Český hudební slovník osob a institucí

Sedláčková, Anna

Charakteristika: Herečka a organizátorka

Datum narození/zahájení aktivity: 29.9.1887
Datum úmrtí/ukončení aktivity: 24.11.1967

Sedláčková, Anna, herečka a organizátorka, narozena 29. 9. 1887, zemřela 24. 11. 1967, Praha.
 
Dcera českého herce Aloise Sedláčka (1852–1922), sestra herce Jaroslava (Járy) Sedláčka (1884–1928), matka české herečky Marcely Sedláčkové (1926–1969). 
Herecké vzdělání získala od svého otce a soukromě od herečky Marie Hübnerové. V letech 1905–19 byla členkou činohry Národního divadla v Praze. Dále střídavě účinkovala ve Vinohradském divadle (1919/20, 1928/29 a 1934–36) a opět v Národním divadle (1922/23, 1925–28, 1929–33, 1938). V divadelní sezoně 1927/28 hostovala v Divadle Vlasty Buriana. V roce 1939 založila a vedla Divadlo Anny Sedláčkové, které sídlilo v sále pražského Mozartea v Jungmannově ulici. DAS se hlásilo k populárním divadlům, která se opírala o sólistické výkony divácky oblíbených protagonistů. Vedle činoherních představení (jednalo se především o francouzské konverzační komedie) divadlo uvádělo také operetní kusy. Po zrušení soukromých divadelních koncesí v červnu 1945 DAS zaniklo a po roce 1948 se uzavřela i tvůrčí dráha Anny Sedláčkové.
Anna Sedláčková zpočátku vynikala v rolích mladých půvabných naivních žen, postupně se vypracovala k vážným psychologickým postavám. Sem patří např. Kleopatra v Caesarovi a Kleopatře (G. B. Shaw, 1917), Margueritta Gautierová v Dámě s kaméliemi (A. Dumas ml., 1916), Královna Kristýna (A. Strindberg, 1922) a Marie Stuartovna (F. Schiller, 1935). Její herectví vynikalo kultivovaným projevem, hereckým mistrovstvím i osobním půvabem, šarmem a dokonalou artikulací. Za své herecké umění byla oceněna Státní cenou za rok 1927 a titulem Zasloužilé umělkyně v roce 1967.
Se svým manželem architektem a režisérem Maxem Urbanem (1882–1959) založila v roce 1912 filmovou společnost ASUM, která vytvářela krátkometrážní němé filmy. Sedláčková v ASUMu působila jako scenáristka a herečka. Společnost úspěšně fungovala do roku 1918, kdy z finančních důvodů svou činnost ukončila. Během svého působení ASUM vytvořila cca 18 filmů, většina z nich se nedochovala. Nejznámější je filmové drama z roku 1913 Konec milování, kde Sedláčková vytvořila jednu z hlavních rolí.  Po roce 1918 se Sedláčková objevila ve filmu jen sporadicky. Její umělecky nejhodnotnější rolí byla kněžna v němé verzi adaptace Jiráskovy Lucerny (1925). Naposledy se ve filmu Anna Sedláčková objevila v jednom z prvních zvukových snímků Tajemství lékařovo (1930), který divácky propadl, poté se  věnovala výhradně divadlu.

Literatura:

Český hraný film 1898–1930 (Národní filmový archiv 1995).
Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů (Divadelní ústav, Praha 2000).
 
Simona Sedláčková
Datum poslední změny: 30.10.2007