Český hudební slovník osob a institucí

Skupina Františka Ringo Čecha

(Shut Up a Orchestr Františka Ringo Čecha)
Charakteristika: Poprockově univerzální soubor


Skupina Františka Ringo Čecha (Shut Up a Orchestr Františka Ringo Čecha), poprockově univerzální soubor, zahájení aktivity 1968, ukončení aktivity 1982.
 
Skupinu s původním názvem Shut Up založil 1968 bubeník a leader František Ringo Čech pro účely pražského divadla Semafor, kde nahradila odcházející Country beat Jiřího Brabce. V inscenacích tvůrčí dvojice Jaroslav Šimek – Jiří Grossmann (např. Besídka v rašeliništi, Návštěvní den Š + G) doprovázela mimo jiné zpěváky Pavla Bobka, Milušku Voborníkovou a Jiřího Grossmanna. Vedle toho vystupovali Shut Up mimo divadlo se zpěvákem Jiřím Helekalem a 1969–70 ho doprovodili na čtyřech singlech Supraphonu a Pantonu, a mini-LP Pantonu. Obvyklé složení bylo František Ringo Čech (bicí, leader), Svatopluk Čech (basová kytara), Jiří Kaleš (vedoucí kytara), Jan Reiner (doprovodná kytara) a Miloš Nop (klávesové nástroje), toho 1970 nahradil Zdeněk Merta. Vedle toho, že Shut Up nahráli veliké množství snímků např. s Pavlem Bobkem, Michaelem Volkem, Karlem Gottem, Milanem Chladilem, Valérií Čižmárovou, Barborou Liškovou, Helenou Maršálkovou, Jitkou Molavcovou, Jiřím Hromádkou, Bohdanem Mikoláškem, Yvettou Simonovou, Alenou Tichou, Radkem Tomáškem, Alešem Ulmem, Karlem Kahovcem, Michalem Prokopem a Karlem Zichem, jejich v pořadí druhým stálým sólistou po Helekalovi se stal 1970 Jiří Korn. 1971 přišel Petr Rezek, zpěvák a kytarista. Shut Up s Kornem převážně přebírali zahraniční šlágry (Zazpívám si ratata – v originále Ratata, Ráj slunce – Un rayo del sol, Jen tiše spát – Sympathy, Dolů větrací trubkou – Down The Dust Pipe a jiné) a svou nevyhraněností dráždili hudební kritiku.  
1972 opustili Shut Up Semafor a pod názvem Skupina Františka Ringo Čecha a s novou pěveckou ikonou Viktorem Sodomou prohloubili svůj bubblegumový styl s prostinkými hudebními motivy a říkankovými texty. Na gramofonové singly sázeli hit za hitem: Ježek se má, Parní stroj, Trpaslíci trávou jdou, Vodotěsná ponorka, Žárlivý kakadu.
1973 angažoval František Ringo Čech zpěváka Jiřího Schelingera a skupina dočasně vystupovala s dvěma sólisty, než ji 1974 Sodoma opustil. S ohledem na Schelingerův drsný timbre a rockerské obsazení Stanislav „Klásek“ Kubeš (kytara), Jan Kavale (basová kytara) a Jiří „Mamut“ Stárek (bicí) kapela přitvrdila a přiklonila se částečně k hard rocku. To jí umožnilo vystupovat v zahraničí i ve společnosti renomovaných britských skupin, např. se Smokie v Polsku a Sovětském svazu. Kapelou v osmdesátých letech prošli rovněž Oldřich Říha (kytara, zpěv), Radim Smetana (klávesy), Jindřich Vobořil (basová kytara, zpěv) a další baskytaristé Petr Pechman, Petr Michalík, Alexander Čihař a Pavel Hradil. Za bicími se Čech, který se soustředil na moderování koncertů a hru na bonga, nechal zastoupit Anatolijem Kohoutem, Petrem Eichlerem nebo Jiřím Jiráskem. Rockovou tvář skupiny reprezentovaly převzaté skladby skupin Deep Purple, Black Sabbath, Status Quo a Santana, došlo i na Říhovo autorství (Co je to mezi námi, tři skladby na LP Báječní muži). Autorská dvojice SchelingerČech bodovala s hity Matko má, nedovol, Kartágo, Jahody mražený, Nám se líbí (hudba společně Schelinger a Stárek) a Lupič Willy, Stanislav Kubeš složil na Čechův text sugestivní rockovou baladu Jsem prý blázen jen. Přesto v širokém záběru Schelingerova repertoáru našli uplatnění i skladatelé středního proudu (Bohuslav Ondráček, Karel Svoboda, Václav Zahradník, Angelo Michajlov a další). Stěžejním projektem na deskách měla být zamýšlená trilogie LP Hrrr na ně..., Hrrr na mě... (nakonec vyšlo pod názvem ...nám se líbí...) a Hrrr na všechny... (přejmenované na Zemětřesení). Nová poloha s téměř folkrockovými podtóny zazněla na albu ...nám se líbí... (1979), kde hostovali rovněž Oskar Petr (akustická kytara), Petr Kalandra (akustická kytara, foukací harmonika), Jan Hrubý (housle) a Jiří Tomek (conga). 1980 odešel Čech za vidinou vlastního divadla a Stárek za Říhou do skupiny Katapult a organizace zpěvákova uměleckého života se ujal jeho bratr, kytarista Milan Schelinger. Tragická smrt 13. 4. 1981 znemožnila Jiřímu Schelingerovi dokončit album Zemětřesení a o připravené písničky se interpretačně podělili Jiří Hopp, František Ringo Čech a Milan Schelinger. Na deskách však vycházely roztroušeně a album jako celek nebylo povoleno, neboť totalitní režim se obával posmrtné glorifikace Jiřího Schelingera. Skupina ztratila motivaci, Milan Schelinger ji 1982 rozpustil a dále se realizoval v rockové formaci Projektil.
1992 se Schelingerovi obdivovatelé a následníci v hardrockovém a heavymetalovém trendu Aleš Brichta (skupina Arakain, zpěv), Miloš Dodo Doležal (ex-Vitacit, kytara), Vlasta Henych (Törr, basová kytara) a Štěpán Smetáček (Wanastowi Vjecy, bicí), vesměs vítězové sólistických kategorií v anketě Černá vrána, rozhodli rekonstruovat na počest Jiřího Schelingera podstatnou část alba Zemětřesení a přenesli ji na CD a na koncertní scénu. K nahrávce přizvali také Milana Schelingera.

Diskografie:

Shut Up (minialbum s Jiřím Helekalem, Panton 1970);
Krásná neznámá (minialbum, Panton 1972);
Haló děťátka (s Viktorem Sodomou, Supraphon 1972);
Báječní muži (s Jiřím Schelingerem a Viktorem Sodomou, Supraphon 1975);
Nemám hlas jako zvon (s Jiřím Schelingerem, Panton 1975);
František Ringo Čech – Jiří Schelinger (kompilace, Supraphon 1976);
Hrrr na ně... (s Jiřím Schelingerem, Supraphon 1977, reedice 1992);
...nám se líbí... (s Jiřím Schelingerem, Supraphon 1979);
Holubí dům (kompilace Jiřího Schelingera, Supraphon 1990);
Návštěvní den Semaforu 1, 2, 3 (soundtrack, Panton 1991);
Hledám cestu zpátky (kompilace na MC, Panton 1991);
Jahody mražený (kompilace, Supraphon 2003);
Jsem prý blázen jen (kompilace, Supraphon 2006).

Literatura:

I. Lexika
EJ.
Balák, Miroslav & Kytnar, Josef: Československý rock na gramofonových deskách, Indies Records 1998. 
 
II. Ostatní
Skalka, Miloš: Shut Up (Pop Music Expres 1969, č. 6, s. 6).
Havelka, Jiří: Shut Up (Melodie 1969, č. 12, s. 357).
Dorůžka, Lubomír: Shut Up – hudba pro děti (Melodie 1972, č. 6, s. 180).
Kolář, Jan: S parním strojem do hájemství rockové hudby (Melodie 1973, č. 10, s. 289).
Pavel Bártík: Zase od začátku (Gramorevue 1974, č. 9).
Bártík, Pavel: Nová expedícia F. R. Čecha (Pop 1975, č. 1).
Rejžek, Jan: Jiří Schelinger nemá hlas jako zvon (Melodie 1975, č. 11, s. 335).
Rejžek, Jan: Schelinger: Čech a slepice (Gramorevue 1977, č. 11).
Tůma, Jaromír: Nám se líbí hrabě Dracula (Melodie 1978, č. 11, s. 325).
Skalka, Miloš: Z Čechovy mlýnice (Gramorevue 1979, č. 10).
Müller, Richard: ...nám se líbí (Pop 1979, č. 10, s. 25).
Horáček, František: Zase jedno zemětřesení (Melodie 1980, č. 12, s. 370).
Fiala, František: Hledám cestu zpátky (recenze, Melodie 1992, č. 4, s. 35).
Knechtl, Karel: Hrrr na ně... (recenze, Melodie 1992, s. 31).
Jireš, Roman & Fiala, František: Zemětřesení o síle velké pocty (Melodie 1993, č. 3, s. 1).
 
Jaromír Tůma
Datum poslední změny: 9.2.2009