Český hudební slovník osob a institucí

Drozen, Josef

Charakteristika: Violista, houslista a skladatel

Datum narození/zahájení aktivity: 25.5.1892
Datum úmrtí/ukončení aktivity: Datum a místo úmrtí nezjištěno

Drozen, Josef, violista, houslista a skladatel, narozen 25. 5. 1892, Praha-Smíchov, datum a místo úmrtí nezjištěno.


Pocházel z rodiny klempíře. V letech 1906–09 studoval měšťanskou školu v Turnově, kde také získal základní vzdělání v hudbě a houslové hře. Na Českoslovanské klavírní akademii a Akademii hudby a zpěvu v Praze studoval jako hlavní nástroj housle u Josefa Maliny, klavír a varhany pod vedením Eduarda Cimra (Zimmera). V roce 1910 poslouchal přednášky z hudební teorie na Filosofické fakultě Karlovy univerzity. Mezi lety 1918 a 1921 studoval soukromě skladbu u Josefa Bohuslava Foerstra. V roce 1920 složil státní zkoušku z houslí a teoretických předmětů na Státní konzervatoři (předsedou komise byl Vítězslav Novák). Dále studoval housle u Jana Mařáka, violu u Františka Stupky a klavír u Josefa Jiránka. V letech 1925–27 byl též řádným posluchačem Vysoké školy studií pedagogických.
Působil v učitelském orchestru v Turnově; značnou praxi získal před první světovou válkou jako první houslista v orchestru Královské zemské opery v Záhřebu. V roce 1914 nastoupil na post violisty do České filharmonie, kde setrval až do roku 1956, mezitím působil rovněž v konkurenčním tělese – Šakově filharmonii. Patnáct let byl ředitelem kůru u sv. Filipa a Jakuba a varhaníkem u sv. Apolináře. Poté působil krátce jako ředitel a majitel (1927) hudební školy v Praze-Vršovicích. Od roku 1956 byl na penzi a dával soukromé hodiny hudby.
Těžiště jeho skladatelské tvorby leží ve vokální hudbě: psal mužské a smíšené sbory, z nichž nejznámější je Bratrství (premiéra 1946 v památníku Jednoty Svatopluka Čecha k 100. výročí básníkova narození), mše (Vánoční valašské mše), kantáta Lešetínský kovář umírá (1958) a poéma-opera Dagmar (1 jednání, 1958); jedinou symfonii nedokončil. Napsal Praktickou školu na violu pro samouky (vydal Jaroslav Stožický v Brně).


Dílo:

I. Dílo hudební

Vokální skladby

Listopad (smíšený sbor);
Při západu (píseň s průvodem klavíru);
Vyšehradské skalničky (píseň s průvodem piana);
Tulipán (píseň s průvodem klavíru);
Jak Janíček hlídal růže (píseň s průvodem klavíru);
Myšlenky (32 písní s průvodem klavíru);
Vánoční valašská mše;
Masarykovo latinské Requiem (pro smíšený sbor, sóla a smyčce);
Glagolská mše (pro smíšený sbor a varhany);
Vězeň na Bezdězi (pro soprán, baryton, tři flétny, sbor a piano);
Monstrance diamantová;
Vánoční zpěv andělů (Duetto s klavírním nebo varhanním doprovodem);
Lešetínský kovář umírá (kantáta pro sóla, sbory a orchestr);
Sbory za scénou;
Bratrství (mužský sbor);
Slované svorně (sbor);
Oj, svorně bratří, dosti už sváru (sbor);
Zdar Tobě, Praho! (sbor);
Šotek (pro zpěv a klavír);
Slovanská hymna (smíšený sbor);
Písnička (pro zpěv a klavír na text Josefa Václava Sládka);
Starý přípitek (pro zpěv a klavír na text Josefa Václava Sládka);
Ponocný (pro zpěv a klavír na text Josefa Václava Sládka);
Proč mne to klekání budí (pro zpěv a klavír na text Josefa Václava Sládka);
Velké, širé, rodné lány (pro zpěv a klavír na text Josefa Václava Sládka);
Co na nebi je hvězdiček (pro zpěv a klavír na text Josefa Václava Sládka);
Soumrak (pro zpěv a klavír na text Josefa Václava Sládka);
Chudá dívčina (pro zpěv a klavír na text Josefa Václava Sládka);
Jedny oči (pro zpěv a klavír na text Josefa Václava Sládka);
Spleen (pro zpěv a klavír na text Jana z Wojkowicz);
Vzdech (pro zpěv a klavír na text Jana z Wojkowicz);
Marná muka (pro zpěv a klavír na text Jana z Wojkowicz);
212 slováckých a lidových písní z Uherského Hradišťska;
Chodské písně;
Mandragora (pro zpěv, sbory a klavír na text Jaroslava Vrchlického);
Ave! (sbor);
Oratorium (pro sóla, sbor, varhany a orchestr – klavírní výtah);
Příchod praotce Čecha na Říp (prolog na slova Julia Zeyera);
Tak rozšuměl se starý rodný bor (sbor na text Petra Křičky);
Navrátilec (pro recitátora a klavír na text moravské lidové písně);
Ave Maria, h moll (pro housle, zpěv a varhany);
Otče náš, E dur (pro housle, zpěv a varhany);
Zdrávas Maria (pro zpěv a klavír nebo varhany);
Ave Maria (pro zpěv, violu a varhany);
K volbě I. presidenta Československé republiky (slavnostní smíšený sbor na text ústavy);
Veliké tajemství (Mužský sbor na text Marie Galma);
Heslo (Smíšený sbor na text Svatopluka Čecha);
Zvony letí k chrámu (Smíšený sbor na text Marie Galma);
Buď zdráv nám, presidente náš (Smíšený sbor na text Vítězslava Hálka);
Čím, srdce, čím jsi zhřešilo (Smíšený sbor na text Vítězslava Hálka);
Kde domov můj (Pro orchestr a sbory);
Píseň klasů (mužský sbor, 29. 7. 1935);
Již zaseto (smíšený sbor, 10. 5. 1934);
Motlitba (29. 5. 1934);
Milujte republiku (na text Tomáše Garrigue Masaryka, 18. 10. 1934);
Ó bratři (slavnostní sbor na text Svatopluka Čecha, 8. 12. 1933);
Moravo, náš rodný kraji (smíšený sbor, 18. 10. 1934);
Agnus Dei (pro zpěv a klavír, 17. 5. 1936);
Ó šťastný den (svatební mužský sbor, 29. 7. 1939);
Hudba za scénou (1958);
Pověz mi, Osudu (sbor, 11. 5. 1935).

Klavírní skladby
Dumka (pro klavír);
Menuetto (pro klavír);
Polka (pro klavír);
Košířská polka (pro klavír);
Slavnostní polonéza (pro klavír);
Slovenka (mazurka pro klavír).


Komorní skladby

Kolo (Srbský národní tanec pro klavír a smyčce);
Smyčcové kvarteto;
Babiččina smrt (Na Babičku Boženy Němcové, elegie pro smyčce a varhany – klavírní výtah).

Symfonické skladby
T. G. M. (Slavnostní pochod pro velký orchestr na text Petra Křičky);
Československá hymna (pro velký orchestr);
Ruská-Sovětská hymna (pro velký orchestr);
Anglická hymna (pro velký orchestr);
Francouzská hymna (pro velký orchestr);
Belgická hymna (pro velký orchestr);
Srbská hymna s motivy Americké (pro velký orchestr a sbory);
Nedokončená symfonie (dvě věty).

Opery

Dagmar (poema-opera, jedno dějství);
Selská chodská svatba (divadelní hra se zpěvy a tanci).



II. Dílo literární

Praktická škola na violu pro samouky (Brno b. r.).

Literatura:

I. Lexika
ČSHS.
SČHK (heslo Viola, Jiří Beneš).

II. Ostatní
Hudební zpravodaj II, 1933, č. 10, s. 5.
Bělohlávek, Bedřich: Masaryk a hudba (Praha 1936, s. 110).

Miloš Zapletal


Datum poslední změny: 18.1.2010