat, František Svoboda, Otto Kopecký), s nímž natočil více než tři desítky rozhlasových nahrávek. V roce 1981 založil komorní soubor Fagoti Brunenses (František Svoboda, Vavřinec Špaček, Jindřich Tioka, Jiří Nykodým; od roku 1995 nová sestava: Jiří Jakubec, Roman Novozámský, Tomáš Františ, Vladimír Pečinka) s repertoárem od 17. století až po současnost. Byl rovněž členem brněnského souboru Collegium musicum brunense.

Jako sólový hráč byl ceněn za výrazný přednes a dokonalou techniku hry. Natočil řadu rozhlasových snímků nejen s klasickým fagotovým repertoárem (např. Koncert pro fagot B dur Wolfganga Amadea Mozarta), ale také s díly současných autorů, jejichž provádění se intenzívně věnoval. Premiéroval také několik skladeb (Divertimento. Variace na školní píseň pro 4 dechy a bicí Zdeňka Zouhara, 1965; Divertimento pro 9 dechových nástrojů Vladimíra Wernera, 1967; Tři bagately pro fagot a klavír Lubomíra Koželuhy, 1968; Snídaně na hradě Šlankenvaldě (výjev ze staré loutkové komedie) pro baryton, 4 recitátory, klarinet, cornu, fagot, housle, violu a violoncello Josefa Berga, 1969; dále skladby Pavla Blatného, Tadeusze Bairda, Josefa Blatného, Ctirada Kohoutka a dalších).

Počátky pedagogické činnosti Františka Svobody spadají do roku 1963, kdy začal působit jako externí pedagog na JAMU v Brně. Zde také převzal po smrti Josefa Jakubce vedení fagotového oddělení, v jehož čele zůstal až do své smrti. Zároveň vyučoval na brněnské konzervatoři (1978−87). V roce 1990 byl jmenován docentem, v roce 1994 in memoriam profesorem na základě práce Vibrato ve hře na fagot.


Literatura:

I. Lexika

ČSHS.

 

II. Ostatní

Hudební rozhledy 12, 1959, č. 13, s. 568.

Karafiát, Jan: Brněnský koncertní život v 60. letech 20. století. Analýza repertoáru. (Bakalářská práce, Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy. Vedoucí práce Viktor Pantůček. Brno 2009).

 

http://fagoti.sweb.cz/fsvoboda_cz.html

 

Tereza Berdychová


Datum poslední změny: 24.5.2011