Český hudební slovník osob a institucí

Kyas, Ondřej

Charakteristika: skladatel, pěvec-basista a instrumentalista

Datum narození/zahájení aktivity: 14.4.1979

Kyas, Ondřej, skladatel, pěvec-basista a instrumentalista, narozen 14. 4. 1979, Boskovice.

 

V letech 1990–97 navštěvoval Gymnázium Matyáše Lercha v Brně. Studoval na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity obory český jazyk a literatura a hudební věda (1997–2004, Mgr.). Hudební vzdělání zahájil v roce 1986 studiem hry na klavír na Základní umělecké škole Veveří v Brně. V letech 1992–96 pokračoval studiem hry na varhany na brněnské Základní umělecké škole se zaměřením na církevní hudbu. Studoval rovněž na JAMU kompozici pod vedením Iva Medka (2010–11). Od roku 1995 je členem Českého filharmonického sboru Brno.

Kyasovy první skladatelské pokusy spadají do 90. let. V této době vznikaly např. smyčcové kvartety, úpravy koled nebo první verze Magnificat. Postupně si vypracoval kompoziční styl, který, dle jeho slov, není příliš poznamenán žádnou školou. V dětství byl zaujat např. Verdim, Beethovenem a Dvořákem, později Mahlerem, Stravinským, Martinů, Janáčkem nebo Bartókem. V době dospívání jej naopak ovlivnila alternativní rocková hudba. Necelý rok, který strávil na JAMU, prezentoval práce, které vytvořil mimo školu. Velký vliv na něj měly hodiny improvizace u Jaroslava Šťastného, kdy jej zaujal princip nahodilosti v hudbě nebo nezvyklý pohled na nástrojové rejstříky.

Mezi typické znaky Kyasova kompozičního stylu patří asymetričnost. Rytmičností v lichém metru nebo perkusivním pojetím smyčcových nástrojů se blíží Stravinskému a Bartókovi. V duchu Janáčkovy nápěvkové teorie vychází z rytmu a melodiky mluvené řeči. Nechuť k prokomponovanosti a souvislejšímu polyfonnímu předivu vede k určité „obnaženosti“ vokálních linek. Občas se objevují citace jiných autorů, ať už přímé (např. Richarda Wagnera v opeře Dýňový démon ve vegetariánské restauraci) nebo ve formě stylové parodie (Leoše Janáčka v opeře Pickelhering 1607).

Hlavní oblast Kyasovy tvůrčí činnosti se rozvíjí ve spolupráci s libretistou Pavlem Drábkem. Od konce 90. let spolu tvoří tzv. miniopery, které počínaje rokem 2003 píší pro Ensemble Opera Diversa. V poetice tohoto žánru navazují zejména na dirigenta a dramaturga Václava Noska. Jejich styl se snaží aplikovat základní principy velké opery, avšak na malé ploše. Autor nemá být v područí divákova vkusu, ale má působit na jeho vnitřní hodnoty. Skladby jsou často realizovány na netradičních místech. Významná je též inspirace japonskou fraškou kjógen, která je založena na prostých motivech z běžného života. Kyas s Drábkem vytvořili na 20 opusů tohoto žánru. Od roku 2007 rozšiřují svůj tvůrčí potenciál o celovečerní komorní opery, rovněž pro Ensemble Opera Diversa. První z nich je Pickelhering 1607 aneb Nový Orfeus z Bohemie (2007). Toto dílo, které je hravou mystifikací o prvním provedení opery v českých zemích, vzniklo původně na objednávku Národního divadla Praha v rámci projektu Bušení do železné opony a je věnováno 400. výročí premiéry Monteverdiho Orfea. Druhým celovečerním projektem je Společná smrt milenců v Šinagawě (2009). Vychází z atmosféry japonských hudebních dramat divadla nó, které je protipólem komických kjógenů. Následuje Dýňový démon ve vegetariánské restauraci (2010). Tento „gastronomický Gesamtkunstwerk“ je parodií na vyumělkované tradiční operní zvyky, zejména ve vztahu k Richardu Wagnerovi a jeho libretům. V roce 2013 vzniká Ponava, která pomocí symboliky zmizelých (tj. svedených uměle do podzemí) městských řek reflektuje metody politické manipulace s historickými událostmi. Kyas s Drábkem formulovali svou operní poetiku souslovím „opera – hudba – medvěd – zemětřesení“, jež je zároveň jakýmsi programovým prohlášením Ensemble Opera Diversa a odkazuje na satirický spis Benedetta Marcella Divadlo podle módy z roku 1720.


Dílo:

Dílo hudební:

 

Opery

Pickelhering 1607 aneb Nový Orfeus z Bohemie (2007) – komediální komorní opera pro 9 zpěváků a osmnáctičlenný orchestr, libreto Pavel Drábek.

Společná smrt milenců v Šinagawě (2009) – polovečerní poetická opera pro 5 zpěváků a desetičlenný orchestr, libreto Pavel Drábek podle japonských příběhů.

Dýňový démon ve vegetariánské restauraci (2010) – gastronomický Gesamtkunstwerk pro 4 sólisty, Lucipera, malý kuchyňský sbor a komorní orchestr, libreto Pavel Drábek.

Ponava (Zmizelé řeky) (2013), libreto Pavel Drábek.

 

Miniopery

The Parrot (Papoušek) (1999) – anglická miniopera pro 3 zpěváky, klavír a papouška podle básně The Raven (Havran) a eseje The Philosophy of Composition (Filozofie tvorby) Edgara Allana Poea, spolu s Pavlem Drábkem.

Murder in the Cathedral (Vražda v katedrále) (1999) – scénická zpěvohra v angličtině na text hry Thomase Stearnse Eliota pro 7 mužských herců (z toho 4 zpívající), 4 sóla, ženský sbor, housle, violoncello, kontrabas, flétnu, zobcovou flétnu, hoboj, klarinet, fagot a klavír, spolu s Pavlem Drábkem.

Dva bratři (1999) – první česká miniopera pro soprán, tenor, bas, flétnu, hoboj a klavír, libreto Pavel Drábek.

Phil and Sophie or The Marriage of True Minds (Phil a Sofie aneb Snub věrných duší) (2003) – alegorická opera v angličtině pro příležitostný účel pro alt, 2 basy, smíšený sbor, flétnu, hoboj, housle, violu, violoncello, libreto Pavel Drábek a Don Sparling.

Mladý pán (2003) – miniopera podle japonské anekdoty pro tenor, bas, sbor, housle, violu, violoncello a cembalo, libreto Pavel Drábek.

Rýbrcoulova tůň (2003) – podzimní krkonošská opera pro Poutníka, Boudaře a horského ducha, s předehrou pro Meteorologa a Mlhu, dále pro soprán, tenor, baryton, bas, hoboj, klarinet, housle, violu, violoncello a cembalo, libreto Pavel Drábek.

Metařka listí (2003) – podzimní městská kantáta pro soprán, alt, malý mužský sbor, flétnu, violu, violoncello a cembalo, libreto Pavel Drábek a Vít Spilka.

Mluvící dobytek aneb Tajemné kosti (2004–05) – hororový minioperní triptych pro hlasy a 4 nástroje, libreto Pavel Drábek.

Smějící se hlava (2004) – hororová kantáta pro soprán, bas a malý mužský sbor, 1. díl triptychu Mluvící dobytek.

Labe (2004) – hydrologická árie veletoku pro baryton a malý smíšený sbor, 2. díl triptychu Mluvící dobytek.

Mluvící dobytek (2005) – hororová miniopera pro 7 zpěváků, 3. díl triptychu Mluvící dobytek.

Japonský triptych (2006–08) – čtyři (nikoli tři) miniopery pro pár hlasů a 4 nástroje, inspirováno tradiční japonskou fraškou kjógen, libreto Pavel Drábek.

Loupežnická nevěsta (2007) – pro soprán a bas, podle kjógenu Jasemacu, 1. díl Japonského triptychu.

Listonoš aneb Krytí plemenné něvské maškarády (2007) – pro soprán, baryton a bas, 2. díl Japonského triptychu.

Muž a žena v loďce (2008) – pro soprán a bas, podle příběhu vypravěčského umění rakugo, 3. díl Japonského triptychu.

Zpívající ženich (2008) – pro tenor, bas a mlčící sopranistku, podle kjógenů Fukitori a Iwahaši, 4. díl Japonského triptychu.

Odchod (2008) – národní miniopera pro mužský hlas a sbor Čechů, 1. díl pentalogie Prsten Přemyslovců, pro bas, smíšený sbor, housle, violu, klarinet, fagot, námět Lubor Pokluda, libreto Pavel Drábek.

 

Duchovní díla

Mše č. 1 „Rytmická“ pro sóla, smíšený sbor, varhany, elektrickou kytaru, baskytaru a bicí.

Mše č. 2 „Sine Gloria“ pro smíšený sbor a varhany.

Stabat Mater pro sóla, 2 sbory a komorní orchestr (premiéra 2009, Brno).

Magnificat pro komorní sbor a smyčcový orchestr (premiéra Ensemble Versus a Ensemble

Opera Diversa, dirigent Tomáš Krejčí, Brno, 2012).

 

Komorní díla

3 smyčcové kvartety.

Vize pro 2 smyčcová kvarteta.

Trojkoncert pro flétnu, klarinet, fagot a smyčcový orchestr (2006).

Prázdné ulice, fantazie pro smyčcový orchestr, inspirovaná stejnojmenným románem Michala Ajvaze (2008).

Melodie pro smyčcový orchestr (2009).

Komorní symfonie č. 1 pro smyčcový orchestr a 3 sólové hráče (2011).

Strange Kind of Happiness, klavírní kvintet (premiéra Ensemble 10/10, Liverpool, 2012).

Noční vlak, sound-poem podle stejnojmenné básně Michala Ajvaze (premiéra Brno, 2014).

Literatura:

Brabec, Zbyněk: Česká opera na přelomu století (Hudební rozhledy 53, 2000, č. 1, s. 36–38).

Čurda, Martin: Ensemble Opera Diversa. Premiéra opery Společná smrt milenců v Šinagawě

(Opus musicum 41, 2009, č. 2, s. 62–64).

Čurda, Martin: Ponava (Zmizelé řeky). Rozhovor s Ondřejem Kyasem a Pavlem Drábkem

(Opus musicum 45, 2013, č. 5, s. 106–113).

Čurda, Martin – Maňas, Vladimír: Ensemble Opera Diversa. Nespadli jsme z nebe hotoví

(Opus musicum 41, 2009, č. 2, s. 54–57).

Drábek, Pavel: Dýňový démon ve vegetariánské restauraci (Brno 2010).

Drábek, Pavel: Pickelhering 1607 aneb Nový Orfeus z Bohemie (Brno 2008).

Drábek, Pavel: Společná smrt milenců v Šinagawě (Brno 2008).

Maňas, Vladimír: Ensemble Opera Diversa. Ne zcela známá a poněkud diverzní součást

brněnské kulturní scény (zaujatá zpráva) (Opus musicum 41, 2009, č. 2, s. 60–62).

Mynaříková, Karla: Ensemble Opera Diversa (bakalářská práce, JAMU, Brno 2014).

Stejná, Helena: Ensemble Opera Diversa v kontextu současné české operní praxe (diplomová práce, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita, Brno 2011).

http://operaplus.cz/ondrej-kyas-nechci-vyslovovat-banality

www.hudebnirozhledy.cz/www/index.php?page=clanek&id_clanku=513

www.operadiversa.cz/lide-v-diverse/ondrej-kyas/

 

Pavel Sýkora


Datum poslední změny: 12.8.2014