Český hudební slovník osob a institucí

Černý, Rudolf 2)

Charakteristika: Flétnista a skladatel

Datum narození/zahájení aktivity: 20.4.1878
Datum úmrtí/ukončení aktivity: 5.1.1947

Černý, Rudolf, flétnista a skladatel, narozen 20. 4. 1878, Mníšek pod Brdy, zemřel 5. 1. 1947, Praha.

 

Pocházel z rodiny sládka Vojtěcha Černého a Rozálie, roz. Rösslerové; rodiče přišli do Mníšku pod Brdy z Čáslavi. Hru na flétnu vystudoval na pražské konzervatoři u Josefa Korába (1891–97). Po vykonání vojenské služby se postupně stal prvním flétnistou opery ve Lvově, opery a symfonického orchestru v Kyjevě (1901–02) a Národního divadla v Praze (1902–06). Na pražské konzervatoři byl profesorem hry na flétnu (1902–39), vyučoval též hru na tympány a obligátní klavír. Mezi jeho žáky patřili flétnisté Josef Bok, Albert Bursík, Karel Hanžl, Rudolf Hertl a Zdeněk Vaníček. Rudolf Černý působil také jako komorní hráč – mimo jiné člen Českého dechového kvintetu (1902–06), Československého sdružení pro komorní hudbu (1922–23) a Českého noneta (1930–36) a sólista – koncertoval mimo jiné v USA (1919, 1922–24 a 1926) a v Itálii (1933–34). V bohaté skladatelské pozůstalosti Rudolfa Černého, v současné době nezvěstné, jsou dvě Sonatiny, Concertino a přednesové skladby pro flétnu a klavír, skladby pro hoboj a klavír, pro fagot a klavír, Smyčcový kvartet d moll (též v úpravě pro sexteto), Suita pro dechové kvinteto, symfonická báseň Malířův osud a skon, opera Křivda, sbory a písně.


Dílo:

I. Dílo hudebně-didaktické

 

Úplná teoreticko-praktická škola pro timpany (kotle), též pro samouky (Ferdinand Dědek, b. r., v říjnu 1919 celý náklad odkoupila Pražská konzervatoř);

Škola hry na flétnu (Praha 1957) – spoluautor Josef Bok.

 

II. Dílo literární

 

Přepínání sil hráčů dechových nástrojů (Hudební výchova 1, 1920, č. 6, s. 88);

Anketa svazu zaměstnanců a zájmy profesorů konservatoře (Hudební výchova 2, 1921, č. 2, s. 27);

O poměru dirigenta k orchestrálnímu umělci (Hudební výchova 2, 1921, č. 3, s. 43);

Návrh organisačního statutu resp. oprav a dodatků k prozatímnímu statutu ze dne 30. 11. 1920 (strojopisná kopie rukopisu, Archiv Pražské konzervatoře);

Dodatek ke svému návrhu organisačního statutu ze dne 7. 11. 1921 (strojopisná kopie rukopisu, Archiv Pražské konzervatoře);

Reorganisace pražské státní konservatoře (Hudební výchova 3, 1922, č. 2–3, s. 21);

František Dolejš (Výroční zpráva Pražské konservatoře 1924–25, s. 25–26);

Antonín Janoušek (Výroční zpráva Pražské konservatoře 1927–28, s. 6–9);

Školní koncerty v Americe (Hudba a škola 3, 1930–31, č. 5, s. 67–68).

Literatura:

I. Lexika

OSNND.

ČSHS.

 

II. Ostatní

Blažek, Vlastimil (ed): Sborník na paměť 125 let konservatoře hudby v Praze (Praha 1936, s. 58–63).

Hoffmeister, Karel:  Rozcházíme se, přátelé... (Výroční zpráva Pražské konservatoře 1938–39, s. 4–5).

Vrkočová-Štěpánková, Ludmila: České noneto (Miscellanea musicologica, svazek 10, 1959, s. 127–168).

Kubát, Adolf: Vývoj dechového oddělení dřevěných nástrojů pražské konservatoře (in: Holzknecht, Václav (ed.): 150 let Pražské konservatoře, Státní hudební vydavatelství Praha, 1961, s. 145–146).

Kozák, Jan a kolektiv: Českoslovenští koncertní umělci a komorní soubory (Praha, 1964, s. 180, 186, 192, 422, 427).

DČHK II, s. 103, 109.

Matýsková, Lenka: Rudolf Černý (absolventská práce na Pražské konzervatoři 2007).

Archiválie:

Státní oblastní archív Praha, matrika narozených Mníšek pod Brdy, inv. č. 23, fol. 45.

Archiv hlavního města Prahy (osobní spis Rudolfa Černého z Pražské konzervatoře).

 

Mojmír Sobotka




Datum poslední změny: 21.1.2010