Český hudební slovník osob a institucí

Spurný, Lubomír

Charakteristika: Muzikolog a pedagog

Datum narození/zahájení aktivity: 19.12.1965

Spurný, Lubomír, muzikolog a pedagog, narozen 19. 12. 1965, Šternberk (u Olomouce).
 
Studoval 1980–87 na Konzervatoři P. J. Vejvanovského v Kroměříži (obor housle, maturita 1984), pak nejprve obory český jazyk a hudební výchova na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně (1987 – 89) a posléze obory hudební věda a estetika na Filozofické fakultě téže univerzity (1988–93, PhDr. 1993 na základě práce Utopický projekt v díle Aloise Háby). Na brněnské muzikologické katedře též získal titul Ph.D. s disertační prací Co je schenkerovská analýza? Pokus o teorii formy (1997). V letech 1992–95 působil jako redaktor hudební revue Opus musicum, od 1993 je odborným asistentem Katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (vyučuje zejména dějiny hudby, hudební teorii a estetiku; od 2001 je zde členem oborové rady doktorského studia oboru Hudební teorie a pedagogika) a pak od 2003 současně odborným asistentem Ústavu hudební vědy FF MU v Brně (vyučuje hudební estetiku a teorii). Absolvoval 1995 tříměsíční stáž na Universität Wien, v letech 1996–2001 krátkodobé stáže na Universität Wien a Universität für Musik und darstellende Kunst Wien v rámci projektu AKTION (2000 byl spoluřešitelem projektu Heinrich Schenker, 2002 pokračování projektu v podobě Musikanalyse nach Heinrich Schenker), 2002 půlroční studijní pobyt na univerzitách v Rakousku a Německu (projekt Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro další vzdělávání pedagogických pracovníků). Pracoval 2000–02 v oborové komisi Fondu rozvoje vysokých škol, 2004 se ujal přípravy a realizace vydávání internetového časopisu Acta.musicologica.cz. V roce 2000 oceněn cenou rektorky Univerzity Palackého.

Dílo:

Dílo literární

Samostatně vydané knihy

Heinrich Schenker – dávný neznámý (Olomouc 2000, Vydavatelství UP);
Kapitoly z dějin evropské hudby – od gregoriánského chorálu po Monteverdiho (Olomouc 2001, Vydavatelství UP).
 
Studie a stati
Boj o Nováka? (Opus musicum 26, 1994, č. 7, s. VI–XI);
Jednota hudby – hudba svobody. K Busoniho Návrhu nové estetiky (Opus musicum 27, 1995, č. 2, s. 69–77).
Bemerkungen zur tschechischen Avantgarde: Matiné ceccoslovaco, Siena 1928. (sborník The Crossroads of European Culture 1998, Brno 1999, University of Technology, s. 331–335);
Heinrich Schenker – dávný neznámý (Opus musicum 28, 1996,  č. 3, s. 104–112);
Krize očekávání – hodina zrodu nové hudby (sborník Muzikologické a pedagogické aspekty výkladu dějin hudby, České Budějovice 1999, Jihočeská univerzita, s. 51–54);
Nauka o harmonii (Schenker a Schönberg) (sborník Hudební analýza /Druhy, metody, didaktické přístupy/, Olomouc 2000, VUP, s. 19–22);
Ke dvěma principům Schenkerova hudebního myšlení: předkomponovaný model a tvořivé slyšení (sborník Hudební věda a výchova 8, Olomouc 2000, VUP, s. 43–52);
Goethe und Schenker (sborník Goethe in Olmütz. Beiträge zur mährischen deutschsprachigen Literatur, Olomouc 2000, VUP, s. 163–167);
Beitrag zur tschechischen Avantgarde: A. Hába und E. F. Burian (sborník Europa stellt sich vor. Regionalistik, Provinzialismus und musikalische Sozialisation, Magdeburg 2000, Universität Magdeburg, s. 73–79);
Nad všemi ohni a vodami…, op. 47, č. 1 (Zprávy společnosti Vítězslava Nováka 2000,  č. 35 s. 3–7);
Několik poznámek k Schenkerově studii „Zum musikalischen Hören“ (sborník Psychologické aspekty hudební výchovy – ontogeneze, diagnostika, muzikoterapie, Olomouc 2001, VUP, s. 23–26);
„Exteritoriální“ Hába – několik poznámek k Adornově pojmu „exterritoriale Musik“ (Opus musicum 33, 2001, č. 6, s. 11–16);
Čím hudba zní? Několik poznámek k výchovné funkci hudby (sborník Musica viva in schola 17, Brno 2001, Masarykova univerzita, s. 141–145);
Vítězslav Novák a secese (sborník Fibich – Melodram – Secese, Praha 2001, s. 243–249);
Opera Aloise Háby Matka (K pocte Jána Cikkera, Zborník z muzikologickej konferencie „Slovenská operná tvorba 20. storočia v európskom kontexte“, Bratislava 2002, Univerzita Komenského, s. 161–168);
Může hudba vychovávat? (e-Pedagogium, Olomouc 2002, ročník 2, č. 1, s. 59–63,
s. 59–63);
Alois Hába – klasik české hudby? (sborník Čeští hudební klasikové na prahu 21. století, Ostrava 2002, Ostravská univerzita, s. 137–139);
Hábův atematismus (internetový časopis Acta.musicologica.cz, Brno 2004, ročník 1, č. 1);
Novák und die tschechische Moderne (sborník Mehrsprachigkeit und regionale Bindung in Musik und Literatur, Frankfurt am Main 2004, Peter Lang-Europäischer Verlag der Wissenschaften, s. 107–112);
Hábova Neue Harmonielehre – Alois Hába a Arnold Schönberg (Živá hudba XIII,  Sborník Ústavu teorie hudby HAMU v Praze, Praha 2004, TOGGA, s. 51–58).
 
Ivan Poledňák


Datum poslední změny: 16.3.2009