Český hudební slovník osob a institucí

Wasserbauerová, Věra

(Zachová; Strelcová; Střelcová)
Charakteristika: Operní pěvkyně, překladatelka, pedagožka a hudební vědkyně

Datum narození/zahájení aktivity: 11.2.1906
Datum úmrtí/ukončení aktivity: 17.7.1981

Wasserbauerová, Věra (roz. Zachová, poprvé prov. Strelcová), operní pěvkyně, překladatelka, pedagožka a hudební vědkyně, narozena 11. 2. 1906, Brno, zemřela 17. 7. 1981, Brno.

 

Narodila se v Brně, avšak její otec byl pracovně přeložen na Slovensko, vyrůstala a studovala v Bratislavě. Zpěv začala studovat soukromě u Josefa Egema v Bratislavě, pokračovala na Hudebně dramatické akademii, současně s operním zpěvem studovala na Univerzitě J. A. Komenského obor hudební věda. Oba obory úspěšně absolvovala a studia zakončila v roce 1929. Na Hudebně dramatické akademii zůstala další čtyři roky jako pedagožka operního zpěvu. Zároveň pohostinsky vystupovala ve Slovenském národním divadle (Micaela v Carmen George Bizeta, Zerbinetta v Ariadně na Naxu Richarda Strausse). Pěveckou techniku dále prohlubovala studiem u profesorky Gayerové, ke které dojížděla na konzervatoř do Vídně. V roce 1933 přijala nabídku šéfa brněnské opery Milana Sachse a stala se členkou Zemského divadla v Brně. Vytvořila zde postavy oboru mladodramatického a subretního. Vynikala především ve Smetanových operách, vytvořila Mařenku i Esmeraldu v Prodané nevěstě, Vendulku i Barču v Hubičce, Blaženku v Tajemství, Ludiši i Vlčenku v Braniborech v Čechách a jiné smetanovské postavy. Z dalších českých operních postav ztvárnila Dvořákovu Terinku v Jakobínovi, Rusalku, Anežku v Poupěti Otakara Ostrčila, ale také Janáčkovu lišku Bystroušku, která byla znovu nastudována v roce 1939, Kristýnku ve Věci Makropulos, Aljeju v opeře Z mrtvého domu. Nastudovala též role Mozartových oper Zuzanka, Zerlina, Pamina, Gounodova Markétka, Bizetova Micaela, Pucciniho Mimi, Liu a Čo-Čo-San. Byla první Pascalinou v původní premiéře opery Bohuslava Martinů Hry o Marii (1935), v souvislosti s tím si také dopisovala s Bohuslavem Martinů (uloženo v MZM v Brně, sign. G 7536, G 7537). V době brněnského angažmá zdokonalovala svou pěveckou techniku u Máši Fleischerové na brněnské konzervatoři (1931–41). Od roku 1941, kdy nacisté zavřeli brněnské divadlo, se spolu s dalšími umělci účastnila koncertních zájezdů a představení po moravských městech. Působila v opeře Českého lidového divadla v Brně (1943–44), krátce v opeře ostravského divadla. Mimo operního oboru se věnovala také písni a kantátě, např. v roce 1943 zpívala ve Vycpálkově díle České requiem. Hned po osvobození se vrátila do Brna a ve slavnostním představení Smetanovy Prodané nevěsty zpívala Mařenku (25. 5. 1945 Divadlo na hradbách). Nebyla pouze interpretkou, nýbrž také překladatelkou pěvecké literatury, překládala z němčiny, italštiny, francouzštiny a ruštiny, patří sem překlady textů písní Musorgského, Stravinského, Szymanovského a jiných, překlady libret, překlady oper Čertovo manželství Ottorina Respighiho (1939), Soročinský jarmark Modesta Petroviče Musorgského (1940), Služka paní Giovanna Baptisty Pergolesiho (1940). I v následujících letech se věnovala této činnosti, překládala pro Československý rozhlas, pro potřeby škol, pro hudební scény v tehdejším Československu. Na vrcholu svých sil se Věra Strelcová rozhodla ukončit svou pěveckou kariéru. Od roku 1945 vyučovala sólový zpěv na brněnské konzervatoři, na Filozofické fakultě v Brně absolvovala obor hudební věda, roku 1950 byla pověřena vyučováním na JAMU (1952 docentka teorie opery a zpěvu, 1962-64 vedoucí katedry zpěvu a operní režie). Se svým manželem Milošem Wasserbauerem založila Operní studio JAMU (1957, od roku 1967 přejmenováno na Komorní operu Miloše Wasserbauera), které od začátku umělecky vedl Miloš Wasserbauer a Věra Wasserbauerová pro tuto scénu pracovala jako dramaturgyně.


Dílo:

Dílo literární

 

Problémy pěveckého operního stylu se zvláštním zřetelem k české pěvecké reprodukční praxi (disertace 1950).

Několik poznámek k pěvecké interpretaci italské barokní árie (Sborník JAMU 2, 1960, s. 31–41).

Několik poznámek k pěvecké interpretaci Janáčkova dramatického slohu (Leoš Janáček a soudobá hudba, Praha 1963, s. 294–297).

V čem vidím modernost pěvecké stránky interpretace Janáčkových oper (Sborník JAMU 5, 1966, s. 43–52).

Literatura:

I. Lexika

ČSHS.

 

II. Ostatní

Gajdošová, Drahomíra: Z našeho domova – vyznání Věry Strelcové (Brněnská svoboda z 8. 1. 1940).

Firkušný, Leoš: Brněnské hudební medailonky – Věra Strelcová (Eva 15, 1943, č. 3).

České requiem (Pestrý týden z 22. 5. 1943).

Burjanek, Josef: Šedesát let Věry Střelcové (Rovnost z 10. 2. 1966).

Almanach Státního divadla v Brně 1884–1974 (Brno 1974).

Postavy brněnského jeviště 2 (Brno 1989, s. 161–164).

Sehnal, Jiří – Vysloužil, Jiří: Dějiny hudby na Moravě (Brno 2001).

Šlapanská, Eva: K 100. výročí narození Věry Střelcové-Wasserbauerové (Aplaus, roč. 7, 2006, č. 6, s. 34).

Bártová, Jindřiška: Teorie a dějiny hudby na JAMU v prvních letech její existence (Musicologica Brunensia, vol. 44, 2009, s. 17–24).

http://aleph.vkol.cz/rego/rg0717.htm

http://www.operainfo.eu/sopranyst.htm

http://cestipevci.wz.cz/pevci/strelcov.htm

 

Silvie Adamová


Datum poslední změny: 8.1.2012