Český hudební slovník osob a institucí

Štědroň, Jiří

Charakteristika: Zpěvák, herec, textař

Datum úmrtí/ukončení aktivity: 23.5.1942

Štědroň, Jiří, zpěvák, herec, textař, narozen 23. 5. 1942, Vyškov.

Pochází z významného muzikantského rodu, otec Jan Štědroň byl violista a vyučoval na brněnské konzervatoři. Po dokončení gymnázia ve Vyškově (1959) studoval herectví na JAMU (absolutorium v roce 1963) a současně hrál a zpíval v divadle poezie X 60, X 61 a X 62, po studiích i v kabaretu Večerní Brno a ve Státním divadle Brno (muzikál Šeherezáda). První rozhlasovou nahrávku (Hvězdy nad Brnem s hudbou a textem Josefa Kainara) pořídil s Brněnským estrádním rozhlasovým orchestrem, ale pak už následovala série snímků s orchestrem Gustava Broma. Po vojenské službě (1964–66) strávené v tělesech Armádního uměleckého souboru přesídlil do Prahy a v roce 1967 přijal roční angažmá v hudebním divadle Apollo. V dubnu 1967 nazpíval pro Supraphon Neklidné srdce, českou verzi italského originálu Cuore matto, a vstoupil do české populární hudby jako představitel romantického zjevu a lyrického projevu, jemuž divadelní vzdělání dává kompetenci i pro repertoár šansonového a dramatického charakteru (příklad: Jdi spát s textem Vladimíra Poštulky, v originále Celinne Morta Shumana a Huguese Aufraye, singl Supraphonu z roku 1968).

V roce 1968, po nezdaru se založením vlastní skupiny Lazy Dogs, našel Jiří Štědroň oporu především v orchestru Karla Vlacha a v textaři Vladimíru Poštulkovi, ačkoliv k některým písním napsal vlastní slova. Okruh spolupracujících skladatelů (vedle Karla Ulrycha, Jaromíra Klempíře, Vladimíra Popelky, Jana Spáleného, Vladimíra Báry) se rozšířil rovněž o Jindřicha Brabce, který v roce 1968 prosadil Štědroně na 1. ročník festivalu Děčínská kotva, kde získal v duetu s Karlem Hálou Bílý psaní stříbrnou cenu.O rok později vyslali autoři Jaromír Klempíř a Pavel Vrba Jiřího Štědroně do soutěže Bratislavská lyra s písní Měsíc lord. Štědroň se v té době také prvně prosadil do horní dvacítky (na 14. místo) v anketě Zlatý slavík.

Přesto nebyl se svým vzestupem zcela spokojen a připustil zbytečnou nadprodukci. Proto vkládal naděje do skladatele a kapelníka Václava Zahradníka, který přijal zpěváka do projektu Sodoma a Gomora, kde vedle Viktora Sodomy a Jiřího Štědroně vystupovala rovněž Hana Zagorová a vokální skupina Girls Ltd. Na premiéře pořadu Právě odbilo půl v pražském Divadle komedie vzbudilo diskusi zpěvákovo podání Zahradníkovy písně Grand Prix: šlo o vyslovený kýč, nebo o zpěvákův zasloužený první hit? Průlomového hitu se Jiří Štědroň dočkal v produkci orchestru Karla Vlacha. Z repertoáru anglického zpěváka Chrise Andrewse převzatá Belinda pronikla v září 1970 na 3. místo prodejní hitparády Čs. Top 20, ani tu však hudební kritika nepřijala vlídně. „Ona nekomplikovaná rozvernost není Štědroňovi vlastní,“ konstatoval v Aktualitách Melodie (1970, č. 16, s. 3) recenzent Jiří Černý, současně však pochválil interpretaci písně Šestnáct růží autorů Vítězslava Hály a Zdeňka Borovce z B-strany singlu: „Štědroň se hned podobá tomu, čím je: výbornému zpěvákovi.“ V souboru Gomora nahradila Hanu Zagorovou Helena Blehárová a v recenzi na vystoupení Zahradníkova souboru v plzeňském Pekle (Aktuality Melodie 1970, č. 26, s. 3) vyzvedl Jaromír Tůma zpěvákův výkon: „Jiří Štědroň skutečně roste v jakéhosi českého Jacka Jonese (nezaměňovat prosím tohoto Američana s Tomem Jonesem z Walesu – vložil J. T.) a jeho croonerské verze krásných písní Golden Slumbers, Budu žít a Zavřete oči, přijel kouzelník je radost poslouchat.“ Přesto se Jiří Štědroň samostatné LP u Václava Zahradníka nedočkal, podílel se jen na albech celého projektu Gomora Klub dokonalé zdravovědy Jana Boublíka ze Žlutic a Zpíváme s orchestrem Václava Zahradníka.

Zahradníkovo seskupení Sodoma a Gomora zářilo pouze do roku 1972, poté se Jiří Štědroň spokojil se zájezdovou činností s Yvettou Simonovou, Helenou Blehárovou, Milanem Chladilem a Šesti strýci Luďka Švábenského. Do roku 1975 souběžně působil v souboru Plameny, propagandistické agitce Socialistického svazu mládeže, kterou nicméně považoval za dobrou šanci, neboť zde prvně okusil pozici leadera mezi zpěváky a od přizvaných odborníků Jindřicha Brabce a Franka Towena očekával uměleckou záruku. O okolnostech svého vstupu do zpolitizovaného ansámblu vypověděl v roce 2010 v TV dokumentu 13. komnata.

Okruh těles, u nichž hostoval a s nimiž natáčel, rozšířil v 2. pol. 70. let o orchestr Václava Hybše, na klubové scéně se spojil s Luďkem Nekudou v recitálu Pánská jízda. V roce 1975 vyhrál Děčínskou kotvu s písní Oheń a píšťala a svou bilanci na tomto festivalu rozšířil na jednu zlatou, dvě stříbrné a jednu bronzovou cenu. V 80. letech vytvořil stabilní tandem se skladatelem a kapelníkem Zdeňkem Bartákem ml., tehdy také oživil psaní textů. Stálou partnerku pro zájezdová vystoupení našel od roku 1985 v Petře Černocké, jejich doprovodná skupina nesla název Golf. Zúčastňoval se i festivalů v zahraničí a čas od času se uplatňoval herecky v TV filmech a seriálech. Při nadprodukci, která byla do konce 80. let pro Jiřího Štědroně příznačná, překvapí pouhá dvě studiová LP v jeho diskografii, navíc atypická svou dramaturgií: Neklidné srdce (z roku 1974) shromáždilo zpěvákovy hity v medley na jednu stranu desky a právě tak rozměrná, téměř dvacetiminutová je titulní skladba Jindřicha Brabce a textařů Jiřího Štědroně a Jana Krůty pro album Jezdec formule život (1978).

Po roce 1989 se Jiří Štědroň upnul k podnikatelské činnosti, v roce 2000 však s povděkem přijal nabídku ředitele Hudebního divadla v Karlíně Ladislava Županiče k návratu na muzikálovou scénu a v současnosti je členem divadla Semafor.


Diskografie:

Neklidné srdce(Supraphon 1974).

Jezdec formule život (Supraphon 1978).

Největší hity (Sony BMG 2001, kompilace).

Pop galerie (Supraphon 2009, kompilace).

Tvůj stín je mým pánem... (1967-1973) (Supraphon 2010, kompilace).

Tenkrát jako dnes... (1973-1981) (Supraphon 2010, kompilace).

Literatura:

I. Lexika

EJ 1990 (heslo Ivan Poleďňák).

 

II. Ostatní

Klos, Čestmír: Od rána do večera s Jiřím Štědroněm (Melodie 1969, č. 3, s. 65).

Poštulka, Vladimír: Už ne osamělý plavec (Aktuality Melodie 1969, č. 20, s. 1).

Sýkora, Jan Křtitel: S Jiřím Štědroněm pod stříbrem hvězd (Melodie 1972, č. 12, s. 353).

Kolář, Jan: Neklidné srdce Jiřího Štědroně (Melodie 1974, č. 10, s. 303).

Krůta, Jan: Plamenný pozdrav (Melodie 1975, č. 5, s. 133).

Zapletal, Petar: Jezdec formule život (Melodie 1979, č. 2, s. 63).

 

Jaromír Tůma


Datum poslední změny: 18.2.2015