Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Smutný, Jaroslav

Tisk


Charakteristika: sběratel lidových písní, vedoucí folkloristických souborů a cimbálových muzik, zpěvák, kontrabasista, akordeonista

Datum narození/zahájení aktivity:27.2.1934
Text
DíloLiteratura

Smutný, Jaroslav, sběratel lidových písní, vedoucí folkloristických souborů a cimbálových muzik, zpěvák, kontrabasista a akordeonista, narozen 27. 2. 1934, Hlohovec.

 

K hudebnímu cítění jej vedla matka Mária Smutná, učitelka na základní škole ve slovenském Hlohovci. Zde žil do svých šesti let, poté se jeho rodina přestěhovala do Brna, kde začal navštěvovat hodiny klavíru. Nastoupil na gymnázium v Brně – Králově Poli, studium však dokončil na gymnáziu v Jihlavě, kde byl členem školního pěveckého sboru, zároveň si přivydělával jako zpěvák sboru jihlavské opery.

Po maturitě se vrátil zpět do Brna a stal se posluchačem stavební fakulty Vysokého učení technického. Během studia se stal kontrabasistou cimbálové muziky souboru Vlajka mládí. Mládežnický politicky laděný soubor vznikl roku 1950. Jeden z jeho členů, cimbalista Jiří Tesauer přeměnil Vlajku mládí na Soubor lidových písní a tanců (současný folklorní soubor Javorník). V Brně se Jaroslav Smutný seznámil s Vlastimilou Ventrubovou, zpěvačkou a tanečnicí Moravského souboru lidových písní a tanců, se kterou se později oženil. Jejich společné životní kroky směrem k lidové písni výrazně ovlivnil sběr lidových písní pro soubor Vlajka mládí. Tehdejší vedoucí souboru Jiří Tesauer, zorganizoval první sběr ve valašských obcích roku 1954. Nápomocni mu byli právě Jaroslav Smutný a Vlastimila Ventrubová, kteří dostali za úkol sbírat písně v obcích Lukov a Nedašova Lhota.

V prosinci roku 1956 se Jaroslav Smutný oženil s Vlastimilou Ventrubovu, která s ním až do své smrti sbírala, třídila a publikovala lidové písně. Po zakončení vysokoškolského studia roku 1957 byl Jaroslav Smutný poslán jako stavební inženýr do obce Handlová na středním Slovensku. O rok později zde s manželkou založili Soubor lidových písní a tanců Priemstavák. V Handlovské dolině navštěvovali místní zpěváky, u kterých zapisovali lidové písně. Celkem se jim zde podařilo zapsat 180 písní. Několik let po návratu manželů na Moravu se ozvala folklorní skupina z Handlové s prosbou o písňové zápisy. Manželé po zaslání svých sběrů napomohli navázání na zapomenutou hudební tradici v regionu Handlovské doliny.

Roku 1960 se Jaroslav Smutný s rodinou přestěhoval do Veselí nad Moravou, kde žije doposud. S manželkou Vlastimilou zde krátce po přistěhování založili a vedli soubory lidových písní a tanců Lučina (1961–63), Prespolan II. (1964–65), roku 1970 převzali vedení dětského sboru Československé strany lidové, který dostal název Radošov. Vlastimila měla na starost organizační složku souboru a taneční nácviky, Jaroslav vedl pěvecké zkoušky a cimbálovou muziku. Manželům se ve snaze o zpracování lokálního tanečního repertoáru k jevištnímu vystoupení souboru Lučina podařily zdokumentovat poslední náznaky tance veselská sedlcká, který přirozeně zanikal na počátku 20. století. Pro soubor Radošov jej manželé zapsali u paní Marie Korvasové. Během osmnácti let vedení souboru Radošov Jaroslav a Vlastimila Smutní udržovali a obnovovali mizející veselské tradice, jako jsou hody s právem, šlehačková beseda u cimbálu nebo veselská svatba.

Jaroslav Smutný byl kontrabasistou v cimbálových muzikách Martina Hrbáče, Miroslava Minkse, Jana Slaměny, Jožky Kubíka a v cimbálové muzice Souboru lidových písní a tanců Brozané, se kterými absolvoval zahraniční cesty do Anglie, Francie nebo Tuniska. Jako zpěvák působil v mužském sboru z Kněždubu. Podílel se na založení dětského folklorního souboru Vavřínek v Blatnici pod Svatým Antonínkem. Dále pak umělecky vedl cimbálové muziky: Antonína Těthala, Aleše Smutného, Radima Havlíčka, Petra Tománka, Jitky Staňkové a Marka Tyllicha a cimbálovou muziku Blatnická studánečka při Základní škole v Blatnici pod svatým Antonínem. V současnosti doprovází na akordeon folkloristický soubor Radošov při jeho tanečních zkouškách a snaží se o prohloubení méně známého hudebního repertoáru z okolních regionů.

První píseň Jaroslav Smutný zapsal do not roku 1954. Byla to píseň z repertoáru vlastních rodičů. Písně sbírá a skládá doposud. Společně s manželkou Vlastimilou zaznamenali tisíce písní z Veselska, Ostrožska, Horňácka, Kopanic, Valašska, Handlovské doliny, Púchovska a Pomezí. Sbírali ve více než pěti desítkách obcí v rozmezí Brezno nad Hronom – Jihlava, nejintenzivněji pak na Slovácku, kde je zaujal průnik východní mollové harmonie do lidových písní střední Evropy.

Roku 1977 byla vydána první společná sbírka manželů Smutných pod názvem Písně z Veselska. Následovala celá řada zpěvníků, mezi nejvýznamnější z nich patří edice Co zpívaly děti ve Veselí nad Moravou. Čtveřice zpěvníků je sestavena z vybraných 1167 písní, které zazněly v letech 1983–2002 na dětské pěvecké přehlídce Slovácká stuha, v jejíž porotě manželé Smutní zasedali od jejího samotného vzniku. Zpěvník Keď som sa já z mojho kraja do Ameriky zberal vydali Jaroslav a Vlastimila Smutní u příležitosti udělení Ceny města Veselí nad Moravou, za celoživotní činnost v úseku lidové kultury roku 2001. Z rukou hejtmana manželé převzali roku 2006 Cenu jihomoravského kraje za sběratelskou činnost. Na podzim 2018 vyšel zpěvník vybraných sběrů manželů Smutných pod názvem Písně z Veselska. Ze čtyř tisíc zapsaných lidových písní byly doposud vydány asi dvě třetiny.

Jaroslav Smutný je autorem hudebně teoretických publikací Lidová hudba a píseň z roku 1998 a příručky Přednosti a zvláštnosti v harmonizaci lidových písní zemědělců, která je určena pro začínající hráče v cimbálové muzice. Jejím cílem je jednoduchý popis a výuka harmonických pravidel písní v karpatské oblasti Moravy a Slovenska. Své texty Jaroslav Smutný publikoval v časopisech Malovaný kraj a Veselský zpravodaj. Doposud nevydán je jeho autorský rukopis Jen jedna smutná a jinak veselé písně Jaroslava Smutného z Veselí a autobiografický spis Život s písní. Společným dílem manželů Smutných je studie Lidová hudba a píseň sepsaná během roku 1998. Tato Mnohostranně přínosná práce čítající 55 stran rozdělených do 17 kapitol, obsahuje podrobnou sondu do hudebního života na Veselsku v minulosti i dnes, zároveň také metodické podkapitoly, které manželé sepsali na základě mnohaletých zkušeností s vedením řady souborů lidových písní a tanců a sběrem lidových písní. I přesto jejich studie sepsaná jako podkapitola ve Vlastivědě regionu Veselí nad Moravou nebyla nikdy zveřejněna.


Dílo

Zpěvníky

Písně z Veselska I (Veselí nad Moravou, 1977) – spoluautorka Vlastimila Smutná.

Zpěvník souboru písní a tanců Radošov (Veselí nad Moravou, 1974) – spoluautorka Vlastimila Smutná.

Radošov (Veselí nad Moravou, 1981).

Horňácké pěsničky (Veselí nad Moravou, 1985) – spoluautorka Vlastimila Smutná.

Nenapodobeniny a napodobeniny (Veselí nad Moravou, 1985) – spoluautor Albert Hauptman.

Písně z Veselska II (Veselí nad Moravou, 1985) – spoluautorka Vlastimila Smutná.

Svatební písně z Veselska (Veselí nad Moravou, 1994) – spoluautorka Vlastimila Smutná.

Balady. Epické lidové písně odjinud a též z východní Moravy (Veselí nad Moravou, 1994) – spoluautorka Vlastimila Smutná.

Lidová hudba a píseň (Veselí nad Moravou, 1998) – spoluautorka Vlastimila Smutná.

Radošov v písních (Veselí nad Moravou, 1997) – spoluautorka Vlastimila Smutná.

Štěpnička v písních (Veselí nad Moravou, 1998) – spoluautor Josef Hanák.

Co zpívaly děti ve Veselí nad Moravou I (Veselí nad Moravou, 2002) – spoluautorka Vlastimila Smutná.

Co zpívaly děti ve Veselí nad Moravou II (Veselí nad Moravou, 2002) – spoluautorka Vlastimila Smutná.

Co zpívaly děti ve Veselí nad Moravou III (Veselí nad Moravou, 2002) – spoluautorka Vlastimila Smutná.

Keď som já z mojho kraja do Ameriky zberal (Veselí nad Moravou, 2006) – spoluautorka Vlastimila Smutná.

Co zpívaly děti ve Veselí nad Moravou IV (Veselí nad Moravou, 2012) – spoluautorka Vlastimila Smutná.

Přednosti a zvláštnosti v harmonizaci lidových písní zemědělců (Veselí nad Moravou, 2013).

Písně z Veselska (Veselí nad Moravou, 2018) – spoluautorka Vlastimila Smutná.

 

Časopisecké stati

Symboly, přirovnání, obrazy i synonyma v lidových písních (Malovaný kraj, 2005, č. 1, s. 14–15).

Umírání lidové písně aneb Pláč sběratele (Malovaný kraj, 2005, č. 4, s. 27).

Jak vznikaly lidové písně (Malovaný kraj, 2006, č. 1, s. 17).

Písně, písně, písně… (Malovaný kraj, 2009, č. 4, s. 18).

Lidové písně (Malovaný kraj, 2013, č. 1, s. 17).

Archeologie a lidová píseň (Malovaný kraj, 2013, č. 5, s. 22–23).

Plagiátorství lidových písní – Pojednání o jevu, který má své klady i zápory (Malovaný kraj, 2015, č. 4, s. 9).

Marie Korvasová a obnova folkloru ve Veselí nad Moravou (Malovaný kraj, 2018, č. 3, s. 20). Dur – moll – dur – moll – dur – moll (Malovaný kraj, 2019, č. 5, s. 9).

Co víme o lidové písni – známe ji? (Malovaný kraj, 2020, č. 2, s. 14).

Literatura

Bartošíková, Anna: O Veselí a Veselanech (Veselí nad Moravou, 1997, s. 75–79).

Neduka, Vlastimil: Veselí nad Moravou (Veselí nad Moravou, 1973).

Fojtíková, Lenka: Manželé Vlasta a Jaroslav Smutní oslavili zlatou svatbu (Veselské listy, 2007, č. 1, s. 2).

Smutný, Jaroslav – Smutná, Vlastimila: Lidová hudba a píseň (Veselí nad Moravou, 1998).

Smutný, Jaroslav: Marie Korvasová a obnova folkloru ve Veselí nad Moravou (Malovaný kraj, 2018, č. 3, s. 20).

 

https://fojtikova.webnode.cz/news/zemrela-velka-folkloristka-a-sberatelka-pisni-pani-vlasta-smutna/

 

Ludmila Janásová

Datum poslední změny: 1.4.2020