Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Heřmanová, Věra

Tisk


Charakteristika: Varhanice

Datum narození/zahájení aktivity:9.9.1951
Text

Heřmanová, Věra, varhanice, muzikoložka, hudební publicistka a pedagožka, narozena 9. 9. 1951, Brno.

 

Po absolutoriu brněnské konzervatoře v roce 1973 (varhany u Vladimíra Hawlíka, klavír u Zuzany Zámečníkové Šteidlové) a následně brněnské JAMU u Aleny Veselé (1973–77) pokračovala v rámci postgraduálního studia tamtéž (1978–81), a rovněž na Conservatoire National de Région de Saint Maur v Paříži, kde se jí v akademickém roce 1980–81 ujal varhanní virtuos Gaston Litaize a dovedl ji až ke získání ceny Premier Prix à l´ Unanimité. V osobním dopise, napsaném v Paříži 23. února 1982, ji předurčuje k úspěšné kariéře koncertní umělkyně, která se skutečně pak stává jejím hlavním celoživotním posláním.

Na počátku její bohaté umělecké dráhy, zahrnující dnes již přes 800 sólových recitálů, koncertů s orchestry a vystoupení se spoluúčinkujícími sólisty, stálo také vítězství v interpretační soutěži JAMU v roce 1974 a první místo v interpretační soutěži pořádané Ministerstvem kultury v roce 1975, kterým si vybojovala účast na Mezinárodní varhanní soutěži v italské Bologni v témže roce. Tam jako jediná z českých účastníků postoupila do finále a získala čestný diplom. K rozvoji její umělecké osobnosti jistě přispěla rovněž účast na mezinárodních mistrovských interpretačních kurzech vedených předními českými a světovými varhaníky, jako byli Jiří Reinberger (Praha), Piet Kee a Ewald Kooiman (Haarlem, Holandsko), či Gaston Litaize, Guy Bovet a Lionel Rogg (Millstatt, Rakousko), se zaměřením na specifika francouzské, německé, nizozemské, španělské a italské varhanní tvorby a problematiku historických prstokladů.

O tom, že se zájem Věry Heřmanové o varhanní hru a tvorbu neomezuje jen na vlastní interpretaci, svědčí i její doktorské studium hudební vědy na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity (1991–97) pod vedením Rudolfa Pečmana, které zakončila disertační prací na téma Vyústění novodobé francouzské varhanní tvorby – Olivier Messiaen, dědic francouzské varhanní tradice. Její teoretická odborná fundovanost spojená s praktickými zkušenostmi koncertující varhanice jí umožnila bohatou přednáškovou činnost, zahrnující mj. i realizaci dvou sedmidílných cyklů pořadů o francouzské varhanní tvorbě pro Český rozhlas Praha (1993, 2003), pětidílného cyklu Skvosty evropské hudby (2014) a velmi úspěšného pořadu Wolfgang Amadeus Mozart a varhany k 250. výročí narození skladatele (2006); okolo 50 popularizačních přednášek o varhanách a varhanní hudbě v Malém divadle hudby Brno, odborné přednášky spojené s koncertním vystoupením na Mezinárodní konferenci Mozart a jeho doba v Praze (1987) či na Mezinárodním varhanním kongresu v Koszalinu, Polsko (1978, 1980), dramaturgii varhanní řady Mezinárodního hudebního festivalu 13 měst Concentus Moravie (2000, 2002), a také nerozsáhlou, avšak významnou pedagogickou činnost, zahrnující kromě výuky hlavního oboru varhany na JAMU (2004–08), kde jejími žáky byli dnes aktivně koncertující varhaníci Michael Bártek (vítěz mezinárodních soutěží) a Jiří Rohel, také spoluzaložení a vedení hudebního oddělení na Biskupském gymnáziu v Brně (1990–92) a založení a řízení vlastní soukromé umělecké školy Studio Amadeus (1994–dosud). Zmiňme také častou účast umělkyně v porotách českých i mezinárodních varhanních soutěží a její příspěvky do odborných hudebních časopisů Hudební rozhledy, Opus musicum a Varhaník.

Jméno Olivier Messiaen, jehož dílo studovala v Paříži ještě za skladatelova života pod vedením zasvěceného interpreta jeho díla, světového varhaníka Gastona Litaize, tvoří důležitou součást interpretační i odborné kariéry Věry Heřmanové, svědectvím osobního kontaktu skladatele s interpretkou jeho děl je mj. osobní děkovný dopis ze dne 26. února 1984.

Věra Heřmanová během své umělecké dráhy koncertuje v České republice a zvlášť hojně v zahraničí, častá je její účast na prestižních mezinárodních festivalech, zahrnujících i tři recitály na festivalu Pražské jaro. Vedle celoživotní lásky k francouzské varhanní hudbě se intenzivně věnuje ve své interpretační kariéře i hudbě české. Kromě pravidelného zařazování české varhanní tvorby od baroka po současnost patří k jejím doménám česká varhanní tvorba 20. století. Uskutečnila světové premiéry řady děl soudobých českých skladatelů (Petr Eben, Sylvie Bodorová, Jan Jirásek, Josef Růžička, Petr Fiala, Ctirad Kohoutek, Milan Slimáček), z nichž většina byla pro Věru Heřmanovou přímo napsána. Ráda také na svých koncertech uvádí díla Klementa Slavického a Vladimíra Wernera.

V rámci početné spolupráce s předními orchestry, komorními soubory, sólisty a dirigenty jmenujme alespoň Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK, Symfonický orchestr Českého rozhlasu v Praze, Československý komorní orchestr, Filharmonii Brno, Moravskou filharmonii Olomouc, Filharmonii Zlín, soubory Capella Istropolitana Bratislava, Čeští komorní sólisté, Capella regia musicalis, Akademické žestě Brno, Bachverein Mönchengladbach (Německo), dirigenty Petra Altrichtera, Jiřího Bělohlávka, Rostislava Hališku, Maria Klemense, Miloše Machka, Libora Mathausera, Zbyňka Müllera, Františka Preislera ml., Sébastiena Roulanda (Francie), Jana Rozehnala, Leoše Svárovského, Vladimíra Válka, Jaroslava Kyzlinka, Roberta Huga a řadu předních sólistů z oblasti komorní spolupráce.

Věra Heřmanová se zabývá také hrou na historické nástroje se zvláštním zaměřením na české barokní varhany, z nichž představila pětici nástrojů na dvou CD (pro labely Supraphon a Bonton). Vytvořila řadu nahrávek (studiově i živě, z festivalových i sólových koncertů a koncertů s orchestrem včetně přímých přenosů) pro české i zahraniční rozhlasové a televizní společnosti, z nejvýznamnějších jmenujme např. přímé televizní a rozhlasové přenosy inauguračního koncertu na nových varhanách firmy Frobenius v Allhelgenskirke v Kodani (1982) či varhanního koncertu z Dvořákovy síně Rudolfina spolu se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a Vladimírem Válkem (1987), nebo také televizní pořad Hudba  z kostela sv. Jakuba v Brně (1990).


Diskografie

Messiaen-Dupré-Alain: Organ Works (Supraphon 11113896 G LP);

Messiaen-Dupré-Alain: Organ Works (Artia 10 3896-4 131 MC);

Les Grandes Orgues de Notre-Dame de Chartres. Balbastre-Boëllmann-Franck-Vierne-Messiaen (Supraphon 11 1472-2 131 CD);

Old Czech Organ Music of 18th Century. Černohorský-Zach-Linek-Seger-Brixi-Plachý-Ryba-Hladký-Kuchař-anonymy (Bonton 71 0094-2 131 CD);

Czech Organ Music of 20th Century. Wiedermann-Slavický-Eben-Werner-Bodorová-Jirásek-Kabeláč (Bonton 71 0081-2 131 CD);

Oba komplety české varhanní hudby nesou ocenění Prémií českého hudebního fondu jako unikátní umělecký počin v oblasti interpretace klasické hudby

Musica Nova Bohemica. Eben-Kohoutek (Supraphon 1111 3375 G LP);

Brixi Organ Concertos. Koncerty pro varhany a orchestr F dur, C dur, G dur, D dur. Capella regia musicalis, Robert Hugo (Panton 81 9005-2 031 CD, Reedice Supraphon 3741-2 031 CD);

Choice Notes from Bonton Classics. Černohorský (Bonton 71 01112 311 CD);

Hudba Přítomnosti. Sylvie Bodorová: Pontem video – koncert pro varhany, smyčce a bicí. Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK. Jiří Bělohlávek (Panton 8110 0439 H LP);

Sequenzen: Europäische Orgelmusik des 20. Jahrhunderts. Werner-Langlais (Label Harp, LA 75508 CD);

Czech 20th Century Music Sylvie Bodorová: Protokol XX. Sylvie Bodorová: Pontem video – koncert pro varhany, smyčce a bicí. Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK, dirigent Jiří Bělohlávek (Panton-Bonton 710522-2 CD);

Jan Jirásek – Bread and Circuses. Ad unum for organ. (BMG Ariola 74321 46 799 2 CD);

Ctirad Kohoutek – Komorní hudba. Rapsodia eroica pro varhany (Czech Radio Brno Recordings CD).

Literatura

I. Lexika

Sborník českého koncertního umění, svazek Čeští koncertní umělci-instrumentalisté, díl I. (Praha 1983).

Who is Who in Music (Cambridge 2000).

World Who´s Who, Europa Biographical Reference Series (Abingdon, OK122RN, UK).

Who is... v České republice (Zug 2003). 

 

II. Ostatní

Vondálová, Zdeňka: Varhanářství a varhanní umění v Brně (magisterská diplomová práce, Pedagogická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, Brno 1988, s. 42–44).

Pečman, Rudolf: Z hlubin paměti. Vzpomínky muzikologa (Brno 2007, s. 276, 289).

Přibylová, Lenka: Zdeněk Zahradník. Tajemství symbiózy hudby a slova (Ústí nad Labem 2016, s. 130–131).

Kujalová, Petra: Gaston Litaize (magisterská diplomová práce, Hudební fakulta JAMU, Brno 2016, s. 4, 64–67).

 

Cca 150 recenzí v denním i odborném tisku z celého světa s hodnocením jednotlivých uměleckých výkonů z per řady hudebních kritiků, jako jsou či byli Petr Fiala, Rudolf Pečman, Jiří Fukač, Alena Borková, Louis Garde (Grenoble), Julius Hůlek, Hans Krarup (Sorö, Dánsko) a mnozí další.

 

Jana Nezmeškalová

Datum poslední změny: 3.2.2021