Český hudební slovník osob a institucí

Německý hudebněpedagogický svaz

Německý hudebněpedagogický svaz (Musikpädagogischer [Deutscher] Verband, také Deutscher musikpädagogischer Verband), vzdělávací spolek, zahájení činnosti 1911, Vídeň, ukončení činnosti 1943, Praha. 

Roku 1911 byl na základě podnětu I. rakouského hudebněpedagogického kongresu konaného toho roku ve Vídni, založen Österreichischer Musikpädagogischer Verband (Rakouský hudebněpedagogický svaz), jehož cílem bylo zkvalitnění hudební výchovy na školách a zlepšení sociálního a společenského postavení učitelů hudby. Téhož roku byla zaregistrována jeho složka v Čechách (spolkový katastr, Archiv hlavního města Prahy XII/155), aktivitu však zatím nevyvíjela. Roku 1914 zahájila činnost pražská místní skupina Österreichischer Musikpädagogischer Verband – Ortsgruppe Prag, která mezi roky 1916–21 existovala pod názvem Verein Prager Musiklehrkräfte. V důsledku politických změn došlo roku 1919 k reorganizaci svazu, který byl roku 1922 přejmenován na Deutscher musikpädagogischer Verband in der Tschechoslowakei (DMPV), od roku 1925 na Deutscher musikpädagogischer Verband für die ČSR (DPMV), od roku 1939 na Deutscher musikpädagogischer Verband in Böhmen und Mähren (DPMV). Pražská složka působila až do rozpuštění svazu v roce 1943 pod názvem Ortsgruppe Prag des Musikpädagogischen Verbandes. Místní skupiny vznikly kromě Prahy v řadě větších i menších míst po celé republice (Česká Lípa, České Budějovice, Český Krumlov, Český Těšín, Brno, Broumov, Děčín-Podmokly, Hostinné, Cheb, Chomutov, Karlovy Vary Kraslice, Liberec, Litoměřice, Lovosice, Moravská Ostrava, Most, Nový Jičín, Olomouc, Opava, Plzeň, Teplice, Znojmo, Žatec, Trutnov, Ústí nad Labem, Vrchlabí, na Slovensku v Bratislavě).

Roku 1921 uspořádal Deutscher musikpädagogischer Verband svůj první kongres v Teplicích. Předsedou svazu se stal vedoucí hudebněpedagogického semináře Německé akademie hudby a divadelních umění (Deutsche Akademie für Musik und darstellende Kunst) v Praze Hugo Wolf, roku 1924 ho vystřídal Fidelio Friedrich Finke, roku 1930 zaujal funkci místopředsedy Gustav Becking. Na činnosti se aktivně podíleli pěvečtí pedagogové Elsa Brömse, Friedl Stratil, Konrad Wallerstein, skladatel Theodor Veidl, klavíristka Mizzi Jenisch a další. Deutscher musikpädagogischer Verband se přednostně věnoval sociálnímu postavení pedagogů; za tímto účelem založil sociální fond (Finke-Fond). Zajímal se také o otázky hudební metodiky a didaktiky. Spolupracoval s příbuznými organizacemi a institucemi, jako byly Jednota hudebních stavů, Kapellmeister-Verband, československá sekce Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu a další.

V letech 1927–33 pořádal nepravidelné tématické večery (tzv. Auftakt-Konzerte), spojené s diskusemi o vyslechnutých dílech. Zazněla na nich historická i soudobá díla domácí i cizí (Iša Krejčí, Fidelio Friedrich Finke, Francis Poulenc, Erwin Schulhoff, Hans Walter Süsskind, Vojtěch Ullmann a další). Svaz také organizoval přednášky, semináře apod.

Jako tiskový orgán sloužil od roku 1920 vydávaný měsíčník Der Auftakt. Šéfredaktorem jeho prvního ročníku byl Felix Adler, následujících ročníků až do zastavení vydávání roku 1938 Erich Steinhard. Samostatnou přílohu časopisu tvořily Mitteilungen des Deutschen musikpädagogischen Verbandes.

Od roku 1933 se na činnosti Deutscher musikpädagogischer Verband podílel hudební pedagog a referent Pruského ministerstva pro vědu, umění a vzdělávání Leo Kestenberg (1882–1962), který v Praze nalezl azyl poté, co byl v Německu z rasových důvodů zbaven funkce. Z jeho iniciativy byla v Praze roku 1934 založena Společnost pro hudební výchovu a v roce 1936 uspořádán I. mezinárodní hudebněpedagogický kongres.

Deutscher musikpädagogischer Verband se však po roce 1935 začal politicky orientovat na nacionálněsocialistické Německo a dosavadní Mitteilungen začaly roku 1936 vycházet samostatně pod názvem Musikblätter der Sudetendeutschen. Vydávání časopisu Der Auftakt bylo v dubnu 1938 úředně zastaveno. Téhož roku se Deutscher musikpädagogischer Verband na svém sjezdu v Opavě, jemuž předsedal Fidelio Friedrich Finke, přihlásil ke kulturní politice Sudetoněmecké strany a vyslovil podporu jejímu vůdci Konradu Henleinovi. Po odstoupení Sudet přestaly Musikblätter vycházet.