Český hudební slovník osob a institucí

Studio 5

Charakteristika: Jazzová skupina

Datum narození/zahájení aktivity: 2.6.1958

Studio 5, pražská jazzová skupina.

Premiérově vystoupila 2. 6. 1958 v Redutě jako první soubor, který se u nás programově přihlásil k modernímu jazzu jako svébytnému uměleckému projevu, a přes krátkou dobu své existence znamenala rozhodující krok v prosazení jazzu. Program skupiny byl (netradičně) vyjádřen již v  programovém prohlášení, v němž Luděk Hulan napsal: „Chtěli jsme především studovat soudobou hodnotnou jazzovou tvorbu a také ji sami tvořit, kdežto běžnou taneční hudbu hrát zcela výjimečně. Tím jsme však nechtěli vypovědět boj taneční hudbě; rozhodli jsme se jen cílevědomě poukazovat na rozdílnost těchto zdánlivě příbuzných hudebních odvětví.“ Skupina začínala v obsazení Karel Velebný (tenorsaxofon, vibrafon), Jan Konopásek (barytonsaxofon, flétna), Vladimír Tomek (kytara), Luděk Hulan (kontrabas), Ivan Dominák (bicí), počátkem 1959 přistoupil Artur Hollitzer (pístový trombón). Působištěm byla zejména kavárna Zimního stadiónu, soubor však konal i zájezdy (mimo jiné s Karlem Krautgartnerem a Ivanem Preisem do SSSR), pořídil několik nahrávek pro Československý rozhlas a nahrál deset skladeb na SP a EP; nesetkal se však s větším zájmem širšího publika  a tak jeho členové využili Krautgartnerovy nabídky (v jeho dřívějším orchestru, působícím v kavárně Vltava, většinou spolupracovali již před zrodem Studia 5) a vstoupili do nově zřizovaného Jazzového (Tanečního) orchestru Československého rozhlasu (1960); v něm skupina ještě vyvíjela relativně samostatnou činnost. Po odchodu Velebného a Konopáska z JOČR na jaře 1961 pak ve směru  komorního jazzu pokračovaly v tradicích Studia 5 dva nástupnické soubory: Jazzové studio (v čele s Hulanem, působilo po jistou dobu nadále v rámci JOČR; stylová orientace na soul jazz) a S+H kvartet (v čele s Velebným; orientace na postbopový mainstream). Rozpad Studia 5 tak byl nejenom důsledkem ještě neustálené ekonomické a organizační situace  českého jazzu, ale i divergujících stylových směřování.

Stylově a repertoárově navázalo Studio 5 na westcoastovou orientaci někdejšího Krautgartnerova orchestru resp. i Orchestru Gustava Broma a poučilo se i z cool jazzu (vzory a repertoár: Gerry Mulligan, Chico Hamilton, Modern Jazz Quartet apod.), což obohacovalo i vlastní produkcí aranžérskou a skladatelskou. Z převzatého repertoáru: Close Your Eyes, Django, Swing House, The Queen´s Fancy, z vlastních skladeb: Milá společnost, Pohyblivé schodiště, Rokoková panenka, Smutná láska, Ukolébavka (Hulan), Rodinná kronika (cyklus, Velebný); mezi dalšími českými autory se uplatnil např. Vítězslav Voborník (Tichý pozdrav). Jako tvořiví a směrodatní hudebníci se v souboru projevili zejména Hulan, Konopásek, Velebný, kteří se také nejvýrazněji zapsali do dalších dějů v našem jazzu.

Klíčový význam souboru tkví v několika momentech: prokázal, že u mladé hudebnické generace existovala chuť a snaha rehabilitovat tento hudební typ přes oficiální nepřízeň a přes nepříznivé podmínky; dokázal tomuto snažení získat určitý respekt (a to i přes kontroverzní reakce např. na festivalu zábavné a taneční hudby OIRT 1958); soubor vnesl jazzové inspirace i do dalších linií české moderní populární hudby (viz účinkování v soutěžích Hledáme písničku pro všední den); vhodně se napojil na westcoastovou stylovou vlnu, která umožňovala relativně snadný vstup do jazzového idiomu českým hudebníkům, kteří byli dlouho izolováni od světového dění, a také uplatnění některých (snad) příznačně českých rysů (tendence k průzračnosti faktury, zpěvné melodiky, výrazovosti atp.); členové souboru se stali významnou součástí dalšího jazzového dění.

Diskografie:

Československý jazz 1960 (Supraphon);
Československý jazz 1961 (Supraphon);
Československý jazz 1920–1960 (Supraphon 1964).

Literatura:

I. Lexika
EJ.

II. Ostatní
Dorůžka, Lubomír: Studio 5 – Experiment nebo konformita? (Hudební rozhledy 12, 1959, č. 4, s. 166).
Poledňák, Ivan – Bulla, Herbert: Studio 5 a některé problémy našeho jazzu (Hudební rozhledy 13, 1960, č. 17, s. 732–733).
Kučera, Václav: Studio 5 (Taneční hudba a jazz 1960, Praha 1960, s. 62–63).
Dorůžka, Lubomír – Poledňák, Ivan: Československý jazz. Minulost a přítomnost (Praha 1967; zde i diskografie na SP a EP).
Velebný, Karel: Vzpomínky na Studio 5 (Akcent 1990, č. 5 a 7)
Kotek, Josef: Dějiny české populární hudby a zpěvu /1918–1968/ (Praha 1998).

Ivan Poledňák
Datum poslední změny: 19.1.2009