Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Nováček, Zdenko

Tisk


Charakteristika: Muzikolog

Datum narození/zahájení aktivity:16.8.1923
Datum úmrtí/ukončení aktivity:5.1.1986
Text
DíloLiteratura

Nováček, Zdenko, muzikolog, narozen 16. 8. 1923, Plzeň, zemřel 5. 1. 1986, Bratislava.

Po maturitě studoval na pražské konzervatoři, poté hudební vědu na Filozofické fakultě Karlovy univerzity u Josefa Huttera. Studium zakončil disertační prací s názvem Koleda v Čechách ve středověku, na jejímž základě mu byl v roce 1948 udělen doktorát. Dirigoval pěvecký sbor v Plzni, poté komorní orchestr Collegium musicum v Praze. Od roku 1949 se usadil na Slovensku, kde vyvíjel odbornou činnost v několika významných kulturních institucích. Byl vědeckým pracovníkem Slovenské akademie věd, v letech 1951–56 vedl Ústav hudební vědy téže instituce. Působil v bratislavském rozhlase (vedoucí redaktor pro oblast symfonické hudby, později redaktor celého hudebního vysílání), od roku 1962 až do své smrti byl ředitelem bratislavské konzervatoře, v sedmdesátých letech se stal vedoucím redaktorem časopisu Hudobný život. Významně se angažoval rovněž na půdě Svazu československých skladatelů, kde zastával funkci prvního místopředsedy Svazu slovenských skladatelů, funkci tajemníka hudebněvědné sekce, od roku 1982 byl předsedou celého federálního svazu. Externě přednášel na bratislavské univerzitě – zejména hudební estetiku, dějiny české hudby a dějiny sovětské hudby. Nezanedbatelnou aktivitu vyvíjel i v komisích a různých poradních orgánech. Takto působil v operní komisi Divadelní žatvy (1952–55), poradním sboru Slovenského ľudového umeleckého kolektívu (1952–54), redakční radě časopisu Slovenská hudba (1959–63), kulturní komisi pro šíření politických a vědeckých poznatků, jakož i v poradních sborech Slovenského národného divadla a Mestského muzea v Bratislave. Později se stal předsedou Výboru pro kulturu a výchovu Sněmovny národů Federálního shromáždění ČSSR. Pravidelně publikoval v československých novinách a časopisech (především Pravda, Kultúrny život, Hudební rozhledy, Slovenská hudba, Hudební věda), v zahraničních periodikách (Neue Zeitschrift für Musik, Ruch muzyczny) a sbornících (Historical musicology) a spolupracoval také na velkých německých hudebních slovnících Die Musik in Geschichte und Gegenwart a Riemann Musiklexikon. Ve svých monografických pracích se věnoval zejména hudební estetice (Úvod do estetiky hudby, Kapitoly z hudobnej estetiky), hudbě na Slovensku (Ján Levoslav Bella, Dezider Kardoš, Súčasná slovenská hudobná tvorba, Hudba v Bratislave a další), jakož i sovětské hudbě a dělnickým písním. Mimo to se často účastnil muzikologických konferencí a kolokvií jak v Československu, tak v zahraničí a styky se zahraničím udržoval i na půdě hudebních společností (Internationale Gesellschaft für Musikwissenschaft, Gesellschaft für Musikforschung, Neue Bachgesellschaft, G. F. Händel-Gesellschaft, Richard Strauss Gesellschaft). Velmi záslužná byla jeho práce pro Československý hudební slovník osob a institucí. Od roku 1953 byl redaktorem slovenské části slovníku a spolu s Gracianem Černušákem a Bohumírem Štědroněm jej připravil k vydání.


Dílo

Dílo literární

Knižní monografie

Koleda v Čechách ve středověku (Disertační práce, Praha 1948);

Beethoven umelec – revolucionár (Bratislava 1952);

Úvod do estetiky hudby (Bratislava 1952);

Víťazná cesta sovietskej hudby (Bratislava 1952);

Ján Levoslav Bella (Martin 1953);

Dezider Kardoš (Bratislava 1955);

Súčasná slovenská hudobná tvorba (Bratislava 1955);

Wolfgang Amadeus Mozart (Bratislava 1956);

Robotnícke spevokoly na Slovensku (Bratislava 1960);

Významné hudobné zjavy a Bratislava v 19. storočiu (Bratislava 1962);

45 rokov konzervatória v Bratislave (Bratislava 1965);

Hudobné pamiatky Bratislavy (Bratislava 1966);

Sprievodca hudbou 20. storočia (Bratislava 1969);

Hudobné rezidencie na západnom Slovensku (Bratislava 1971);

Bratislava, mesto hudby na Dunaji (Bratislava 1972);

Hudobné tradície Bratislavy a ich tvorcovia (Bratislava 1974);

Hudba v Bratislave (Bratislava 1978);

Franz Schubert (Bratislava 1979);

Kapitoly z hudobnej estetiky (Bratislava 1982).

Články a stati (výběr)

O národnú hudbu (Hudební rozhledy 6, 1953, č. 10, s. 426–432);

Ján Levoslav Bella (Hudební rozhledy 6, 1953, č. 15, s. 678–683);

K hudobným česko-slovenským tradíciám (Hudební rozhledy 8, 1955, č. 9, s. 448–451);

K společenskému smyslu života a diela B. Smetanu (Hudobnovedné štúdie 1955, s. 181–210);

Za tanečnú hudbu, hodnú našej epochy (Slovenská hudba 4, 1960, č. 5, s. 245–249);

Problémy vývoja a pevnosť stanovísk (Slovenská hudba 5, 1961, č. 1, s. 13–15);

Prvé výsledky univerzít umenia (Slovenská hudba 5, 1961, č. 7–8, s. 327–329);

Predslov (in: Pražák, Přemysl: Osobnosti českej hudby 1, Bratislava 1961, s. 8–29);

Slovensko-sovietske hudobné vztahy v r. 1917–1941 (Hudební věda 1961, č. 3, s. 133–160);

Tradícia a súčastnosť (Hudba okolo nás, Bratislava 1962, s. 125–134);

Hudba a jej interpret (Hudba okolo nás, Bratislava 1962, s. 135–142);

Socializmus a hudba (Hudba okolo nás, Bratislava 1962, s. 143–150);

Pedagogický experiment (Hudební rozhledy 19, 1966, č. 6, s. 169);

Konzervatórium – základný článok profesionálnej výchovy (Slovenská hudba 11, 1967, č. 5, s. 204–207).

Literatura

ČSHS.

MEH.

HSPK.

Jan Karafiát

Datum poslední změny: 20.1.2012