Český hudební slovník osob a institucí

Čermák, Josef Antonín

Charakteristika: Houslař

Datum narození/zahájení aktivity: 17.1.1874
Datum úmrtí/ukončení aktivity: 23.1.1946

Čermák, Josef Antonín, houslař, Narozen 17. 1. 1874, Paseky nad Jizerou, zemřel 23. 1. 1946, Kutná Hora.

Bratr jeho matky byl houslař Benjamin Patočka, u kterého se v jeho pasecké dílně Čermák vyučil. V roce 1894 přesídlil se svým strýcem do Jičína, kde pracoval ještě do roku 1898. Potom jako tovaryš pracoval v Drážďanech, v Praze u Jana Nepomuka Bíny, Bohuslava Lantnera a Othomara Lederhofera. V roce 1898 se osamostatnil v Kutné Hoře. 1899 pracoval u něho jako tovaryš Antonín Pilař. 12. 8. 1902 se Čermák oženil s Františkou Boreckou, dcerou hostinského v Kutné Hoře, která dostala věnem dům v Tylově ulici č. 501. Sem Čermák přestěhoval dílnu z Jakubské ulice. V roce 1901 začal učit Julia Hubičku z Vysokého nad Jizerou, ten však ještě téhož roku od něho odešel. Vyučil dceru Martu Čermákovou, Karla Pilaře ze staré Paky, Františka Bílka z Prahy, Aloise Kolomazníka z Kutné Hory, Otto Přenosila z Kutné Hory, bratry Kořínkovy z Kutné Hory, Rudolfa Veselého z Kutné Hory a Jana Baptistu Vávru z Jablůnky u Vsetína, kterém v roce 1912 vystavil výuční list. V roce 1899 u něho pracoval jako tovaryš Antonín Pilař a v roce 1906 Josef Karban. Čermák se zpočátku pilně věnoval své práci. Nástroje z tohoto období jsou po stránce řemeslné skutečně dokonalé. Byl také dobrým opravářem restaurátorem. Před první světovou válkou u něho propukla sběratelská vášeň. Sbíral především staré obrazy a noty. V té době objednával polohotové nástroje, které pouze dokončoval. Později objednával nástroje zcela hotové, které jen lakoval. Opravy v dílně mu zajišťovali učni. Zákazníkům ukazoval jako svoji práci rozpracované nové nástroje svých učňů, které stavěli před ukončením učební doby. Nakonec se zcela věnoval pouze obchodu se starožitnostmi.

Literatura:

Mařák, Jan: Housle (Praha 1923, s. 19–22).
Jalovec, Karel: Čeští houslaři (Praha 1959, s. 41–42).
Skokan, František: Svět houslí (Praha 1965, s. 151–152).
Budiš, Ratibor: Housle v proměnách staletí (Praha 1975, s. 34–40).
Pilař, Vladimír – Šrámek, František: Umění houslařů (Praha 1986, s. 96–97).
 
Pavel Kurfürst
Datum poslední změny: 17.11.2002