Český hudební slovník osob a institucí

Svaz československých skladatelů

(SČS)
Charakteristika: Organizace hudebních umělců


Svaz československých skladatelů,organizace hudebních umělců, zahájení činnosti květen 1949, ukončení činnosti květen 1970.

 

Přímým předchůdcem Svazu československých skladatelů byl Syndikát českých skladatelů, který existoval v letech 1946–49; jeho čestným předsedou byl Vítězslav Novák, předsedou Václav Kaprál. Po tzv. únorovém vítězství pracujícího lidu byl Syndikát nejprve využíván jako organizace typu tzv. „převodní páky“ nového režimu a později (1949) byl likvidován. Současně v letech 1947–48 existoval Syndikát českých výkonných hudebních umělců jako odborový spolek, který byl v roce 1948 z rozhodnutí tzv. akčního výboru zrušen; na toto sdružení navázala po roce 1989 Unie orchestrálních hudebníků České republiky.

Hlavními osobnostmi tzv. akčního výboru Syndikátu českých skladatelů byli po únoru 1948 Antonín Sychra, Miroslav Barvík, Václav Dobiáš a Jaroslav Tomášek. V únoru 1948 bylo zveřejněno usnesení Ústředního výboru Všesvazové komunistické strany (bolševiků) k otázkám hudby; současně bylo publikováno vystoupení ideologa Andreje Alexandroviče Ždanova, jehož estetické názory pak výrazně ovlivnily sovětskou i českou a slovenskou uměleckou tvorbu. Založení Svazu československých skladatelů, k němuž došlo na 2. sjezdu československých skladatelů a hudebních vědců ve dnech 14. a 15. května 1949 předcházel vznik Svazu sovětských skladatelů (1948), Sjezd národní kultury v Praze ve dnech 10. a 11. dubna 1948 a 1. (16. až 26. května 1947) a 2. (20. až 29. května 1948) mezinárodní sjezd skladatelů a hudebních vědců (oba organizoval Syndikát) a konečně 1. pracovní sjezd skladatelů a hudebních vědců Československa (26. až 28. září 1948). V prosinci téhož roku došlo v Trenčianských Teplicích a v Dubodieli k I. pracovnímu sjezdu slovenských skladatelů a vědců. Tyto akce významně ovlivnily přípravu nové organizace hudebních umělců – Svazu československých skladatelů. 20. prosince 1948 byl vyhlášen pětiletý plán, který obsahoval základní zásady koncepce příštího Svazu československých skladatelů. V závěru roku 1948 začal vycházet odborný časopis Hudební rozhledy, založený zmíněným Syndikátem českých skladatelů, který se pro léta 1948–1989 stal hlavním fórem informací o činnosti Svazu (po roce 1969 Svazu českých skladatelů a koncertních umělců).

Svaz československých skladatelů byl ustaven podle sovětského vzoru jako „dobrovolně výběrová“ ideová organizace hudebních umělců, kritiků a teoretiků. Na 2. sjezdu československých skladatelů a hudebních vědců (14. a 15. května 1949) byly zřízeny tři sekce: skladatelská, hudebněvědecká a sekce koncertních umělců. Nejdůležitějšími ideovými zásadami byly jednak prosazování tvorby v intencích tzv. socialistického realismu, jednak bezvýhradné odsouzení tzv. formalismu v soudobé hudbě. Svaz měl – obdobně jako ostatní umělecké svazy podřízené stranickému vedení KSČ prostřednictvím Národní fronty – k dispozici značný objem finančních prostředků a uplatňoval mimo jiné i tímto způsobem (zejména prostřednictvím Českého hudebního fondu) ideově-politická hlediska při poskytování možností veřejného provedení nových skladeb i finančních odměn pro jejich autory. Svaz měl zcela monopolní postavení. Jeho předsedou se stal Otakar Jeremiáš, který vedl předsednictvo svazu zvolené 10. června 1949 na zasedání Ústředního výboru Svazu československých skladatelů ve složení: Otakar Jeremiáš, Jaroslav Tomášek, Alexander Moyzes, Miroslav Barvík; členy byli dále Šimon Jurovský, Josef Stanislav a Antonín Sychra. Předsedou české sekce (svaz byl od počátku až do roku 1952 rozdělen do dvou národních sekcí) byl Jaroslav Tomášek, slovenské sekci předsedal Alexander Moyzes. Generálním tajemníkem byl do roku 1953 Miroslav Barvík. Od roku 1952 do 1963 byl předsedou Václav Dobiáš. Na přelomu let 1952–53 byla zrušena funkce generálního tajemníka a byly konstituovány tvůrčí komise, vedené tvůrčími tajemníky (skladatelská – Vladimír Sommer, hudebněvědecká – Antonín Hořejš). V čele aparátu svazu stál Antonín Hořejš.

Svaz československých skladatelů působil v rámci Národní fronty. Jeho první sjezd (1951) vyjádřil principy činnosti svazu v rezolucích, na druhém (1959) sjezdu byl přijat organizační statut. 21. a 22. ledna 1955 se konala celostátní konference, na níž byl předsedou znovu zvolen Václav Dobiáš (Otakar Jeremiáš byl čestným předsedou) a schválen nový organizační řád, který ustavil Sväz slovenských skladateĺov a nově též Sekci koncertních umělců. Ještě v roce 1955 se konala první z Přehlídek koncertního umění. V závěru roku 1949 byla ustavena odbočka v Brně, později také v Ostravě a v Košicích, 1960 pak v Plzni, v Bratislavě a v Banské Bystrici. Ve dnech 25. až 28. února 1959 se konal 2. sjezd, který uspořádání do tří sekcí potvrdil. Ve dnech 24. – 26. dubna 1963 proběhl 3. sjezd, jehož usnesení zrušilo funkci předsedy a nahradilo ji funkcí prvního tajemníka, jímž se stal skladatel Jiří Pauer (1963–64) (podobně na Slovensku se po předsedovi Dezideru Kardošovi stal prvním tajemníkem Sväzu Andrej Očenáš). Členy Ústředního výboru se stali mimo jiné Jan Hanuš, Miloslav Kabeláč, Václav Kučera, Vladimír Sommer a Jaroslav Volek. 4. sjezd Svazu československých skladatelů se konal ve dnech 6. a 7. prosince 1967. Do roku 1969 byl prvním tajemníkem skladatel Věroslav Neumann.

Svaz se postupně stal organizátorem četných akcí, jež zcela zásadně ovlivňovaly dobový hudební život: tak např. se v roce 1956 zabýval stavem hudební výchovy (ve spolupráci se Svazem československých skladatelů vznikla v roce 1967 Československá společnost pro hudební výchovu), v roce 1963 postavením hudby v socialistické společnosti atd.

Podstatný přínos představovala činnost hudebněvědecké sekce, která postupně organizovala různé akce: seminář o marxistické hudební vědě (1962), mezinárodní seminář marxistických muzikologů ze socialistických zemí (1963), ale ve druhé polovině šedesátých let i semináře o experimentální hudbě. Postupně se podařilo změnit i postoj k novým hudebním technikám – např. k elektroakustické hudbě; významnou úlohu v tomto ohledu sehrála brněnská odbočka, která posléze přispěla i k založení měsíčníku Opus musicum (1969). Hudebněvědecká sekce organizovala muzikologické konference na různá témata (např. v květnu 1959 o díle Antonína Dvořáka, v květnu 1956 o životě a díle Wolfganga Amadea Mozarta, v říjnu 1958 o vztahu Leoše Janáčka a soudobé hudby, v září 1959 o díle Josepha Haydna atd.; sekce se podílela se na řadě dalších akcí (mimo jiné v prosinci 1955 na konferenci o písni, v únoru 1958 na konferenci o díle Zdeňka Nejedlého, v roce 1960 pak i na konferenci o malých hudebních formách atd.).

Na 4. sjezdu Svazu československých skladatelů (1967) byly na pořadu jednání otázky související s možností postupné demokratizace a liberalizace svazové činnosti. Svaz se aktivně snažil podpořit reformní úsilí v letech 1968–69. Na mimořádném sjezdu 25. 2. 1969 byl svaz s ohledem na federalizaci Československa rozdělen do dvou národních svazů. V referátu připraveném předsedou Věroslavem Neumannem byl vyjádřen postoj svazu zdůrazňující požadavek udržení tzv. polednové politiky Dubčekova stranického vedení. Po okupaci Československa armádami Varšavské smlouvy 21. 8. 1968 se 26. 2. 1969 uskutečnilo valné shromáždění Svazu českých skladatelů (na Slovensku už existoval Zväz slovenských skladatelov), v jehož řídících orgánech byli mimo jiné Věroslav Neumann, Jarmil Burghauser, Miloslav Ducháč (sekce populární hudby), Ivan Poledňák (sekce hudebních vědců a kritiků), Karel Pravoslav Sádlo (sekce koncertních umělců), dalšími členy vedení byli Jan Hanuš, Otmar Mácha, Harry Macourek, Bohuslav Sedláček, Ivan Vojtěch, Jaroslav Šeda, Josef Chuchro, Josef Páleníček, Alois Piňos (předseda Tvůrčího centra Brno), Jiří Fukač, Čestmír Gregor (předseda Tvůrčího centra Ostrava), Jaromír Dadák a Antonín Špelda (Tvůrčí centrum Plzeň). Svaz měl v této době sekce skladatelů vážné hudby, populární hudby, koncertních umělců a hudebních vědců a kritiků. Svaz českých skladatelů zanikl v prosinci 1970, a jeho roli převzal nově ustavený Svaz českých skladatelů a koncertních umělců, který byl po listopadu 1989 nahrazen nově ustavenou Asociací hudebních umělců a vědců.

Svaz československých skladatelů prezentoval veřejnosti tvůrčí výsledky svých členů na řadě každoročních tzv. přehlídek a přehrávek nové tvorby. První z nich se uskutečnila už mezi 22. a 25. dubnem 1950, další od 4. do 11. února 1951; na obou bylo provedeno více než tři sta skladeb (včetně rozsáhlých kantátových děl, např. Buduj vlast, posílíš mír Václava Dobiáše, Odkaz Julia Fučíka Jana Seidla, V sovětské zemi Jana Kapra). Přehlídky pořádané i v Bratislavě, Brně a Ostravě se pak staly trvalou formou prezentace činnosti členů Svazu československých skladatelů a později, po roce 1970 i Svazu českých skladatelů a koncertních umělců. V průběhu roku byly jednotlivě pořádány samostatné symfonické a komorní koncerty, na nichž zaznívaly další skladby členů svazu. Z přehlídek byly buď vydavatelstvím Supraphon (původně Gramofonové závody, poté Národní hudební vydavatelství Orbis, Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, pak Státní hudební vydavatelství, nakonec Supraphon) nebo vydavatelství svazu Panton pořizovány zvukové záznamy, které se pak na dlouhohrajících deskách staly dokumentací činnosti SČS a v mnoha případech byly také trvalým záznamem z jediného veřejného provedení hraných skladeb. Od roku 1955 pak byly každoročně organizovány také přehlídky koncertního umění, jež zůstaly rovněž trvalou součástí činnosti Svazu československých skladatelů a později i Svazu československých skladatelů a koncertních umělců.

Činnost svazu a tvorbu jednotlivých umělců a vědců významně podporovaly Český a Slovenský hudební fond. Socialistický stát systematicky pomáhal tvorbě, jež reprezentovala jeho dominantní ideologii státními cenami a dalšími vyznamenáními, organizováním tvůrčích soutěží a dalšími akcemi. Naopak k provedení na přehlídkách a svazových koncertech nebyla připouštěna díla skladatelů, kteří se svými politickými názory distancovali od ideové linie svazu (např. Jan Klusák a další).

V roce 1958 bylo k dosavadnímu monopolnímu vydavatelství Supraphon zřízeno z iniciativy svazu vydavatelství Českého hudebního fondu Panton jako zařízení Svazu československých skladatelů; současně bylo ustaveno Hudební informační středisko Českého a Slovenského hudebního fondu (obě disponují rozsáhlým archivem notových a jiných materiálů). Svaz úzce spolupracoval s ostatními hudebními institucemi, mimo jiné s orchestry a komorními tělesy, s Československým rozhlasem a s Československou televizí atd.

V průběhu roku 1969 reagoval Svaz československých skladatelů na první projevy normalizační politiky. Ústřední výbor svazu se např. 26. 6. 1969 zabýval cenzurním zásahem v průběhu Mezinárodního festivalu Bratislavská lýra atd. Na zasedání Ústředního výboru svazu 20. 11. 1969 bylo schváleno usnesení, v němž byla odmítnuta stanoviska ze zmíněného Valného shromáždění Svazu československých skladatelů 26. 2. 1969, jež by „neodpovídala současné politice Komunistické stran Československa, vlády a Národní fronty.“ Ústřední výbor pak rozhodl o svolání nového valného shromáždění Svazu českých skladatelů. Poté odstoupila z vedení svazu většina dosavadních jeho členů. Ve funkcích zůstali Čestmír Gregor, Josef Chuchro, Josef Páleníček a Karel Pravoslav Sádlo, kteří vytvořili základ nového vedení a přijali politické prohlášení, v němž se konstatovalo, že Svazem zaujaté politické postoje se dostaly do rozporu s politikou Komunistické strany československa a vlády Národní fronty. Tyto postoje byly v prohlášení zneplatněny, čímž byly vytvořeny předpoklady ke konstituování nově zformované tvůrčí organizace. V prosinci 1970 se v Praze konal celostátní aktiv umělců a kulturních pracovníků. Čtveřice těch, kteří ve svých funkcích nadále setrvali, vytvořila společně s administrativně jmenovanými dalšími členy tzv. Přípravný výbor, jehož předsedou byl Josef Páleníček. Tento výbor pak ustavil následnickou organizaci Svazu československých skladatelů, jíž stal Svaz českých skladatelů a koncertních umělců. V roce 1973 byl ještě ustaven federální Svaz československých skladatelů, jehož předsedou byl od roku 1982 Zdenko Nováček, tajemníkem od 1979 Josef Boháč. Tento federální Svaz československých skladatelů byl po roce 1989 na mimořádném sjezdu 6. a 7. 2. 1990 zrušen.


Literatura:

I. Lexika

ČSHS.

MEH.

SČHK.

 

II. Ostatní

Tomášek, Jaroslav: K I. sjezdu skladatelů a hudebních vědců v Československu (Hudební rozhledy 1, 1948, č. 1, s. 3).

Sychra, Antonín: Sjezd mezinárodní a celonárodní (Hudební rozhledy 1, 1948, č. 2–3, s. 22–25).

Dokumenty roku 1948 (Hudební rozhledy 1, 1948, č. 2–3, s. 40–43).

Zasedání Ústředního výboru Svazu československých skladatelů (Hudební rozhledy 2, 1949, č. 1, s. 12).

Zprávy Svazu československých skladatelů (Hudební rozhledy 2, 1949, č. 2–3, s. 76).

Rámcový pětiletý plán skladatelů a hudebních vědců (Hudební rozhledy 2, 1949, č. 2–3, s. 76).

Resoluce II. sjezdu československých skladatelů (Hudební rozhledy 2, 1949, č. 5, s. 82–86).

II. sjezd československých skladatelů a hudebních vědců (Hudební rozhledy 2, 1949, č. 10, s. 223).

II. sjezd československých skladatelů a hudebních vědců (Hudební rozhledy 2, 1949, č. 10, s. 224–226).

IV. zasedání Ústředního výboru Svazu československých skladatelů (Hudební rozhledy 3, 1950, č. 1, s. 20–21).

Naše hudba na cestě k socialistickému realismu (Hudební rozhledy 3, 1950, č. 2, s. 46).

Kluby Svazu československých skladatelů (Hudební rozhledy 3, 1950, č. 4, s. 29).

Zprávy Svazu československých skladatelů. Skladatelé jdou s lidem (Hudební rozhledy 3, 1950, č. 4–5, s. 132).

O práci české sekce Svazu československých skladatelů. Úryvky z referátu dr. Jaroslava Tomáška (Hudební rozhledy 3, 1950, č. 6, s. 79).

Zprávy Ústředního sekretariátu Svazu československých skladatelů (Hudební rozhledy 3, 1950, č. 6, s. 30).

Zprávy Svazu československých skladatelů. Skladatelé se školí (Hudební rozhledy 3, 1950, č. 6, s. 181).

Zasedání Ústředního výboru Svazu československých skladatelů (Hudební rozhledy 3, 1950, č. 7, s. 181).

Před II. plenárním zasedáním Svazu československých skladatelů (Hudební rozhledy 3, 1950, č. 8, s. 4–5).

Nové skladby v Klubu Svazu československých skladatelů (Hudební rozhledy 3, 1950, č. 9, s. 29).

Skladatelé jdou s lidem (Hudební rozhledy 3, 1950, č. 8–9, s. 198–225).

Průběh druhého plenárního zasedáním Svazu československých skladatelů (Hudební rozhledy 3, 1950, č. 10–12, s. 39–40).

Úkoly československých skladatelů v boji za mír. Referát generálního tajemníka Svazu československých skladatelů Miroslava Barvíka 4. 2. 1951 (Hudební rozhledy 4, 1952, č. 10–12, s. 4–15).

Hlavní zásady návrhu na reorganizaci Svazu československých skladatelů (Hudební rozhledy 6, 1953, č. 1, s. 12–13).

Směleji a rozhodněji za rozvoj české a slovenské hudby (Hudební rozhledy 6, 1953, č. 9, s. 372–383).

Zpráva o XXIII. zasedání Ústředního výboru Svazu československých skladatelů (Hudební rozhledy 8, 1955, č. 9).

Zpráva o XXVI. zasedání Ústředního výboru Svazu československých skladatelů (Hudební rozhledy 9, 1956, č. 14–15, s. 627–630).

Zpráva o XXVIII. zasedání Ústředního výboru Svazu československých skladatelů (Hudební rozhledy 9, 1956, č. 24, s. 1011).

Zpráva o XXX. zasedání Ústředního výboru Svazu československých skladatelů (Hudební rozhledy 10, 1957, č. 2, s. 98).

Zpráva o XXXII. zasedání Ústředního výboru Svazu československých skladatelů (Hudební rozhledy 10, 1957, č. 10, s. 433).

Jiránek, Jaroslav: K našim současným úkolům (Hudební rozhledy 13, 1960, č. 4, s. 135–136).

Jiránek, Jaroslav: Nové úkoly Svazu československých skladatelů (Hudební rozhledy 3, 1950, č. 14, s. 4–11).

Hlavní zásady návrhu na reorganizaci SČS (Hudební rozhledy 6, 1953, č. 1, s. 12–13).

Barvík, Miroslav: Zdeněk Nejedlý a Svaz československých skladatelů (Hudební rozhledy 6, 1953, č. 4, s. 127–128).

Fereczy, Oto – Gregor, Čestmír, Kapr, Jan – Lojda, Rudolf – Rauch, František – Hanuš, Jan – Mácha, Otmar – Mokrý, Ladislav: Skladatelská anketa. Co očekáváte od sjezdu? (Hudební rozhledy 12, 1959, č. 1, s. 4–19).

fx: Soudobou hudbu mládeži! (Hudební rozhledy 12, 1959, č. 1, s. 39).

Šeda, Jaroslav – Rychlík, Jan – Hába, Alois – Hradil, František M. – Hořec, Jaromír – Kovaříček, František: Co očekáváme od sjezdu (Hudební rozhledy12, 1959, č. 2, s. 51–53).

lk: Ze života SČS (Hudební rozhledy 12, 1959, č. 2, s. 81).

Jeremiáš, Otakar – Pauer, Jiří – Maxián, František – Kalaš, Julius – Zimmer, Ján – Kalabis, Viktor – Reiberger, Jiří: Co očekáváme od sjezdu (Hudební rozhledy 12, 1959, č. 3, s. 91–95).

Ps: Skladatelé a koncertní umělci besedují s pracujícími (Hudební rozhledy 12, 1959, č. 3, s. 103).

Černohorská, Milena – Poledňák, Ivan – Jurášek, Jaroslav – Hlaváčová, Pravoslava – Žídek, František: Čtenáři nám píší ke sjezdu (Hudební rozhledy 12, 1959, č. 3, s. 127–128).

Zpráva o průběhu II. řádného sjezdu Svazu československých skladatelů (Hudební rozhledy 12, 1959, č. 5, s. 181–182).

Do boje za vítězství socialistické kulturní revoluce. Ze zprávy ÚV SČS přednesené soudruhem Antonínem Hořejšem (Hudební rozhledy 12, 1959, č. 5, s. 183–193).

Kardoš, Dezider: Rozvíjajme naďalej bratrskú spoluprácu s našimi českými súdruhmi. Z referátu o tvorbe slovenských skladatelov, predneseného súdruhom Deziderom Kardošom (Hudební rozhledy 12, 1959, č. 5, s. 194–196).

Stanislav, Josef: Hudbou k vítězství socialismu v našich myšlenkách i srdcích (Hudební rozhledy 12, 1959, č. 5, s. 197–205).

Sychra, Antonín: O úkolech současné hudební vědy a kritiky (Hudební rozhledy 12, 1959, č. 5, s. 206–211).

Rauch, František: Koncertní umělci se hrdě hlásí k ideám socialistické revoluce (Hudební rozhledy 12, 1959, č. 5, s. 212–217).

Zpráva o zasedání ústředního výboru Svazu čs. skladatelů (Hudební rozhledy 12, 1959, č. 5, s, 218).

Rezoluce II. sjezdu Svazu československých skladatelů (Hudební rozhledy 12, 1959, č. 6, s. 223–224).

Nejedlý, Zdeněk: Přeji umělcům radost z toho, že je jim ne uloženo, ale dopřáno žít naši velikou dobu (Hudební rozhledy 12, 1959, č. 6, s. 230–231).

Plavec, Josef – Vojtěch, Ivan – Lýsek, František – Valigurová, Anežka – Hlaváček, Jiří – Harnach, Vlastimil – Fischer, Jan Frank – Troller, Rudolf – Úlehlová, Anna – Gregor, Čestmír – Nečásek, František – Slovák, Ladislav – Strelec, Ján – Hanuš, Jan – Válek, Jiří – Veselý, Jaroslav – Sádlo, Karel Pravoslav – Lucký, Štěpán – Kundera, Ludvík – Chuchro, Josef – Paclt, Jaromír – Novák, Přemysl – Karásek, Bohumil – Křivinka, Gustav – Řezáč, Ivan – Jiránek, Jaroslav – Dobiáš, Václav: Z diskuse na II. sjezdu SČS (Hudební rozhledy 12, 1959, č. 6, s. 236–258).

Závěrečné slovo soudruha Antonína Sychry (Hudební rozhledy 12, 1959, č. 6, s. 259).

Holzknecht, Václav: Sjezdové koncerty (Hudební rozhledy 12, 1959, č. 6, s. 260–261).

Kalaš, Julius: Aby nám všem šla práce lépe od ruky (Hudební rozhledy 12, 1959, č. 6, s. 260–261).

Sjezd socialistické kultury. Provolání předních kulturních pracovníků Československé republiky (Hudební rozhledy 12, 1959, č. 7, s. 267).

Umělci a lid mají společnou cestu (Hudební rozhledy 12, 1959, č. 8, s. 311).

Jiránek, Jaroslav: Poučení z historie (Hudební rozhledy 12, 1959, č. 9, s. 357–359; č. 10, s. 400–403).

Felix, Václav: Podaná ruka na kterémkoliv místě… aneb na besedách před sjezdem (Hudební rozhledy 12, 1959, č. 9, s. 388–389).

Zpráva z II. zasedání ústředního výboru SČS (Hudební rozhledy 12, 1959, č. 10, s. 426).

ns: Bude o čem jednat (Hudební rozhledy 12, 1959, č. 10, s. 437).

Jiránek, Jaroslav: Nový člověk žije mezi námi. Nad výsledky Sjezdu socialistické kultury (Hudební rozhledy 12, 1959, č. 12, s. 487–491).

Zpráva o průběhu Sjezdu socialistické kultury (Hudební rozhledy 12, 1959, č. 12, s. 488).

Provolání Sjezdu socialistické kultury (Hudební rozhledy 12, 1959, č. 13, s. 531–532).

Felix, Václav: Za kulturu životnější a život kulturnější (Hudební rozhledy 12, 1959, č. 13, s. 533–535).

Zpráva ze zasedání Ústředního výboru Svazu československých skladatelů (Hudební rozhledy 12, 1959, č. 14, s. 596).

Zpráva o činnosti Svazu československých skladatelů (Hudební rozhledy 12, 1959, č. 14, s. 620; č. 18, s. 779; č. 21, s. 886; č. 22, s. 907; č. 22, s. 910; č. 22, s. 951; č. 23, s. 958, č. 23, s. 998).

Svaz československých skladatelů k Slovenskému národnímu povstání (Hudební rozhledy 12, 1959, č. 17, s. 731).

Hanuš, Jan: Na okraj operní konference (Hudební rozhledy 12, 1959, č. 18, s. 747).

Štěpán, Pavel: Záleží i na koncertních umělcích (Hudební rozhledy 12, 1959, č. 19, s. 802–805).

I. sjazd Sväzu slovenských skladateĺov. Novou hudobnou tvorbou za úspech socialistickej kultúrnej revolucie (Hudební rozhledy 12, 1959, č. 24, s. 1007).

Mokrý, Ladislav: Do novej etapy rozvoja slovenskej hudby (Hudební rozhledy 12, 1959 č. 24, s. 1010–1011).

Zpráva o zasedání ústředního výboru Svazu československých skladatelů (Hudební rozhledy 12, 1959, č. 24, s. 1012–1013).

Mokrý, Ladislav: Sjazdové symfonické koncerty (Hudební rozhledy 12, 1959, č. 24, s. 1032–1033).

Na počest vítězných patnácti let. Zpráva o slavnostním zasedání Ústředního výboru Svazu československých skladatelů. Z referátu vedoucího tajemníka Ústředního výboru Svazu československých skladatelů Antonína Hořejše (Hudební rozhledy 13, 1960, č. 10, s. 400–404).

Hodnocení hudební tvorby (Hudební rozhledy 13, 1960, č. 14, s. 576–577).

Nové odbočky Svazu československých skladatelů: Činnost Svazu československých skladatelů ve znamení 40. výročí KSČ (Hudební rozhledy 13, 1960, č. 20, s. 862).

Karásek, Bohumil: Tvorba rozhodne (Hudební rozhledy 15, 1962, č. 1, s. 3–4).

Felix, Václav: Společenská potřeba – smysl i měřítko tvorby (Hudební rozhledy 15, 1962, č. 3, s. 91–92).

Otevřenou cestu soudobé hudbě (Hudební rozhledy 15, 1962, č. 5, s. 181).

Svaz československých skladatelů: Zdeněk Nejedlý – 10. 2. 1878 – 9. 3, 1962 (Hudební rozhledy 15, 1962, č. 6, s. 223).

Jiránek, Jaroslav: Nám nezemřel (Hudební rozhledy 15, 1962, č. 6, s. 224–225).

Svaz československých skladatelů: Otakar Jeremiáš 17. 10. 1892 – 5. 3. 1962 (Hudební rozhledy 15, 1962, č. 6, s. 227).

Kučera, Václav: Přehlídka nové tvorby. Úspěchy, které zavazují (Hudební rozhledy 15, 1962, č. 6, s. 229).

Sychra, Antonín: Ve znamení opery (Hudební rozhledy 15, 1962, č. 6, s. 230–234).

Volek, Jaroslav: O jednotu tendence a záměru (Hudební rozhledy 15,1962, č. 6, s. 235–238).

Šeda, Jaroslav: Tichá hladina (Hudební rozhledy 15, 1962, č. 6, s. 235–238).

Felix, Václav: Velká iniciativa mladých (Hudební rozhledy 15, 1962, č. 13, s. 567–569).

Zpráva o zasedání ústředního výboru Svazu československých skladatelů (Hudební rozhledy 15, 1962, č. 14, s. 576).

Ústřední výbor Svazu československých skladatelů: Všechny síly pro zdar III. sjezdu SČS (Hudební rozhledy 15, 1962, č. 18, s. 751–753).

Zpráva ze zasedání ústředního výboru Svazu československých skladatelů (Hudební rozhledy 15, 1962, č. 18, s. 753).

Todt, František: Odvahu k řešení základních otázek kultury. Z projevu na zasedání ústředního výboru Svazu
československých skladatelů dne 27. září 1962 (Hudební rozhledy 15, 1962, č. 19, s. 708–802).

Havlíček, Dušan: Všichni by měli říci své slovo (Hudební rozhledy 15, 1962, č. 19, s. 803–807).

Žít plně životem a zájmy lidu (Hudební rozhledy 15, 1962, č. 21, s. 885–886).

Felix, Václav: Co někteří kritikové přehlédli (Hudební rozhledy 16, 1963, č. 2, s. 58–60).

Kučera, Václav: Tvorbě dveře dokořán (Hudební rozhledy 16, 1963, č. 3, s. 102–103).

Diskuse tvorbou (Hudební rozhledy 16, 1963, č. 4, s. 136–137).

Kovářová, Anna. K niektorým problémom slovenského koncertného umenia (Hudební rozhledy 16, 1963, č. 4, s. 144–147).

Felix, Václav: Profily se vyhraňují (Hudební rozhledy 16, 1963, č. 4, s. 163).

O práci Svazu československých skladatelů mezi II. a III. sjezdem a naléhavých otázkách soudobé hudební tvorby. Materiály k předsjezdové diskusi (Příloha Hudebních rozhledů 16, č. 4, 1963 z 18. 2. 1963).

Zpráva o zasedání Ústředního výboru Svazu československých skladatelů (Hudební rozhledy 16, 1963, č. 5, s. 180).

Felix, Václav: Spory kolem Salichovy symfonie (Hudební rozhledy 16, 1963, č. 5, s. 204).

Gregor, Čestmír: O úroveň svazových diskusí (Hudební rozhledy 16, 1963, č. 5, s. 212).

Pospíšil, Vilém – Eckstein, Pavel: Z konference o postavení hudby v naší socialistické společnosti (Hudební rozhledy 16, 1963, č. 7, s. 267).
Šefl, Vladimír: Od slov k činům (Hudební rozhledy 16, 1963, č. 7, s. 268–269).

Jiránek, Jaroslav: O postavení hudby v naší socialistické společnosti (Hudební rozhledy16, 1963, č. 7, s. 270–272).

Šeda, Jaroslav; Pauer, Jiří: Z diskuse na konferenci O postavení hudby v naší socialistické společnosti (Hudební rozhledy 16, 1963, č. 7, s. 273–274).

Svaz čs. skladatelů před sjezdem (Hudební rozhledy 16, 1963, č. 8, s. 316–317).

Jiránek, Jaroslav: Zamyšlení nad současnými vývojovými proudy naší hudby (Hudební rozhledy 16, 1963, č. 8, s. 320–324).

Zich, Jaroslav: Nad praxí koncertního umění (Hudební rozhledy 16, 1963, č. 8, s. 325–327).

Válek, Jiří: Bez důvěry to nepůjde (Hudební rozhledy 16, 1863, č. 8, s. 328–329).

Sádlo, Karel Pravoslav: Jde o výchovu novodobého umělce (Hudební rozhledy 16, 1963, č. 8, s. 330–332).

Holzknecht, Václav: Můžeme být lhostejní k hudební výchově lidu? Z referátu na konferenci o postavení hudby v naší socialistické společnosti (Hudební rozhledy 16, 1963, č. 8, s. 333–336).

Barvík: Miroslav: Do vlastních řad (Hudební rozhledy 16, 1963, č. 8, s. 337–339).

Šmolík, Jan: Diskuse, která by měla pokračovat (Hudební rozhledy 16, 1963, č. 8, s. 351).

Delegáti III. sjezdu Svazu čs. skladatelů: Ústřednímu výboru Komunistické strany Československa (Hudební rozhledy 16, 1963, č. 9, s. 361).

Dolanský, Jaromír: Projev vedoucího delegace ÚV KSČ na III. sjezdu SČS (Hudební rozhledy 16, 1963, č. 9, s. 362–364).

Zpráva o průběhu III. sjezdu Svazu čs. skladatelů (Hudební rozhledy 16, 1963, č. 9, s. 365).

Závěry III. sjezdu Svazu čs. skladatelů (Hudební rozhledy 16, 1963, č. 9, s. 365–377).

Dobiáš, Václav: Hudební tvorba v naší socialistické společnosti (Hudební rozhledy 16, 1963, č. 9, s. 368–376).

Ústřední výbor Svazu čs. Skladatelů (Hudební rozhledy 16, 1963, č. 9, s. 372).

Zpráva o zasedání Ústředního výboru Svazu čs. skladatelů (Hudební rozhledy 16, 1963, č. 9, s. 373).

Peška, Josef: Ze zprávy revizní komise SČS (Hudební rozhledy 16,1963, č. 9, s. 377).

Kučera, Václav: Technika a hudba. Zpráva na konferenci o postavení hudby v naší socialistické společnosti (Hudební rozhledy 16, 1963, č. 9, s. 385–387).

Volek, Jaroslav: Tečka za přehlídkou (Hudební rozhledy 16, 1963, č. 9, s. 394).

Kuna, Milan: Mladí bez odvahy? (Hudební rozhledy 16, 1963, č. 9, s. 395).

Zpráva o zasedání ÚV SČS (Hudební rozhledy 16, 1963, č. 9, s. 396).

Kapr, Jan – Havlíček, Dušan – Lébl, Vladimír – Kohout, Antonín – Černohorská, Milena – Večtomov, Saša – Holzknecht, Václav – Hanuš, Jan – Pauer, Jiří – Neumann, Věroslav – Kratichvíl, Jiří – Sychra, Antonín – Hořejš, Antonín – Vojtěch, Ivan – Kučera, Václav – Rychlík, Jan – Nováček, Zdenko – Kohoutek, Ctirad – Kabeláč, Miloslav – Volek, Jaroslav – Hába, Alois – Podešva, Jaromír – Macourek, Karel – Dvořáček, Jiří – Burghauser, Jarmil – Šeda, Jaroslav – Válek, Jiří – Karbusický, Vladimír – Gregor, Čestmír – Zimmer, Ján – Šimůnek, Eugen – Bárta, Lubor – Simai, Pavol – Lýsek, František – Černý, Miroslav K. – Mokrý, Ladislav – Jiránek, Jaroslav – Šefl, Vladimír – Kočí, Přemysl – Sádlo, Karel Pravoslav – Páleníček, Josef – Ledeč, Jan – Stanislav, Josef – Janeček, Karel: Z diskuse na III. sjezdu SČS (Hudební rozhledy 16, 1963, č. 10–11, s. 407–433).

Zpráva o zasedání Ústředního výboru Svazu čs. skladatelů (Hudební rozhledy 16, 1963, č. 10–11, s. 407).

Zpráva o zasedání kontrolní a revizní komise Svazu čs. skladatelů (Hudební rozhledy 16, 1963, č. 10–11, s. 407).

Dobiáš, Václav: Závěrečné slovo (Hudební rozhledy 16, 1963, č. 10–11, s. 434–435).

Zpráva o zasedání Ústředního výboru Svazu čs. skladatelů (Hudební rozhledy 16, 1963, č. 14, s. 562).

Zpráva o zasedání ÚV SČS (Hudební rozhledy 16, 1963, č. 18, s. 790).

Závěry z porady zástupců skladatelských svazů v Budapešti (Hudební rozhledy 16, 1963, č. 19, s. 798).

Zpráva o zasedání ústředního výboru Svazu československých skladatelů (Hudební rozhledy 16, 1963, č. 19, s. 790).
Kříž, Jaromír: Poprvé na Slovensku. K přehlídce slovenského koncertního umění (Hudební rozhledy 16, 1963, č. 19, s. 812–814).

Nováček, Zdenko: Ovzdušie, ktoré čaká na syntézu (Hudební rozhledy 16, 1963, č. 20, s. 833–834).

Felix, Václav: S tvůrčí odpovědností (Hudební rozhledy 16, 1963, č. 21, s. 899).

Zpráva o průběhu II. sjezdu Svazu slovenských skladatelů (Hudební rozhledy 16, 1963, č. 23–24, s. 968–970).
Pauer, Jiří: Projev na II. sjezdu Svazu slovenských skladatelů (Hudební rozhledy 16, 1963, č. 23–24, s. 971).

Závery II. sjazdu (sic) Sväzu slovenských skladateĺov (Hudební rozhledy 16, 1963, č. 23–24, s. 972–973).

Nejbližší úkoly Svazu československých skladatelů. Z referátu prvního tajemníka ÚV SČS soudruha Jiřího Pauera na zasedání Ústředního výboru Svazu československých skladatelů 16. ledna 1964 v Bratislavě (Hudební rozhledy 17, 1964, č. 3, s. 91–92).

Zpráva o zasedání Ústředního výboru Svazu čs. skladatelů (Hudební rozhledy 17, 1964, č. 3, s. 93).

Felix, Václav: Diskuse tvorbou (Hudební rozhledy 17, 1964, č. 6, s. 236).

Jirko, Ivan: Před přehlídkou (Hudební rozhledy 17, 1964, č. 6, s. 239).

Fukač, Jiří: Nad brněnskou přehlídkou (Hudební rozhledy 17, 1964, č. 7, s. 278–280).

Zpráva o zasedání ÚV SČS (Hudební rozhledy 17, 1964, s. 336).

Setkání se soudruhem Antonínem Novotným (Hudební rozhledy 17, 1964, č. 11, s. 443).

Zpráva o zasedání rozšířeného předsednictva ÚV SČS (Hudební rozhledy 17, 1964, s. 589).

Kučera, Václav: Darmstadt, my a hudební pokrok (Hudební rozhledy 17, 1964, s. 763–765).

K některým otázkám experimentu v umění a v hudební tvorbě zvlášť. Z referátu dr. Jaroslava Volka na ústředním výboru Svazu čs. skladatelů dne 10. října 1964 (Hudební rozhledy 17, 1964, č. 20, s. 863–867).

Z referátu s. Václava Kučery na zasedání ÚV SČS dne 19. 10. 1964 v Praze (Hudební rozhledy 17, 1964, č. 21, s. 902).

Zpráva o zasedání ÚV SČS (Hudební rozhledy 17, 1964, č. 22, s. 828).

Závěry porady představitelů skladatelských svazů socialistických zemí v Berlíně (Hudební rozhledy 17, 1964, č. 23–34, s. 1005).

Navrátil, Miloš: Ostravské komorní problémy (Hudební rozhledy 18, 1965, č. 2, s. 69).

Karásek, Bohumil: Hudba v osvobozené vlasti (Hudební rozhledy 18, 1965, č. 9, s. 355–363).

Redakce: které jste vybrali… (Hudební rozhledy 18, 1965, č. 10, s. 399–401).

Redakce: Shrnutí jedné diskuse (Hudební rozhledy 18, 1965, č. 12, s. 508–509).

Kuna, Milan: Nejde jen o slovíčko (Hudební rozhledy 18, 1965, č. 12, s. 510).

Zpráva o zasedání Ústředního výboru SČS (Hudební rozhledy 18, 1965, č. 13, s. 543).

Předsednictvo SČS: Kdo slouží zájmům skladatelů? (Hudební rozhledy 18, 1965, č. 13, s. 543).

Závěry z porady zástupců skladatelských svazů socialistických zemí v Bukurešti (Hudební rozhledy 18, 1965, č. 20, s. 850).

Bratrská návštěva z Polska (Hudební rozhledy 18, 1965, č. 21, s. 892).

Zpráva o zasedání Ústředního výboru SČS (Hudební rozhledy 18, 1965, č. 22, s. 938).

Ceny Svazu čs. skladatelů a Českého hudebního fondu uděleny (Hudební rozhledy 18, 1965, č. 24, s. 980).

Volek, Jaroslav: Myšlenky o demokracii v našem svazu (Hudební rozhledy 21, 1968, č. 7, s. 188–190).

Prohlášení mimořádného sjezdu Svazu československých skladatelů (Hudební rozhledy 22, 1969, č. 6, s. 161–169).

Adorno, Theodor Wiesengrund: Hudba na provázku (Hudební věda 6, 1969, č. 1, s. 92–101).

Kučera, Václav: Sjezd mimořádně politický. Hrst marginálií k Mimořádnému sjezdu SČSS a

Ustavujícímu valnému shromáždění SČS (Opus musicum, 1, 1969, č. 1, s. 33–35).

Candra, Zdeněk – Lébl, Vladimír – Pospíšil, Vilém – Vojtěch, Ivan: K situaci soudobé české tvorby (Hudební rozhledy 23, 1970, č. 5, s. 217–221).

SČSKU. Za nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru. Hlavní dokumenty ze sjezdů českých uměleckých svazů (Praha 1977).

SČSKU. Za nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru. Hlavní dokumenty ze sjezdů českých uměleckých svazů v roce 1982 (Praha 1982).

Křemečková, Barbora: Činnost odbočky Svazu československých skladatelů v Ostravě v letech 1951–1969 (Magisterská diplomová práce, Katedra muzikologie, Filozofická fakulta Univerzity Palackého, Olomouc 2003).

Volkov, Solomon: Svědectví.Paměti Dmitrije Šostakoviče (2Praha 2006).

Macek, Petr: Směleji a rozhodněji za českou hudbu! „Společenské vědomí“ české hudební

kultury 1945–1969 v zrcadle dobové hudební publicistiky (Praha 2006).

Karafiát, Jan: Brněnské jaro 1968. K činnosti brněnské odbočky Svazu československých skladatelů mezi 4. sjezdem a rozpadem SČS (Magisterská diplomová práce, Ústav hudební vědy, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno 2011).

Archiválie:

Etnologický ústav Akademie věd České republiky, Praha.

 

Petar Zapletal


Datum poslední změny: 7.3.2013