Český hudební slovník osob a institucí

Sedláček, Pavel

Charakteristika: Rockový zpěvák, kytarista, skladatel

Datum narození/zahájení aktivity: 4.7.1941

Sedláček, Pavel, rockový zpěvák, kytarista a skladatel, narozen 4. 7. 1941, Praha.
 
Absolvent vyšší průmyslové školy strojnické (1959) a ČVUT (1968) nahlédl jako patnáctiletý samouk do světa hudby s nebývalou razancí, když na přehlídce amatérských objevů zazpíval Rock Around The Clock z repertoáru Billa Haleyho a vyhrál. V roce 1959 si zopakoval vítězství v soutěži Hledáme mladé talenty v pražském sále Alfa; tehdy si získal porotu přednesem Jailhouse Rocku po vzoru Elvise Presleyho. V témže roce založil Studijní skupinu big beatu Pavla Sedláčka (mj. s Pavlem Chrastinou, Petrem Kaplanem, Ladislavem Štaidlem, Janem A. Pacákem, Jaromírem Klempířem a Miloslavem Růžkem), jednu z prvních v tomto žánru, která později působila též pod názvem EP Hi-fi. Podle Sedláčkovy výpovědi (viz Melodie 1967, č. 7, s. 147) to byl právě on, kdo použil název skladby The Big Beat z repertoáru Fatse Domina jako „neškodný“ termín pro rock´n´roll, na který byly komunistické úřady alergické.
 
V roce 1962 si Jiří Suchý vybral Pavla Sedláčka jako nejvýraznějšího představitele "big beatu" pro divadlo Semafor a po dvě sezóny ho nechal zpívat ve svých hrách Zuzana není pro nikoho doma a Šest žen. S Jiřím Šlitrem pro něj složil píseň Život je pes, která – ačkoliv byla míněna ironicky – přerostla v generační výpověď a Sedláček s ní v roce 1963 debutoval na gramofonových deskách (na B-stranu singlu zařadil Supraphon nahrávku Karla Gotta Sáně). Přestupem na scénu Semaforu získal Sedláček nesporný náskok před svými vrstevníky z beatové oblasti, na druhé straně však neprošel jejím přirozeným vývojem a po odchodu z divadla s ní obtížně obnovoval kontakt. Vedle interpretů rázu Sodomy, Mišíka a Prokopa se zdál být hlasově i výrazově limitován, přestože zpíval vždy s plným nasazením. Paradoxně to byly právě liverpoolské skupiny jako Swinging Blue Jeans a Beatles, jejichž písně Sedláček přezpíval na SP Hippy Hippy Shake (1965) a EP Penny Lane (1968), které odsunuly rockery první generace na vedlejší kolej, v Sedláčkově případě do retrospektivní skupiny Rogers Band. Sedláček byl rovněž členem souboru Apollo (1965–67) a od roku 1967 vystupoval v Hudebním divadle Karlín v muzikálu Bohuslava Ondráčka Gentlemani; s nástupem normalizace se však vytratil se skupinou Colour Images do německých a rakouských zábavních podniků. Pouze ve stádiu zkoušek uvízl pokus o českou odpověď na americké progresivisty Blood, Sweat And Tears v podobě dechovými nástroji vybavené skupiny Expression, v níž se od Sedláčka očekával rhythm´n´bluesový vokál. Také angažmá se skupinou Fontána v letech 1973–75 a s Kroky pianisty Zdeňka Kalhouse (od roku 1976) nepřinesla kýžený comeback. Ten se začal rýsovat zprvu s otazníkem, jaký doprovodil 22. 12. 1977 název vánočního gala v pražské Lucerně Rock´n´roll se vrací?, kde si skupina Olympic zavzpomínala na své začátky a doprovodila plejádu zpěváků včetně Sedláčka, Volka, Laufra, Kaplana a Bobka. Na to navázaly v květnu 1980 podobně obsazené a skvěle přijaté koncerty Čtvrt století rock´n´rollu v Bratislavě, Brně, Plzni a Praze, zaznamenané na LP Rock And Roll. Pro Sedláčka, který se mezitím začal profesionálně zabývat gastronomií, se tak otevřela cesta alespoň k příležitostným vystoupením se skupinou Gram a poté se skupinou Cadillac. V té už patnáctou sezónu soustřeďuje hudebníky, kteří s ním sdílejí nostalgii pro klasický rock´n´roll. Aktuální sestavu z konce roku 2003 tvoří Václav Šimeček a Richard Mareš (kytary), Jiří Mach (basová kytara), Petr Hornych (klávesy), Václav Kroupa (bicí) a střídavě Vladimír „Boryš“ Secký a Miloslav Růžek (saxofon). Na samostatná alba si Sedláček počkal až do devadesátých let.

Diskografie:

Rock And Roll (se skupinou Cadillac, BestI.A.);
20 x Pavel Sedláček – Život je pes (kompilace, Bonton).

Literatura:

I. Lexika
EJ (heslo Jan Křtitel Sýkora).
 
II. Ostatní
Černý, Jiří: Zpěváci bez konzervatoře (Praha 1966).
Tůma, Jaromír, Sedláček, Pavel: Pryč s big-beatem! (Melodie 5, 1967, č. 7, s. 147).
Poštulka, Vladimír: Čtyři inžinýři, pátej Sedláček... (Aktuality Melodie 1969, č. 7, s. 1).
Skalka, Miloš: O Pavlu Sedláčkovi (Melodie 8, 1970, č. 10, s. 295).
Horáček, František: Mnohoslibné kompromisy Pavla Sedláčka (Melodie 13, 1975, č. 2, s. 48).
Tůma, Jaromír: Čtyři hrají rock (Praha 1986, s. 35).
Tůma, Jaromír: Bigbít aneb Pendl mezi somráky a veksláky (Praha 1999, s. 6).
Lindaur, Vojtěch, Konrád, Ondřej: Bigbít (Praha 2001, s. 14).
Zámostný, Oldřich, Korál, Petr: Vzpomínky plíživé aneb Jasná zpráva o Olympiku (BestI. A. 2002, s. 192).
 
Jaromír Tůma


Datum poslední změny: 10.3.2009