Český hudební slovník osob a institucí

Smatek, Miloš

(Miroslav)
Charakteristika: Skladatel

Datum narození/zahájení aktivity: 12.8.1895
Datum úmrtí/ukončení aktivity: 2.9.1974

Smatek, Miloš (vl. jm. Smatek, Miroslav), skladatel, narozen 12. 8. 1895, Rovná (u Strakonic), zemřel 2. 9. 1974, Praha.

 

V letech 1909–13 studoval na vídeňské konzervatoři hru na kontrabas a skladbu. Hrál na kontrabas v různých orchestrálních tělesech ve Vídni a po přesídlení do Prahy též krátce v České filharmonii (1919–20). Působil jako kapelník řady pražských divadelních scén, např. Hašlerova kabaretu v Lucerně (od roku 1921), smíchovské Arény, divadel Varieté a Rokoko; v roce 1928 podnikl s vlastním zábavním orchestrem koncertní zájezd do Německa.

Jako skladatel, kapelník a doprovazeč spolupracoval s gramofonovými a filmovými podniky i s rozhlasem. Svoji skladatelskou činnost započal operetami, z nichž nejúspěšnější Napoleonův trubač (zkomponovaná společně s Karlem Pečkem) byla provedena roku 1925 v Plzni. Ve 30. letech se zaměřil na tvorbu filmové hudby. Zpočátku spolupracoval především s Karlem Hašlerem, a to mimo jiné ve filmech Písničkář (1932), Srdce za písničku (1933), Jedenácté přikázání a Král ulice (oba 1935). Miloš Smatek upravil a instrumentoval pro film operetu Jaromíra Weinbergra Na růžích ustláno (1935) a společně s Jaroslavem Křičkou napsal hudbu k filmům Cech panen kutnohorských (1938), Gabriela (1942) a Barbora Hlavsová (1943). Pro film To byl český muzikant (1940) upravil skladby Františka Kmocha. Sám zkomponoval hudbu k řadě dalších filmů, a to například Muž z neznáma (1939), Poslední mohykán (1947), Železný dědek, Pětistovka. Zároveň se věnoval psaní populárních skladeb a tanečních písní (waltz Snění ve dvou, Dopis bez adresy na text Vlastimila Fialy), pochodů (Artista, s Karlem Pečkem). K jevištním žánrům se vrátil v dílech Divá Bára (1949), Pán z Prasátkova (1952), Zlatá píšťalka (1959). Ačkoliv Miloš Smatek proslul především jako autor filmové hudby, jeho kompoziční dílo zahrnuje  také skladby symfonické, komorní a vokální (mimo jiné Dělnická symfonie, Moravská suita, Divertimento pro dechové kvinteto, Sonáta pro hoboj, ženský sbor s flétnou Slavnost jara, dětské sbory). Jeho jedinou operu Čachtická paní provedlo roku 1931 Slovenské národní divadlo v Bratislavě.


Literatura:

I. Lexika
ČSHS.
EJ.

II. Ostatní
Brousil, Antonín Martin: Česká hudba v českém filmu (Praha 1940).
Brousil, Antonín Martin: Hudba v našem filmu (Praha 1948).
Gardavský, Čeněk a kol.: Skladatelé dneška (Praha 1961).
Hudební rozhledy 8, 1955, č. 13, s. 672.
Hudební rozhledy 27, 1974, č. 12, s. 578.

Libuše Dvořáková


Datum poslední změny: 3.2.2009