Český hudební slovník osob a institucí

Synáčková, Marta

(Eggler)
Charakteristika: Tanečnice a pedagožka

Datum narození/zahájení aktivity: 29.12.1933

Synáčková, Marta (prov. Eggler), tanečnice a pedagožka, narozena 29. 12. 1933 Praha.
 
Taneční oddělení pražské konzervatoře absolvovala 1953 ve třídě prof. Marianny  Tymichové společně s budoucími dalšími osobnostmi naší taneční scény – Zdeňkem Doležalem, Gabrielou Rumlovou, Yvettou Peškovou, Marií Šestákovou-Jílkovou, Otou Šandou a Pavlem Šmokem. Angažmá nastoupila v Armádní opeře již v roce 1952 a po jejím zrušení se stala členkou baletu Národního divadla v Praze 1955–57 (např. Kolombina v Karnevalu, 1957), sólistkou Divadla J. K. Tyla v Plzni byla v období 1957–61 (Tao-Choa v Rudém máku, 1957; Odetta a Odilie v Labutím jezeře, 1958, Brno 1962; titulní postava v Popelce, 1959; Desdemona v Othellovi, 1960, Brno 1963; Eva v Baladě o námořníkovi, 1961, Brno 1962 atd.). S Lubošem Ogounem přešla na dva roky do Brna a vytvořila zde v sezónách 1962–64 další velké dramatické i lyrické role (Ruská dívka v Leningradské symfonii, 1962; Polka v Tarasi Bulbovi, 1963). S  jejím jménem je spojena role Svědomí v Bukového Hirošimě (Brno 1963, Balet Praha 1964), kde vyhověla technicky náročné až artistní choreografické stavbě Ogounova pohybového slovníku; byla ideální představitelkou všech jeho choreografií. Opět s Lubošem Ogounem odešla do nově založeného ambulatorního ansámblu Studio Balet Praha – Balet Praha, kde byla po celou dobu jeho existence v letech 1964–70. Po zrušení skupiny nastoupila s řadou členů souboru Baletu Praha a choreografem Pavlem Šmokem na období 1970–73 do Basileje (Anna v Donu Juanovi Richarda Strausse, 1971, titlulní role v Popelce, 1973). Svou uměleckou kariéru zakončila jako sólistka ve švýcarském Saint Gallen (1973–76), kde vedla do roku 1997 tréninky a věnovala se pedagogické činnosti. Jako interpretka patřila Marta Synáčková k předním českým lyrickým tanečnicím poválečné éry. Jevištním postavám, vždy zvládnutým s vysokou, jistou a samozřejmou technickou přesností, propůjčovala citový prožitek. Na Mezinárodním setkání mládeže v Moskvě získala 1957 bronzovou medaili za interpretaci Ogounovy choreografie Smrt a dívka, a televizní film Hirošima, ve kterém tančila hlavní postavu A bomby, získal v Paříži v roce 1967 Cenu Serge Lifara.

Literatura:

I. Lexika
Postavy brněnského jeviště I. (Brno 1979, s. 594).
Baljet – Encyklopedija (Moskva 1981, s. 466).
Český taneční slovník (Praha 2001).
Encyklopedie Česká divadla (Praha 2000, s. 9, 10, 87).
 
II. Ostatní
Přehled činnosti československých divadel (Praha 1958, s. 233).
Schmidová, Lidka: Československý balet (Praha 1962, s. 36).
Sto let českého divadla v Plzni 1865–1965 (Plzeň 1965).
Vašut, Vladimír: Marta Synáčková (Taneční listy 3, 1965, č. 2., s. 7).
Burian, Karel V.: Hvězdy baletu (Praha 1971, s. 177).
Moravcová, Věra: Monografie Baletu Praha, diplomová práce katedra tance Akademie múzických umění v Praze (Praha 1971).
Almanach 90 let stálého českého divadla v Brně 1884-1974 (Brno 1974).
Almanach 50 let taneční konzervatoře v Praze 1945–95 (Praha 1995).
Krakešová, Eva: Ve službách Terpsichory (Praha, 1997, s. 97).
Vašut, Vladimír: Pavel Šmok na přeskáčku (Praha 1997, s. 18, 20, 30, 32).
 
Jana Holeňová


Datum poslední změny: 24.3.2009