Český hudební slovník osob a institucí

Pospíšil, Milan

Charakteristika: Muzikolog a překladatel

Datum narození/zahájení aktivity: 28.8.1945

Pospíšil, Milan, muzikolog a překladatel, narozen 28. 8. 1945, Praha.

 

Střední všeobecně vzdělávací školu absolvoval v Kladně roku 1963, poté studoval teorii a dějiny hudby na Univerzitě Karlově v Praze pod vedením Petra Ebena, Jaroslava Jiránka, Milana Poštolky, Vladimíra Sommera a Ivana Vojtěcha. Studium ukončil v roce 1969 po návratu z dvousemestrální stáže na Ruhr-Universität v Bochum, kde byl žákem Heinze Beckera. Titul PhDr. získal v roce 1971 na základě úspěšné obhajoby disertace Giacomo Meyerbeer – Les Huguenots. Příspěvek k analýze stylu. Po předložení kritické edice Antonín Dvořák – Dimitrij, op. 64 mu byl v roce 1988 udělen titul CSc. V letech 1970–99 pracoval v Ústavu pro hudební vědu, resp. v Ústavu teorie a dějin umění při ČSAV (od roku 1993 AV ČR), v letech 1997–98 instituci vedl. V roce 2000 se stal kurátorem Muzea Bedřicha Smetany (Národní muzeum, České muzeum hudby), od roku 2004 je jeho vědecko-výzkumným pracovníkem. Se specializovanými přednáškami vystoupil na několika tuzemských i zahraničních univerzitách. Připravil několik výstav (např. 2001–2003, Prodaná nevěsta známá i neznámáMuzeu Bedřicha Smetany v Praze, 2008, Druhý život Prodané nevěsty v saloně, v kuchyni, v hostinci, venku a na ulici v Západočeské galerii v Plzni).

 

Badatelsky se věnuje opeře 19. století, zejména francouzské grand opéra. Díky detailní znalosti partitur může sledovat tvůrčí recepci děl Giacoma Meyerbeera českými skladateli v oblasti dramaturgie, harmonie, vytváření individuálního stylu. Věnuje se také ediční činnosti (Dvořák, Smetana). Úzce spolupracuje s Martou Ottlovou, a to jak na poli organizace hudebního života, tak v oblasti výzkumu a edičních projektů. Napsal několik hesel pro hudební slovníky The New Grove Dictionary of Music and Musicians, Die Musik in Geschichte und Gegenwart, Hudební divadlo v českých zemích: osobnosti 19. století, Slovník české hudební kultury, Národní divadlo a jeho předchůdci. Slovník umělců divadel Vlastenského, Stavovského, Prozatímního a Národního, Pipers Enzyklopädie des Musiktheaters.

 

V roce 1981 stál u zrodu plzeňského hudebního festivalu Smetanovské dny a mezioborového sympozia k otázkám historie a kultury 19. století. Pro festival Mladá Smetanova Litomyšl edičně připravil s Martou Ottlovou operu Karla Šebora Templáři na Moravě (1981). Spoluorganizoval mezinárodní dvořákovské muzikologické sympozium v Dobříši (1991), stal se zakládajícím členem Meyerbeer-Institut e. V. se sídlem v Thurnau. Spolupořádal s Forschungsinstitut für Musiktheater der Universität Bayreuth (FIMT) mezinárodní konference Giacomo Meyerbeer und die opéra comique (1998) a Francouzská opéra comique a její vyzařování v Evropě 19. století (1999). Nezanedbává ani popularizační činnost; píše texty do bookletů (především Supraphon), je vyhledávaným autorem rozhlasových pořadů v Česku i zahraničí, věnuje se odborné kritice. Díky jazykovým schopnostem spolupracuje s redakcemi několika periodik a sborníků: Dějiny a současnost, Estetika, Hudební věda, Živá hudba, sborníky z plzeňských sympozíí, databáze RILM. Z němčiny do češtiny převedl knihu Heinze Beckera Giacomo Meyerbeer (1996). Pospíšilovy práce jsou dobře známé v mezinárodním prostoru, jeho studie opřené o solidní pramenný výzkum a akribii připravují cestu k budoucím syntézám a rozsáhlejším historiografickým projektům o hudbě 19. století.


Dílo:

Dílo literární


Knihy

Bedřich Smetana a jeho doba (s Martou Ottlovou, Praha, Lidové noviny, Knižnice dějin a současnosti 1997);

Milada Šubertová (Praha, KLP 2008).


Studie a stati

Meyerbeer aktuální? (Divadlo 1967, duben, s. 73–77);

Die Stellungnahmen zur Revolutionsproblematik, dargestellt an Wandlungen des historischen Stoffes bei Chénier und Meyerbeer (in: Colloquia musicologica Brno 1976 & 1977, Brno, Mezinárodní hudební festival 1978, s. 498–505);

Balada v české opeře 19. století (Hudební věda 16, 1979, č. 1, s. 3–26);

Dvořák’s ”Dimitrij”. 2. Its music (Musical Times 120, 1979, č. 1631, January, s. 24–25);

K problematice české historické opery 19. století (s Martou Ottlovou, Hudební rozhledy 34, 1981, č. 4, s. 169–172);

Opera „Crnogorci“ od Karla Bendla (s Martou Ottlovou, in: Pobjeda. List socijalističkog saveza radnog naroda Crne Gore 1981, 1. 8., s. 12 [k stému výročí premiéry opery na žádost tehdejšího velvyslance SFR Jugoslávie Miodraga Vlahoviče v Československu]);

Zur Frage des Tschechischen in der Musik des 19. Jahrhunderts (s Martou Ottlovou, in: Hudba slovanských národů a její vliv na evropskou hudební kulturu, Brno, Česká hudební společnost 1981, s. 99–104);

Der positive Beitrag der französischen „Grand Opéra“ zur europäischen Opernentwicklung (in: 2. Romantikkonferenz: Die Rolle der romantischen Musik bei der Herausbildung eines demokratischen Nationalbewuβtseins, Dresden 1982, s. 78–81);

Operní libreto jako modifikace dramatu (s Martou Ottlovou, in: Hudba a literatura, Frýdek-Místek, Okresní vlastivědné muzeum 1983, s. 36–39);

Werke des Bayreuther Meisters auf den Bühnen der ČSSR (Musik und Gesellschaft 33, 1983, č. 12, s. 717–719);

Proměny hudby v městské společnosti 19. století (s Martou Ottlovou, in: Město v české kultuře 19. století. Studie a materiály Národní galerie I [2. sympozium k problematice 19. století Plzeň 1982], Praha, Národní galerie v Praze 1983, s. 93–100);

Dramatická úloha Meyerbeerovy harmonie (Hudební věda 21, 1984,č. 4, s. 323–338);

Dvořákova operní představivost (Opus musicum 16, 1984, č. 6, s. 182–185);

Smetanův Meyerbeer (s Martou Ottlovou, Hudební věda 21, 1984, č. 4, s. 355–363);

Oper und Spektakel im 19. Jahrhundert (s Martou Ottlovou, Die Musikforschung 38, 1985, č. 1, s. 1–8);

Vojenský kolorit v české opeře 19. století (in: Documenta Pragensia. Sborník materiálií z Archivu hlavního města Prahy VI/2, Praha, Archiv hlavního města Prahy 1986, s. 398–405);

Zu den Motiven des tschechischen Wagnerianismus und Antiwagnerianismus (s Martou Ottlovou, in: Oper heute. Ein Almanach der Musikbühne 9, Berlin, Henschelverlag Kunst und Gesellschaft 1986, s. 165–182);

Dvořáks Dimitrij als Editionsproblem (in: Jahrbuch für Opernforschung 1986, Frankfurt a.M.: Peter Lang 1987, s. 87–108);

Dvořáks Vorstellung von der Oper (in: Musical Dramatic Works by Antonín Dvořák, Praha, Česká hudební společnost 1989, s. 25–30);

Grand Opéra auf kleiner Bühne (s Martou Ottlovou, in: Atti del XIV congresso della Società internazionale di musicologia. Transmissione e recezione delle forme di cultura musicale, III, Free Papers, Torino, EDT s.r.l. 1990, s. 859–866);

Meyerbeerovy dopisy v českých archivech (Hudební věda 28, 1991, č. 3, s. 257–265);

Der Opernkomponist Antonín Dvořák (in: Europäisches Musikfest Stuttgart 17. 8. –8. 9. 1991. Almanach, Stuttgart, Internationale Bachakademie 1991, s.196–210);

L´opera italiana e l´opera nazionale ceca (s Martou Ottlovou, in: Biblioteca teatrale. Rivista trimestrale di studi e ricerche sullo spettacolo. Nuova serie, 1991, č. 22–23, s. 17–51);

Dimitri, le grand opéra de Dvorak (in: Colloque Dvorak. Macon – 24, 25, 26 novembre 1991, Vanves, Mouvement Janacek, cahier no 16 – Février 1992, s.11–15);

Il Crociato in Egitto als Krönungsoper für den Böhmischen König Ferdinand V. in Prag 1836 (in: Wissenschaftliche Konferenz im Rahmen der Dresdner Musikfestspiele 1991 zum Thema: "Giacomo Meyerbeer /1791–1864/ Große Oper - Deutsche Oper“, Heft Nr. 24 der Schriftenreihe der Hochschule für Musik "Carl Maria von Weber" Dresden, [1992], s.151–162);

Italská opera v kontextu české národní opery (s Martou Ottlovou, Miscellanea musicologica, Tomus XXXIII, Jaromír Černý – ed., Praha, Karolinum 1992, s. 39–69);

Meyerbeerovo operní divadlo světa v Čechách (s Martou Ottlovou, in: Umění a civilizace jako divadlo světa, Praha, Ústav pro hudební vědu AV ČR 1993, s. 146–156);

L´opera chèque et wagnérisme (s Martou Ottlovou, in: Actes du symposium Cosmopolitisme et nationalisme en musique, Guy Erisman – ed., Paris, Mouvement Janáček No spécial, Mars 1993, s. 53–59);

Dramaturgie Dvořákovy velké operní formy. Duet Mariny a Dimitrije z opery Dimitrij (in: Antonín Dvořák – Dramatik/Antonín Dvořák – The Dramatist, Praha, Divadelní ústav, Pelhřimov, Vydavatelství Motýl 1994, s. 145–166);

L´opera tcheque et français (in: Mouvement Janáček, Actes du colloque La musique et les pouvoirs, Lyon 1994, s. 85–89);

Bedřich Smetana v pojetí Elišky Krásnohorské (Hudební věda 32, 1995, č. 1, s. 42–54);

L’opéra français et tchèque (in : Actes du colloque La musique et les pouvoirs, Lyon 13, 14, 15 octobre 1994 [= Mouvement Janáček, Numéro spéciale 26 et 27, octobre 1995], s. 85–108);

Korunovační opera Ferdinanda V. Giacomo Meyerbeer: Il crociato in Egitto (in: Pražské slavnosti a výstavy. Documenta Pragensia 12, Praha, Archiv hlavního města Prahy 1995, s. 187–195);

Verdi – harmoniste à la façon de Meyerbeer? (in: Giacomo Meyerbeer – Musik als Welterfahrung. Heinz Becker zum 70. Geburtstag, Sieghart Döhring, München, Ricordi & Co. 1995, s. 199–222);

Ballabile delle larve. An Unknown Source from the Collections of the National Museum in Prague Regarding Stage Direction and Choreography for the ´Ballet des nonnes´ from the Opera Robert le diable by Giacomo Meyerbeer (s Martou Ottlovou, Miscellanea musicologica. Sborník prací Ústavu hudební vědy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, Tomus XXXV, Praha, Karolinum 1996, s. 97–155);

Dvořák’s Dimitrij – A Challenge to Editors (in: Rethinking Dvořák, Oxford, Clarendon 1996, s. 99–105);

Dramaturgie Dvořákovy velké opery (Hudební věda 29, 1997, č. 2, s. 118–127);

Meyerbeer und die tschechische Oper des 19. Jahrhunderts (in: Meyerbeer und das europäische Musiktheater, Laaber, Laaber Verlag 1998, s. 407–441);

Vampire auf der französischen Bühne, Marschners Opernballaden (Der Vampyr, Hans Heiling) (in: Heinrich August Marschner, Bericht über das Zittauer Marschner–Symposium. Kulturelle Infrastruktur 5, Allmuth Behrendt, Matthias T. Vogt – ed., Leipzig, Leipziger Universitätsverlag 1998, s. 57–65, 67–72);

Fibichovo erotické období. K Náladám, dojmům a upomínkám (s Martou Ottlovou, in: Sex a tabu v české kultuře 19. století, Václav Petrbok – ed., Praha, Academia 1999, s. 114–123);

Hudební salon a salonní hudba (s Martou Ottlovou, in: Salony v české kultuře 19. století, 18. sympozium k problematice 19. století Plzeň 1998, Praha, KLP 1999, s. 47–54);

Vliv pěveckého obsazení na koncepci první verze Dvořákova Dimitrije (in: Z Českého ráje a Podkrkonoší. Vlastivědný sborník 14, Semily, Státní okresní archiv Semily 2001, s. 138–145);

Ein Beitrag zur Wagner-Rezeption im Prag des 19. Jahrhunderts (s Martou Ottlovou, in: „Schlagen Sie die Kraft der Reflexion nicht zu gering an“. Beiträge zu Richard Wagners Denken, Werk und Wirken, Mainz, Schott Musik International 2002, s. 128–134);

Slovo prostředkující hudbu: K pražským fejetonům Augusta Wilhelma Ambrose (in: Komunikace a izolace v české kultuře 19. století, Praha, KLP 2002, s. 421–429);

Smetana und Tschaikowski über Meyerbeer (in: Meyerbeers Bühne im Gefüge der Künste. Meyerbeer-Studien 4, Feldkirchen: G. Ricordi, Paderborn, University Press 2002, s. 345–362);

French Comedy and the Czech Opera: Smetana´s Dvě vdovy (The Two Widows) (s Martou Ottlovou, in: Le rayonnement de l´opéra-comique en Europe au XIXe siècle, Praha 2003, s. 462–476);

Karel Šebor – Marie Červinková Riegrová: Zmařená svatba (La mariage manqué) et ses sources françaises (in: Le rayonnement de l´opéra-comique en Europe au XIXe siècle, Praha 2003, s. 430–453);

Die Opéra comique und das Komische in Les Huguenots (in: Meyerbeer und die Opéra comique. Thurnauer Schriften zum Musiktheater 20, Laaber, Laaber Verlag 2004, s. 186–194);

Soukromé hudební školy v Praze 19. století a otázka české školy operní (s Martou Ottlovou, in: Vzdělání a osvěta v české kultuře 19. století, Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR 2004, s. 430–438);

Antonín Dvořák: Dimitrij – was bei der Edition übrig geblieben ist (in: Opernedition. Bericht über das Symposion zum 60. Geburtstag von Sieghart Doehring. Schriften zur Musikwissenschaft 12, Mainz, ARE Musikverlag 2005, s. 133–147);

Meyerbeer-Opernparodien in Prag (in: Bühnenklänge. Festschrift für Sieghart Döhring zum 65. Geburtstag, München, G. Ricordi 2005, s. 549–563);

Umění Fjodora Šaljapina v Československu (in: Miscellanea theatralia. Sborník Adolfu Scherlovi k osmdesátinám, Praha, Divadelní ústav 2005, s. 413–434);

Idea slovanské hudby (s Martou Ottlovou, in: Slovanství a česká kultura 19. století „Slavme slavně slávu Slávóv slavných“, Praha, KLP 2006, s. 172–183);

Hostinskýs und Fibichs Braut von Messina: Tschechischer Wagnerianismus (s Martou Ottlovou, in: Schiller und die Musik, Köln, Böhlau Verlag 2007, s. 113–122);

Österreichische Opernzensur in Prag: Gustave III und La Juive (in: Eugène Scribe und das europäische Musiktheater. Forum Musiktheater, Bd. 6, Sebastian Werr – ed., Berlin, LIT Verlag 2007, s. 122–152);

Wandlungen der Opernkonzeption bei Dvořák: Zwei Fassungen von Dimitrij op. 64 (B 127 und B 186) (in: The Work of Antonín Dvořák 1841–1904. Aspects of Composition – Problems of Editing – Reception. Proceedings of the International Musicological Conference Prague, September 8–11, 2004, Prague, Institute of Ethnology, Academy of Sciences of the Czech Republic 2007, s. 96–101);

Zum rezeptionsgeschichtlichen Hintergrund der tschechischen Nationaloper (s Martou Ottlovou, in: De musica disserenda III, 2007, č. 1, s. 23–34);

Meyerbeer’s Operas in Nineteenth-Century Prague and Their Impact on Prague Opera Orchestras. 1. The reception of Meyerbeer in Prague. 2. Meyerbeer and Prague opera orchestras (s Martou Ottlovou, in: The Opera Orchestra in 18th- and 19th –Century Europe. II: The Orchestra in the Theatre – Composers, Works, and Performance, [Berlin], BWV 2008, s. 249–262);

K repertoáru exotismů v české hudbě 19. století (s Martou Ottlovou, in: Cizí, jiné, exotické v české kultuře 19. století, Praha, Academia, KLP 2008, s. 339–353).


Redakce

Antonín Dvořák 1841–1991: report of the international musicological congress Dobříš 17th-20th September 1991 (Milan Pospíšil and Marta Ottlová – ed., Praha, Ústav pro hudební vědu Akademie věd České republiky, 1994);

Meyerbeer und die Opéra comique (in: Thurnauer Schriften zum Musiktheater 20, Jacobshagen, Arnold, Pospíšil, Milan – ed., Laaber, Laaber Verlag 2004).


Překlady

Becker, Heinz: Giacomo Meyerbeer (Praha: Academia 1996);

Dollinger, Petra a Heinz: Vkus německého měšťanstva v období biedermeieru (1815–1830) (Estetika 34, 1997, č. 1, s. 1–11, č. 2, s. 1–24, č. 3, s. 1–26, č. 4, s. 1–23).

Literatura:

I. Lexika

Kdo je kdo v současné české muzikologii (Praha, Česká společnost pro hudební vědu 2006, s. 109–116).


II. Ostatní

www.sweb.cz/pospisil.milan.phdr
www.plzensympozium.cz
www.whoiswho-verlag.cz

www.nm.cz/veda-pracovnici.php


Jiří Kopecký


Datum poslední změny: 7.8.2009