Český hudební slovník osob a institucí

Památník Bedřicha Smetany v Jabkenicích

(Smetanova myslivna)
Charakteristika: muzejní instituce

Datum narození/zahájení aktivity: 0.0.1937

Památník Bedřicha Smetany v Jabkenicích (Smetanova myslivna), muzejní instituce, zahájení činnosti 1937, Jabkenice.

 

Památník Bedřicha Smetany se nachází ve starobylé myslivně v obci Jabkenice nedaleko Mladé Boleslavi. Jabkenice byly od roku 1809 součástí panství české větve rodu Thurn-Taxisů z nedaleké Loučeně a zdejší myslivna byla sídlem knížecího lesního úřadu. Stojí v bezprostřední blízkosti rozsáhlé, dodnes zachované obory, která byla zejména koncem 19. století díky zálibě tehdejšího majitele panství Alexandra Thurn-Taxise domovem velkého množství zvěře včetně exotických druhů a dodnes nabízí překrásné přírodní scenerie. Od Jabkenic je možné její část projít po vycházkové cestě nazvané Smetanova procházka.

Od roku 1875 působil v Jabkenicích jako nadlesní a od roku 1883 jako lesmistr s dozorem nad lesy celého panství zeť Bedřicha Smetany Josef Schwarz (1845–1939), manžel Smetanovy nejstarší dcery Žofie (1853–1902) z prvního manželství s Kateřinou Kolářovou. Smetana prožil v Jabkenicích posledních devět let svého života. Po ohluchnutí v roce 1874 se musel stáhnout z veřejného života a ztratil pevnou existenci. Z finančních důvodů nebylo možné žít s rodinou trvale v Praze. Již v roce 1875 se proto jeho manželka Bettina s dcerami Zdenkou a Boženou přestěhovala se Schwarzovými do Jabkenic. Smetana zde také často pobýval, avšak prozatím „jen jako host“, neboť ještě doufal v uzdravení a návrat ke svým uměleckým činnostem v Praze. Léčebné procedury ani konzultace u zahraničních specialistů však nepřinesly očekávané uzdravení, a tak v červnu 1876 přesídlil i on do Jabkenic natrvalo. Hluchota nepodlomila jeho tvůrčí schopnosti a život v ústraní venkova a bez veřejných aktivit, které dříve odčerpávaly mnoho času a energie, mu umožnil soustředit se pouze na komponování. V Jabkenicích tak vznikla řada jeho nejvýznamnějších děl: opery Hubička, Tajemství a Čertova stěna, oba smyčcové kvartety, vrcholné klavírní cykly Rêves a České tance, některé sborové skladby, část cyklu symfonických básní Má vlast (Z českých luhů a hájů, Tábor, Blaník). Po Smetanově smrti žila Bettina Smetanová s oběma dcerami nadále se Schwarzovými v Jabkenicích. Teprve když se provdaly, odstěhovala se v roce 1890 k starší Zdence Heyduškové. Josef Schwarz setrval ve svém úřadě do roku 1895, kdy odešel do výslužby a přesídlil s rodinou do Prahy.

Myslivna sloužila nadále svému původnímu účelu. Z iniciativy pěveckého spolku Dobrovan z nedaleké Dobrovice byla již v roce 1888 Smetanovi na jejím průčelí slavnostně odhalena pamětní deska. Na počátku 20. století prošla budova rozsáhlými stavebními úpravami, které jí daly dnešní podobu – byla rozšířena o zadní trakt a změnily se i její vnitřní dispozice. V roce 1924 byl v rámci oslav 100. výročí Smetanova narození před myslivnou odhalen Smetanův pomník od Františka Bílka. U příležitosti 10. výročí vzniku Československé republiky byla 5. srpna 1928 v bývalé skladatelově pracovně zpřístupněna malá pamětní síň. Slavnostního otevření se podle obecní kroniky zúčastnily tisíce návštěvníků. Toto „Smetanovo muzeum v Jablkynicích“ bylo jeho iniciátorem Jaroslavem Čeledou míněno nejen jako muzejní expozice, ale především jako živá instituce, „assistentní ústav pražského ústředního Smetanova musea“, mající za úkol shromažďovat lokální památky a vzpomínky na Smetanu i sledování Smetanových styků s Mladoboleslavskem.

V roce 1936 zakoupilo myslivnu od knížete Thurn-Taxise místní, k tomuto účelu zřízené sdružení Dědictví Bedřicha Smetany v Jabkenicích. Finanční prostředky se mu podařilo shromáždit v poměrně krátké době z členských příspěvků a darů široké veřejnosti. Ve spolupráci se Smetanovým muzeem v Praze byla nainstalována první stálá smetanovská expozice a 13. června 1937 tak bylo v jabkenické myslivně slavnostně otevřeno Smetanovo muzeum, které spravoval tento spolek až do roku 1950, kdy zde pražské Muzeum Bedřicha Smetany vytvořilo a převzalo do své správy expozici novou. V roce 1951 spolek Dědictví Bedřicha Smetany končil svou existenci a myslivnu přenechal muzeu. V letech 1963–64 prošla budova jabkenické myslivny i její interiéry rekonstrukcí a u příležitosti dvojitého Smetanova jubilea v Roce české hudby 1964 byla zpřístupněna třetí stálá expozice věnovaná jabkenickému období Smetanova života a tvorby. V roce 1976 přešlo Smetanovo muzeum a s ním i památník v Jabkenicích pod správu Národního muzea jako součást nově zřízeného Muzea české hudby (dnes České muzeum hudby). Kvůli havarijnímu stavu byla myslivna v roce 1987 pro veřejnost uzavřena a byla zahájena její generální rekonstrukce, která pro nedostatek financí skončila až v roce 1995. Objekt však zůstal pro veřejnost nadále uzavřen, neboť na novou expozici se tehdy již finanční prostředky nenašly.

Přípravy na její realizaci byly zahájeny až v roce 2001. Současná, v pořadí čtvrtá stálá expozice byla zpřístupněna 1. června 2003. Je věnována životu Bedřicha Smetany a jeho rodiny v Jabkenicích a jeho tvorbě jabkenického období. Její vstupní partie přibližují obec Jabkenice, myslivnu a blízkou oboru v době působení Josefa Schwarze. První část vlastní expozice dokumentuje Smetanovy kontakty s Mladoboleslavskem před jeho příchodem do Jabkenic v letech 1843–74 a život Smetanovy rodiny i rodiny Žofie a Josefa Schwarzových v Jabkenicích. Druhá část je věnována Smetanově tvorbě jabkenického období – jejímu provozování a šíření na koncertech, operních scénách a prostřednictvím hudebních vydavatelství v Čechách i v zahraničí, připomíná některé ze Smetanových přátel a spolupracovníků i nejvýznamnější oslavy a pocty, jichž se mu dostalo v závěru života. Součástí expozice jsou rovněž interiéry Smetanovy pracovny a rodinného salónu zrekonstruované podle dobových písemných svědectví a zařízené historickým, z větší části původním nábytkem ze skladatelovy rodiny a dalšími autentickými památkami. Expozice se snaží ve všech prostorách respektovat „genia loci“ a navodit atmosféru doby Smetanova pobytu a na jejím pozadí zachytit jak život celé velké rodiny, tak samotného Smetanu, umělce i člověka. Celá instalace je pojata tak, aby vypovídaly především samy exponáty a vlastními slovy i Smetana a jeho současníci. Vedle kopií písemných a obrazových dokumentů včetně Smetanových autografů je zde vystaveno i mnoho skladatelových i rodinných památek a trofejí. Přízemí myslivny je koncipováno jako malá galerie: v předsálí jsou umístěny skladatelovy busty od významných českých sochařů ze sbírek Smetanova muzea a v sále obrazy Smetanova nejstaršího vnuka Zdeňka Schwarze s náměty z Jabkenic a okolí. V roce 2004 byla do sálu nainstalována zrestaurovaná opona jabkenických ochotníků s výjevem příchodu praotce Čecha na Říp, kterou v roce 1877 pro zdejší nově založený ochotnický spolek Hálek namalovala podle obrazu Antonína Lhoty Smetanova manželka Bettina.

Na nádvoří a v zahradě myslivny i před Smetanovým pomníkem se konaly již od 20. let především v souvislosti se smetanovskými výročími koncerty a hudební slavnosti. Od druhé poloviny 60. let pořádá obec jako upomínku na Smetanův příchod do Jabkenic pravidelně začátkem června slavnost, původně koncipovanou jako regionální setkání pěveckých sborů, Smetanovy Jabkenice.


Literatura:

Sellner, Karel: Jablkynice. Kousek historie a vzpomínka na velkého tvůrce české hudby mistra B. Smetanu (Mladá Boleslav 1925).

Vilím, Josef: Dosud neznámé paměti o B. Smetanovi a jeho pobytu v Jablkynicích (Mladá Boleslav 1925).

Čaroděj tónů. Sborník k uctění nesmrtelné památky Bedřicha Smetany a jeho pobytu v Jablkynicích (Mladá Boleslav [1934]).

Nejedlý, Zdeněk: Bedřich Smetana v Jabkenicících (Praha 1937).

Čapková, Běla: Z jabkenické myslivny (Praha 1963, 61982).

Památníky B. Smetany ([Praha] 1963).

Smetanaʼs hunting lodge in Jabkenice. Memorial print for the visitors […] ([Praha] 1964).

Mojžíšová, Olga – Plecitá, Jana – Kovář, Petr: Památník Bedřicha Smetany Jabkenice (Praha 2001).

Puldová, Vítězslava: Jabkenice (Jabkenice 2002).

Mojžíšová, Olga: Památník Bedřicha Smetany v Jabkenicích. Průvodce (Praha 2003).

Mojžíšová, Olga: Památník Bedřicha Smetany v Jabkenicích (Muzejní a vlastivědná práce 42, 2004, č. 4, s. 234–235).

Viktorová, Kateřina: Památník Bedřicha Smetany (In: Velká kniha o Národním muzeu, Praha 2016, s. 222–225).

 

Olga Mojžíšová


Datum poslední změny: 21.11.2018