Český hudební slovník osob a institucí

Centrum hudební lexikografie

Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Vedoucí redaktor: Petr Macek
Redakční kruh: Petr Kalina, Karel Steinmetz, Šárka Zahrádková

A B C Č D Ď E
F G H Ch I J K
L M N Ň O P Q
R Ř S Š T Ť U
V W X Y Z Ž  
 

Přihlášení

CENTRUM HUDEBNÍ LEXIKOGRAFIE

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta
Masarykova univerzita
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Tel: +420 5 49494623
Fax: +420 5 49497478
Email: slovnik@phil.muni.cz

Juřina, Vítězslav

Tisk


Charakteristika: Hudební pedagog, dirigent a skladatel

Datum narození/zahájení aktivity:23.12.1899
Datum úmrtí/ukončení aktivity:26.7.1985
Text
Literatura

Juřina, Vítězslav, hudební pedagog, dirigent a skladatel, narozen 23. 12. 1899, Ostrava - Hrušov, zemřel  26. 7. 1985, Ostrava. 

 

Již od dětství se projevovalo jeho hudební nadání, které ho přivedlo na Hudební a varhanickou školu Matice školské v Ostravě – Mariánských Horách, kde ho učil hře na varhany Antonín Hradil a v oboru skladby Rudolf Wünsch. Po absolvování hudebně pedagogického oddělení této školy odešel v roce 1922 do tehdejší Jugoslávie. Zde ve městech Sinji a od roku 1925 Makarske působil jako učitel hudební výchovy na gymnáziích a sbormistr a kapelník místního orchestru, v letních měsících doplňovaném hráči bělehradské opery. Zde ho též zaujal místní folklór, který ho inspiroval k úpravám jihoslovanských písní (např. Od Balkánu k Uralu pro mužský a smíšený sbor) a k vytvoření orchestrálních směsí. Dále zde složil také serenádu Živila Makarska. Po návratu do Ostravy (1929) byl kapelníkem Ostravské hornické hudby, kterou řídil v letech 1932–1945. Po vykonání státních zkoušek z klavíru a dirigování založil ve svém rodišti ostravském předměstí Hrušově soukromou hudební školu, z níž se později stala Lidová škola umění. Jako ředitel této školy vytvořil i pobočku v Petřkovicích a dva roky před odchodem do důchodu (1959) se stal ředitelem LŠU v Ostravě – Porubě. V době svého pedagogického působení také napsal pro své žáky množství množství instruktivních skladeb pro klavír, housle hoboj, klarinet, akordeon, flétnu atd. V letech 1949–52 byl  uměleckým vedoucím Hudebního souboru dorostu a žactva  Sokolské župy Jana Čapka v Ostravě. V 50. letech napsal masové písně (např. Hornické mládí, Ostravský čin, Hutnická polka, Otevřete brány, havíři jdou), mnohé na texty hrušovského rodáka Ericha Sojky. Starší jsou směsi hornických, lašských, slezských i slováckých písní pro smíšené, mužské a dětské sbory a capella či s orchestrem (Z kraje černých démantů – 1938, Devět hornických písní – 1942, Desítka lašských lidových tanců pro dětský sbor – 1942, Okolo Frýdku, Hornické mládí – 1948 (vydal Orbis 1949). Pro symfonický orchestr zkomponoval též tance slovanských národů, jako např. Krakowjak, Jihoslovanský tanec, Polský tanec, Bulharský tanec apod. Jeho skladby, jako např. Koncertní valčík (dechový orchestr a tři pozouny), Capriccio pro hoboj s dechovým orchestrem, Brilantní valčík se sólovým klarinetem, Burleskní kvapík pro dva klarinety, Burleska pro fagot apod. vysílal často ostravský rozhlas. V roce 1977 vzniklo dílo Concertino pro klavír a smyčcový orchestr a o dva roky později cyklus Z rodného kraje.  


Literatura

1. Lexika

ČSHS.

Stárek, Zdeněk (ed.): Slovník českých sbormistrů 1 (Praha 1982, s. 223).

 

2. Ostatní

Stolařík, Ivo – Štědroň, Bohumír: K dějinám hudby v Ostravském kraji (in: Slezský sborník 53, 1955, č. 2, s. 218).

im (= Ivan Měrka): Osmdesátiny Vítězslava Juřiny (Ostravský kuturní měsíčník 4, 1979, č. 12, s. 55).

Hradil, František Míťa: Hudebníci a pěvci v kraji Leoše Janáčka (Ostrava 1981, s. 97-98).

  

Karel Steinmetz

Datum poslední změny: 21.12.2020